Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja nevim, mne to nepripada jako nic hrozneho. Ja mela taky (libacich) uletu v mladi hodne. Sexu bohuzel ne, ted toho lituju, mela jsem se poradne vyradit a zjistit co se mi libi a koho v tomto hledam. A ne si to pak na stara kolena vynahrazovat. Ted se dost resi „bodycount“ a vetsina lidi rika vysoka cisla uz v mladi.
@Anonymní píše: Více
Byla jsi mladá, užívala sis no, co bylo to bylo. Nechápu, proč bys měla být kvůli tomu sama? Proč bys měla někomu vykládat kolik jsi měla sexuálních partnerů? Do toho nikomu nic není a fakt není potřeba to troubit do světa.
Zbytecne svuj problem zvelicujes, zvazila bych psychologa. Ted uz budes do konce zivota zit jako stara panna a utapet se nesmyslem? Muj mamzel treba nevi muj pocet predchozich vztahu, ja jeho taky ne. A zijeme.
Mně to taky nepřijde jako nic hrozného, je to minulost a kdo z nás neudělal něco, na co není úplně pyšný?
Nebo co by udělal úplně jinak. Nějak nerozumím, proč bys to měla někomu vykládat, absolutně nemusíš nikomu říkat přesné číslo. Přijde mi to spíš jako nějaká Tvá obsese. Když Tě to tak trápí, příprav si pro případ nějakou formulaci, která trochu přiblíží realitu, ale nesdilej počet. Vidíš, a já jich neměla moc, naopak jsem je odmítala a snažila se o nízký počet a teď si říkám, mohla jsem si užít trochu víc, co už teď, vdaná. Manžel ani jiný partner se mě nikdy na počet nezeptal, kdyby ano, myslím, že je to informace, která se neříká (a neřekla bych, ani kdyby byl jeden, pět nebo padesát), podobně jako na nikoho nevybalim jen tak svůj plat. ![]()
Mě u muže počet partnerek taky nezajímá, zajímal by mě současný vztah abychom si rozuměli a byli si věrni kdybych měla vztah.
Jak si to přestat vyčítat?
@Anonymní píše: Více
Tak s tím ti těžko někdo poradí, když to máš pořád v hlavě. Zkus psychologa ![]()
Ahoj mě to přijde v pohodě. Každý to vnímá jinak ten počet milostných partnerů. Já začla svůj sexuální život v 15, je mi 32. Jsem s partnerem od svých 18 let a za ty 3 roky jsem teda měla mnohonásobně víc kluků než tvých 6. Ať už jen líbačky nebo krátké chození, s někým sex byl, s někým prostě ne. Ale ve finále teda bych se musela propadnout do země
Ne ani by mě nenapadlo se za to stydět, za tyhle zkušenosti jsem vlastně ráda, a minimálně v oblasti sexu jsem ráda za to co mám u partnera
Kolik jsem měla celkem můžu před partnerem on neví, o některých ví, ale to je malá hrstka, nevím zda by ho netrefil šlak kdyby věděl realitu
Ne je to dávno pryč, užila jsem si, chránila se a nemám se za co stydět ![]()
Možná hledáš nějaký brouky tam kde ani nejsou.
Pokud na terapii chodíš, potom už je jen na tobě to říct nahlas a ono se ti možná i uleví pokud tě to tak moc trápí. Možná by ses divila jací lidé, do kterých by to člověk ani neřekl sebevědomí mají a někdy až příliš mnoho. Určitě bych na tvém místě zatla zuby a s někým to probrala, život máme jenom jeden, přeci nechceš přijít o možnost mít třeba super partnera který ti to sebevědomí může dodat ![]()
Dnešní svět nestojí o polepšené hříšníky. Před sto lety bych ti poradil apoštolský řád a charitativní službu pro veřejnost. V dnešním světě apostáze to už nedává smysl, charitativní činnost ale neztratila na významu. Umíš si představit, co to pro ty muže znamenalo, jak jsi je udělala šťastnými, zvedla jejich sebevědomí? 0bětovala jsi svoji nevinnost pro ně a to je krásný příklad nezištného chování, který by měl být inspirací pro ostatní.
Jak s tím teď žít? Přece jako dosud.
Většina lidí udělala v mládí nějakou tu pitomost, někteří i ne jen jednu
Člověk se teprve formuje, hledá… Tak to beru já - všechny chyby, které jsem udělala, mě něco naučily a dovedly mě k tomu, čím jsem teď. Tak jsi měla pár chlápků na jednu noc, no bóže… Však to nikde do dotazníku psát nemusíš. Případnému partnerovi prostě řekneš, že nějaké sexuální zkušenosti máš a víc vědět nepotřebuje, pokud se někdo opakovaně pídí po počtech a podrobnostech, bude v něčem divnej.
Ahoj zakladatelko,
asi bych tolik neřešil co bylo… Co je škoda, že tě to limituje dnes. A ten limit si dáváš sama svou hlavou. Vím, když to tam je, lehko se radí a těžko mění…
Ale když to vezmeš racionálně - nikomu jsi kromě sebe zásadně neublížila, nikoho nezabila, nic neukradla. Stydět by se měli jiné lidé za jiné věci. Jasně, někomu to může vadit, ale kdo si na druhém chce něco najít, najde si.
Pokud tě to trápí vnitřně, zkus psychologa. Protože ničím vina nejsi.
26 sexuálních celkem, všechno jednorázové kromě toho milence a z toho 6 vážnych vztahů.
![]()
Urcite to pores i na terapiich, a nauc se asertivne odpovidat, na otazky ohledne sve minulosti. Ja jsem byla panna asi cca do 24 let, a potom jsem si take celkem uzivala. Nejsem na sebe hrda, protoze jsem do tech 24 let chtela mit jenom jednoho sexualniho partnera, vzit si ho, mit deti, zestarnout s nim apod… a s ulety jsem si potom take zvysovala sebevedomi,… ackoliv jsem tedy s kazdym nespala,… a jak jsem vystrizlivela, nasla dlouhodobeho partnera a znovu svou sebehodnotu, tak na sebe hrda zpetne nejsem, ackoliv sama vim, ze az tak spatne na tom nejsem, a mnoho lidi sexualnich partneru melo mnohem vice… ![]()
Myslím, že každý měl v životě období, kdy trochu divočil. Pokud se do 30 člověk nedostane na trojciferný sexuální číslo, je to ok. Třeba takový Gene Simmons z KISS měl údajně přes 3 000 žen, ale tam je to pochopitelné, vzhledem k délce jeho jazyčiska, viz obrázek níže. Mě divočení teprve čeká a ne, já ho nemám tak dlouhýho jako Gene.
Příspěvek upraven 13.01.26 v 16:00
Ahoj. Bohužel se za to stydím a trápí mě to..
Je mi zle z toho jak jsem se chovala.
Mám nulové sebevědomí, chodím na terapii, ale o tomhle se stydím mluvit.
To bych neřekla ani kamarádce.
Prostě jsem byla za mlada blbka. Nyní je mi už 34 let. Šlo o sexuální život, od 18 let.
Prostě pouze 6 vztahů a asi 20 úletů.
Přitom nechápu, proč jsem se tak chovala. Většinou se mi ani moc nelíbili a bylo to jen jednou, jen s jedním jsme byli milenci asi 3 měsíce, jinak vždy jen jednou. S tím milencem jsme popíjeli občas u něj a něco bylo.
Ze bych si to nějak užívala? Ne, pak jsem měla výčitky a už ho nechtěla potkat.
Hrál roli alkohol, nulové sebevědomí. Když jsem byla mladší ani jsem nemusela být vždy opilá, prostě jsem neřekla ne když měl zájem.
Je mi z toho zle..nejradši bych to smazala z hlavy.
Pak jsem to nechtěla už ani opilá.
Už radši nepiju a nevyhledavam žádný sex.
Vůbec mi nechybí.
Ještě bych to pochopila, kdybych byla dřív nymfomanka.
Nechápu to chování.
Jenže díky tomu budu muset být už sama asi navždy.
Hodne mužů se ptá s vyzvídá na minulost.
Třeba jsem si psala s někým, jen jako přátelé a oni vyzvídají. Jeden se chtěl seznámit, ale ten ve 39 prý neměl nikdy ženu, ale neměla bych zájem, píšeme si jen jako přátelé. On moc vyzvídal. Na mu řekla, že to nechci řešit. Nebo jsem měla snad lhát? A říct 2? Lhát nechci, ale priznávat se taky ne.
Neumím si to představit jak to dokázaly třeba pornoherečky, že se vdaly a mají přátelé, kteří je respektují?
Moje chování bylo příšernéy absolutně nulová hrdost, stačilo že nejaký muž měl zájem a už mi bylo líto ho odmítnout nebo co. Teď bych už odmítla sex normálně, už pak i když jsem popila někde, nechtěla jsem.
Naštěstí jsem nic nechytla.
Jak s tím teď žít?