Odejít? Nejsem blázen?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2499
26.7.22 14:32
@Liberalissima píše:
To bude možná ten hlavní problém u nich :think:
Vztah nemůže táhnout jen jeden :nevim:

Nejde zvnějšku do vztahu vidět, protože nejde zvnějšku vidět do žádného člověka. Ani z popisu nejde vědět, lidé si též nerozumí, na základě toho, co si přečtou, co druhý chce svým napsáním sdělit.

Ale platí, že „po ovoci poznáte je“. A to jsou ty skutky, co kdo v rodině pro koho udělal, to se počítá. Nářky jsou k ničemu. Nejlepší je, na svoji nespokojenost zapomenout a jít pro svoje lidi něco dobrého udělat. Něco dobrého uvařit, svého partnera za něco pochválit, vymyslet jak hezky společně strávit večer. A takto si to všichni pěkně spolu užijí a jiskření tak samo se zažíhá. Zatímco každá nespokojenost jiskření zatlumuje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4402
26.7.22 14:44
@Prosimklid píše:
Myslím, ze si to idealizujes, to ze jsou dva někdy spolu 50 rozhodne nemusí znamenat to, ze se snažili, tím jak nevidíš dovnitř, tak vůbec netusis, co jeden nebo druhy musel obětovat, dělat, aby to bud takto udržel nebo proste prožil život aniž by byl spokojený. Spousta lidi nema vůbec odvahu, natož čelit změně, udělat rozhodnutí, takže par, který je spolu desítky let vůbec nemusí znamenat idylku.

A život, kde se dvakrát, třikrát rozvedeš a založila několik nových rodin, je idylka?

Vím, že to není růžové, nikde. Člověk není od přírody monogamní a vztahy jsou dřina a práce. Ale tady v tom případě by to pro mě nebyl důvod k rozvodu a rozbití rodiny malému dítěti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3856
26.7.22 14:52
@Anonymní píše:
@Xeronias Bydlení jsme si zajistili my. Vyděláváme srovnatelně.
Právě se bojím, že to vůbec nepochopí. A je mi jasný, že když vyslovím svoje pocity nahlas, tak to nebude dávat moc hlavu a patu :? Ale láska přece může skončit, vyprchat.

Nemysli jen na sebe. Tohle se stává, že zamilovanost vyprchá. Nejsi ale sama, dítě rozvodem poškodis a partnerovi ublížis. Teď máš závazek k rodině, nejsi již jen sama za sebe.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.7.22 15:02
@Mar__tanka1983 píše:
z části to tak je.
Ono děti se upínají k tomu, jak by to bylo lepší, kdyby… stejně jako dospělí.

Já si taky pamatuju, jak bylo doma dusno a jak sem si přála, aby se naši rozvedli a byl klid.
No, jenže on pak klid stejně nebyl. Máma stále v nervu, jen z jiných důvodů (proto jsem zakladatelce psala, že pocit pohody je v její hlavě, nikoliv v partnerovi), navíc táta pryč, takže když to na mámu přišlo, nebylo ke komu přijít pod křídlo. Dohady o alimenty, dohady o péči, mámino nový strejdové taky leckdy parádinda. Takže že by došlo k nějakému zlepšení, to se zrovna říct nedá…

Naprosto rozumím rozvodu v toxickém vztahu, ale to zatím u zakladatelky úplně nevypadá.

Přesně tak, ono to tím rozvodem nekončí. Neuvědomuje si to hodně dospělých, natož dítě, které žije v nešťastné rodině. Pořád říkám, že je úplně mylná ta úvaha, že rodiče mají držet rodinu s blbou atmosférou kvůli dětem, to v žádném případě, ale mají se snažit, aby v rodině ta blbá atmosféra nebyla, když tu rodinu vytvořili a přivedli do ní děti.

  • Citovat
  • Upravit
5533
26.7.22 15:09
@Anonymní píše:
Přesně tak, ono to tím rozvodem nekončí. Neuvědomuje si to hodně dospělých, natož dítě, které žije v nešťastné rodině. Pořád říkám, že je úplně mylná ta úvaha, že rodiče mají držet rodinu s blbou atmosférou kvůli dětem, to v žádném případě, ale mají se snažit, aby v rodině ta blbá atmosféra nebyla, když tu rodinu vytvořili a přivedli do ní děti.

A co s tím, když se v takové rodině staneš inventářem? Myslím, že dost blbý pocit z takového vztahu může mít i její manžel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.7.22 15:13
@opulus píše:
Myslíš, že množství odvedených domacích prací má vliv na lásku nebo chuť na intimnosti? Myslíš, že když on začne vařit, prát a uklízet, že jej budeš víc milovat, že tě bude více přitahovat jako muž, že ti na něm bude více záležet? Nevěř tomu.

Zařadila jsi si jej do škautlky „další dítě“. Není to moc z legrace, jak si myslíš - vyjadřuješ tím své negativní pocity a zároveň svého patnera ponižuješ.

Pokud jsi se už přešla do role spolubydlící matky vašeho dítěte, tak ten vztah budoucnost nemá. Pokud si v sobě budeš živit své negativní pocity na partnera, tak asi jiná cesta než rozchod z toho nevede.

Dokonce bych řekl, že bys byla ráda, kdyby si on někoho našel a odešel.

Ale jo, to víš že to má vliv. U mě třeba určitě. Když budu neustále utahaná a všechno bude na mě, budu vědět, že co nezařídím já, tak není, tak nebudu zaprvé mít náladu na nějaké budování vztahu, a zadruhé se ztrácí vnímání partnera jako opory, co se o mě postará. Podle mě má každý trochu k tomu lenivění sklony a dojde to tak daleko, dokud mu to buď není trapné nebo si myslí že je pro toho druhého ok se o všechno starat. Tak prostě když už mě manžel s… s hláškami typu „kde máme“ a „já neumím“, případně „já nemůžu najít“, prostě mu řeknu, ať není jak malý dítě, že mi tím leze na nervy, a je nějakou dobu od toho pokoj :). Když naopak vidím, že se stará, zařizuje věci, roste v mých očích uznání a to samozřejmě podporuje jiskru :). A je mi jasné, že stejně tak kdybych já akorát ležela na gauči a neudělala pro nás nic, tak to moc sexy nebude ale hned ve dveřích ho to otráví.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.7.22 15:16
@opulus píše:
A co s tím, když se v takové rodině staneš inventářem? Myslím, že dost blbý pocit z takového vztahu může mít i její manžel.

Já bych se snažila na jednu stranu sama o spokojenost toho druhého, a zároveň si přitom zkusila říct, co já od něho potřebuju k větší spokojenosti. Jasně, pokud to přejde do té fáze, že jeden už nechce dělat nic a druhý ho prostě nezajímá, je to ztracené. Ale dokud mají oba nějakou motivaci spolu být, tak se dá pracovat na tom, aby to soužití bylo lepší.

  • Citovat
  • Upravit
613
26.7.22 15:45
@Venetia píše:
Ty bys tohle chtela slyset a zůstala?

Nevím co bych kdybych, žiju přítomností

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
613
26.7.22 15:47
@Anonymní píše:
@Xeronias Od toho tu ten web ale přece je :)) Zajímají mě názory, třeba i zkušenosti.

No dobře ale vem si jak je to nefér k němu, ženské tady zde nevidí i druhou stranu mince. Přece nemůžeš takhle probírat jeho za jeho zády s někým kdo ho vůbec nezná ani neviděl, a ještě k tomu ani neví co je na druhém břehu. Všechno má obě strany, on by se k tomu taky třeba vyjádřil atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2499
26.7.22 16:05
@Xeronias píše:
No dobře ale vem si jak je to nefér k němu, ženské tady zde nevidí i druhou stranu mince. Přece nemůžeš takhle probírat jeho za jeho zády s někým kdo ho vůbec nezná ani neviděl, a ještě k tomu ani neví co je na druhém břehu. Všechno má obě strany, on by se k tomu taky třeba vyjádřil atd.

Ono to k druhému břehu také odněkud dopluje. A já doufám, že zakladatelka povýší svůj rozum nad motýlky v břiše a že k ní pak také přiletí. Vždyť tady je tolik názorů a návodů a energie, které jí k tomuto napomáhají.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5533
26.7.22 16:19
@Anonymní píše:
Já bych se snažila na jednu stranu sama o spokojenost toho druhého, a zároveň si přitom zkusila říct, co já od něho potřebuju k větší spokojenosti. Jasně, pokud to přejde do té fáze, že jeden už nechce dělat nic a druhý ho prostě nezajímá, je to ztracené. Ale dokud mají oba nějakou motivaci spolu být, tak se dá pracovat na tom, aby to soužití bylo lepší.

Jak to popisuje, tak bych řekl, že je s partnerem kvůli dítěti, a pokud to má ten chlap podpobně, tak sice spolu možná teď zůstanou, ale budou žít jen vedle sebe. Tam už bude hodně lhostejnosti k partnerovi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5533
26.7.22 16:25
@Xeronias píše:
No dobře ale vem si jak je to nefér k němu, ženské tady zde nevidí i druhou stranu mince. Přece nemůžeš takhle probírat jeho za jeho zády s někým kdo ho vůbec nezná ani neviděl, a ještě k tomu ani neví co je na druhém břehu. Všechno má obě strany, on by se k tomu taky třeba vyjádřil atd.

První, co by dostali za radu by bylo, ať si o tom popovídají doma mezi sebou.
Na to už je vhodnější párová terapie, než emimino.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.7.22 16:29
@opulus píše:
Jak to popisuje, tak bych řekl, že je s partnerem kvůli dítěti, a pokud to má ten chlap podpobně, tak sice spolu možná teď zůstanou, ale budou žít jen vedle sebe. Tam už bude hodně lhostejnosti k partnerovi.

Ale to je přece o tom, jak si to v té hlavě nastaví, ne o žádné vyšší moci, že udeří blesk a ona ho začne mít ráda nebo naopak přestane. Je to přece její manžel, z nějakých důvodů si ho brala, pro něco ho měla ráda tak moc, že si s ním pořídila dítě. Je to otec jejího dítěte. Je to po dítěti její nejbližší člověk, Musí se dobře znát. On ji má rád a má rád i jejich dítě. Mě to nepřijde málo důvodů na to zkoušet na tom vztahu pracovat, aby to časem bylo zase mnohem víc.

  • Citovat
  • Upravit
5533
26.7.22 17:04
@Anonymní píše:
Ale jo, to víš že to má vliv. U mě třeba určitě. Když budu neustále utahaná a všechno bude na mě, budu vědět, že co nezařídím já, tak není, tak nebudu zaprvé mít náladu na nějaké budování vztahu, a zadruhé se ztrácí vnímání partnera jako opory, co se o mě postará. Podle mě má každý trochu k tomu lenivění sklony a dojde to tak daleko, dokud mu to buď není trapné nebo si myslí že je pro toho druhého ok se o všechno starat. Tak prostě když už mě manžel s… s hláškami typu „kde máme“ a „já neumím“, případně „já nemůžu najít“, prostě mu řeknu, ať není jak malý dítě, že mi tím leze na nervy, a je nějakou dobu od toho pokoj :). Když naopak vidím, že se stará, zařizuje věci, roste v mých očích uznání a to samozřejmě podporuje jiskru :). A je mi jasné, že stejně tak kdybych já akorát ležela na gauči a neudělala pro nás nic, tak to moc sexy nebude ale hned ve dveřích ho to otráví.

Až nebudeš mít ráda svého partnera, tak už ti bude víceméně jedno jestli s něčím pomáhá nebo ne. To může fungovat dokud se neodcizíte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.7.22 17:07
@Anonymní píše:
Prosím anonym, okolí by si to mohli spojit.
Chtěla bych vás dámy požádat o názor na mojí situaci a třeba i radu.
Máme s manželem 3letou dceru, krásný nový dům, kočku, psa… Manžel je popravdě skvělý člověk - slušný, vydělává, nehraje automaty a tak :) Má někdy období kdy trošku po večerech pije, ale nic hrozného, není agresivní apod. Prostě si dá lahvinku vína a jde spát. Spousta žen by za něj platila zlatem a když tu čtu některé příběhy, asi bych měla i já.
Ale… Poslední rok až dva vím, že to mezi námi není ono. Z mojí strany absolutně chybí chemie. Nutno říct, že to byl trošku problém od začátku, ale to ještě asi fungovala ta prvotní zamilovanost. Poslední týdny až měsíce se postupně utvrzuji v tom, že by pro mě bylo asi nejlepší to ukončit. Když to řeknu úplně upřímně, víc v klidu a psychické pohodě bych byla sama s malou. Jsem mladá a myslím si, že nemusím strávit dalších 30 let v nefunkčním partnerském vztahu.
Co mě ale mrzí je, že jako rodina fungujeme fakt skvěle. Strašně mě tíží jak by to vzala malá, jestli mi to jednou nebude vyčítat…
To že jsme strávili poslední roky budováním krásného domova je další pecka…
Samozřejmě jsou tu i praktické věci - dva super platy znamenaly poměrně nadstandardní život. Nebudeme se mít určitě špatně, nebojím se že by mi na malou nepřispěl… Ale určitě si nebudeme moct vyskakovat. Okoukla jsem jak jsou na tom byty v okolí a je to dost hrůza, navíc kvůli psovi a kočce, kteří jsou zvyklí na zahradu, budu potřebovat něco se zahrádkou, ideálně třeba řadovku. Nepočítám že by si vzal kočku, psa možná na střídačku.
Ani vlastně nevím jak mu to říct, vysvětlit.. Těžko se někomu do očí říká “už tě nemiluju”.Tak co dámy - odešly byste? Nebo byste se zapřely a kvůli rodině zůstaly?
Ještě dodám že zlepšení určitě z mé strany nenastane, znám se moc dobře.
A poučky že jsme se teda neměli brát vůbec apod taky vynechte :) Řeším budoucnost.

Ahoj zakladatelko, co tak čtu z úvodního příspěvku, tak si myslím, že tě pálí dobré bydlo. Nebudu tě odsuzovat. Jelikož si myslím, že pokud je vztah dlouhodobě až moc klidný, tak ten jeden se zkrátka začne nudit a vymýšlí blbosti a hledá ve vztahu chyby. Já jsem kdysi začala také vztah z rozumu. Manžel to měl se mnou stejné. Byli jsme oba po bolavém rozchodu a zkrátka jsme to spolu zkusili. Manžel velmi slušný člověk, cítím, že nás hrozně miluje a hodně toho pro nás dělá. Prošli jsme krizemi a vzájemným odcizením. Mě se dokonce stalo, že jsem se bez fyzické nevěry asi 3× zamilovala. Většinou v období té největší krize. Také jsem několikrát přemýšlela, že od něj odejdu, že si přeci zasloužím zažít velkou lásku, také jsem ještě mladá. Ale jsme spolu 11 let, čím dál víc si uvědomuji, že manžel ke mě zkrátka patří, je to moje rodina, lepšího chlapa už nenajdu. V těch vztazích docela i pomáhá čas pro sebe. Nikdy jsem tomu nevěřila, starší chodí do školy, mladší do školky. Teď máme hodně děti pryč a MY si máme co říct. Večer si otevřeme pivko na terase, pokecáme, máme pravidelný a neplánovaný sex. Dále pomohlo zažárlit. Kdy se můj líbil jiné ženě. Věř, že pokud jinak jako rodina fungujete, nemusíš to už s nikým jiným zažít. Navíc každá láska vyprchá. To bych musela vztahy měnit po 4 letech, možná i dřív a to by nešlo. Takže pokud jako rodina fungujete, neodcházela bych.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová