Odpustilo vám vaše dítě rozvod?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
19.12.14 22:21

@superandrysek Naopak mamce vycitam, ze se s tatou nerozvedla. Pamatuju si jen hadky, neustale dusno, nemluveni, ktere trvalo klidne par mesicu… Opravdu me jejich partnersky zivot tak znechutil a poznamenal, ze jsem dost dlouho odmitala muze, resp. vazne znamosti. Kdyz jsem zacala zit s muzem, uplne jsem zirala, jaka muze byt doma pohoda. S mamkou mam blizky vztah, tatu ignoruju. I kvuli nemu jezdim domu dost nerada. Prosim o zachovani anonymity, je to pro me dost citlive tema.

  • Citovat
  • Upravit
205
19.12.14 22:22

Bratr mé matce rozvod neodpustil nikdy, v dospělosti se s ní přestal úplně stýkat a dodnes má v sobě hromadu hořkosti a je tím poznamenán psychicky.
Byli jsme už v pubertě.
Já jsem nadšená nebyla, ale měla jsem blíž k matce, tak se to ustálilo. Je fakt, že pod pojmem rodina si představuji život před rozvodem rodičů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
66815
19.12.14 22:23
@páájaa2 píše:
Já jsem rodičům rozvod odpustila, nebo spíš jsem to nevnímala negativně, ale velmi, velmi těžko jsem zvládala nové partnery, hlavně u mamky. Prostě jsem si přála, aby zůstali sami. Přešlo mě to až na prahu dospělosti.

Manžel se rozvedl, když holce bylo 5, od té doby má jedinou partnerku, mne. U nás vše proběhlo hladce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.12.14 22:24

Nasi se rozvedli kdyz mi byli 4 roky. S tatou mam hezky vztah, vzdy jsem s nim bylav kontaktu a jezdila k nemu, par let po rozvodu se ozenil a ted budou slavit 30 vyroci svatby. Bohuzel mama pak mela mezi mym tretim a dvacatym rokem asi deset dlouhofobrjsich vztahu, stehovali jsme se z mista na misto. Chodila jsem do tri ruznych skolek, tri ruznych zakladek, nemela jsem zadne kamarady. Takze rozvod kom nemam problem odpustit, ale tu nestabilitu a to jak to ovlivnilo me a mou povahu jsem mame neodpustila dodnes. Dale me mrzi, ze nemam jedinou vzpominku na spolecny zivot jen nas tri.

  • Citovat
  • Upravit
69235
19.12.14 22:25
@superandrysek píše:
Holky moc vam dekuju, ja jsem presvedcena ze todle rozhodnuti je pro nas vsechny to nejlepsi - presne jak pisetem nez xxx let v dusnu… ale presto prese vse jak me manzel ublizil a zhanil jako zenskou, jako mamu sve dcery je me to lito a citim to jako zivotni prohru. sama jsem z rozvedene rodiny, byli me 4 roky a je pravdou ze si otce moc nepamatuju. melou se me hlavou myslenky ze anicka nepojede na spolecnou dovolenou s mamou a tatou atdatd

Chápu tě, ale co, na světě běhá chlapů, najdeš jednoho, který k vám bude pasovat a dovolenou máma, náhradní taťka a Anička si užijete :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
66815
19.12.14 22:27
@Anonymní píše:
Nasi se rozvedli kdyz mi byli 4 roky. S tatou mam hezky vztah, vzdy jsem s nim bylav kontaktu a jezdila k nemu, par let po rozvodu se ozenil a ted budou slavit 30 vyroci svatby. Bohuzel mama pak mela mezi mym tretim a dvacatym rokem asi deset dlouhofobrjsich vztahu, stehovali jsme se z mista na misto. Chodila jsem do tri ruznych skolek, tri ruznych zakladek, nemela jsem zadne kamarady. Takze rozvod kom nemam problem odpustit, ale tu nestabilitu a to jak to ovlivnilo me a mou povahu jsem mame neodpustila dodnes. Dale me mrzi, ze nemam jedinou vzpominku na spolecny zivot jen nas tri.

Tak to je děsné. Bývalá žena manžela dala přednost dítěti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2418
19.12.14 22:46

Rodiče se rozvedli, nejdříve jsem se v tom celkem plácala, rozvod mých rodičů byl opravdu velice nepříjemný, plný hádek, osočování, přetahování se o mě… ale později až se situace uklidnila, dokázala jsem se na to podívat s odstupem a rozvod jim „schválila“. Nicméně já byla mnohem starší než tvá malá. S otcem mého dítěte nežijeme vlastně od porodu. Dítě žije se mnou, otec má neomezený styk a zatím nám to funguje. Holt já zase budu jednoho dne vysvětlovat, proč táta bydlí jinde než my. I když je to dnes asi jediná péče, která se nařizuje, já osobně střídavku nevidím jako ideální řešení z vlastní zkušenosti. Záleží na vaší dohode. Držím ti pěsti v tvé nelehké situaci a doufám, ze jako rodiče to zvladnete bez zbytečných tahanic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2515
19.12.14 22:48

@superandrysek přesně tak. Naši bylibvychovani tak, že lidi spolumajitel být kvůli dětem. Já si myslím, že pokud spolu být nemají, pak už vůbec ne kvůli de R em

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12067
19.12.14 22:49

@Janha prave, lepsi vcas a s kapkou dustojnosti nez za 5 let jako kramerovi ;) dekuju

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10461
19.12.14 22:49

@superandrysek Ahojky, nečetla jsem diskuzi, odpovím za sebe z pohledu dítěte rozvedených rodičů. Nikomu jsem nic neodpouštěla, protože jsem ani neměla co odpouštět. Věřím a věřila jsem, že jim spolu dobře nebylo a proto se tak rozhodli. Rozvodem jako takovým jsem netrpěla. Vzhledem k tomu, že náš otec neměl zájem, tak jsme vyrůstali jen s mamkou. Sice mi chyběl ten mužský prvek v rodině, ale naštěstí ho částečně nahradil dědeček. Jinak vše OK, „postižená“ tím zatím nejsem, mám dlouhodobý a krásný vztah, všechno v cajku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12067
19.12.14 22:51

@bambooska ja take doufam ze cinim dobre i pro dceru, snad to neni jen sobeckost z me strany

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12067
19.12.14 22:54
@Anonymní píše:
@superandrysek Naopak mamce vycitam, ze se s tatou nerozvedla. Pamatuju si jen hadky, neustale dusno, nemluveni, ktere trvalo klidne par mesicu… Opravdu me jejich partnersky zivot tak znechutil a poznamenal, ze jsem dost dlouho odmitala muze, resp. vazne znamosti. Kdyz jsem zacala zit s muzem, uplne jsem zirala, jaka muze byt doma pohoda. S mamkou mam blizky vztah, tatu ignoruju. I kvuli nemu jezdim domu dost nerada. Prosim o zachovani anonymity, je to pro me dost citlive tema.

moc ti preju pohodovy a harmonicky vztah a taktez dekuji, moc si cenim tve uprimnosti

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.12.14 22:59

Ahoj, předně držím pěsti a přeji hodně štěstí v životě :kytka:…Já se rozvedla, když byly chlapečkovi tři roky. Chválím sebe dodnes, že jsem byla natolik pružná a rychlá, že jsem to zvládla sama, všechno, v celkem krátkém čase. Když byl ještě malý. To co jsme prožívali a co se u nás dělo, to byla šikana, psychické týrání, fyzické!!!Hnus! Na co se můj syn denodenně díval? Na hnus!!! Takhle jsem ho vychovat nechtěla. Já pocházím ze "vzorné " rodiny. Rodiče se milují i po 40ti letech, vycházejí si vstíc, jsou opravdu partneři. A v čem bych vychovala syna.??V křiku, v bázni, v bolesti, ve smutku, v bídě, v napětí a celkově bych mu dala špatný vzor. A nevinné dítě pro mne bylo víc než de*il manžel. Šla jsem pryč a byli jsme fakt šťastní!!

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
19.12.14 23:04

…Ale pozor! Mám nového manžela tak 4roky. Kloučkovi je už, od prvního rozvodu 14let. Nyní mám všeho dost. Je jasné, že přitahuji individua, psychicky nemocné chlapy (zřejmě) :! :! :! Chci se rozvést a najednou cítím, že syn sice souhlasí, ale už má pusinu prořízlou a pomaličku se ozývají výtky, že jsem to já, asi, kdo je „divnej“ že se pořád jen chci rozvádět :nevim: :nevim: :nevim: Jestli to teď udělám, nějak cítím, že už mi to vyčítat bude :,(

  • Citovat
  • Upravit
12067
19.12.14 23:04
@Anonymní píše: … byli jsme fakt šťastní!!

pevne verim ze jste dodnes, dekuju

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Poradna na téma rodinné právo

Ikona - Zoltán Duna

Mgr. Zoltán Duna