Pomluva od šéfa po návratu z mateřské
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Anonymní píše:
Ahoj, opět anonymně, pardon. Po návratu z mateřské (6 m), šéf odsouhlasil dočasně snížený úvazek a vše se zdálo ok. Pak mne ale informoval, že si někdo stěžoval (nejmenoval), že moje práce na projektu během mateřské (na všem jsme byli ústně domluveni) byla odvedená chybně a na základě toho mě na tomto projektu přeřazuje na nižší pozici (nikoliv finančně, ale podepíše se pod to někdo jiný a mně to bude chybět pro kariérní postup).. prokazatelně se ale jedná o pomluvu, mám na to důkazy. Jenže..pokud s tím vyrukuji proti šéfovi, už si tam nikdy neškrtnu..pokud s tím nevyrukuji, bude dál jednat se všemi jak s póvlem..co se mu jak hodí a vždy slibuje, avšak nikdy neplní..Co teď? (potřebuji to asi probrat z hlediska možností
)
Ahoj,
no mě by to asi bylo jedno, dala bych výpověd, sla na rodičovskou, užila si čas, který nikdy nevrátím a šla pracovat někde, kde mi bude dobře a kde moje práce bude oceněná. ALE já nejsem karieristka, nedělá mi problém vydělávat méně, a le zato se těšit do práce raději si život užívám a žiju, než abych dřepěla v kanclu, kde mě drbou a ojebávají jen co jsem doma pouhých 6 měsíců!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@sediza Popravdě jsem se o to pokusila…zpočátku mne obvinil z něčeho, co jsem ihned argumenty vyvrátila, tak později výpověď změnil na něco podobného, ale trochu jiného (že se na to informoval, jak to bylo tedy…odeslal mi to emailem)…znovu jsem se co nejvíce slušně jsem dokázala snažila o objasnění situace a řekla, že tu věc dojdu vyřešit, napravit…
ale vlastně to dopadlo tak (mými slovy), že ho ve skutečnosti vůbec nezajímá, co je či není pravda, on je šéf, rozhodl a já se mám přizpůsobit
A je někdo nad ním, koho by šlo upozornit na toto jednání??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou To je docela zajímavé přečíst si takový názor 
. Ano, šéf je hnusnej vyčůránek, co nechává dělat lidi pod sebou práci za sebe, slibuje jim co nehodlá splnit a nazývá to týmovou prací je to tak…už mě taky dlouhodobě štve, jak se ke mně i k ostatním chová. Úplně se o sebe nebojím, že bych neodešla, ale právě ta hra je i o tom, zda hned…anebo to vydržet tady ty malé úvazečky, než děti (plánuji ještě jedno) trochu odrostou a vracela bych se do práce jako opravdu, ne jen takhle na chvilku…pak bych si mohla najít za to vhodnou alternativu (těch správných institucí pro mne není zrovna mnoho, dost specifická práce a pobočka není úplně na každém rohu)…Výhodou této práce je hlavně 40 dní dovolené a kdykoliv se udělá dítěti zle, tak prostě nedorazím a mám práci z domova…to je pro mě teď hodně důležitý faktor (i když na týranou ženu se to dá také pěkně vztáhnout).. teď tedy budu ještě vybírat dovolenou, takže na rozhodnutí mám dost času…
A co se úplně zamluvilo - to byste tedy žádná nepoužila proti němu, že šest lidí potvrdilo, že to je nepravdivé obvinění a nechaly byste to plavat? Já jako nechci nikomu dalšímu udělat zle, takže je to taky takové buď a nebo…
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@Ou To je docela zajímavé přečíst si takový názor
Já bych to nenechala plavat. Řesila bych to. Rozhodne bych nedala výpověď. To je presne to, co on chce. Jsem bojovnik za spravedlnost. Odesla bych jedine s tucnym odstupnym a vztycenou hlavou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@chs.jasmin No mě tahle práce právě strašně baví a opravdu hodně mě naplňuje, proto už jsem párkrát skousla nějaké nespravedlnosti. A šéfa mám nad sebou, ale když se neřeší personální věci a rozdělení projektů, tak se s ním nepotkám. Nikdo jiný mi tam neubližuje…jestli mě drbou, to asi drbou…ale to bude asi všude stejné 
. A já chci chodit na jeden den v týdnu, víc na úkor svého dítěte neobětuji. Přišlo mi to takové optimální, že já provětrám hlavu a přijdu na jiné myšlenky a dítě si zvykne, že není jen se mnou…máme natěšenou babičku .
@sediza Bohužel 
- Citovat
- Upravit
Asi bych odešla na rodičovskou, počkala bych a zůstala v kontaktu s kolegy. Třeba až se budeš chtít po rodičovské vrátit, on už tam nemusí být a bude to vyřešený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jo, jestli práci miluješ, tak bych to možná po dobu rodicak i vydržela, když to jinak funguje.
Něco mu říct A přitom zůstat můžeš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@sediza Ale jak mám tedy postupovat, abych to udělala šikovně, že bude jasné, že mě pomluvil, ale zároveň nepoškodit kolegy? Situace je prostě taková, že on něco tvrdí. Zeptala jsem se na to šesti lidí, ti všichni uvedli, že ničeho takového si nejsou vědomi, nebyli toho svědkem, anebo že se to nestalo (všichni dotazovaní byli u „toho“ přítomni).
Já už jsem také jednou při konzultování té situace doma s mužem vypustila, že „To je přesně to, co chce, abych odešla, to tam raději zůstanu, abych ho alespoň nasrala!“ 
…
Ale skutečně nemám rozmyšleno, jak se zachovám…proto to tu diskutuji…pomáhá mi to utřídit myšlenky.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@chs.jasmin No mě tahle práce právě strašně baví a opravdu hodně mě naplňuje, proto už jsem párkrát skousla nějaké nespravedlnosti. A šéfa mám nad sebou, ale když se neřeší personální věci a rozdělení projektů, tak se s ním nepotkám. Nikdo jiný mi tam neubližuje…jestli mě drbou, to asi drbou…ale to bude asi všude stejné
Pak jsi si asi odpověděla sama - baví tě to a chceš tam být. Tak se asi budeš muset podřídit a nechtat si od šéfa kálet na hlavu. Ale mě to příjde jako jedno káknutí sem a jedno tam a už to pojede jak průjem Ale pokud ti to tak vyhovuje, tak asi není co řešit no 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak zamysli se co chces, mas dite, prace te bavi, asi mas i v praci relativni volnost, to neni vsude. Zvaz, jestli ti mozny konflikt spis vice neuskodi nez pomuze. Napis si plusy s minusy a uvidis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelko, aby ses nepřepočítala. Pokud půjde jednotlivě do tuhého, tak se za tebe nikdo nepostaví. To je stará a známá věc… Mně to totiž celé nějak nesedí. Ty jako jednotlivec se silným postavením s tím nic nezmůžeš, ostatním kolegům dělá rovněž prasárny. Moc nevím co tím sleduješ. Sama píšeš, že pokud zahájíš kampaň sebeospravedlnění se, tak si stejně nepomůžeš. Pokud kariérně postoupíš, tak jsem pochopila, že se ho tak jako tak nezbavíš. Pokud ti na té práci záleží, tak ti to vyláme zuby tak jako tak. Pokud se šéf navíc cítí sám kariérně ohrožen, tak s tímhle chováním stejně nikdy nepřestane. A buď to sneseš, nebo ne. Jsi trošku naivní, víš kolik lidí ti ještě může podělat kariéru? Neprožívej to tak, ať ti pod prsty neuteče jiná… potřebnější práce. Protože dítě je vaše s manželem, ne babiček…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@g.sandova To neumím vyhodnotit, co by mi udělal, kdybych se ozvala a chtěla zůstat
@chs.jasmin Ne kálení na hlavu mi nevyhovuje…proto nad tím uvažuji .
@Trojlístek Zakladatelka není až tak naivní…jen se blbě vyjadřuje…„zeptala se“ po mailech, takže vše mám písemně. Je mi jasné, že vlastní krk téměř nikdo nenasadí…pár lidí jo, ale ty už nemají co ztratit…Já tomu rozumím, že to může zkreslovat, protože tu situaci neuvádím zcela konkrétně…no je to proto, že moje zaměstnání je tak hodně specifické, že se mi to sem v tuto chvíli nechce tahat konkrétně. A nezbavím se ho no, to máš pravdu…to až tak za deset let 
a to je strašně za dlouho! A ve skutečnosti mi tu kariéru nemůže nikdo zkazit, pokud zůstanu, kde jsem…z téhle práce se nevyhazuje…jen se odchází, když tě přestane bavit snášet to chování lidí, kteří jsou v tu dobu dočasně nad tebou…nechápu, že lidé tak rychle zapomínají…přece tu cestu museli projít taky, tak proč se teď chovají jako 
…no ale jo…i to je v životě lidí bohužel běžné…já jsme v tomhle jiná…mladším kolegům se snažím hlavně pomoct, ne jim házet klacky pod nohy A že je dítě mé a manželovo…no to je pravda, ale naše rodina obecně je taková hodně sepnutá a společně fungující…např. teď nedělám od narození prcka skorem nic jiného, než objíždím jednu babičku za druhou, aby se ho dostatečně nabažily a i tak mám pořád na talíři, jak málo ho vidí…a manžel samozřejmě bude někdy hlídat také, když bude zrovna doma…jindy babičky a jindy zase teta a té zase pak pohlídám já…prostě ne každá maminka má pocit, že její dítě by bez ní nepřežilo ani chvilku a já jsem ráda, když vidím, že dítě umí být i s někým jiným, než jen s mámou…to neznamená, že bych ho měla méně ráda!
- Citovat
- Upravit
Zakladatelko, sama nejsem úplně tak mateřská povaha. Své děti miluji a celkem se dokážu vžít do tvé situace v souvislosti s prací a chápu. Tu péči okolí máš dle tvého popisu špičkovou. To už tak obvyklé není. A není to o přežití dítěte bez matky. To taky není úplně šťastné vyjádření. Ještě si nepískej. Druhé dítě, které máte v plánu ti od základů může změnit život. Ne nadarmo se říká jedno dítě žádné dítě, navíc pokud je spolupracující. Nepíšeš kolikáté dítě v rodině to je, jaká je potřeba ostatních čekatelů na babičky. To zas i já viděla jak rychle se tyhle idylické vztahy a vazby boří… Když je čekatelů na babičky a pomoc více. Když si někdo začne uvědomovat, že dává více, než dostává. Tenhle pocit teď ostatně zažíváš v práci. Takže pokud je to tak super špičkové zaměstnání a je všeobecně známo, že šéf je hňup. Tak se holt povznes a trp, když se z takové práce nevyhazuje, ale za to ti nevadí, že si tam jeden s druhým vytírá zadek. Protože kdyby ti to jo vadilo, tak odejdeš. A nikdy nevíš co za tímto chováním je, pokud se tak chovají časem všichni, pochybuji, že budeš výjimka. Asi totiž tuším, o jaké zaměstnání se jedná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
