Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Taky jsme odbery absolvovaly a blahorecim nasi Dr., ze nam poradila tu vodu. Kdyz je dite „zavodnene“, tak krev dobre tece a vsechno trva jen chvilinku. Takze 24 hodin pred odberem davejte diteti co nejvice vody na lzicce a pak to bude fakt lepsi. Jednou jsme prisli nezavodneni a poslala nas domu, protoze by to pry zbytecne bolelo a druhy den to bylo OK. Taky myslim, ze z te hlavy je to lepsi, lip se to dela a podle me to i min boli. Navic Betka si naprosto nenecha sahnout na ruce, takzeby to ani neslo.
Mejte se krasne
Kacica + Betynka
Ahoj,
taky jsem se synem absolvovala odběr krve. Poprve asi ve 4 měsících a předem jsem se hrozila odběru z hlavičky. Žíly jsou tam snad lépe vidět než na ruce. Ale sestřička hned chytila ručičku a na první napíchnutí se trefila! Potřebovala ovšem asi 4 zkumavky takže to z něj mačkala dost dlouho, řval jako pavián a já skoro taky. Pak mu v 7 měsících brali znovu, zase jinde, zase z ruky. Tentokrát to napíchla na podruhé, ale zase to trvalo než vyždímala potřebné množství. Za 2 týdny jdeme na kontrolu tak se opět připravuju na boj a krveprolití
Co naděláme, když je to potřeba.
Katka
Dík holky za rady, jasně, že bych neodmítala to, co je nutné… Nejsem jehovistka… ![]()
Jen mě děsně vyděsil ten řev..... Asi si budu muset zvykat na ubrečenou tvářičku našeho šmudlíka.....
NiKina
Ahoj holky,
já jsem pracovala na dětském oddělení jako sestřička a náš doktor nabíral krev pokud to šlo z ručičky-no popravdě nic moc pohled,když tam šátral jehlou-srovnala bych to jako odsávání tuku při liposukci
-než žílu objevil.Hlavně u těch buclíků dětiček.Někdy se to muselo nabrat z hlavičky a popravdě,bylo to rychlý,vždycky se trefil skoro na první pokus.Tak si vyberte,co je lepší.Ještě štěstí,že ten doktor byl tak aktivní a nenutil to dělat nás,i když to naše práce byla.
Pa L.
Se synem musíme chodit 2× týdně na krev (KO + diferenciál). Nejprve jsme chodili na odběr z prstíku do Bílého domu (Brno), ale jelikož došlo k nějakým nesrovnalostem, nyní chodíme do Dětské nemocnice, kde jde odběr udělat pouze z žilky. Nedokážu si představit jak toto absolvujeme, když musíme chodit 6 týdnů, 2 x týdně. Malej chudák vždycky tak pláče a je z toho dost vystresovanej, pak se mi celej den budí škubnutím a pláče ze spánku. První odběr proběhl ze žilky na ruce, hlavu jsem odmítla, ale stejně bude muset asi jednou na hlavičku dojít, protože po čase nebude kam píchnout. Odběry z hlavičky jsme absolvovali několikrát při hospitalizaci před cca 3 týdny, to měl syn 3 týdny a nebylo možné údajně žílu napíchnout. Chápu, že odběr z hlavičky je jistější, ale ať se na mě nikdo nezlobí, jak se přišlo na to, co propagují sestry a lékaři, že odběr bolí méně? Ptal se někdo miminek? Odpověď, že tak pláčí, protože je člověk omezuje v pohybu mě nijak nepřesvědčila. Samozřejmě to nemyslím nijak špatně, ale syna to vždy viditelně hodně rozruší. Mohu srovnat všechny typy odběrů a např. při odběru z prstu je relativně klidný, každopádně za 10 minut o ničem neví. U ostatních odběrů už je to o poznání horší.
Malej, když brali z hlavičky ve 3 měsících, tak to nabírala doktorka. Sestřička držela. Odmítla jsem opustit ordinaci a jenom jsem dostala zakázáno tišit (dát dudlík), že když se vzteká, líp to teče. Malá o tom za chvilku nevěděla.
Mým dětem oboum brali z hlavy už v porodnici a naschvál ho odnesli tak rychle, abych u toho nebyla. Uprvního syna dokonce sestra nechala syna samotného v nemocnici na dvou měsících na vyšetřovně s kanylou v hlavě i když řval. Poznala jsem ho podle hlasu tak jsem vtrhla do dveří a našla ho tam samotného. Jojo. Holky buďte s dětmi pokud to jde. Oni to ty sestry berou jako Baťa cvičky.