Poradna zdravého obouvání
Ing. Eva Žáková
Tak vám nevím, jestli to dělají i ostatní děti, ale moje dvouletá (už asi půl roku se nechce oblékat ven a pořád přede mnou zdrhá) teď začala s extrahisterickými výstupy kvůli oblékání kalhotek, punčoch, tepláků a hlavně ponožek. Škube sebou tak, že ji už neudržím a buď lítá s holýma nohama nebo musí někdo z rodiny silou přidržet a silou jí to všechno navléct ovšem za velkého řevu jako by jí na nože bral až u toho úplně chroptí. Taková výprava pak trvá i hodinu a já už ztrácím nervy i sílu… Máte podobné zkušenosti?
Jo, je to podle mě zcela normální vývoj. Pomáhalo nám občas, že si mohli vybrat, co si oblečou (většinou výběr…vezmeš si tohle nebo támhleto..z více možností už by si nevybrali
) a taky, když jsem je pobízela, aby si to zkusili samy obléci. Pak jsem je chvíli oblékala tak, že jsem je posadila na pračku, kam normálně nesmí, taky to na krátký čas zabralo. Jinak to chce hlavně pevné nervy a mluvit klidně, žvanit klidně blbosti, ale jak se začneš rozčilovat, tak ti to absolutně v ničem nepomůže ![]()
Tak vybírání u nás nezabírá, teď už se to dostalo až tak daleko, že řeknu jen klidně slovo „ponožky“ a ta už ječí z plna hrdla nastartovaná k útěku.
A nějaké blbinky? Obléknout ponožky nejdřív na ruce? Naschvál se snažit obléknout tepláky na hlavu… Neznám povahu tvé holčičky, ale na kravinky se většina dětí chytí, jen to vyžaduje hrozně moc energie od rodiče ![]()
Je to normální..jenom tě chci uklidnit, že já to mám dvojmo..doma už jsem to vzdala a lítají celý den nahé.. ![]()
U nás je to to samé, jen nikde nelítá, páč má 5 měsíců
nejhorší je čepička ![]()
v sobotu už se mi povedlo to, co je zmíněno viz. rada výše - totálně zabavit jinak, smát se jak blázen, ona se taky řehní a šup, čepice je na hlavě
(
jenže pak stejně došlo na posazení do vajička a jsme tam, kde předtím
ale i tak jsem hrdá na ty „první vlašt´ovky“
)…beru to jako soutěž, kdo s koho, ale většinou dcera vítězí a ohlašuje to jekotem ![]()
takže moje rada zní, nedělat si z toho hlavu a myslet (celá zpocená a nas…) na to, že i ona „dotyčná hysterická dáma“ bude jedou mít dítě a může si zkusit přijít pro radu, co dělat při oblékání
![]()
Mám doma aktuálně to samé v bleděmodrém, jen se to týká veškeré hygieny - čištění zubů, koupání, mytí rukou… Zničehonic, najednou se holka začala šprajcovat. Nechápu to a ani moc nedávám, protože to znamená, že máme doma bitvu jako o život x-krát denně. ![]()
Snad to zase brzo přejde.
A jinak si myslím, že tohle chování není způsobené strachem, spíš obdobím, kdy dítě pojme nějakou takovouhle běžnou činnost jako omezování své osobní svobody.
Škodolibě jsem ráda, že v tom nejsem sama a musím se jen modlit, že to nepotrvá příliš dlouho. Napadá mně jestli to není už první puberta, když sebou při tom mlátí o zem, ale myslela jsem, že to je až tak kolem třetího roku
?
@peggy.sl píše:
Je to normální..jenom tě chci uklidnit, že já to mám dvojmo..doma už jsem to vzdala a lítají celý den nahé..
Mám to samé, i když jen jednu. Nejlíp nahá-ponožky, punčošky(ani náhodou),už to neřeším. Přišla bych o nervy, ať si má studené nohy, už prostě nemůžu a jí to nevadí, že zem studí. Jen na ven se obléct nechá, ale doma se svléká okamžitě, jak ji obléknu a serve ze sebe všechno. Posledně se mi svlíkala i v kauflandu…děs běs.
U nás to řvaní při oblékání trvalo od narození asi do dvou let, kdy pochopil, že oblékání patří k životu a nic s tím nenadělá. Ale do té doby pro mě bylo hrozné. Teď má tři a půl a dokáže se obléct sám, ale to zas musí mít náladu. Když vidí, že oblékám mladší sestru, tak tuhle službu požaduje stále. Ale umí to, darebák, jen se mu nechce ![]()
U nás se ječí a zmítá od malinka ten prostřední, při přebalování, oblíkání. Hlavně třeba ponožky si hned zase sundá, teď se naučil sundavat i volný tepláky, no ještě že se blíží teplo. Pak mi sem přijde návštěva a „jéžiš, chudáček, on nemá ponožtičky“
Přiznávám, že už se mu je ani nesnažím nasazovat, protože pak mám od každýho páru jednu ponožku a další pak vylovím při úklidu zpod gauče a jiných schovávaček a než se zas sejdou dohromady, tak to trvá ![]()
Jenže sranda je, že dítě tu běhá bosý po plovoučkách a nohy má normálně teplý
Takže nemám dojem, že by mu to nějak ubližovalo. Někdy tu ve 20 stupních chodí jen v triku a plíně a vypadá naprosto spokojeně, tak co já vím, třeba je mu vedro ![]()
Ponožky jsem už odpískala. Mladší ještě nosí plínu, takže může mít bodýčka. Obléknu punčocháče a PŘES TO teprve body, takže si punčocháče nemůže sundat (tedy, už se jí párkrát povedlo si to rozepnout a pak šli punčochy dolů). Všichni se tedy smějou, že jí oblíkám jak baletku, ale ona si punčocháče dokázala sundávat už na osmi měsích a jak sundala punčochy, rvala dolů i plínu ![]()
jsem škodolibě vyřízená z vašich příspěvků
ovšem děsím se toho, co mě ještě čeká
já tu naši maolu asi fakt zabiju hned
mám totiž ráda film „lépe dříve, nežli později“
![]()
To přejde chce to jen pevné nervy a trpělivost!!!
Naše malá kolem 2let dělá podobné opičky, ponožky prostě nechtěla, že ji to bolí…
nemělo jí co bolet, nitky jsem ostřihala, nehty měla v pořádku, ponožky malé nebyly, netlačily ji ji..ale prostě bolely!!!
byl to boj, pak začla, že ji bolí boty-nemohly, byly akorát, ale bolely…Byl to boj, ale ji to pak přešlo!!! No, ji to přešlo a začal malej, e´že když si dá slipy nebo trenky, že ho bolí pinda-no, kecal-opičil se po malé!!!
Teď dělají to, že když jdeme ven a já jím řeknu, ať se jdou obléct, tak mi to odkývají, ale dělají úúúplně jiné věci…
,takže děs!!!
Jinak doma chodí zásadně nazí-pokud někdo má přijít oblečou se…:-) Jinak jsou nazí-nechápu to, ale co nadělám…Je to snad přejde…Dřív měly tendenci se svlíkat i na návštěvě mezi dveřma…
Přešlo je to samo!!!