Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě by zajímalo, jestli je tam odpor k intimnostem, k dotekům? Protože pak je to opravdu nesnesitelný a asi i neřešitelný. Já z toho byla zoufalá a on taky. Doma bylo dusno, který prostě mělo vliv na všechny.. ale já si spíš namlouvala, že to funguje ![]()
@inzenyrka85 píše:
Mě by zajímalo, jestli je tam odpor k intimnostem, k dotekům? Protože pak je to opravdu nesnesitelný a asi i neřešitelný. Já z toho byla zoufalá a on taky. Doma bylo dusno, který prostě mělo vliv na všechny.. ale já si spíš namlouvala, že to funguje
Ano tak to buhužel je.
@Takyjedna To že se máme finančně dobře neznamená, že za sebou nemáme nebo neřešíme jiné stračky… Třeba dcera byla loni na komplikované operaci a čeká ji další. Ale jsme jinak zdraví, takže tady nebudu rozepisovat podle mě nepodstatné věci pro ten vztah.
A už vůbec nic není zadarmo, ani ty peníze přece na stromě nerostou.
Nepotřebuju vzrušení… Vím že bych mohla do baru, někoho sbalit na seznamce apod. Ale já chci jenom klid. Ten duševní, nežít v něčem kde se necítím dobře.
@Anonymní píše:
Prosím anonym, okolí by si to mohli spojit.
Chtěla bych vás dámy požádat o názor na mojí situaci a třeba i radu.
Máme s manželem 3letou dceru, krásný nový dům, kočku, psa… Manžel je popravdě skvělý člověk - slušný, vydělává, nehraje automaty a takMá někdy období kdy trošku po večerech pije, ale nic hrozného, není agresivní apod. Prostě si dá lahvinku vína a jde spát. Spousta žen by za něj platila zlatem a když tu čtu některé příběhy, asi bych měla i já.
Ale… Poslední rok až dva vím, že to mezi námi není ono. Z mojí strany absolutně chybí chemie. Nutno říct, že to byl trošku problém od začátku, ale to ještě asi fungovala ta prvotní zamilovanost. Poslední týdny až měsíce se postupně utvrzuji v tom, že by pro mě bylo asi nejlepší to ukončit. Když to řeknu úplně upřímně, víc v klidu a psychické pohodě bych byla sama s malou.Jsem mladá a myslím si, že nemusím strávit dalších 30 let v nefunkčním partnerském vztahu.
Co mě ale mrzí je, že jako rodina fungujeme fakt skvěle. Strašně mě tíží jak by to vzala malá, jestli mi to jednou nebude vyčítat…
To že jsme strávili poslední roky budováním krásného domova je další pecka…
Samozřejmě jsou tu i praktické věci - dva super platy znamenaly poměrně nadstandardní život. Nebudeme se mít určitě špatně, nebojím se že by mi na malou nepřispěl… Ale určitě si nebudeme moct vyskakovat. Okoukla jsem jak jsou na tom byty v okolí a je to dost hrůza, navíc kvůli psovi a kočce, kteří jsou zvyklí na zahradu, budu potřebovat něco se zahrádkou, ideálně třeba řadovku. Nepočítám že by si vzal kočku, psa možná na střídačku.
Ani vlastně nevím jak mu to říct, vysvětlit.. Těžko se někomu do očí říká “už tě nemiluju”.Tak co dámy - odešly byste? Nebo byste se zapřely a kvůli rodině zůstaly?
Ještě dodám že zlepšení určitě z mé strany nenastane, znám se moc dobře.
A poučky že jsme se teda neměli brát vůbec apod taky vynechteŘeším budoucnost.
V nefunkčním vztahu? Výdytˇtvůj chlap nemá ani tušení, že vám něco nefunguje. Pálí tě dobré bydlo. Odejdi, nikdo tě držet nemůže, ale jednou budeš hodně litovat.
Já se zeptám možná škaredě, ale ty ses vdávala jen na období kdy budeš zamilovaná? Vždyť jsi musela vědět, že zamilovanost časem opadne a vztah bude založen na trochu jiných citech, na jiné lásce. Nebo třeba na úctě, respektu, přátelství…
Píšeš že ti nic moc ve vztahu nechybí, jen ta jiskra, ale to jsi opravdu mohla tušit, že časem opadne.
Přijde mi nepochopitelné na základě tohoto rozbíjet rodinu.
Na lásce se musí pracovat a je to těžká práce a práce na celý život, ale to jsi také už jistě slyšela.
Nechceš zkusit místo hledání chyb a důvodů proč a jak odejít, hledat spíš to hezké? Třeba důvody proč zůstat, jak v sobě najít zase lásku k muži a tak nějak se spíš smažit živit v sobě pozitivní myšlenky na manžela? Proč sis ho brala? Manželství něco znamená, vdávala ses proto, že jsi byla přesvědčená, že je to člověk se kterých chceš strávit zbytek života v dobrém i ve zlém? Nebo ses vdávala proto, žes chtěla svatbu, být nevěsta apod.?
Pokud z toho druhého důvodu, tak ano, udělala jsi chybu s poneseš za ní následky i ty, že to odnese tvé dítě a jednou mu to budeš muset vysvětlovat.
Pokud ses vdala z prvního důvodu, tak neutikej a na vztahu zapracuj.
To je děs. Další nanyna, která se nudí. Tak co? Začnu se pitvat ve vztahu a zjistím, že už nemám motýlky v břiše, tak radikálně spalim mosty. ![]()
Až se o tvýho chlapa otře nějaká hezká prd.elka, vsadím se, že se v tobě zase ta zapomenutá láska probudí.
@Anonymní píše:C
@Takyjedna To že se máme finančně dobře neznamená, že za sebou nemáme nebo neřešíme jiné stračky… Třeba dcera byla loni na komplikované operaci a čeká ji další. Ale jsme jinak zdraví, takže tady nebudu rozepisovat podle mě nepodstatné věci pro ten vztah.
A už vůbec nic není zadarmo, ani ty peníze přece na stromě nerostou.
Nepotřebuju vzrušení… Vím že bych mohla do baru, někoho sbalit na seznamce apod. Ale já chci jenom klid. Ten duševní, nežít v něčem kde se necítím dobře.
@Anonymní píše:
@Takyjedna To že se máme finančně dobře neznamená, že za sebou nemáme nebo neřešíme jiné stračky… Třeba dcera byla loni na komplikované operaci a čeká ji další. Ale jsme jinak zdraví, takže tady nebudu rozepisovat podle mě nepodstatné věci pro ten vztah.
A už vůbec nic není zadarmo, ani ty peníze přece na stromě nerostou.
Nepotřebuju vzrušení… Vím že bych mohla do baru, někoho sbalit na seznamce apod. Ale já chci jenom klid. Ten duševní, nežít v něčem kde se necítím dobře.
Co to bylo za operaci? Opravdové problémy v rodině jejich členy semknou, protože musí stát při sobě, musí spolupracovat, utužuje je to… A ty peníze. Jestli jste od přírody oba schopní typy s tahem na branku, tak to já beru, že to vlastně zadarmo máte…Každému jde od přírody něco jiného a někdo je dobrý ve výdělečné oblasti, jiný v nevýdělečné. A kdyby to vydřené bylo doopravdy, tak zase - to by sis toho vážila.
@Anonymní píše:
@Takyjedna To že se máme finančně dobře neznamená, že za sebou nemáme nebo neřešíme jiné stračky… Třeba dcera byla loni na komplikované operaci a čeká ji další.Ale jsme jinak zdraví, takže tady nebudu rozepisovat podle mě nepodstatné věci pro ten vztah.
A už vůbec nic není zadarmo, ani ty peníze přece na stromě nerostou.
Nepotřebuju vzrušení… Vím že bych mohla do baru, někoho sbalit na seznamce apod. Ale já chci jenom klid. Ten duševní, nežít v něčem kde se necítím dobře.
Minimálně do doby, než tohle bude za vámi, bys mohla zkusit vynechat „motýlky, pocity zamilovanost, duhu a jednorožce“.
1. dcera bude potřebovat kromě péče i psychickou pohodu, a to tak, že VELMI
2. špatná zpráva pro tebe : s každým dalším partnerem, se kterým budeš žít rodinný život, to proběhne podobně - po období zamilovanosti přijdou všední dny a všední starosti. Jak si to udělat na světě hezké, je v tvé hlavě, ne v dalším, partnerovi.
3. začala bych tím, že si najdu kvalitního odborníka a s ním zkusím najít cestu - finance nejsou problém, takže možnosti máš.
Jestli jsi typ do sebe zahleděné barbíny, pro kterou je JÁ jediné důležité, pak nic z uvedeného neplatí, stejně to uděláš.
Hodně štěstí tvé dcerce ![]()
Nikdo Ti nezaručí, že odchodem od chlapa dosáhneš klidu.
Ono to je vždycky trochu tak, že člověk si neváží toho, co má, nebo to třeba ani nevidí, bere to za samozřejmost, že to funguje samospádem… A chce to, co zrovna nemá, těch chybějících třeba 20% do spokojenosti.
Na jednu stranu Tě chápu, nikdo nechce žít desítky let ve vyhořelém partnerství, kde není láska, doteky, sex ani vzájemná úcta. Na druhou stranu je to hodně i o vůli a u Tebe je vidět, že to nechceš řešit, že jsi i za sebe rozhodnutá, že je to prostě pasé. Proč? Kdy se to zlomilo? Někdo jiný náhodou není už na obzoru?
Btw být sama s dítětem a dvěma zvířaty není zrovna úplně easy, ale pokud se na to chystáš, asi si to dovedeš představit?
@Takyjedna asi nemá cenu se dohadovat jestli je to vydřené nebo ne… mě nevadí pracovat 12h denně, protože mě moje práce baví.. takže možná to vydřené fakt není.
Ale právě jediný důvod, proč to nechci ukončit je, že si vážím toho, že jsme něco vybudovali a máme relativně zdravé dítě (mám v okolí lidi kteří takové štěstí fakt nemají).
A pak si na druhou stranu řeknu - to tady chceš být dalších 30l kvůli domu? Aby byli všichni kromě tebe v pohodě?
@Anonymní píše:
@Takyjedna asi nemá cenu se dohadovat jestli je to vydřené nebo ne… mě nevadí pracovat 12h denně, protože mě moje práce baví.. takže možná to vydřené fakt není.
Ale právě jediný důvod, proč to nechci ukončit je, že si vážím toho, že jsme něco vybudovali a máme relativně zdravé dítě (mám v okolí lidi kteří takové štěstí fakt nemají).
A pak si na druhou stranu řeknu - to tady chceš být dalších 30l kvůli domu? Aby byli všichni kromě tebe v pohodě?
Jenže abys byla v pohodě, k tomu můžeš dojít i jinak. Nejen tím, že se rozvedes.
Ja by som ostala. Ale to len preto, ze ja uz tu skusenost mam, ake je to byt sama na vsetko. Psychicky a financne ma to vycuclo. Ale ty mas trochu inu situaciu.
„…vic v klidu a psychicke pohode bych byla sama s malou. Jsem mlada a myslim si, ze nemusim stravit dalsich 30 let v nefunkcnim partnerskym vztahu…“
To je sice pekne, ale to dieta je viac v pohode ked vyrasta v rodine s mamou a otcom. Nemusis zatinat zuby 30 rokov ale 5 rokov tomu daj. Lebo to decko ma tiez pravo byt stastne a v klude a psychickej pohode uplnej rodiny. Takze ktore pravo je viac? Tvoje pravo na klud alebo pravo dietata byt AJ s otcom denne (nie len s mamou)? Prvych 7r zivota dieta formuje uplne brutalne. Ublizis mu a otcovi dietata tiez. A kvoli comu? Chyba chemia? No a co! Mas dieta, boha, musis brat ohlad AJ na to dieta. Tvoj pocit kludu a psychickej pohody je MOMENTALNE druhorady. Dobre, zistila si ze s tymto konkretnym partnerom nechces zostat az do staroby.
ALE aj vztahy kde ta iskra a chemia bola ti z nejakeho dovodu skoncili, takze svoje partnerske zakopnutia si zi/ries neskor teraz ma chvilu prednost dieta a jeho potreby.
Nefunkcny vztah vyzera trochu inak, ty mas krasnu rodinku. Rozmyslas sebecky. Ale ak by si chcela odist, tak jedine ze dieta nachas otcovi a TY si ho budes brat na vikendy, aby to bolelo teba a nie otca, ze ho neuvidi. Aj vtedy by ti pocit kludu a pohody stal za to?
@akavi píše:
Tady je potřeba si ujasnit, co to je funkční vztah. Máte bydlení, zdravé dítě, které nejspíš milujete, nelitaji u vás talíře třikrát denně, máte dostatek financí. Rodina vždycky byla jednotka pro výchovu dětí, nikdo nikdy nikomu nezaručoval štěstí a „chemii“ až do smrti. Bylo Tvé rozhodnutí si pořídit dítě s někým, s kým ta „chemie“ nebyla už na začátku úplně super. Přivedla jsi do toho vztahu dítě. Máš zodpovědnost za jeho štěstí, nejen za svoje.
naprostý souhlas.
Co tě, zakladatelko, vedlo k tomu, pořídit si rodinu s někým, s kým ta chemie od začátku nebyla nic slavného? Teď budeš bořit tříletému děcku rodinu, protože tě svědí pipina
To jako bylo honem honem, upíchnout si dítě s dobře situovaným mužem, a teď, sotva na konci mateřské už chceš brát kramle a dítku co tři čtyři roky (nebo taky co tři měsíce) přitáhnout domů novýho strejdu, protože nový podnět, nová chemie?
Co takhle s manželem hodit řeč? Něco změnit, dát prcka občas na hlídání a vyrazit si jako bezdětní, na nějakou akci, párty, festival, welness, prostě se vymanit z pozice matky, uklízečky a manželky a zase si trochu zablbnout i jako žena, milenka, svobodná?
@k22 díky, konečně někdo kdo mi dal zpětnou vazbu právě z pohledu té dcery… Jen nevím jestli bude spokojená když bude doma dusno. Nevím jestli dokážu udržet emoce na uzdě a nezačne mě tu vytáčet úplně všechno.
Vím že manžel by horko těžko zvládl dceru přes víkend, natož do střídavé péče, takže z čistě mého pohledu je to jednodušší samozřejmě.