Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pocit viny vuči rodičum
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.5.18 20:16
A maminka nejezdí na dovolenou? Treba s tím, co chodí na víno nebo by chtěla jet s vámi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.18 20:17
Tak jezdit 2× ročně za taťkou je fakt málo, ještě tam přijet a hned chtít na nějaký výlet. 120 km není žádná vzálenost.
A pokud ti vadí maminčiny řeči, tak ji prostě děti na hlídání nedávej.
Jak jako, že ti mamka z části zajišt´uje chod domácni? Vlastně stejně jako tvůj muž?
A z jakého důvodu by měli jít k psychologovi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.18 20:22
Chápu, že tě to trápí, ale tohle je jejich problém, ty se tím trápit nemusíš. S tím hlídáním to chápu, u nás taky bylo velké nadšení, když jsem byla těhotná a pak nějak nikdo nic a když už tedy, tak to je keců, že si člověk přijde, jak když obtěžuje.. no beru to tak, že to není jejich povinnost a jaký si udělají vztah s dětmi, takový ho budou mít, do toho se nebudu míchat. 
Ber to tak, že oni mají svůj život a ty máš také svůj a jak si ho každý zařídí, to je jeho věc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.18 20:24
Chápu, že málokdo je odolný proti citovému vydírání od rodičů. Ale to, že se rozvedli a nevydrželi spolu není tvoje chyba a ty jim nemusíš zajišťovat program, když se zrovna nudí. Na rovinu bych mamce řekla, že budu ráda, když ona sama projeví zájem o trávení času s vnoučaty a že jí je tedy nebudu sama vnucovat, když ji to otravuje. A opravdu bych ji o to nežádala. Tátovi bych se snažila pomoci například nachystat dřevo nebo s něčím těžším, ale jinak bych chtěla, aby v současné době spíše on jezdil k nám, protože on má určitě více času na kodrcání tak dlouhé cesty.
Je to těžké, ale rodiče k tobě posílají výčitky, které pramení z jejich neuspokojivého života. Ale je to jejich život a oni si ho musí nějak uspořádat a naplnit pokud možno tak, aby neměli chuť ti vyčítat blbiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.18 20:25
@Anonymní píše:
Mám 2 děti (1 a 5 let) O děti se staram a chod domacnosti zajistuji z 90% sama (5% moje mamka a 5% přítel). Mám ještě brigádu na 3 dny v týdnu-to si beru děti ssebou. Moje mamka na jednu stranu tvrdí jak CHCE hlídat..ale když jí pak zavolám a řeknu jí že bych ráda jela do města si udělat odpoledne pro sebe bez deti tak se tváří ukřivděně a řekne že pojede se mnou…"…Večer nikam nechodím a ani mi to nechybí ale převčírem měl syn od školky akci a protáhlo se to do večerních hodin…tak jsem ji v 19 volala zda bych jí nemohla dovest malou že by jsme se třeba jeste do 21 zdrželi…řekla mi dotčeně že tak teda jo no! když musím chlastat! to se mě dotklo protože zatímco ona chodí na víno třeba jednou za týden, já nechodím nikam a kojím… poslední kapka - řekla jsem jí že jedem na dovolenou na týden - to se skoro rozbrečela že já si jezdim na dovolenou a ona je dobrá akorat tak na to hlídání…S tatou se máma rozhádala davno a ten se odstehoval 120 km od nás-nejdriv mu to vyhovovalo když měl ženský atd.. ted je mu 65 a všude rozhlasuje jak jsme se na nej vsichni vykaslali, nejezdíme za nim, s nicim mu nepomuzeme na baraku a prý jen cekáme až umře a budem dedit…to me taky mrzí… je pravda že za nim jezdíme hodně malo (2× ročne) a on sem zhruba taky tak 2× ročně. ale syn chodí do školky, plus ma kroužky, víkendy má turnaje casto, a já mám 3 dny v týdnu tu brigádu. je to 120 km s dvouma detma..a když tam pak přijedeme a řeknu mu at s nama jde nekam na vylet tak vetsinou řekne že na vylety nema čas že musí pracovat, po většinu navstevy je nastvanej… a tak ja mu pak pomaham na zahradě a deti tam akorat zlobí…aktualne mě zas trápí pocit, že já lítám jak hadr na holi a furt mam jako pocit viny že na naše kašlu a jsem nevděčná a čekám jen až umřou…vlastně to co oni říkají jakobych si to já myslela ale ja si to nemyslím! odmítám to. Máme se celkem dobře s přítelem a na dědictví určitě nečekáme
Snažím se s našima o tom mluvit že jsem stastná spokojená, nabízela jsem pomoc psychologa…radim jim at si najdou naky sport-pohyb…chuzi.. nakonec mě jeste sprdnou ve smyslu že vím prd o životě a psychologa at si najdu sama
Nějaké divné rozdělení, proč přítel jen 5 procent - stejně jako dítěte babička? Neměl by se zapojit víc? Jinak tvojí mámu asi i chápu, hlídání ti nabídla, že když bude třeba, tak pohlídá ráda, ale ty tvoje důvody pro ní asi nejsou dostatečné. A řeči, že čekáš, až umřou? To je trošku silná káva, je to především jejich život a oni sami by se měli snažit ho prožít ke své spokojenosti, nemůžou to přehazovat na tebe. Asi jedním uchem dovnitř a druhým ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.18 20:25
@Rive píše:
Tak jezdit 2× ročně za taťkou je fakt málo, ještě tam přijet a hned chtít na nějaký výlet. 120 km není žádná vzálenost.
A pokud ti vadí maminčiny řeči, tak ji prostě děti na hlídání nedávej.
Jak jako, že ti mamka z části zajišt´uje chod domácni? Vlastně stejně jako tvůj muž?
A z jakého důvodu by měli jít k psychologovi?
Tak 2× ročně fakt není moc, ale jako jestli tam jezdí pracovat, to bych na to kašlala taky a 120 km autem v pohodě, míchat to vlakem a mhd už nic moc, nevím, jak zakladatelka cestuje je to 500 za benzín, což z mateřské taky ne každý může dát. To zajišťování domácnosti mi také přišlo zajímavé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.5.18 20:47
Chod domácnosti -to znamena že do školky i ze školky vodím já, na kroužky 3× týdně taky. malou tahám všude ssebou. na brigádu taham deti ssebou. Máma pohlídá tak 1× týdně na 3 hodiny jedno dítě. přítel taky tak. přítel občas nakoupí a mamka zas občas pro nás uvaří…to je tech 5%. jsem se stavem spokojená…jen mě mrzí že mi je jakoby vyčítáno že se málo věnuju asi mamce… 1× týdne podnikame neco společne. dřív jsme jezdili i na dovolenou ale syn za jeji pritomnosti strasne zlobí tak na dovcu už se mi s ni nechce. a že taham tatu na vylety..nebo aby si s nama sednul…ale my prijedeme a on ma predstavu že si vezmem monterky a pujdem s nim řezat dříví… tak ja abych ho nenastvala tak teda jdu ale pak to dopada že deti jsou do vecera hlady, vali se tam nekde v bahne apod… tak to se mi jako nelibi no
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.5.18 20:52
Ahoj napsala jsi přesne to, co ja si taky myslím…pochopila jsi to dobře… tata sem přijede jen na Vanoce a to jeste je otrávený že co tady bude delat že je tady nuda. táta sám tvrdí že ma deprese -proto jsem mu nabizela pomoc psychologa ale bez odezvy.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.5.18 20:55
Přítel už má deti velke a tyhle se mnou si poridil protože ja jsem chtela a na tomto rozdělení činnosti jsme se dohódli předtím než jsme počali takže ja to akceptuju a nestezuju si rozhodne… trápí mě jen že je mi vyčítáno že nevěnuju čas rodičum no..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.5.18 21:02
Přítel hlídá víc než mamka…ale jelikož máma furt říká že jí dávám málo deti tak ji občas chci udelat radost tím hlídáním -když ma dobrou naladu tak je to ok…ale pak stačí že mi řekne at prijdu s chlapem k ní na víno ja jí řeknu že nemam čas a ona mi řekne „NO JO JA JSEM DOBRA AKORAT TAK NA HLIDANI“
- Citovat
- Upravit
16.5.18 21:03
@Anonymní píše:
Přítel už má deti velke a tyhle se mnou si poridil protože ja jsem chtela a na tomto rozdělení činnosti jsme se dohódli předtím než jsme počali
Máš sourozence?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.5.18 21:19
Mam starsi segru. ta jezdi za tatou tak 3× za rok. ma 2 deti, chodí do práce, deti taky spousta krouzku…za mamou taky tak… jinak telefonujeme si s nasima - s mamou denně a s tatou tak 1× za týden. ale jsou to krátke hovory - tatu moc nezajima co delame nebo tak a když se ho vyptávám ja co delal a delá tak mi řekne že maká abysme se měli my dobře.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.5.18 21:23
@Elishka1 s mamou jsem jezdila na dovolenou vždy ja nebo segra ale segra nema cas - ale poslala by deti s mamou - to mama ale nechce jet s nima sama. a ja letos jedu na dovolenou s pritelem no.. na posledni dovolený me mama rozcilovala protože co jsem řekla všechno shodila a syn pak desne zlobil…na vino chodi s kamaradkou, s tou loni na dovolený byla a tvrdila že to bylo hrozný že si to neužila.. ta kamaradka tvrdila neco podobneho 
ostatni kamaradky maj bud chlapa, nebo chodí do práce anebo maj rakovinu (ted dve onemocnely)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mám 2 děti (1 a 5 let) O děti se staram a chod domacnosti zajistuji z 90% sama (5% moje mamka a 5% přítel). Mám ještě brigádu na 3 dny v týdnu-to si beru děti ssebou. Moje mamka na jednu stranu tvrdí jak CHCE hlídat..ale když jí pak zavolám a řeknu jí že bych ráda jela do města si udělat odpoledne pro sebe bez deti tak se tváří ukřivděně a řekne že pojede se mnou…"…Večer nikam nechodím a ani mi to nechybí ale převčírem měl syn od školky akci a protáhlo se to do večerních hodin…tak jsem ji v 19 volala zda bych jí nemohla dovest malou že by jsme se třeba jeste do 21 zdrželi…řekla mi dotčeně že tak teda jo no! když musím chlastat! to se mě dotklo protože zatímco ona chodí na víno třeba jednou za týden, já nechodím nikam a kojím… poslední kapka - řekla jsem jí že jedem na dovolenou na týden - to se skoro rozbrečela že já si jezdim na dovolenou a ona je dobrá akorat tak na to hlídání…
S tatou se máma rozhádala davno a ten se odstehoval 120 km od nás-nejdriv mu to vyhovovalo když měl ženský atd.. ted je mu 65 a všude rozhlasuje jak jsme se na nej vsichni vykaslali, nejezdíme za nim, s nicim mu nepomuzeme na baraku a prý jen cekáme až umře a budem dedit…to me taky mrzí… je pravda že za nim jezdíme hodně malo (2× ročne) a on sem zhruba taky tak 2× ročně. ale syn chodí do školky, plus ma kroužky, víkendy má turnaje casto, a já mám 3 dny v týdnu tu brigádu. je to 120 km s dvouma detma..a když tam pak přijedeme a řeknu mu at s nama jde nekam na vylet tak vetsinou řekne že na vylety nema čas že musí pracovat, po většinu navstevy je nastvanej… a tak ja mu pak pomaham na zahradě a deti tam akorat zlobí…aktualne mě zas trápí pocit, že já lítám jak hadr na holi a furt mam jako pocit viny že na naše kašlu a jsem nevděčná a čekám jen až umřou…vlastně to co oni říkají jakobych si to já myslela ale ja si to nemyslím! odmítám to. Máme se celkem dobře s přítelem a na dědictví určitě nečekáme 
Snažím se s našima o tom mluvit že jsem stastná spokojená, nabízela jsem pomoc psychologa…radim jim at si najdou naky sport-pohyb…chuzi.. nakonec mě jeste sprdnou ve smyslu že vím prd o životě a psychologa at si najdu sama 
(je mi 38 let) a našim 65