Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
ano, matka matky. Uf, do pece by si ji asi nevzala, ale co se tyce aspon komunikace, dohodnuti se, tak to funguje. Ja take na skolku spoleham, deti ma rada, bude tam miti rad, kamaradky. Urcite uz to mala v sobe ma, neni zvykla byt chvalena, jen je zvykla na nadavky. Ja se snazim ji co nejvice chvalit, u me doma jsem ni udelala detsky koutek, koupila hracky a vidim jak je spokojena, jenze to je u me…ona to potrebuje doma.
Jen s tou školkou a kolektivem opatrně. Může to být velmi dvojsečné. Malé děti si ještě nevšimnou, že „Mamika Aničky je nějaká divná“ či že to „U Aničky doma nějak divně funguje“. Ale všimnou si rodiče a učitelky a pokud to necitlivě zmíní před dětmi, ty to mohou dát holčičce pak (i třeba nechtěně) pěkně sežrat.
Jsou to takové blbosti typu, že si děti mají něco donést do školky, že mají kostým na karneval, zaplacené divadlo, účast na škokovém výletě, záznamy ve „čtenářském deníčku“, jestli maminka dorazí na besídku a jak se tam chová, chování k dítěti v šatně/před školkou…
A až bude holčička starší, tak si prostě všimne, že to u nich není ideální a může se cítit vyčleněná (až se dti začnou bavit o trávení trávení volného času, dárky na narozeniny/vánoce, trávení prázdnin, chování rodičů apod.
Ahoj zakladatelko předně tě obdivuji za to co pro tu holčičku děláš. Spousta z nás ti tu radí anonymně zavolat k této paní OSPOD a já se připojuji. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že si myslíš a to tě i ničí, že pokud matce holčičky ukážeš, že se nechová jako maminka, že se změní. Někdo tu psal, že máš požádat babičku aby na dceru nějak zapůsobila. Musím říct, že je to dost nereálná představa ta ženská je dospělá a pokud doteď nevyslyšela prosby ani rady tak je opravdu nutné přistoupit k razantnější domluvě přes sociálku. Souhlasím, že někteří by měli mít ze zákona zákaz množení.
Držím ti pěsti ve tvém počínání.
Takových dětí běhá. Je to smutné, ale je to tak. OSPOD udělá tytyty a stejně se nic nezmění.
Nemyslela jsem si, že bys chtěla uznání. Jen jestli s tím vlastně chceš něco dělat, nebo se „jen“ svěřit.