Podraz v práci - zklamání
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
@Anonymní píše:
Nečekám žádnou radu, jen jsem se chtěla trošku vypovídat že svého zklamání..letos je to 6 školní rok, co dělám v mateřské školce, začátky nebyly lehké a při zaměstnání jsem si dodelavala vzdělání. Nicméně jsem byla moc spokojená, práce s dětmi vždy naplňovala mé očekávání. Hodně jsem se realizovala v kroužkách a učila angličtinu..po nějaké době jsem otehotnela, celé těhotenství jsem chodila do práce a když byl male rok a půl, vrátila jsem se do práce na část úvazku i s ní. Za tu dobu, co jsem tam nebyla se trošku změnil kolektiv, přibyly dvě nové ženy, z počátku se zdálo všechno v pohodě, bylo to funkční, vzájemné jsme si vyšly všichni vstříc. Poslední rok vztahy mezi námi začly trochu pokulhávat, dohadovaly jsme se o směnách, o programu pro děti, dokonce se začaly nenápadně ztracet osobní věci. Mezitím ještě moje sousedka sháněla privydelek k práci, tak jsem ji doporučila šéfové jako velice spolehlivou osobu, vše klaplo a moje sousedka u nás začla pomáhat. Letos v červnu mi marodila dcera, vyšlo to tak, že jsem celý měsíc byla s malou doma a dávala jsem ji postupně dohromady, byla po třech antibiotikach a imunita v háji. Tudíž jsem celý červen nebyla v práci, šéfová s tím neměla problém, chápala že nemám hlídání. O prázdninách jsem se vrátila na letní provoz a začly se naše vztahy postupně stupňovat, veškerá špína která tam mohla být se za ten měsíc mě nepřítomnosti nahazela na mě a mě nezbylo nic jiného než se chabé bránit. Myslela jsem si na začátku září, že se naše vztahy pomalu srovnaly, jak jsem byla naivní. Skončil mi RD a já jsem nastoupila na krátký úvazek do domova důchodců, plus mi zůstaly služby ve školce. ( ve školce nemáme nikdo smlouvu, proto druhá práce) volala jsem šéfové aby mi upravila dohodu ( kuli daním, abyodvadela) nicméně mi bylo řečeno, ať si rozmyslím, jestli u ní stále chci pracovat, že holky semnou nechtějí dělat, prý sluzba semnou je náročná ze nemakam, nikdo semnou nechce chodit, vadí jim moje dítě, prý malá v tom červnu nebyla nemocná, že nás viděla sousedka na zahradě, údajně se mi nechtělo do práce, tak jsem si vymyslela nemoc a spousta dalších věcí. Upřímně jsem v šoku, nikdy jsem tam neměla problém, že bych nepracovala nechtěla dělat nebo něco podobného. Naopak když někdo potřeboval volno, jít z práce dřív, snažila jsem se vyjít vstříc. Sousedce jsem tady domluvila místo a ona se mi takto odvecila. Mám se do dneska rozmyslet, zda chci vůbec ještě nastoupit a absolutně nevím co dělat, nechce se mi, nemám moc povahu si jit mezi ne stoupnout a zeptat se co mají za problém, na druhou stranu jsem tam už 6 let.. podotýkám, že jsem si myslela, že jsme s kolegynemi kamarádky, jsme téměř denně v kontaktu, občas se vídáme i na kafco, návštěva apod.. jsem z toho v šoku a stále se asi celý život budu učit, že lidi jsou svině a svině budou..vůbec nevím, jak s tím naložit dál.. Díky za přečtení
Spátny kolektiv dokáže tu práci zničit. U žen je moralka nebo charakter hodně vzácna vlastnost. Za mě je zlatý mužský kolektiv. Oni si to řeknou na rovinu a neintrikuji. Držím ti palce. Není dobré mít známé z osobního života i v zaměstnání. Něco jiného je když je tam poznáš a pak se spratelite. Opačně se to nevyplácí. Pro dobrotu na zebrotu. V tomto případě na psychicke dno. Musíš být silnější, než ony. Neboj se jich. 
- Citovat
- Upravit
Uprimne… asi bych se s nimi konfrontovala. Zalezi jaka jsi povaha, pokud je to tak jak rikas, zeptala bych se co jim vadi, asi by byky prekvapene, dale bych jim sdelila vse co mam na srdci a ukoncila bych s nimi spolupraci, ze v tak spatnem kolektivu nemas zajem delat. Co bys tam chtela zachranovat 
ve spatnem kolektivu se blbe dela a ryba smrdi od hlavy. Skolek je spousta, urcite najdes jine misto, je cas jit dal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@BrusinkaTaky Nesouhlasim, ze se toto nedeje i v muzskem nebo smisenem kolektivu. Chlapi jsou stejne svine jako zenske. Kazdy mame sve zkusenosti.
Zakladatelko, sama jsi posledni mesice citila, ze uz tam neni takova pohida jako drive. Uz jsi se tam asi necitila tak spokojena. Pokud mas moznost pracovat jinde, tak toho vyuzij. Uz mam jejaky ten patek odpracovany a vim, ze jedna z tech dulezitejsich stranek zamestnani je slusny kokektiv a psychicka pohoda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Nečekám žádnou radu, jen jsem se chtěla trošku vypovídat že svého zklamání..letos je to 6 školní rok, co dělám v mateřské školce, začátky nebyly lehké a při zaměstnání jsem si dodelavala vzdělání. Nicméně jsem byla moc spokojená, práce s dětmi vždy naplňovala mé očekávání. Hodně jsem se realizovala v kroužkách a učila angličtinu..po nějaké době jsem otehotnela, celé těhotenství jsem chodila do práce a když byl male rok a půl, vrátila jsem se do práce na část úvazku i s ní. Za tu dobu, co jsem tam nebyla se trošku změnil kolektiv, přibyly dvě nové ženy, z počátku se zdálo všechno v pohodě, bylo to funkční, vzájemné jsme si vyšly všichni vstříc. Poslední rok vztahy mezi námi začly trochu pokulhávat, dohadovaly jsme se o směnách, o programu pro děti, dokonce se začaly nenápadně ztracet osobní věci. Mezitím ještě moje sousedka sháněla privydelek k práci, tak jsem ji doporučila šéfové jako velice spolehlivou osobu, vše klaplo a moje sousedka u nás začla pomáhat. Letos v červnu mi marodila dcera, vyšlo to tak, že jsem celý měsíc byla s malou doma a dávala jsem ji postupně dohromady, byla po třech antibiotikach a imunita v háji. Tudíž jsem celý červen nebyla v práci, šéfová s tím neměla problém, chápala že nemám hlídání. O prázdninách jsem se vrátila na letní provoz a začly se naše vztahy postupně stupňovat, veškerá špína která tam mohla být se za ten měsíc mě nepřítomnosti nahazela na mě a mě nezbylo nic jiného než se chabé bránit. Myslela jsem si na začátku září, že se naše vztahy pomalu srovnaly, jak jsem byla naivní. Skončil mi RD a já jsem nastoupila na krátký úvazek do domova důchodců, plus mi zůstaly služby ve školce. ( ve školce nemáme nikdo smlouvu, proto druhá práce) volala jsem šéfové aby mi upravila dohodu ( kuli daním, aby
No jo no, slepičí kolektiv 
postavila bych se k tomu jako chlap, hodila bych to za hlavu a rozhodně se práce nevzdávala. Když tak bych si to vybavila s tím, kdo by měl problém. Ač se v mužských kolektivech podobné věci dějí také, neeskaluje to jen díky tomu, ze oni prostě neřeší, neberou si to k srdci 
Postupuj stejně, obrň se a dej jim jasně najevo, ze ty nejsi ta, kdo má problém 
A paní ředitelka stojí zrejme za lopatu exkrementů, když si nedokáže ukočírovat bandu slepic 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@neila ředitelka tam s námi vůbec není, chodí jednou za čas se podívat, jinak vůbec. Spíš její sousedka a kamarádka je naše nová kolegyně..myslím, že o ničem jiném to nebude.. jen nevím, zda jsem povaha na to, jít si tam mezi ne stoupnout, vyříkat si to a dělat, že se nic nestalo.. 
zakl.
- Citovat
- Upravit
Urcite bych se tam nevracela. Zasadne si z kolegyn v praci nedelam kamaradky a sehnat nekomu misto je dvousecna zbran. Bud se z noveho zamestnance vyklube neschopny idiot nebo naopak vsehoschopny psychopat, tebe jako doporucujiciho to poskodi vzdycky. Nevim jestli bych sla do konfrontace, ja ve svem veku uz asi ne, na podobne excesy kaslu a hlavne se jim hodne snazim predejit. No ale pokud te to bude dalsich 20 let uzirat, tak si to s nima zkus vyrikat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@neila ředitelka tam s námi vůbec není, chodí jednou za čas se podívat, jinak vůbec. Spíš její sousedka a kamarádka je naše nová kolegyně..myslím, že o ničem jiném to nebude.. jen nevím, zda jsem povaha na to, jít si tam mezi ne stoupnout, vyříkat si to a dělat, že se nic nestalo..
Zalezi jaka jsi povaha a co vsechno si nechas libit a jak si veci umis obhajit a jestli to ma s nimi smysl. Nekdy to je proste jen placani si vlastnich jater a k nicemu. Jestli je reditelka slepka, tak nepocitej ze se tam neco nejak vyrazne zlepsi. Prezijes tam treba jeste rok nebo dva a stejne te to uplne odradi a pujdes pryc. Dobry kolektiv + kvalitni nadrizeny je zaklad kazdeho dobreho zamestnani, jakmile tohle neni, pak se dost tezko pracuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@BrusinkaTaky píše:
Spátny kolektiv dokáže tu práci zničit. U žen je moralka nebo charakter hodně vzácna vlastnost. Za mě je zlatý mužský kolektiv. Oni si to řeknou na rovinu a neintrikuji. Držím ti palce. Není dobré mít známé z osobního života i v zaměstnání. Něco jiného je když je tam poznáš a pak se spratelite. Opačně se to nevyplácí. Pro dobrotu na zebrotu. V tomto případě na psychicke dno. Musíš být silnější, než ony. Neboj se jich.
nesmysl. Zažila jsem mužský kolektiv a je to to samé.
Osobně bych se tam vrátila a konfrontovala je - nemám ráda nedořešené věci, pak mě to žere. Pokud nejsi ten typ, tak se tam nevracej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak jestli si muzes vybrat (prace, penize), tak bych nedelala hrdinku a z vysoka se jim na to… Mam zkusenost ze slepicarny (a byly vzdelane, vsechny vs, nektere i 2 tituly) a rozhodne bych si s nimi nic nevyrikavala ani nekonfrontovala. VSECHNO se otoci proti tobe . Nikdy nevis, od koho to vzeslo a proc- treba si chtely vsechny navysit uvazek, tak se dohodly v tve nepřítomnosti.
Takze se hezky s reditelkou rozklanet, poděkovat, vse super, vyborne, kdybyste cokoli potrebovala a hezky v klidu a tichu se odporoucet, maucta. Hele, tak nejak jsem to udelala, sla jsem do vedlejsiho oddeleni a do pul roka bylo jadro tech slepic rozmetene a me se zacalo lepe dychat 
- Citovat
- Upravit
@BrusinkaTaky píše:
Spátny kolektiv dokáže tu práci zničit. U žen je moralka nebo charakter hodně vzácna vlastnost. Za mě je zlatý mužský kolektiv. Oni si to řeknou na rovinu a neintrikuji. Držím ti palce. Není dobré mít známé z osobního života i v zaměstnání. Něco jiného je když je tam poznáš a pak se spratelite. Opačně se to nevyplácí. Pro dobrotu na zebrotu. V tomto případě na psychicke dno. Musíš být silnější, než ony. Neboj se jich.
No tak tos mě pobavila 
já dělám 20 let v převážně mužském kolektivu a tolik pomluv, drbání a donášení jsem v životě neviděla. To ta holčičí skupinka, co tu je, je zlatá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ono by to chtělo pohled i druhé strany, jen tak samo od sebe to taky nevzniklo 
ale ať je to jak chce, neumím si představit tam ještě to tomhle pracovat. Sbalila bych se a čau, obzvlášť, pokud už jinou práci máš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ijen tys to vystihla. Dohodila jsem místo me kolegyně jako zástup za mateřskou spoluzacku ze studii. Vsehoschopny psychopat, ktereho mají téměř všichni plné zuby.
Nakonec jsem si našla jiné místo. Končila mi smlouva, sice mi nakonec bylo nabídnuto prodloužení, ale už jsem nechtěla. To nemá význam. Takže je tam od května sama, nikdo se vzděláním se tam nehrne. Má, co chtěla.
Tady záleží, jaká je člověk povaha. Já, když mám možnost, jdu jinam. Kdyby práce jiná nebyla, vymezim se tak, že by to nebylo dobre.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@terien taky jsem delala s chlapy. Neskutecni intrikani, nekteri. Fakt ubozaci, co předváděli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vykašli se na ně. Uvidíš, že až odejdeš ty, tak si najdou jinou oběť. Tohle je prostě věc se kterou moc bojovat nejde, je to prostě v lidech. Takže jestli tě to takhle ničí tak odejdi a nebo změň přístup. Já se nikdy v žádné práci s nikým moc nekamarádila, do práce se chodí pro peníze a pro mě je potřeba udržovat pouze standartní vztahy, aby práce šla jak má. Snaž se nepřipouštět si lidi tak moc k tělu.
- Citovat
- Upravit
Nečekám žádnou radu, jen jsem se chtěla trošku vypovídat že svého zklamání..letos je to 6 školní rok, co dělám v mateřské školce, začátky nebyly lehké a při zaměstnání jsem si dodelavala vzdělání. Nicméně jsem byla moc spokojená, práce s dětmi vždy naplňovala mé očekávání. Hodně jsem se realizovala v kroužkách a učila angličtinu..po nějaké době jsem otehotnela, celé těhotenství jsem chodila do práce a když byl male rok a půl, vrátila jsem se do práce na část úvazku i s ní. Za tu dobu, co jsem tam nebyla se trošku změnil kolektiv, přibyly dvě nové ženy, z počátku se zdálo všechno v pohodě, bylo to funkční, vzájemné jsme si vyšly všichni vstříc. Poslední rok vztahy mezi námi začly trochu pokulhávat, dohadovaly jsme se o směnách, o programu pro děti, dokonce se začaly nenápadně ztracet osobní věci. Mezitím ještě moje sousedka sháněla privydelek k práci, tak jsem ji doporučila šéfové jako velice spolehlivou osobu, vše klaplo a moje sousedka u nás začla pomáhat. Letos v červnu mi marodila dcera, vyšlo to tak, že jsem celý měsíc byla s malou doma a dávala jsem ji postupně dohromady, byla po třech antibiotikach a imunita v háji. Tudíž jsem celý červen nebyla v práci, šéfová s tím neměla problém, chápala že nemám hlídání. O prázdninách jsem se vrátila na letní provoz a začly se naše vztahy postupně stupňovat, veškerá špína která tam mohla být se za ten měsíc mě nepřítomnosti nahazela na mě a mě nezbylo nic jiného než se chabé bránit. Myslela jsem si na začátku září, že se naše vztahy pomalu srovnaly, jak jsem byla naivní. Skončil mi RD a já jsem nastoupila na krátký úvazek do domova důchodců, plus mi zůstaly služby ve školce. ( ve školce nemáme nikdo smlouvu, proto druhá práce) volala jsem šéfové aby mi upravila dohodu ( kuli daním, aby
odvadela) nicméně mi bylo řečeno, ať si rozmyslím, jestli u ní stále chci pracovat, že holky semnou nechtějí dělat, prý sluzba semnou je náročná ze nemakam, nikdo semnou nechce chodit, vadí jim moje dítě, prý malá v tom červnu nebyla nemocná, že nás viděla sousedka na zahradě, údajně se mi nechtělo do práce, tak jsem si vymyslela nemoc a spousta dalších věcí. Upřímně jsem v šoku, nikdy jsem tam neměla problém, že bych nepracovala nechtěla dělat nebo něco podobného. Naopak když někdo potřeboval volno, jít z práce dřív, snažila jsem se vyjít vstříc. Sousedce jsem tady domluvila místo a ona se mi takto odvecila. Mám se do dneska rozmyslet, zda chci vůbec ještě nastoupit a absolutně nevím co dělat, nechce se mi, nemám moc povahu si jit mezi ne stoupnout a zeptat se co mají za problém, na druhou stranu jsem tam už 6 let.. podotýkám, že jsem si myslela, že jsme s kolegynemi kamarádky, jsme téměř denně v kontaktu, občas se vídáme i na kafco, návštěva apod.. jsem z toho v šoku a stále se asi celý život budu učit, že lidi jsou svině a svině budou..vůbec nevím, jak s tím naložit dál.. Díky za přečtení