Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Febrilní křeče. Jeden případ máme v rodině, trvá to 2 roky. Teď je to na ústupu, díky včasnému diazepamu.
Nás lékařka upozorňovala, abychom dětem dali léky proti horečce okamžitě, jak bude teplota na 38, že děti právě tímto hrůzostrašným způsobem na teplotu mohou reagovat.
Uff, no hlavně že to dobře dopadlo. 38,6 minakr nepřijde tak moc vysoké, aby se děly takovéhle věci - to bych spíš čekala u 39 a výš… Nemohla to být reakce na ten Nurofen třeba?
@Anonymní píše:
Ahoj,
musím se vypsat, co se nám dnes dopoledne stalo. Jsem toho plná a ještě v úplném šoku. Syn ( 1 rok) 10 dní nemocný se zánětem průdušek, dostal i ATB, od soboty ale znovu horečky, dnes ráno mu to vyskočilo na 38,6, zahleněný i přes ATB. Tak raději k dr, neshledala nic závažného, přijdeme domů, malý se napapal a že ho odsajeme, dáme Nurofen čípek a půjde spinkat. No a odsáváme nosík a jak malý u toho vždycky řve, najednou přestane, oči v sloup a nic!! Tak ho popadneme, je hadrový, na rukách se prohne. Položíme na přebalovák, mažel volá záchranku. Oči má pořád v sloup, nereaguje, dispečerka nás navádí, jestli dýchá, ano, po chvíli přestane dýchat a tvářička bledne! Já začnu vyšilovat, že nedýchá, dispečerka radí malého vzít, v ten okamžik se nadechne, z pusinky vyteče hlen nebo sliny, začne kňourat, prostě se probral. Pak se začal třepat. Možná to byl okamžik, pár sekund, mně to přišlo naprosto nekonečné! Přijela k nám sanitka, malý už byl v pohodě, jen unavený. Doktor ho pečlivě prohlédl, poslechl, vše jsme popsali. Já se ještě klepala. Bylo to z horečky, malý je v pořádku, dostali jsme poučení, jak se v takové chvíli chovat. Horečka už klesla, chvíli se prospal, hraje si… ale můžu říct, že takovou hrůzu jen tak nerozchodím. Pořád na to myslím a bojím se, jestli to zase někdy nenastane…
Musel to byt strasnej sok,ale nechapu ze vas neodvezli do nemocnice a alespon jeden den vas tam nenechali na pozorovani.
@Ivana 85 píše:
Musel to byt strasnej sok,ale nechapu ze vas neodvezli do nemocnice a alespon jeden den vas tam nenechali na pozorovani.
To mě taky překvapilo ![]()
chápu to zděšení, znám dítě co přestávalo dýchat když hodně řvalo, postupně to začalo dělat schválně strhávalo pozornost
TEda muselo to být strašné
Hlavně, že je vše v pořádku. Jsou to febrilní křeče, my máme hned dávat diazepam, pokud teplota vyleze nad 38.
@bjetuschka píše:
Uff, no hlavně že to dobře dopadlo. 38,6 minakr nepřijde tak moc vysoké, aby se děly takovéhle věci - to bych spíš čekala u 39 a výš… Nemohla to být reakce na ten Nurofen třeba?
Ono u těch febrilních křečí nejde ani tak o výšku horečky, daleko větší roli hraje to, jak rychlá změna teploty je.
@bjetuschka píše:
Uff, no hlavně že to dobře dopadlo. 38,6 minakr nepřijde tak moc vysoké, aby se děly takovéhle věci - to bych spíš čekala u 39 a výš… Nemohla to být reakce na ten Nurofen třeba?
No asi není. Nás na to doktor upozornil hned na začátku a máme pro jistotu dithiaden a od 38 ho máme preventivně dávat.
@bjetuschka to je reakce ne na vysku teploty ale na prudkej vzestup teploty.
Febrilni krece… Take jsme zazili ![]()
Jako prevenci jsem pri kazde teplote davala pulku diazepamu, a kdyby to uz prislo, dostali jsme takovy nejaky gel do zadecku.
Zřejmě febrilní křeče. Některé malé děti takto reagují už při teplotě nad 38, někdo až při vyšší. Jako prevence se dává kousek diazepamu. Ale divím se, že vás neodvezli, v takovém případu se v nemocnici provádějí vyšetření vylučující epileptický záchvat. Tím nechci říci, že je to u vás, ale většinou se takto postupuje.
Nejmladsi syn to mel v roce a pul, pak jednou jeste v peti a pul a ted je mu skoro devet a tuk tuk, od tech peti a pul uz to nemel. Je to hlavne hnusny. Mne se osvědčilo jak ho to chytlo, vzit do koupelny a polivat celo vlaznou vodou, za chvili to prejde jak se hlava ochladi.
Hele vim, jak Ti je. Ja se od něj po tom prvnim zachvatu nechtela hnout a to jsem vedela, co to bylo…
Znám dobře, zažili jsme to dvakrát. Jednou v 1,5 roce a jednou ve 3 letech. Naštěstí dcera už odrostla tomu „nebezpečnému“ věku. Tak přeji, ať se vám to už neopakuje.
Ahoj,
musím se vypsat, co se nám dnes dopoledne stalo. Jsem toho plná a ještě v úplném šoku. Syn ( 1 rok) 10 dní nemocný se zánětem průdušek, dostal i ATB, od soboty ale znovu horečky, dnes ráno mu to vyskočilo na 38,6, zahleněný i přes ATB. Tak raději k dr, neshledala nic závažného, přijdeme domů, malý se napapal a že ho odsajeme, dáme Nurofen čípek a půjde spinkat. No a odsáváme nosík a jak malý u toho vždycky řve, najednou přestane, oči v sloup a nic!! Tak ho popadneme, je hadrový, na rukách se prohne. Položíme na přebalovák, mažel volá záchranku. Oči má pořád v sloup, nereaguje, dispečerka nás navádí, jestli dýchá, ano, po chvíli přestane dýchat a tvářička bledne! Já začnu vyšilovat, že nedýchá, dispečerka radí malého vzít, v ten okamžik se nadechne, z pusinky vyteče hlen nebo sliny, začne kňourat, prostě se probral. Pak se začal třepat. Možná to byl okamžik, pár sekund, mně to přišlo naprosto nekonečné! Přijela k nám sanitka, malý už byl v pohodě, jen unavený. Doktor ho pečlivě prohlédl, poslechl, vše jsme popsali. Já se ještě klepala. Bylo to z horečky, malý je v pořádku, dostali jsme poučení, jak se v takové chvíli chovat. Horečka už klesla, chvíli se prospal, hraje si… ale můžu říct, že takovou hrůzu jen tak nerozchodím. Pořád na to myslím a bojím se, jestli to zase někdy nenastane…