Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
RyBANA píše:
já říkala, že něco bere
No asi jo, protože to že Plamínek píše bláboly, souvisí s něčím ve mě
Tak to mě fakt rozesmálo, že se mám posunout někam dál ![]()
Toto je fakt už magořina. A tím pádem nemá cenu pokračovat v debatě, protože toto už není zdravá debata. Akorát bych se mohla rozčílit, a to nemám zapotřebí ![]()
Btw, poslední poznámku si ještě neodpustím. Připomíná mi to jednu paní, co má na prní pohled mentálně postiženého synka, ale nepůjde s ním k žádnému specialistovi, i když by byla šance, že by mohl jeho život trochu zkvalitnit a pomoct mu začlenit se mezi ostatní děti (se kterýma je neustále v kontaktu, ale nedochází k porozumění ani z jedné strany - jsou mu 4 roky), protože ho jeho postižení povznese na něco „víc“ v příštím životě.
Ale to už je zas z jiného soudku..Jen se mi otvírá žabikuch v kapse, když slyším slova o posunutí se dál, apod.
Sbohem Plamínku, přeju ti, abys jednou nelitovala, až na starý kolena budeš rekapitulovat svůj život. A to myslím upřímně. Protože můj názor je, že člověk se narodil pro to, aby mohl mít děti, protože nic víc v životě dokázat nemůže. Mít děti je to nejvíc na světě.
Hezký den
Berusko: Ano, máš pravdu. Mám pocit, že takového chlapa už nenajdu.
Pokud dostanu od života druhou šanci a zamiluji se, počkám, zda náš vztah uzraje až zamilovanost přejde. Pokud dokážeme spolu opět vytvořit fungující partnerský vztah, dětičky bych určitě s partnerem plánovala. Třeba o tom jednou sem napíšu deníček ![]()
Jó - kdo z nás ví jaká cesta je pro něj připravena, že? Měj se hezky ![]()
Petite: …no sama zde vidíš, že někdy ani ty děti nedokáže člověk mít, takže postavit na tom svoji životní teorii?…no, jak chceš.
Pokud vím, nikdy si nenapsala žádný argument - pokud píšu bláboly, mohla jsi napsat jaké a proč je to blábol. Škoda. Že jsi rozčílená je evidentní, ale za to já nemůžu. Jsem pouze tvým zrcadlem - asi jsem napsala něco, co se ti nelíbí - ačkoliv mám za to, že jsem psala logické věci a to co jsi mi podsunula neberu - a to jsem Ti taky napsala.
Věřím, že pokud jsi maminka, budeš na sobě pracovat už kůli Tvému dítěti. Přeji hodně štěstí.
![]()
tady se to zvrhlo na nejake duchovno… ![]()
rekni v čem jedeš, ja bych si dala taky na svatky ![]()
Plaminek_nadeje píše:
Kamča: ne. Já pocházím z úplné rodiny a tudíž dokážu ocenit nezaměnitelné kvality, které to dítěti do života dá. Zažila jsem dobu, kdy bežně spolu bydleli i 3 generace - a měla to štěstí, že nám to doma klapalo. Moc je mi líto těch, kdo toto třeba nezažil. Neví o čem píšu.
Vzájemná láska, úcta, ohleduplnost, tolerance a spolehlivost - to je to, co chci svým dětem předat - né jakousi „náhražku“ vztahů a rodiny. Pokud bych je měla, chtěla bych, aby byli zdravé po všech stránkách - nejen materiální, aby se měl o ně kdo postarat, pokud bych já zemřela, tudíž bez partnera a bezpečného a alespoň trošku zralého partnerského vztahu to u mne opravdu nepřipadá v úvahu.
…no vidíš? Možná je to dobře že žádné nemám - kdo by už v tomto světě chtěl matku s takovými názory, že?![]()
plamínku to né.Já bych ti je moc přála a věřim že tvé názory by zmizeli s porodem.Ted si myslíš že né,ale věř tomu že ano.Já se taky všem smála ![]()
Kamčo: Děkuji
Já vím, že bych se zvládla o dítě postarat. Po porodu se naplno spustí mateřský pud, který to v podstatě „zaručuje“ - o tom žádná.
Jen si jaksi k tomu všemu uvědomuji, že mateřský pud je sice dobrý „sluha“, ale velmi zlý „pán“.
Přeji krásné velikonoce
![]()
plamínku to co ty píšeš je utopie… a ta neexistuje… a kdyby každý čekal jestli má vedle sebe vhodného partnera tak už jsme vymřeli dávno… a další věc je že třeba já si zase myslím že je dost nezodpovědné si první dítě pořizovat ve čtyřiceti… taky je dost nezodpovědné si pořizovat dítě jen jedno… už takhle vymíráme… podle tvé teorie už jsme dávno mrtví… a podle toho jak to ve skutečnosti je brzo stejně mrtví budeme takže vůbec nevím proč řešit jestli ten se kterým jsem je natuty ten pravý… to totiž žádná z nás do smrti vědět nebude.. jasný že si dítě nepořídím s kdejakým pobudou ale ono vždycky když s někým jsme tak proto že ho milujeme a malujeme si s ním krásnou budoucnost… ![]()
Phoebe píše:
plamínku to co ty píšeš je utopie… a ta neexistuje… a kdyby každý čekal jestli má vedle sebe vhodného partnera tak už jsme vymřeli dávno… a další věc je že třeba já si zase myslím že je dost nezodpovědné si první dítě pořizovat ve čtyřiceti… taky je dost nezodpovědné si pořizovat dítě jen jedno… už takhle vymíráme… podle tvé teorie už jsme dávno mrtví… a podle toho jak to ve skutečnosti je brzo stejně mrtví budeme takže vůbec nevím proč řešit jestli ten se kterým jsem je natuty ten pravý… to totiž žádná z nás do smrti vědět nebude.. jasný že si dítě nepořídím s kdejakým pobudou ale ono vždycky když s někým jsme tak proto že ho milujeme a malujeme si s ním krásnou budoucnost…
No nevím jestli vymíráme… Ano pokud bereš evropany, či „vyspělé země“, tak ano… Ale pokud bereš lidstvo jako takové, tak šest miliard není vymírání ani omylem… Vono, kdybychom se všichni množili jako ty „nevyspělé země“, tak nás tu není teďka šest miliard, ale těch miliard aspoň dvacet…
![]()
Ale tím nechci říct, že je správné mít jedináčka, to ne… Dvě tři děti by měl být standart, bohužel (bohudík) žijeme v oblasti, kdy lidé spíše přemýšlejí zda to dítě navíc vůbec uživí, tak si ho buď pořídí a nebo nepořídí… Na druhý straně zeměkoule se na tohle nehledí a množí se tam jak králíci… Oba extrémy jsou padlé na hlavu a špatně, ale dokáže někdo vystoupit veřejně a nařídit maximální počet narozených dětí na jeden pár?? Kromě Číny těžko, jen si musíme uvědomit, co všechno ta naše matička Země vydrží a ustojí, zda by nebylo od věci, aby počet lidí na Zemi nenarůstal, zda by nebylo od věci povolit max. 4 děti na dva rodiče…
![]()
PS: Než mě tu ukamenujete, tak si uvědomte, kolik bude na světě lidí za padesát, sto let a za jak dlouho opravdu vymřeme… Protože tenhle nárust populace néjde urdržet donekonečna, zvlášť když do sto let dojde ropa…
![]()
etatinek píše:Phoebe píše:
plamínku to co ty píšeš je utopie… a ta neexistuje… a kdyby každý čekal jestli má vedle sebe vhodného partnera tak už jsme vymřeli dávno… a další věc je že třeba já si zase myslím že je dost nezodpovědné si první dítě pořizovat ve čtyřiceti… taky je dost nezodpovědné si pořizovat dítě jen jedno… už takhle vymíráme… podle tvé teorie už jsme dávno mrtví… a podle toho jak to ve skutečnosti je brzo stejně mrtví budeme takže vůbec nevím proč řešit jestli ten se kterým jsem je natuty ten pravý… to totiž žádná z nás do smrti vědět nebude.. jasný že si dítě nepořídím s kdejakým pobudou ale ono vždycky když s někým jsme tak proto že ho milujeme a malujeme si s ním krásnou budoucnost…No nevím jestli vymíráme… Ano pokud bereš evropany, či „vyspělé země“, tak ano… Ale pokud bereš lidstvo jako takové, tak šest miliard není vymírání ani omylem… Vono, kdybychom se všichni množili jako ty „nevyspělé země“, tak nás tu není teďka šest miliard, ale těch miliard aspoň dvacet…
![]()
Ale tím nechci říct, že je správné mít jedináčka, to ne… Dvě tři děti by měl být standart, bohužel (bohudík) žijeme v oblasti, kdy lidé spíše přemýšlejí zda to dítě navíc vůbec uživí, tak si ho buď pořídí a nebo nepořídí… Na druhý straně zeměkoule se na tohle nehledí a množí se tam jak králíci… Oba extrémy jsou padlé na hlavu a špatně, ale dokáže někdo vystoupit veřejně a nařídit maximální počet narozených dětí na jeden pár?? Kromě Číny těžko, jen si musíme uvědomit, co všechno ta naše matička Země vydrží a ustojí, zda by nebylo od věci, aby počet lidí na Zemi nenarůstal, zda by nebylo od věci povolit max. 4 děti na dva rodiče…
PS: Než mě tu ukamenujete, tak si uvědomte, kolik bude na světě lidí za padesát, sto let a za jak dlouho opravdu vymřeme… Protože tenhle nárust populace néjde urdržet donekonečna, zvlášť když do sto let dojde ropa…![]()
![]()
myslela jsem právě vyspělé státy konkrétně tedy hlavně Českou republiku
… a souhlasím s tím že oba extrémy jsou padlé na hlavu… vlastně se vším co jsi napsal tak souhlasím ![]()
jinak chápu že ono není tak jednoduché si tady pořídit tři a více dětí, zvlášť když člověk vůbec neví jestli vůbec dostane na děti nějaké příspěvky když to furt mění
… neberu tím v potaz méně přizpůsobivé spoluobčany… těm je to jedno a ti hlavně vždycky něco ze státu vytřískaj ![]()
Možná to, co teď napíšu se Ti nebude líbit, ale zkus to brat jen jako námět k úvaze - rozhodně to není nic proti Tobě. ![]()
**Jsem přesvědčená, že nezáleží na počtě, ale na jakosti. **
Vidím kolem sebe jak OBROVSKÝ je rozdíl mezi dítětem vychovaným dvěma milujícími rodiči a dětma ostatníma. Děti potřebuje oba rodiče.Tečka.
To, že má každá žena mateřský pud ještě neznamená, že každá MUSÍ mít dítě.
Stejně jako u mužů neznamená, že MUSÍ mít poměr s KAŽDOU ženou.
Neříkám - čekat do 40ti s dítětem.
Říkám - vybírej si svého životního partnera uvážlivě bez ohledu na to, kolik Ti je. Pokud jsi z neúplné rodiny, nejdříve dej do pořádku své nitro, přemýšlej proč Ti vztahy nevyšli, proč si vybíráš nevhodné partnery, co jsi se z dosavadního života vlastně naučila, jaké vzorečky chování máš vepsané v podvědomí - k čemu tě ten život vede?…
Protože to jediné, co Tvé dítě od Tebe OPRAVDU potřebuje je naučit se fungovat jako partner, aby mohlo být jednou taky šťastné se svým partnerem, cítit bezpečí i stabilitu dvou nejdůležitějších bytostí v jeho živote - táty a mámy - aby mohlo být bezpečím i pro svoje děti a vychutnávat si opravdovou lásku obou rodičů aby samo bylo schopno jednou milovat a naučilo své děti milovat.
…že je to utopie a realita jiná? A zkusila jsi se někdy zamyslet, KDO tu realitu vytváří? Možná se budeš divit, ale dokud budou existovat ženy, které napíšou toto - cituji:
„…kdyby ti nekdo nabidl , ze muzes hned zitra mit krasne zdrave dite,ale bez tveho parntnera, odmitla by jsi? ja ne…“
…tak ta realita ani jiná nebude. Děti se učí NAPODOBOVÁNÍM. Přemýšlej o tom. ![]()
No a jelikož se zde debata ubírá někam jinam - ráda bych všem ženám, které z nějakého důvodu vychovávají děti samotné a zdá se jim, že je tímto urážím, napsala toto:
Není mým zájmem vaše kritika. Samotné jste zraněné a pokud vás ještě kevšemu vychovával jenom jeden rodič, chápu, že se nedokážete dívat jinak.
Já píšu z pohledu zájmu dítěte právě proto, abyste se nad tím na chvíli zamysleli i z jiného, než naučeného úhlu pohledu = JÁ chci dítě.
Ať už jste prožili cokoliv, můžete pomoct svým dětem neopakovat to. Vždy se dá najít řešení takové, které pomůže vašim dětem se vyrovnat ze ztrátou druhého rodiče, dokonce i částěčně nahradit role tatínka zkušeným mediátorem, vhodným výběrem partnera, nebo alespoň co nejčastějším kontaktem s úplnými rodinami a jejich dětmi. Musí se jenom trošku CHTÍT - a může být ten svět kolem nás rázem jiný, než dosud. I vaše děti si zaslouží mít oba rodiče. I vaše děti se učí napodobováním. Né nadarmo se říká: Změň sám sebe a svět se také změní. Přeji hodně síly. ![]()
Plaminek_nadeje píše:
Možná to, co teď napíšu se Ti nebude líbit, ale zkus to brat jen jako námět k úvaze - rozhodně to není nic proti Tobě.![]()
**Jsem přesvědčená, že nezáleží na počtě, ale na jakosti. **
Vidím kolem sebe jak OBROVSKÝ je rozdíl mezi dítětem vychovaným dvěma milujícími rodiči a dětma ostatníma. Děti potřebuje oba rodiče.Tečka.To, že má každá žena mateřský pud ještě neznamená, že každá MUSÍ mít dítě.
Stejně jako u mužů neznamená, že MUSÍ mít poměr s KAŽDOU ženou.Neříkám - čekat do 40ti s dítětem.
Říkám - vybírej si svého životního partnera uvážlivě bez ohledu na to, kolik Ti je. Pokud jsi z neúplné rodiny, nejdříve dej do pořádku své nitro, přemýšlej proč Ti vztahy nevyšli, proč si vybíráš nevhodné partnery, co jsi se z dosavadního života vlastně naučila, jaké vzorečky chování máš vepsané v podvědomí - k čemu tě ten život vede?…
Protože to jediné, co Tvé dítě od Tebe OPRAVDU potřebuje je naučit se fungovat jako partner, aby mohlo být jednou taky šťastné se svým partnerem, cítit bezpečí i stabilitu dvou nejdůležitějších bytostí v jeho živote - táty a mámy - aby mohlo být bezpečím i pro svoje děti a vychutnávat si opravdovou lásku obou rodičů aby samo bylo schopno jednou milovat a naučilo své děti milovat.
…že je to utopie a realita jiná? A zkusila jsi se někdy zamyslet, KDO tu realitu vytváří? Možná se budeš divit, ale dokud budou existovat ženy, které napíšou toto - cituji:
„…kdyby ti nekdo nabidl , ze muzes hned zitra mit krasne zdrave dite,ale bez tveho parntnera, odmitla by jsi? ja ne…“…tak ta realita ani jiná nebude. Děti se učí NAPODOBOVÁNÍM. Přemýšlej o tom.
No a jelikož se zde debata ubírá někam jinam - ráda bych všem ženám, které z nějakého důvodu vychovávají děti samotné a zdá se jim, že je tímto urážím, napsala toto:
Ať už jste prožili cokoliv, můžete pomoct svým dětem neopakovat to. Vždy se dá najít řešení takové, které pomůže vašim dětem se vyrovnat ze ztrátou druhého rodiče, dokonce i částěčně nahradit role tatínka zkušeným mediátorem, vhodným výběrem partnera, nebo alespoň co nejčastějším kontaktem s úplnými rodinami a jejich dětmi. Musí se jenom trošku CHTÍT - a může být ten svět kolem nás rázem jiný, než dosud. I vaše děti si zaslouží mít oba rodiče. I vaše děti se učí napodobováním. Né nadarmo se říká: Změň sám sebe a svět se také změní. Přeji hodně síly.
Není mým zájmem vaše kritika. Samotné jste zraněné a pokud vás ještě kevšemu vychovával jenom jeden rodič, chápu, že se nedokážete dívat jinak.
Já píšu z pohledu zájmu dítěte právě proto, abyste se nad tím na chvíli zamysleli i z jiného, než naučeného úhlu pohledu = JÁ chci dítě.
Plaminku, ja uz reagovat nechtela,ale kdyz se k tomu stale vracis. konkretne tuto vetu jsem napsala ja. a stojim si za ni. lepsi zivot s ditetem bez chlapa, nez zivot s chlapem bez ditete. ![]()
btw, me vychovala mama s tatou, manzele, kteri se dodnes miluji,takze si nemyslim, ze bych mela byt nejak poznamenana. na to, ze vychovavam sve dite sama JSEM PYSNA!!!!!! protoze jsem dokazala odejit od nekoho, kdo nam jen ublizoval, to nedokazes pochopit, ze nekdy to proste nevyjde tak jak sis predstavovala????
ja byla doted slusna a vicemene neutral,ale ted mi fakt pripada, ze tu placas jen nejake fanaticke nesmysly z prirucky od nejakeho posahaneho doktora na vztahy ![]()
uprimne, budu asi kruta,ale musim to rict, to, ze ti zemrel partner, ktery by byl jiste skvelym otcem je smutne,ale zivot jde dal proboha!!tak se po 3 letech od jeho umrti konecne seber a kdyz ti je tak smutno, tak si najdi nekoho, kdo tu rodinu s tebou bude mit,at jsi opet stastna, plakat umim taky,ale chce to jednat, hledat a nedat se. zivot neni pericko, jsou rozchody, nemoci, smrt, ano,ale to je zivot a ne pokazde ti vse vyjde tak jak si naplanujes, hodne zdaru ![]()
a jeste musim poznamenat, ze mi pripada a spravne jsem to poznala, ze od doby, kdy ti parnter zemrel,tk vlastne mas pocit, ze uz si zadnehoo takoveho nenajdes.ale co kdyz se ti postesti najit nekoho v uvozovkach jeste lepsiho??? mne pripada, ze uz jsi zcela rezignovala, jak na dite, tak na partnera.
k memu pripadu. ja v dobe, kdy jsme s pritelem byli tehu,tak jsme se na dcerku tesili a byl ok. bohuzel po porodu zacal blbnout a ja uz dal nesnesla jeho ponizovani, nasili, hospodu, alkohol..nebo jsem to mela stale trpet i za cenu, aby dite melo oba dva rodice,ale kteri se hadaji a fackuji??? DEKUJI? NE, ma dcera je stastnejsi takhle a znam plno lidi, kde rodic vychoval sam a zadne nasledky nemaji.to ti jen asi leze na mozek s prominutim tovje povolani, taky jsme se dlouho starala o cizi, zila jsme v rodinach, byla s nimi prakticky porad,v dobrem i zlem, ale takhle jako ty jsme o tom nikdy nepremyslela.
uprimne myslim, ze po smrti tveho pritele se ti zhroutil svet, coz samozrejme chapu,ale ty ses uzavrela do jakehosi duchovna , coz ti taky nikdo nebere,ale myslim, ze o tom vsem premyslis vice nez je zdravo. utechou mi budiz to, ze se mnou sdili nazor vetsina zde na emimi, protoze uz na zacatku tvuj nazor, ze dite ze zkumavky a dite co vychovava jen jeden rodic je polosirotek se me docela dotknul a to i presto, kdybych samozivitelkou nebyla.HOWGH.. ![]()
diskutuje tu opravdu už trochu o ničem…dát někomu život, je nejvíc, co člověk může a nikdy to není do ideálního prostředí - neb všechno je relativní a objektivní zhodnocení čehokoli prostě principielně neexistuje…
ale…JAK TO DOPADLO S EVIČKOU???? MĚLA SE PŘECE ROZHODOUT DO PONDĚLKA!!!!…EVI, DOUFÁM, ŽE JSI TO VŠECHNO VYDRŽELA A TEN ŽIVOT DÁŠ!!!!… ![]()
klaraja píše:
diskutuje tu opravdu už trochu o ničem…dát někomu život, je nejvíc, co člověk může a nikdy to není do ideálního prostředí - neb všechno je relativní a objektivní zhodnocení čehokoli prostě principielně neexistuje…
ale…JAK TO DOPADLO S EVIČKOU???? MĚLA SE PŘECE ROZHODOUT DO PONDĚLKA!!!!…EVI, DOUFÁM, ŽE JSI TO VŠECHNO VYDRŽELA A TEN ŽIVOT DÁŠ!!!!…
Evicka o miminko bohuzel prisla
miminko si chtela nechat. ![]()
beruško děkuji…konečnou diskusi už jsem moc nesledovala…tohle jsem ale nečekala..snad je jí brzy zadaří znovu…DĚKUJI