Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj, syn už svoje první narozeniny měl, ale byl nemocný takže slavíme až teď a popravdě vůbec nevím jak. Navíc já jsem po operaci. Jde o jeho první narozeniny. Chtěla jsem to tak, že ty první oslavíme jen doma ve 3 a pak objedeme babičky a dědečky s dortama, protože se pořád necítím úplně nejlépe a navíc po té operaci stále nejsem úplně v pohodě a nevydržím dlouho stát ani sedět. jenže babičky nedají pokoj, že prý ty první narozeniny jsou nejdůležitější. Jednu oslavu bych zvládla udělat, dortu bych koupila a s občerstvením by mi pomohl manžel… Jenže mojí i manželovi rodiče jsou rozvedení ve zlém, navíc všichni mají nové partnery.
do toho všeho se nesnese můj táta s manželovým tátou, protoze je alkoholik no a obě babičky by určitě mrzelo, kdyby na oslavě nebyly spolu- mají se opravdu rády. Zajímá mě teda názor druhých. Jak by jste oslavu/oslavy skombinovali?
@Ema1992 píše:
Ahoj, syn už svoje první narozeniny měl, ale byl nemocný takže slavíme až teď a popravdě vůbec nevím jak. Navíc já jsem po operaci. Jde o jeho první narozeniny. Chtěla jsem to tak, že ty první oslavíme jen doma ve 3 a pak objedeme babičky a dědečky s dortama, protože se pořád necítím úplně nejlépe a navíc po té operaci stále nejsem úplně v pohodě a nevydržím dlouho stát ani sedět. jenže babičky nedají pokoj, že prý ty první narozeniny jsou nejdůležitější. Jednu oslavu bych zvládla udělat, dortu bych koupila a s občerstvením by mi pomohl manžel… Jenže mojí i manželovi rodiče jsou rozvedení ve zlém, navíc všichni mají nové partnery.do toho všeho se nesnese můj táta s manželovým tátou, protoze je alkoholik no a obě babičky by určitě mrzelo, kdyby na oslavě nebyly spolu- mají se opravdu rády. Zajímá mě teda názor druhých. Jak by jste oslavu/oslavy skombinovali?
Nijak - na mém žebříčku hodnot je moje zdraví o hodně výš než radost babiček z hromadných oslav.
Narozeniny bychom oslavili ve třech a rodinu bych pozvala, až bych byla zdravotně v pořádku.
@Ema1992 píše:
Ahoj, syn už svoje první narozeniny měl, ale byl nemocný takže slavíme až teď a popravdě vůbec nevím jak. Navíc já jsem po operaci. Jde o jeho první narozeniny. Chtěla jsem to tak, že ty první oslavíme jen doma ve 3 a pak objedeme babičky a dědečky s dortama, protože se pořád necítím úplně nejlépe a navíc po té operaci stále nejsem úplně v pohodě a nevydržím dlouho stát ani sedět.jenže babičky nedají pokoj, že prý ty první narozeniny jsou nejdůležitější. Jednu oslavu bych zvládla udělat, dortu bych koupila a s občerstvením by mi pomohl manžel… Jenže mojí i manželovi rodiče jsou rozvedení ve zlém, navíc všichni mají nové partnery.do toho všeho se nesnese můj táta s manželovým tátou, protoze je alkoholik no a obě babičky by určitě mrzelo, kdyby na oslavě nebyly spolu- mají se opravdu rády. Zajímá mě teda názor druhých. Jak by jste oslavu/oslavy skombinovali?
Babičkám bych řekla, že pokud jim to přijde tak důležité, ať tedy udělají dort a přijdeme v sobotu. Díky a těšíme se na vás.
Co je to za sobeckost chtít po tobě organizovat pro ně (protože to je pro ně, ne pro syna!) oslavu, když jsi chvilku po operaci? ![]()
Jinak bych to udělala tak, že si to prostě doma oslavím s manželem a synem v klidu a o víc se nestarala, pokud babičky nechcete přizvat na kafe a dort.
Týýýjo, a jak probíhají jiné rodinné akce, při takový divočině?
Já si to úplně nedovedu představit, jak moc hustá bych byla. Asi bych se zamyslela, jestli to zvládnu a pokud jo, tak bych prostě udělala jednu oslavu v jeden den (pokud máte dost prostoru) s tím, že buď se návštěvníci budou chovat normálně, nebo na příští oslavu nebudou pozváni.
Jako abych okolo všech skákala dalších dvacet let, než bude dítko dospělé a dělala desatery narozeniny, desatery vánoce, desatery svátky a bůh ví co ještě všechno? Né…
První narozeniny měl syn tak, že jsem zajednala místo v kavárně s dětským koutkem, pozvala všechny dohromady, nakonec to zaplatili prarodiče (každý dal něco do obálky navíc, pro nás, abysme se neprohnuli
)
My jsme dělali maximálně dvě „oslavy“, všichni najednou bysme se stejně nevešli. Žádné haló, žádné dva, tři, čtyři dorty. U partnerovo mamky se to spojilo s jejíma narozeninama, u mojí mamky se to spojilo s narozeninami dědečka.
Syn později stejně chtěl oslavu jen s kamarády, takže babičky a dědečkové se řeší „běžnou“ návštěvou „někdy okolo“, a jedeme my k nim. Hlavně se nenech vmanévrovat do něčeho, co sama nechceš.
Jinak my to odmalička dětí děláme tak, že prostě dáme termín a místo (v létě se cpeme k našim na zahradu nebo k tchánům na chatu) a sezveme všechny, kdo o to stojí. Dvojitou oslavu jsme dělali jen v době covidu, z opatrnosti před nejstaršími členy rodiny. Objedná nebo tchýně upeče dort, připravím pohoštění a za pár hodin se to rozpustí. Napjaté vztahy v rodině nemáme, ale kdyby ano, tak největším potížistům bych dopředu zdůraznila, že pokud se nebudou chovat slušně, příště je nezveme.
@Ema1992 Tak ať babičky oslavu zorganizujou když tolik potřebuji slavit.
V tomhle věku, je to akorát oslava pro dospělé, určitě ne pro dítě, tak ať si to udělají babičky a pozvou ony vás.
Až bude dítě starší, bude chtít na oslavě kamarády spíš než pribuzenstvo ![]()
@Ema1992 tak toto bych opravdu neřešila… Celkem sobecké babičky
Jinak my s našima klukama taky budeme první narozeniny slavit sami a pak někdy babičky přijdou na návštěvu, když budou chtít, nebo my zajedeme k nim… ![]()
@Ema1992 první narozeniny mi zrovna jako nejdůležitější nepřijdou. Vždyť to dítě ani neví že se slaví jeho narozeniny, ani si z toho nic pamatovat nebude. My slavíme ve 3 každý rok, dceři jsou teď 3,příští narozeniny se jí zeptám jestli by chtěla někoho na oslavu pozvat pokud ano, pozveme. Ale ty první 3 roky mi opravdu nepřišli důležité a to nejsem ani po operaci.
Příspěvek upraven 17.09.21 v 11:30
Za prvé bych pockala, než se budeš cítit lip po operaci.
Roční dítě muže mít oslavu klidne 3 měsíce po skutečných narozeninách, žádný problém.
Příbuzným bych proste rekla místo a čas a kdo chce, at dorazí. Jejich špatný vztahy nejsou vás problém, kdo chce slavit narozeniny vnoucete, tak snad ty dvě hodky přetrpí a dorazi na kafe a dort ![]()
Hlavně si kvůli tomu nepridelavej stres, o nic nejde y
Nehrotila bych to. Batoleti to je jedno. Rozhodně to nejsou nejdůležitější narozeniny.
Takže bych udělala to, co bude nejjednoduší na realizaci. Tedy ideálně třeba někde venku, kam se dá přijít a odejít a nebudu muset uklízet po návštěvách a když to bude strašné, tak můžu prchnout sama.
Není žádná povinnost či známka dobrého rodičovství dělat dort a pohoštění a zábavu pro všechny okolo.
Jestli to babičky hrotí, tak bych nedá se to přehodit na ně?
Dost na tom, že až bude ve školkách a ve škole, tak nejspíš nastane fáze kdy příliš ambicozní rodiče se snaží trumfnout ty ostatní ve velkoleosti oslav.
První narozeniny nejsou nejdůležitější, u nás to začala být událost až ve 3 letech, kdy malá vnímala, že nějakou oslavu vůbec má a víc ocenila kamarády ze školky než babičky, i když je má samozřejmě taky ráda ![]()
Kupte dort, oslavte to vy tři, udělejte si fotku do alba a zdraví je důležitější než spokojenost babiček, jestli chtěj mermomocí oslavu, tak ať si ji udělaj doma a ty si aspoň odpočineš ![]()
Navíc, rodinný vztahy se vám jen tak nezlepší a tohle budete řešit každej rok, my to děláme na střídačku, jeden rok na ofiko oslavu berem jednu půlku rodiny, s druhou se sejdem jindy a další rok obráceně, to jinak vymyslet nejde, když se spolu nesnesou ![]()