Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Naše holka, 5, má panickou hrůzu ze psů a hysterický zachvat, jakmile nějakého venku potkáme. Nikdy v životě ji žádný pes nic zlého neudělal. Je schopná skočit z chodníku na silnici pod auto, nebo sletět z kola, protože jde proti nám někdo se psem na vodítku (ten pes se ani nepodiva nasim smerem, nesteka, nic). Jediného psa v rodině má babička, se kterou se vídáme málo, je starý a leží většinou někde na chodbě v koutě, tak tam neni žádný prostor ji na přítomnost psa nějak zvykat… Jako co s tim? Někdy je to fakt neúnosný ![]()
Jo a radši přestala úplně chodit k nejlepšímu kamarádovi (dřív tam byla pečená vařená) protože si pořídili malinké štěňátko..
Co ji vzít někam k psychologovi? To bude fobie jako jakákoliv jiná
sestřenice se taky hrozně bála psů, ale jí to zůstalo, měli sme doma dogu a neexistovalo, že by přišla na návštěvu a to nebyla malé dítě, ale už puberťačka. Prostě se bála psů stejně jako třeba já pavouků.
Nemáš kamarádku, která má štěňata? Vzala bych dceru někde ke štěňatům do chovky. Ať zjistí, že jsou milí, přátelští a postupně navazovat kontak.
Asi je to prostě v dítěti. Moje prostřední dcera má kamarádku. Která se bojí psů, štěňat, kocourů, koček. Snese jen kotě. Že to pravidelně mají doma. Pak se jim někde zatoulá. Asi ho auto přejede nebo něco. Takže ona se dál, než je kotě nedostane. My máme tři domácí kocoury. Ona kvíkala, že se k ní nějaký přiblížil. Přitom nic nedělají. Jen ji přišli postupně pozdravit. Chtěla se k nám přijít podívat, když jsme dovezli štěně před měsícem. Celé dvě hodiny návštěvy kvíkala, píštěla. Když se k ní pes přiblížil malém se strachy zvencla. Nepomohlo, že jsme u psa. Měla jsem ho na klíně nebo v náručí. Aby po ní neskákal, že si chce hrát. Už k nám asi nikdy nepřijde. Doma nemají krom těch koťat žádné zvíře. Takže se bojí. Připomíná mi to film Báječné léto pod psa. Jak se Šafránková bála psa.
Známe dcery se taky boji psů…nesmí se k nim přiblížit. ale ty viděly jak jejich pes zakousl kotě…nicmene jak mají psa doma tak snesou jeho přítomnost v okolí..když je to malý pes tak se po chvíli i osmělí že už jim tak nevadí..ale nesmí zavrcet nebo steknout… nemohla něco takového taky někde vidět? Jak pes něco udělal? Ať už venku nebo třeba v televizi, nebo před ní někdo něco takového tlrekl…možná se jí o tom jen zdálo…řadu asi nemám…snad nějaký psycholog jestli by nepomohl to zvládnout aspoň tak aby nevletela někam pod auto jakmile psa uvidí…
Ještě mě napadá..počítám že chodí do školky…nemohli jít při procházce někde kolem zahrady kde na ně za plotem třeba nějaký pes vyběhl a vrčel na ně?
že by se takhle moc bála jen tak bez nějakého incidentu mi přijde zvláštní..ale nejsem odborník…
@Kelsey píše:štěňata jsou divoká, mám neteř, co se taky bojí panicky. Už jí bude 9 a snaží se to zvládat. Snese spíš velkého klidného psa (zlatý retrívr). Musí vidět, že si ho hladí ostatní děti, případně mladší sestra a pak se taky odváží. Ona nesnáší „čuchání/očuchávání“.
Nemáš kamarádku, která má štěňata? Vzala bych dceru někde ke štěňatům do chovky. Ať zjistí, že jsou milí, přátelští a postupně navazovat kontak.
Asi je to prostě v dítěti. Moje prostřední dcera má kamarádku. Která se bojí psů, štěňat, kocourů, koček. Snese jen kotě. Že to pravidelně mají doma. Pak se jim někde zatoulá. Asi ho auto přejede nebo něco. Takže ona se dál, než je kotě nedostane. My máme tři domácí kocoury. Ona kvíkala, že se k ní nějaký přiblížil. Přitom nic nedělají. Jen ji přišli postupně pozdravit. Chtěla se k nám přijít podívat, když jsme dovezli štěně před měsícem. Celé dvě hodiny návštěvy kvíkala, píštěla. Když se k ní pes přiblížil malém se strachy zvencla. Nepomohlo, že jsme u psa. Měla jsem ho na klíně nebo v náručí. Aby po ní neskákal, že si chce hrát. Už k nám asi nikdy nepřijde. Doma nemají krom těch koťat žádné zvíře. Takže se bojí. Připomíná mi to film Báječné léto pod psa. Jak se Šafránková bála psa.
To bude těžký. Ja se bojím většiny zvířat podstatě od narození. Čím jsem starší, tím je to lepší, ale treba návštěva zoo je pro mě za trest… Každopádně rodičům doporučili, aby si pořídili maleho psa. Byly mi asi 4 roky. Byl to skvělý kamarad, ale seznamovala jsem se s ním pomalu.
Jinak u neteře to bylo tak, že k nim do školky přišel právě asistenční pes, pěkně ho dětem představili, řekli a ukázali, co všechno umí, jak může pomáhat a pak si ho děti mohli hladit.
Tohle byla velmi pozitivní zkušenost, že alespoň některých psů se není třeba bát.
A že je to v kolektivu ostatních dětí, které se nebojí a může vidět, že jim pes nic nedělá, je taky ohromně motivační.
@Pajka89 píše:
Jo a radši přestala úplně chodit k nejlepšímu kamarádovi (dřív tam byla pečená vařená) protože si pořídili malinké štěňátko..
Jestli tady nebude zakopaný pes. Tam se mohlo něco stát. Štěňata jsou hravá a kousou. Zkusila bych navštívit kamaráda i s tebou a pozorovala reakci dcery.
@Pajka89 U nás dost podobné. Navíc nesnáší psi štěkání, to si raději přejde na druhou stranu ulice, nebo to bere kolem toho plotu se stékajícím psem tryske.
Hodně pomohl pobyt s přátelským, vychovaný, neustekanym psem u mojí kamaradky. To se naučila, že to nejsou bestiální stvoření a že je jim vesměs buřt, nevšímají si ji, když ona sama nechce psa odrbavat.
Nicmene problem jsou vtíravi/děti zbožňujícím či nevychovaní psi třeba u kamarádek. To se jim snaží vyhnout, co to jde
Syn se zkraje bál i živějšího štěněte. Teď už si na něj zvykl, ale nevídáme ho tolik často. Velkých psů se bojí stále. Já jsem jako malá měla psy i kočky hned za kamarády. Teď už se ke každému nevrhám, učím syna se jich nebát. Ale milovník psů to asi nebude.
@EvaG píše:
Jestli tady nebude zakopaný pes. Tam se mohlo něco stát. Štěňata jsou hravá a kousou. Zkusila bych navštívit kamaráda i s tebou a pozorovala reakci dcery.
Hrůzu ze psů měla už předtím…
Děkuju zatim vsem za komentáře
Nepřišlo to náhle, strach ze psů má už od miminka, nikdy si sama od sebe zadneho nepohladila, ale nedelala tyatry, vekem se to spis stupňuje… Nevim, jestli se ji nekdy stalo neco nepříjemného. Jako obcas na nás štěká a skace pes nekde za plotem, ale tomu se předejít moc nedá ![]()
@Pajka89 píše:
Děkuju zatim vsem za komentářeNepřišlo to náhle, strach ze psů má už od miminka, nikdy si sama od sebe zadneho nepohladila, ale nedelala tyatry, vekem se to spis stupňuje… Nevim, jestli se ji nekdy stalo neco nepříjemného. Jako obcas na nás štěká a skace pes nekde za plotem, ale tomu se předejít moc nedá
Neumí ještě z jejich chování vyčíst, co je hra a co je útok. Zkus jí to vysvětlit. Ale mezi psy ji nenuť. Spíš tu a tam pohlaď po předchozím dotázání psa a ukaž, že se vlastně není čeho bát.