Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Samozřejmě, že mám. O rodiče jsem přišla v patnácti,, jsem z Moravy, babičky hodně pracovaly, děda jeden umřel, když jsem byla malá, druhý později a babičky už bohužel také. Proto nemám žádnou rodinu, jsem slušna, pracuji od doby hned po maturitě, tedy dvanáct let. Nikdy jsem nebyla na pracáku, celý život setrim na vlastní bydlení, ale zatím na něj nemám a teď s mimcem vůbec ne. Na mateřskou nárok mám, pracuji stále, abych vydělávala. Přítel se prostě strašně změnil, bydlíme v jedna plus jedna, protože jsme chtěli šetřit na hypotéku, která je teď strašně draha, ale v prostě se změnil, takže hypotéka nebude a jak jsem psala, chová se takhle už nějakou dobu a nevím, co dělat.
Ty jsi z Prahy? Kdybys měla zájem, ráda se budu kamarádit.
Kamarádka se hodí vždy.
@Anonymní píše:
Asi jo. Odejít můžu vždy, že, třeba se mu po porodu rozsvítí…
Hlavně nepočítej s tím, ze se mu rozsvítí samo o sobě. Musíš holt doma trochu dupnout, ze takhle ne. Ať maže dělat, že čekáte rodinu a nejsi zvědavá na chlapa, co se jen válí na gauči. ![]()
Já bych osobně pockala. Neříkám, ze je to tvůj případ, ale já v tehotenstvi nejsem sama sebou… ach ty hormony. Působí to na me trosku jako ponorka. A navíc, take jsem bydlela s partnerem v malinkem bytě a to je opravdu zahul na dynamiku vztahu. Nadechla bych se snažila se dat partnerovi další šanci, až se dítě narodí. Podle jeho reakci v následujících měsících bych se rozhodla, co dal. Není to s novorozencem lehké, nesla bych do zásadních radikálních změn v tomhle okamžiku - samozřejmě, pokud by to ve vztahu nebyl extrém.
@Mar__tanka1983 píše:
Hlavně nepočítej s tím, ze se mu rozsvítí samo o sobě. Musíš holt doma trochu dupnout, ze takhle ne. Ať maže dělat, že čekáte rodinu a nejsi zvědavá na chlapa, co se jen válí na gauči.
No trošku se bojím, aby nebylo moc zle, ale dusno asi bude, protože mě rupnou nervy tak jako tak…
@Anonymní píše:
Asi jo. Odejít můžu vždy, že, třeba se mu po porodu rozsvítí…
Možné je všechno, ale moc bych se k tomu neupínala. S dítětem je všechno daleko náročnější a bude i případný odchod. Pokud nehodlá nic měnit snad bych raději odešla hned ať vidí, že to skutečně trpět nebudeš. To by ho snad mohlo nakopnout spíš než když zůstaneš a budeš vyčítat a brečet a on bude mít pocit, že stejně nic nemůžeš a neuděláš. Teď lze asi opravdu najít pronájem za dobré peníze a s mateřskou, alimenty na sebe i dítě příspěvkem na bydlení a přídavky na dítě by se to snad dalo i kdyby se neprobral.
Vím, jak je to těžké mám za sebou rozchod pár dnů po návratu z porodnice + další dvě děti doma.Je to už dost let zpět…zvládla jsem to.Jde to.
Anonym-osobní informace. Děkuji
@Adelkadd děkuji, asi se s tímto stotožňuji nejvíc, naděje je, no snad… Moc děkuji za názor ![]()
@Anonymní píše:
No právě bojím se, že bych to nedala psychicky, úspory mám, kvůli mému snu mít jednou vlastní byt, tak pro mimčo mám penízky, ale ne tak, abych jako žila sama matka v pohodě delší dobu… To ne no
Tak ti asi není tak zle. Kdyby bylo, šla bys i do azylového domu. Tak buď v 1+1 s chlapem o kterém víš už teď že ten život nebude stát za nic. Že budeš mít jen to, co si zaplatíš. Jsi schopná ženská. Nechceš být bez chlapa? Tvoje volba. V tak malém bytě s vřískající kojencem? Situace bude jen horší.
Jsou azylové domy pro matky s dětmi.
Myslím že platíš minimum. Tady máš odkaz : ![]()
https://www.csspraha.cz/…atky-s-detmi
@Annette Danielle píše:
Jsou azylové domy pro matky s dětmi.
Myslím že platíš minimum. Tady máš odkaz :
https://www.csspraha.cz/…atky-s-detmi
Souhlas. Do azylového domu se mnoho žen stydí, mají pocit, že je to to poslední nejzoufalejší řešení, ale něco jsem o tom slyšela, nakonec je tam prý všem fajn, podporují se navzájem, jsou to ženy s podobnou situací takže jsou na jedné lodi, a jsou tam lidé, kteří umí poradit co dál. Dle mého v tvé situaci by bylo mnohem důstojnější odejít od takovéoho blbce do azyláku, než být dál s ním! Ukázala bys mu, že na něm nejsi závislá (jak asi předpokládá, předpokládá že prostě nemáš kam jít, tak si vyskakuje s kecama at si jdeš když chceš, myslí si, že je na koni.) tímhle bys mu ukázala že se spletl a ukázala bys mu, že si sebe vážíš, na to abys zůstávala s někým, kdo se nechová jako budoucí otec! Hodně štěstí! Myslím, že v tvé situaci je důležité, abyses pokusila najít aspon někoho-kohokoli schopného- kdo by ti byl ALESPON psychickou oporou. Nestyd se oslovit vzdálenější příbuzné, pokud máš, nebo nevím. V takové situaci potřebuješ alespon pocit, že ti někdo rozumí, že se máš alespon trochu o koho opřít. Mateřství je náročné samo o sobě, i pro ženu, která má zázemí, natož pro ženu, která má vše zvládnout sama. Věřím, že to zvládneš, bud matka vlčice, co se nevzdává, mě mateřství dost zvýšilo stupen agresivity, jsem průbojnější a ráznější, a to mi pomáhá leccos zvládnout, určovat si hranice, vybojovat co já a dítě potřebujeme. Jistě ti mateřství taky dodá dravost a chut bojovat. Hodně štěstí!
@Anonymní píše:
No trošku se bojím, aby nebylo moc zle, ale dusno asi bude, protože mě rupnou nervy tak jako tak…
Víš co, když už to nevydržíš a odejdeš, tak to bude zlé taky…
možná by právě proto bylo lepší to řešit dřív, dokud ještě nejsi úplně hysterická, až ty nervy rupnou úplně…
@welovefashion píše:
Teď máš vlastně štěstí v neštěstí, v Praze nikdy předtím nebylo tolik volných bytů za tak nízké ceny, lidé pronajinaji byty, co dřív pronajimali za trojnásobek turistům, všude stačí kauce 1-2 nájmy…
Kde jsi to viděla?
@Venetia píše:
Kde jsi to viděla?
Vsude
V centru se ted da maly byt pronajmout za 10tis/mesicne, protoze zadni turisti
https://www.e15.cz/…cenu-1369169?…
Děkuji…!