Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Děkuji, snad jí to vydrží
Já jsem celou diskuzi nečetla, byl tu někdo, kdo s tímto typem výuky nesouhlasil?
Jo, ale jen z principu, že je to experiment bez výsledků na SŠ.
Aha, ale přece všechno nové musí jednou začít. Já myslím, že je to dobré, my za komunistů měli jasně dané, jak se co počítá, žádné zkoušení, takže člověk plno věcí nepochopil. Dneska naopak pořád něco zkouší, pokus omyl. Nevyjde to, vygumujou a zkouší to znova až na to přijdou, nebojí se toho. Nám když to nevyšlo, tak už jsme nic nezkoušeli. Já jsem za to u dcery ráda, že používá hlavu ![]()
LogAnahi: Ja tomu fandim. Kluk je zatim maly, ale zalezi mi na to jakym zpusobem se bude vzdelavat a byla bych strasne rada, aby vedel proc se uci, k cemu je to ci ono dobre. Nesnasim biflovani jen proto, ze to ucitel chce u zkousky/pisemky. Matika je hodne o premysleni co, jak a proc. A je uplne perfektni vedet, co a proc se dela a co s tim muzeme spocitat, jak a z ceho to odvodime, k cemu nam to bude dobre.
My jsme se ucili klasicky. Mela jsem matiku i na vysoke. Docela mi sla. Ale az pred statnicema, pri samostudiu jsem zjisitla treba k cemu je dobry integral a derivace. Nikdo nam to nikdy nevysvetlil. Ted uz si spoustu veci z matiky nepamatuju a neumim si to odvodit, protoze neznam souvislosti. Je to ostuda.
Fandim treba Montessori vzdelani, protoze o tom neco vim, vim jake maji pomucky treba na tu matiku a jak se dite diky tomu uci(princip je ve mnohem podobny tomu, co propaguje p. Hejna). Az ted diky Montessori jsem pochopila jak je matika je vlastne jednoducha a zabavna.
Můj syn chodí do čtvrté třídy a matematiku, kterou škola učí metodou p.prof. Hejného, má velmi rád. Nejraději má úlohy se zvířátky dědy Lesoně, úlohy se dřívky, ale i slovní úlohy, které nemusí zdlouhavě zapisovat, ale řeší si je po svém. Bylo úžasné, když celé rodině vysvětloval, jak se násobí indicky a také, jak fungují různá matematická kouzla. Také se svými spolužáky ve třídě přišli na různé „fígle“, které při řešení úloh používají. Jsem si jistá, že v hodinách matematiky nikdy nezažil stres. I když se násobilku nenaučil drilem, většinu spojů si již pamatuje. Když nějaký zapomene, podívá se v pohodě do tabulky násobení. Na konec použiji slova p. prof. Hejného, které snad už znám i zpaměti
Matematika není o rychlém a správném počítání, je o kvalitě myšlení. Rychle a spolehlivě umí počítat každá kalkulačka. Tuto schopnost na trhu práce vaše dítě neprodá. Co je a bude stále více žádáno, je schopnost řešit problémy a komunikovat. Naše metoda učí obojí. ![]()
@mila192 píše:
Můj syn chodí do čtvrté třídy a matematiku, kterou škola učí metodou p.prof. Hejného, má velmi rád. Nejraději má úlohy se zvířátky dědy Lesoně, úlohy se dřívky, ale i slovní úlohy, které nemusí zdlouhavě zapisovat, ale řeší si je po svém. Bylo úžasné, když celé rodině vysvětloval, jak se násobí indicky a také, jak fungují různá matematická kouzla. Také se svými spolužáky ve třídě přišli na různé „fígle“, které při řešení úloh používají. Jsem si jistá, že v hodinách matematiky nikdy nezažil stres. I když se násobilku nenaučil drilem, většinu spojů si již pamatuje. Když nějaký zapomene, podívá se v pohodě do tabulky násobení. Na konec použiji slova p. prof. Hejného, které snad už znám i zpamětiMatematika není o rychlém a správném počítání, je o kvalitě myšlení. Rychle a spolehlivě umí počítat každá kalkulačka. Tuto schopnost na trhu práce vaše dítě neprodá. Co je a bude stále více žádáno, je schopnost řešit problémy a komunikovat. Naše metoda učí obojí.
souhlasím s každým slovem.No jo, děda lesoň a indické násobení-jen jsme na to s mužem zírali ![]()
V naší škole na 1. stupni učitelky už 2 roky učí podle Hejného… výsledek letošního Klokana? většina žáků z těchto tříd má podprůměrné výsledky, a to ty učitelky učí poctivě, věří této metódě… a přitom na každém školení se tvrdí, že do roka, do dvou tito žáci budou vyhrávat všechny matematické soutěže… jak to tedy je?
Příspěvek upraven 31.05.14 v 07:33
Jednak poctivě nemusí být správně. A jestli soudíte podle jednoho roku, tak neděláte dobře, A to dělali klokana v první třídě?
Se zájmem jsem si pročetl tuto diskusi a sleduji, že zde mezi diskutujícími průběžně čníte jako pilíř Hejného metodiky, ale nějak nesledujete, jak se nasazuje v praxi.
Na třetí stránce píšete: „Hejný má udělanou matematiku až na VŠ. Na PedF UK se už ani jiná metodika neučí, šestý ročník na základce se letos pilotuje. Chvíli trvá vývoj učebnic.“
To je krásně řečeno. Pan profesor to sice asi již má hotové, ale chybí základní informace. Jak. V hlavě? Někde v šuplíku jako koncept či ideu? Nebo již důkladně propracované prověřené korektory, metodiky a připravené v tiskárně jen spadnout do rotačky?
To byl vtip. Tedy to poslední. Protože honosné „pilotování“ v šestých ročnících nasvědčuje něčemu jinému. Ano, vývoj učebnic skutečně chvíli trvá. Ale pokud se jedná o tak vynikající metodu, kterou, jak jsem se dočetl kdesi na internetu, nám závidějí v zahraničí, proč se zavádí takovým partizánským způsobem?
Příklad z vlastní zkušenosti. První ročník gymnasia, tedy Vámi uváděná šestá třída. Experimentálně nasazena Hejného metoda. Většina žáků o tom v životě neslyšela, malá část přišla ze škol, kde se s tím již zabývali a obávám se, že asi nikdo od první třídy, ale „experimentálně“. Učebnice, podotýkám tzv. pilotní, jen na pololetí a s chybami, neexistuje, jak jinak bývá zvykem, cvičný sešit. Druhé pololetí se naštěstí stihlo vytisknout pokračování. Chyby jsem již raději nehledal, cvičný sešit není, vyučující začíná rovněž a o existenci propracované metodické učebnice pro šestý ročník/pilotní asi sama víte nejlépe.
Výsledky v matematice, pravda, nejsou nějak špatné, ale nemohu zodpovědně prohlásit, že je to díky nové metodě. Jedná se o žáky, kteří prošli přijímacími zkouškami a mají naštěstí z minula solidní základy. Pravda klasické, ale přinejmenším solidní. Nedovedu si představit obdobné experiment ve standardní šesté třídě.
(Stejně tak si nedovedu představit úspěšného frekventanta Hejného metody, zavrhujícího dril a biflování zpaměti, jak se ve frontě u pokladny pomocí krokování složitými tanečními variacemi snaží sám přijít na to, kolik mu pokladní má vrátit nazpět, aniž by ho příliš ošidila! A protože „matematika není o rychlém a správném počítání“, tak jí to, pokud se učila postaru, nedá mnoho práce. Ale možná je to již příprava na globální bezhotovostní platby! Mimochodem to, že matematika není o správném počítání, se mi začíná zdát jako skutečný cíl porevolučních snah ve školství.)
Každopádně se mi takovéto experimentování na dětech nelíbí a nemyslím si, že jim bude k užitku.
A vy jste učitel matematiky? Znáte osobně nějakou školu, kde se takto vyučuje od 1. ročníku? Mluvil jste s učiteli a rodiči dětí z této školy? A čemu říkáte partyzánský přístup?
@getr píše:
Se zájmem jsem si pročetl tuto diskusi a sleduji, že zde mezi diskutujícími průběžně čníte jako pilíř Hejného metodiky, ale nějak nesledujete, jak se nasazuje v praxi.
Na třetí stránce píšete: „Hejný má udělanou matematiku až na VŠ. Na PedF UK se už ani jiná metodika neučí, šestý ročník na základce se letos pilotuje. Chvíli trvá vývoj učebnic.“
To je krásně řečeno. Pan profesor to sice asi již má hotové, ale chybí základní informace. Jak. V hlavě? Někde v šuplíku jako koncept či ideu? Nebo již důkladně propracované prověřené korektory, metodiky a připravené v tiskárně jen spadnout do rotačky?
To byl vtip. Tedy to poslední. Protože honosné „pilotování“ v šestých ročnících nasvědčuje něčemu jinému. Ano, vývoj učebnic skutečně chvíli trvá. Ale pokud se jedná o tak vynikající metodu, kterou, jak jsem se dočetl kdesi na internetu, nám závidějí v zahraničí, proč se zavádí takovým partizánským způsobem?
Příklad z vlastní zkušenosti. První ročník gymnasia, tedy Vámi uváděná šestá třída. Experimentálně nasazena Hejného metoda. Většina žáků o tom v životě neslyšela, malá část přišla ze škol, kde se s tím již zabývali a obávám se, že asi nikdo od první třídy, ale „experimentálně“. Učebnice, podotýkám tzv. pilotní, jen na pololetí a s chybami, neexistuje, jak jinak bývá zvykem, cvičný sešit. Druhé pololetí se naštěstí stihlo vytisknout pokračování. Chyby jsem již raději nehledal, cvičný sešit není, vyučující začíná rovněž a o existenci propracované metodické učebnice pro šestý ročník/pilotní asi sama víte nejlépe.
Výsledky v matematice, pravda, nejsou nějak špatné, ale nemohu zodpovědně prohlásit, že je to díky nové metodě. Jedná se o žáky, kteří prošli přijímacími zkouškami a mají naštěstí z minula solidní základy. Pravda klasické, ale přinejmenším solidní. Nedovedu si představit obdobné experiment ve standardní šesté třídě.
(Stejně tak si nedovedu představit úspěšného frekventanta Hejného metody, zavrhujícího dril a biflování zpaměti, jak se ve frontě u pokladny pomocí krokování složitými tanečními variacemi snaží sám přijít na to, kolik mu pokladní má vrátit nazpět, aniž by ho příliš ošidila!A protože „matematika není o rychlém a správném počítání“, tak jí to, pokud se učila postaru, nedá mnoho práce. Ale možná je to již příprava na globální bezhotovostní platby! Mimochodem to, že matematika není o správném počítání, se mi začíná zdát jako skutečný cíl porevolučních snah ve školství.)
Každopádně se mi takovéto experimentování na dětech nelíbí a nemyslím si, že jim bude k užitku.
To jsi tu matiku viděl asi jen z rychlíku. To, že děti umějí počítat jen krokováním, mě fakt pobavilo.
Možná by to chtělo zajímat se příště více do hloubky. ![]()
Já. Ale teď to bude nějakou dobu móda, než se zjistí, že je to hovadina. Jako všechno od diet počínaje a tady tím konče. Matika má být matika, čeština má být čeština. A ne nějaký nový výmysly z nudy. Tak se vydělávají peníze
Je to stejné jako Láďa Hruška
. Pak to školství má někam spět. Je to o vkusu každého a také o tom, na kolik je schopen každý z nás přijmout nový názor, nakolik se necháte ovlivnit. Víc k tomu nemám co říct.