Odejít z práce?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
21
25.7.16 14:43

Odejít z práce?

Ahoj holky,

potřebuji radu nebo spíše jen možná uklidnit, že dělám dobře.

Ve stávající práci jsem 2,5 roku. Dojíždím asi 20 minut autem, hodně projezdím. Mám skvělého šéfa, dovolená kdy chci, žádné propustky, končívám dřív, jen ranní od 6,30 do 15. Jsme maličká firma o pár zaměstnancích. Problém je v mojí kolegyni. Sedíme spolu samy v kanceláři. Za tu dobu co jsem tady mě ta žena naprosto psychicky vyčerpala. Je zlá, sprostá, cholerická a namyšlená baba, ale žije v představě, že jsme kamarádky. Celé dny jen poslouchám, jak si stěžuje, je líná, přehazuje na mě svoji práci. Domů chodím nešťastná, do práce taky. K tomu firma neustále nemá peníze a tudíž nemám nikdy jistou výši výplaty. Nejsem tu šťastná, přenáším svoje nálady na ostatní a prakticky mě to stálo vztah- snad zachráním :).
Ve středu plánuji dát výpověď (ať to stihnu do konce měsíce). V pátek jdu na pohovor a snad mi vyjde. Jedná se o velikou společnost s jasně danými směnami, dovolené se plánují, kolektiv je veliký, je to v místě bydliště. Dělala bych ranní a odpolední (a ty jen občas). Platově trochu níž, ale jsou tam různé bonusy, příspěvky atd. a navíc bych mohla jezdit na kole.
V nynější práci se dost často nudím a nemám práci, tudíž bych asi uvítala být celý den něčím zaměstnaná.

Vím, že je to risk, dát výpověď a nemít nic jisté. Ale už jsem asi došla do fáze, že radši když tak budu hledat něco jiného, max. půjdu na chvíli na pracák, než se věčně ubíjet tady.

Holky…udělala jste to některá taky tak? Kdy jste si už řekli a dost, už tu být nemůžu a neměly jste nic jisté? Já se toho dost bojím, ale vím, že už tu být nechci, nejsem tu šťastná, nebaví mě to, nemůžu už kolegyni asi cítit.

Děkuji za reakce :)

EDIT: chtěla bych jen dodat, že jsem velmi nekonfliktní člověk a vycházím skoro s každým. Tady mi to ale dělá značný problém, nikdy jsem podobného člověka nepotkala.

Příspěvek upraven 25.07.16 v 14:50

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
13331
25.7.16 14:47

Ano, takto mě vysávala kolegyně v kanclu tři roky. Tři roky jsem s ní bojovala, až jsem byla tak vyčerpaná, že mě to donutilo odejít na dohodu. Dodnes se mě z toho dělá špatně. Lituji, že jsem to neudělala dříve :zed: :zed: Nejhorší je být s takovou babou v jedné místnosti, kde před jejími pohledy neutečeš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21
25.7.16 14:49

@chipsa Přesně tak! Jsme tu jen my dvě a pokud jí neodpovím, hned je nafučená, že se s ní nebavím. Už z ní opravdu nemůžu :(. Šéfovi ale pravý důvod říct nemůžu, protože vím 100%, že by jí to řekl a ona mi tu udělala peklo…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13331
25.7.16 14:51
@CathyXx píše:
@chipsa Přesně tak! Jsme tu jen my dvě a pokud jí neodpovím, hned je nafučená, že se s ní nebavím. Už z ní opravdu nemůžu :(. Šéfovi ale pravý důvod říct nemůžu, protože vím 100%, že by jí to řekl a ona mi tu udělala peklo…

Taky jsem pracovala ve firmě o 7 zaměstnancích a ona seděla naproti mě. Bylo to každodenní peklo, které se přenášelo i mimo pracovní dobu. S jakou úlevou jsem od tam utíkala! Ber úprk jako terapii, jinak tě to zničí. Ńjak bylo a bude dál :dance:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21
25.7.16 14:52

@chipsa Děkuji za podporu! Já mám výpověď nachystanou, jen se k tomu odhodlat!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13331
25.7.16 14:56
@CathyXx píše:
@chipsa Děkuji za podporu! Já mám výpověď nachystanou, jen se k tomu odhodlat!

Netrap se tím, co bude v nové práci. Max. skončíš na pracáku. Lepší než přijít o nervy. Načerpej nové síly a uvidíš že když budeš kolem sebe rozdávat pozitivní energii, tak se ti to vyplatí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1606
25.7.16 15:03
@CathyXx píše:
Ahoj holky,

potřebuji radu nebo spíše jen možná uklidnit, že dělám dobře.

Ve stávající práci jsem 2,5 roku. Dojíždím asi 20 minut autem, hodně projezdím. Mám skvělého šéfa, dovolená kdy chci, žádné propustky, končívám dřív, jen ranní od 6,30 do 15. Jsme maličká firma o pár zaměstnancích. Problém je v mojí kolegyni. Sedíme spolu samy v kanceláři. Za tu dobu co jsem tady mě ta žena naprosto psychicky vyčerpala. Je zlá, sprostá, cholerická a namyšlená baba, ale žije v představě, že jsme kamarádky. Celé dny jen poslouchám, jak si stěžuje, je líná, přehazuje na mě svoji práci. Domů chodím nešťastná, do práce taky. K tomu firma neustále nemá peníze a tudíž nemám nikdy jistou výši výplaty. Nejsem tu šťastná, přenáším svoje nálady na ostatní a prakticky mě to stálo vztah- snad zachráním :).
Ve středu plánuji dát výpověď (ať to stihnu do konce měsíce). V pátek jdu na pohovor a snad mi vyjde. Jedná se o velikou společnost s jasně danými směnami, dovolené se plánují, kolektiv je veliký, je to v místě bydliště. Dělala bych ranní a odpolední (a ty jen občas). Platově trochu níž, ale jsou tam různé bonusy, příspěvky atd. a navíc bych mohla jezdit na kole.
V nynější práci se dost často nudím a nemám práci, tudíž bych asi uvítala být celý den něčím zaměstnaná.

Vím, že je to risk, dát výpověď a nemít nic jisté. Ale už jsem asi došla do fáze, že radši když tak budu hledat něco jiného, max. půjdu na chvíli na pracák, než se věčně ubíjet tady.

Holky…udělala jste to některá taky tak? Kdy jste si už řekli a dost, už tu být nemůžu a neměly jste nic jisté? Já se toho dost bojím, ale vím, že už tu být nechci, nejsem tu šťastná, nebaví mě to, nemůžu už kolegyni asi cítit.

Děkuji za reakce :)

EDIT: chtěla bych jen dodat, že jsem velmi nekonfliktní člověk a vycházím skoro s každým. Tady mi to ale dělá značný problém, nikdy jsem podobného člověka nepotkala.

Příspěvek upraven 25.07.16 v 14:50

Kdybych byla ve tve situaci, zachovala bych se uplne stejne. Nedokazala bych vydrzet v praci, kde jsem permanentne pod stresem, s nejistym platem a kokegyni, ktera mi otravuje zivot…i za cenu, ze budu par mesicu praci hledat a nakonec budu mit treba hure placenou pozici. Pokud bych financne neklesla az tak, ze bych musela pocitat kazdou korunu a zivorit, je pro me klid a pohoda prioritou :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
101500
25.7.16 15:29

@CathyXx Taky bych tu výpověď dala… a pak řekla šéfovi i důvod svého odchodu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6806
25.7.16 15:32

@CathyXx
Taky bych resila odchod, ale primarne bych to resila s pani a vedenim, treba by se naslo jine reseni. Pokud budes odchazet, duvod bych rekla, klidne az posledni den.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3074
25.7.16 15:33

@CathyXx Já bych taky odešla a riskla to. Už jsem to párkrát v životě udělala a nikdy jsem nelitovala. Držím palce :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21
25.7.16 15:35

@BellinkaX S paní se nic řešit nedá. Vedení ví jaká je, ale je tam dlouho, ví hodně a nejedenkrát zachránila šéfovi zadek. Bohužel ať jí řeknu cokoliv nadá mi, urazí se, dva dny se nebaví a dost mi komplikuje moji práci.. :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13331
25.7.16 15:36
@CathyXx píše:
@BellinkaX S paní se nic řešit nedá. Vedení ví jaká je, ale je tam dlouho, ví hodně a nejedenkrát zachránila šéfovi zadek. Bohužel ať jí řeknu cokoliv nadá mi, urazí se, dva dny se nebaví a dost mi komplikuje moji práci.. :(

Se na ni…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
500
25.7.16 15:37

Ano. Ja kdyz jsem byla nestastna - odešla jsem. Nenech se tou prací tak svázat. ;) dej vypoved a uleví se ti. Ja se vzdy citila dobre jak jsem odesla :dance:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21
25.7.16 15:50

@Bora-Bora Projedu cca 3-3500 měíčně, což mi přijde dost. Těch dvacet minut je po dálnici. Tady u nás bych to měla akorát za svaly na nohách :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
425
25.7.16 15:54

Ahoj, úplně tě chápu. Pokud máš možnost, tak odejdi. Já mám v práci kolegyni, která je zlá, vychytralá, sprostá jak dlažič, snažila se na mě přehodit svojí práci. když jsem se ozvala, tak jsem byla nejhorší na světě. Šéf jí nevyhodí, protože se znají asi 15 let a on to prostě řešit nebude. Nakonec se se mnou úplně přestala bavit (už je to přes 1/2 roku), ani mě nepozdraví. Ze začátku to bylo o nervy, ale nakonec jsem si zvykla. Promluvíme na sebe jen pracovně a je klid. Naschvály mi naštěstí nedělá (toho jsme se bála hodně) a naučila jsem se jí ignorovat. Kolegové v práci mě přesvědčili ať neodcházím, že můžu jít z bláta do louže. Je fakt, že když se bavím se známýma, tak se všude najde nějaká jedubaba. :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat