Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Yancy píše:
Můj starý a zkušený gynekolog vždy říká: V rodině se vždy najde někdo, komu je děťátko podobné…
Kamča.dalmatinka píše:
Na potrat nechod!Třeba se ti s partnerem nepodaří otěhotnět nikdy.Počkej do porodu.At je to tak nebo tak tak dítě je to co ti nejvíc muže život dát
naprosto souhlasim s Kamcou
Řekla bych to příteli, i když to dítě může být jeho. Nedokázala bych s tímto žít.
Pokud odejde - je to tvoje chyba. Pokud ne, tak asi počítá s tím, že může mít kukaččí dítko. Nezatloukala bych, přijde mi to nechutné (i přes to, že to může být jeho) a netaktní vůči němu. A znáš to - lež má krátké nohy a časem by to mohlo být ještě horší.
Na potrat ani náhodou, i když je to tvoje věc, že?
Jen si neodpustím jedno, alkohol neomlouvá, protože pokud to uděláš pod vlivem, tak bys to udělala i normálně (ale normálně to potlačuješ a nedovoluje ti to udělat morálka).
Já bych volila C. Před 8 měsíci jsem byla ve stejné situaci jako Ty,ani na vteřinu mě nenapadlo, že bych šla na potrat.
Ještě jsem neporodila,dítko je na 60%manžela.Jemu jsem o tom neřekla.Vím,že je to nefér,ale miminko budu milovat stejně ať je jeho nebo ne.
I kdyby to v budoucnu náhodou prasklo a dítě opravdu nebylo manžela,budu raději bez manžela než bez dítěte ![]()
Držím palce,ať se rozhodneš správně ![]()
člověk by se měl naučit nést následky svých chyb, je nespravedlivé, i když jsem žena, vůči mužům, uvádět je jako otce, i přestože to není pravda, podle statistiky 7 ze 100 žen vědomě uvede nepravdivé údaje o otci, není to jen o tom, že v nejhorším, když to praskne, chlap může jít a dítě mi zůstane, ale je to on, kdo musí platit alimenty, a později se to dotýká i dědického řízení, od 1.1. 2012, by se měla zrušit půlroční lhůta, pro určení otcovství, a měla by být prodloužena, o kolik zatím není jisté, v případě zakladatelky této diskuse, bych já za sebe volila variantu říct to partnerovi, a nést důsledky svého chování, nejsme děti, ale dospělí lidé, sama za sebe to vidím tak, že pokud mám ráda partnera a záleží mi na něm, nic a nikdo mě nedonutí mu být nevěrná, a pokud už mám tu potřebu, pojistím se tak, aby z toho nebyl problém.
romype píše: člověk by se měl naučit nést následky svých chyb, je nespravedlivé, i když jsem žena, vůči mužům, uvádět je jako otce, i přestože to není pravda, podle statistiky 7 ze 100 žen vědomě uvede nepravdivé údaje o otci, není to jen o tom, že v nejhorším, když to praskne, chlap může jít a dítě mi zůstane, ale je to on, kdo musí platit alimenty, a později se to dotýká i dědického řízení, od 1.1. 2012, by se měla zrušit půlroční lhůta, pro určení otcovství, a měla by být prodloužena, o kolik zatím není jisté, v případě zakladatelky této diskuse, bych já za sebe volila variantu říct to partnerovi, a nést důsledky svého chování, nejsme děti, ale dospělí lidé, sama za sebe to vidím tak, že pokud mám ráda partnera a záleží mi na něm, nic a nikdo mě nedonutí mu být nevěrná, a pokud už mám tu potřebu, pojistím se tak, aby z toho nebyl problém.
Ja byt v teto situaci, tak bych (i kdyz je to asi hnusne) priteli nic nepriznavala a verila, ze je dite jeho.
Podle me je to i velmi pravdepodobne, ze vsech skutecnosti, ktere uvadis.
Pises, ze mas pritele rada a chces s nim zit, tak bych tento vztah nekazila zbytecnym priznavanim…
(staci, ze bude cervik hryzat v tobe, sama sis to zavarila, uz to nevratis, tak bych do toho dalsi lidi netahala…)
Navic, kdyz uz by se vam zadne dalsi dite nemuselo nikdy zadarit… ![]()
Drzim palce, at vse dobre dopadne! ![]()
A jak nektere holky psaly, ze radeji priznat zavcas, nez aby to pozdeji vylezlo na povrch a bylo by to jeste horsi… zastavam teorii - dokud se nic nedeje, tak mlcet, a az by se MOZNA nekdy zacalo neco dit, tak to teprve potom nejak resit.
Kazdopadne ale, dite budes mit a nikdo ti ho uz nevezme, a to je to nejdulezitejsi!! ![]()
no tak já byla před rokem a pár týdny ve stejné situaci
neřekla jsem to a dítko je přítelovo, nebo teda aspoň je mu podobný, což jsem si oddychla… navím mimi jsme neplánovali, jen jsme provozovali přerušovanou soulož a s panem úletem to bylo takové všelijaké… no musím to napsat podrobněji aby bylo pocopeno tak se omlouvám… prostě párkrát zasunul s několika přestávkama (kdy jsem se s ním dohadovala že to vlastně udělat nemůžu…) ale nakonec z toho nic nebylo… přesto mě to hlodalo že jsem otěhotněla zrovna v tom období
takže těžko radit… já jsem to neřekla a pěkně mě to hryzalo… i dlouho po porodu kdy prcek nebyl podobný vůbec nikomu
nedokázala bych to svému příteli říct protože by ho to totálně zlomilo
zase na druhou stranu musím říct že mě to poučilo jako nic jinýho ![]()
Jako nejhnusnější věc je ta, neříct mu to! Já nepochopím hernajs ženský, které se snaží o dítě a partnerovi jsou nevěrné. Je to prostě hnus a tvého přítele je mi upřímně líto! ![]()
monikalysa píše:
Jako nejhnusnější věc je ta, neříct mu to! Já nepochopím hernajs ženský, které se snaží o dítě a partnerovi jsou nevěrné. Je to prostě hnus a tvého přítele je mi upřímně líto!
ženský co to neřeknou nechápu, ale zároveň nechápu, jak můžou mít radost z těhotenství, mimina, dítěte… já bych měla před očima 24hod/d výslede´k svého lhaní, to bych nedokázala a ve finále by to odneslo to dítě nebo ten vztah - jsem pro říct to hned teď
ahoj, taky jsme s přítelem leta nebraly antikoncepoci na mělY přerušovanou soulož a z kapky jsem nikdy neotěhotněla, až plánovaně a napoprvé. takže je spíš větší praVDĚPODOBNOST ŽE JE PŘÍTELOVO, ŽE SE PROSTĚ ZADAŘILO, PŘÍRODA JE MOCNÁ ČARODĚJKA…
hLAVNĚ SI PŘÍPOADNÝ POTRAT HODNĚ DOBŘE ROZMYSLI, MOHLA BYS BÝT DALŠÍ ROKY BEZ DĚTÍ A BUDE TĚ TO PAK STRAŠNĚ MRZET!!!
dekuju za vsechny nazory, za blbost se plati to vim, a je to jen moje chyba, poradim se dnes s dr. a pak uvidim
dekuju mockrat
Tady absolutně nemáme šanci vyřešit, čí to dítě je. Vždy to budou jen dohady až do testů DNA. Mám něco podobnýho za sebou. A jako většina tady radím nechodit na potrat, to tě bude užírat daleko víc než vina směrem k chlapovi! Nech si projít hlavou, jak se zachováš k partnerovi, dej si čas. Když se rozhodneš mlčet, uvědom si, že kromě DNA taky krevní skupina může (a nemusí) prokázat partnerovo otcovství…je to velký risk! Třeba by se od tebe teď partner odstěhoval kvůli hrdosti a možná by se taky zase vrátil.....