Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Byla jsem akutně v nemocnici tři dny, když byl naší nejstarší rok. Ještě byla kojena, umělý mlíko nechtěla a ani toho moc nejedla… Nikdy beze mne nebyla déle než pár hodin ![]()
Dítě bylo v pohodě, dokonce se pěkně rozjedlo. Já jsem v nemocnici odstrikavala a brečela, po třech dnech se nade mnou slitovali a pustili mě, ačkoli prej o vikendu nepropoustej ![]()
Žádné následky to nemělo, dokonce jsem pak ještě půl roku kojila, ale je fakt, že dítě mě nijak radostně nevitalo, naopak si pár hodin udrzovalo odstup, pak mě vzala na milost.
Chci tě uklidnit, v tomhle věku už děti zvládnou mnohem více, než si mámy myslí
, mamky jsou vystrašený mnohem více, než děti z nějaké změny (třeba utnutí kojení, dudlíku apod)
Děti mají tátu a víš, že bude dobře postaráno, zvládnou to a ty se ničeho neboj
Oni si najdou svůj způsob, jak jim to bude vyhovovat.
@Kakika píše:
@Midaku když jsem šla na tři dny do špitálu, byla jsem úplně paralyzovaná strachy, jak to syn zvládne. Takový závislák to byl! Když mi manžel při návštěvě ukazoval video, jak naprosto v pohodě pomáhá babičce v kuchyni a po mámě ani nevzdechne, bylo mi to až lítoNakonec to vypadalo, že větší závislák jsem byla očividně já
Po návratu dělal půl dne, že neexistuji, ale pak se vše vrátilo zpět do starých kolejí
Ja vubec nechapu proc to resis, proste to nejak budou muset zvládnout. Hod se do klidu.
@Káťa19 jo, mně je naprosto jasný, že jedinej, kdo to bude nějak řešit, budu ja. A teda ještě manžel, on je sice zvyklej se normálně postarat, ale skoro týden v kuse bude asi i na něj dost. No jen at si to užije, ještě pak půjde rád do práce, na kterou teď nadává ![]()
@xkoup21 těším to proto, že je to prostě neobvyklá a nepříjemná situace. Jistě, že se s ní vypořádáme, všechno všichni zvládneme, ale snad mám nárok mít obavy z operace a z toho, jak to mezitím bude doma.
@Midaku píše:
Pěkný večer. Potřebuju se prosím uklidnitdnes jsem se dozvěděla, že mě v půlce března čeká operace a v nemocnici budu místo avizovaných 3 dní o dva dny déle. Krom toho, že se bojím operace, narkozy, následně rekonvalescence v doprovodu 3 dětí apod, tak se přímo děsím toho, co bude doma těch 5 dní, co já budu pryč. Nikdy jsem tak dlouho bez dětí nebyla, vždy max víkend, dvakrát do roka, jinak jen pár hodin. Starší dva snad dobrý, ale nejmladší nemá ani rok a půl a je na mě naprosto šíleně závislá. Může za to ten blbej covid, nikam nejezdím, nikam po večerech nechodím, ona je prostě od narození v podstatě pořád jen se mnou. A teď najednou bude beze mě 5 dní, 4 noci. Já mám z toho úplnou hrůzu. Taky se asi zcela iracionálně bojim toho, ze jak se vratim, nebude za mnou vůbec chtít, bude zas zvykla na manžela a babičky. Prosím Uklidnete mě, že to bude dobrý, že jste to zažili, děti to přežily a všechno je dobrý. Vím, že to dobrý bude, vím, že se bojím zbytečně, ale i přesto se bojím.
Aktualna skusenost. Dcera 2,5 roka, nikdy nebola bezo mna sama doma. Pred 10 dnami sa mi v kuchyni stal uraz, dost osklivy a naprosto neocekavany. Manzel prec, sme v zahranici nemali sme nikoho okrem kamaradky. ja som musela okamzite do nemocnice. nakonec aj na operaciu. mala cely cas u nej. plakala ale prezila to bez nasledkov. druhy den ma pustili ze vraj covid opatrenia. Mozem povedat, ze som v tom momente bola rada ze sa mozem vratit za dcerkou. ![]()
mala to vydrzi. ma zvysok rodiny a nie je uplne sama. Aj ked to bude dlhsie nez u nas a je mensia. Uvidis ![]()