Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dobrý den
Dcera 3 roky je poslední týden hrozně uplakaná. Už opravdu nevím co je špatně..Pro představu uvedu pár příkladů :
Skončí pohádka začne plakat, že už jí nikdy neuvidí..
Přítel jde do práce a začne usedavě plakat, že už se nikdy tatínek nevratí…
U lékarel jsme byli, ten nám tvrdí, že to je normalní stav.. No mě to tak nepříjde pred tím tohle vůbec nedelala..A teď není schopna ani normálně mluvit zacne hned plakat..
Prosím vás o radu máme zkusit zítra pohotovost v nemocnici?? Mate s tím nekdo zkušenost??
Děkuji za cokoliv
![]()
@Janli píše:
Jo, normální vývoj dítěte.
Myslíte? Opravdu netusim jak s tim pracovat.. Nevim si vubec rady..
Neplas, opravdu je to normalni
Mozna si ted proste uvedomila urcitou definitivnost v zivote, ze neco muze skoncit nadobro, ze nekdo muze odejit a nevratit se, treba i umrit-to je naprosto v poradku.Syn kdyz mel tohle obdobi, tak byl taky cele dny rozmrzely a smutny, hodne jsme si povidali, vysvetlovali, rozveselovali, odvadeli pozoronost na neco zajimaveho. Preslo to tak po 14ti dnech? Mozna dele, uz nevim.
@SannyyM píše:
Myslíte? Opravdu netusim jak s tim pracovat.. Nevim si vubec rady..
Normálně dcerku obejmi a ujišťuj ji, že je všechno v pořádku a nech ji vyplakat.
A v 5-6 letech přijde další období. No a pak prepuberta a puberta…
Mimo jiné i záleží, jak na to reagujete, zda ji zbytečně nepovzbuzujete. Některé děti se takto naučí vymáhat si pozornost. Občas stačí uznat pocity dítěte, jen je stručně popsat, aby dítě vidělo, že chápete, čeho se boji. Určitě nechudackovat, nelitovat, být v klidu.
@Janli Tak tak. Normalne bych ji objala a rekla treba „neboj, tatinek musi do prace, abysme meli penizky na vse, co potrebujeme, taky se mu po tobe styska a proto vecer co nejdriv prijde domu, nemusis se bat…“ klic je komunikace.
@SannyyM je to uplne normalni vyvojove stadium. Je bezne, ze deti věří ze se daná osoba uz nevrátí, bojí se smrti, jsou úzkostné a plactive. Dopřejte ji lásku a trpělivost. Ono to časem prejde.
A mimochodem, tohle opravdu neni případ pro pohotovost. Pohotovost je pro akutní případy, ne pro tyden trvající plactivost (ani pro cokoli co trva dele. S tim se chodi k praktikovi.)
Vše dělám tak jak píšete a srejně to není lepší..
Dnes jsem volala na dětskou pohotovost, dle jejich slov to může být deprese..
Byla mi doporucena navsteva psychologa..
Promiň holka, ale tohle už fakt přeháníš. Nemůžeš čekat, že nějaké vývojové období skončí během jednoho dne. Děti nemají vypínač ani programátor. Psychologa potřebuješ sama.
@Janli Není to jen jeden den…
Když myslíte asi se tedy nechám také vyšetřit…
Jelikož zřejmě neznám vlastní dítě tím pádem musím být zcela jistě na „hlavu“…
Všichni, včetně tvého lékaře, ti říkají, že se jedná o normální vývojové stadium dítěte. Může to trvat týden nebo taky dva měsíce. Tím, jak to pořád řešíš, to jenom zhoršuješ a taháním dítěte po doktorech naděláš víc škody než užitku. Na pohotovosti ti museli něco říct, ale vsadím se, že jakmile jsi položila telefon, myslili se něco o hysterické matce. Já chápu, že tě to trápí a stresuje, ale je to stejné, jako když má dítě vztekací období. Dítě si musí podobnými fázemi projít. Navíc si to dítě testuje tebe, jestli tady jsi pro něj, když ti dává najevo, že tě potřebuje a pokud nebudeš nad věcí, zaděláš si tím na další problémy. Tvoje dítě přehnaně úzkostlivě reaguje na některé podněty a ty máš dvě možnosti. Buď mu ukážeš, že se nic neděje a dítě postupně pochopí, že reaguje přehnaně a zklidní se, nebo z toho budeš dělat vědu, jako teď děláš, a dítě se ve své úzkosti zafixuje. To dítě teď potřebuje klidnou a usměvavou matku a na uzlíček nervů, který ho bude úplně zbytečně tahat po doktorech.
@Janli píše:
Všichni, včetně tvého lékaře, ti říkají, že se jedná o normální vývojové stadium dítěte. Může to trvat týden nebo taky dva měsíce. Tím, jak to pořád řešíš, to jenom zhoršuješ a taháním dítěte po doktorech naděláš víc škody než užitku. Na pohotovosti ti museli něco říct, ale vsadím se, že jakmile jsi položila telefon, myslili se něco o hysterické matce. Já chápu, že tě to trápí a stresuje, ale je to stejné, jako když má dítě vztekací období. Dítě si musí podobnými fázemi projít. Navíc si to dítě testuje tebe, jestli tady jsi pro něj, když ti dává najevo, že tě potřebuje a pokud nebudeš nad věcí, zaděláš si tím na další problémy. Tvoje dítě přehnaně úzkostlivě reaguje na některé podněty a ty máš dvě možnosti. Buď mu ukážeš, že se nic neděje a dítě postupně pochopí, že reaguje přehnaně a zklidní se, nebo z toho budeš dělat vědu, jako teď děláš, a dítě se ve své úzkosti zafixuje. To dítě teď potřebuje klidnou a usměvavou matku a na uzlíček nervů, který ho bude úplně zbytečně tahat po doktorech.
Souhlas!