Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Měla jsem dlouho psych. problémy po rozchodu. Nemohla jsem projít kolem hloučku lidí protože mi přišlo, že si hned říkají jak jsem hnusná…My jsme doted bydleli v pronájmu 2+kk, ale jelikož budeme mít mimčo a máme dvě kočky a dva psy a syn je alergik.. tak jsme si pořídili domek. Poprvé mi ho přivezl tam a najednou přišel s touhle teorií a řekl mi, že mne připraví jak o dům tak o auto… to je co? Na to, že jsem těhotná - jsem na rizikovém těhu mi řekl, že ho to vůbec nezajímá…Myslím, že jsem narazila na toho největšího.. co jsem mohla…
Měli, byli jsme spolu dohromady 4 roky a ted je to 5 let co jsem od sebe.
Tak jestli nepochybujes o tom ze je otec tak bych se vubec nestresovala
je to jeho boj a on si to zaplati. Nestresuj se a uzivej tehotenstvi ![]()
Otcovstvím si jsem jistá, ale jak jsem řekla, je to už pět let a půl, takže mne to tak zaskočilo, že jsem nad tím opravdu dumala, ale opravdu jsem nenašla žádnou pochybnost. Syn jeho je. Jak byste reagovali vy? Skoro 6 let si bere syna - 1× 3-4 měsíce, vycházíte mu vstříc, vše funguje a pak přijde s tímhle. Synovi zamotá hlavu… Mne vydírá ještě předem než ví výsledek… Když se ukáže ano syn je jeho - jak byste se k němu potom chovali?
Nechci mu syna do rozhodnutí vůbec dávat… a po tom, co předvádí, mu ho nechci svěřit ani potom…
@geleti píše:
Chtěla bych se zeptat. Jsem rozvedená a mám s bývalým mužem syna 5,5 roku. Manžel nás vyhodil, když synovi bylo 10 měsíců. Odvezl mne i se synem k babičce, kde nám vyskládal tašky… Našla jsem si nového přítele, který syna miluje, věnuje se mu. Náhodou jsou si i podobní. Můj bývalý přišel po téměř šesti letech s tím, že syn není jeho. Jsme rozvedení. Podává tedy žalobu o popření otcovství. Vyhrožuje mi, že pokud syn není jeho, mám se připravit, že bude chtít zaplatit výživné za všechny ty roky… že si nechá zaplatit psych. újmu… Syna má cca 1× za 3 měsíce, někdy i déle na jednu noc… Jsem přesvědčená, že syn je jeho, nenapadla mne opravdu žádná situace, že bych někdy ujela, nikdy jsem neřešila že by syn byl někoho jiného… Ale zajímá mne i co by bylo kdyby se prokázalo že jeho není? Na co by měl bývalý nárok? Myslela jsem, že spotřebované výživné se nevrací.? Jsem z toho vyřízená, navíc synovi řekl, že se s ním loučí atd… akorát dělá problémy. Prosím o radu děkuji
kdyby kluk nebyl jeho, i tak nemá nárok na nic, takže v klidu. Výživné je nevratné.
@geleti píše:
Já jsem mu navrhla, že můžeme podstoupit test DNA mimosoudně - trio test otec matka dítě, ale přijde mi, že mu jde jen o to vyloženě se soudit a podle podoby - syn je příteli opravdu podobný mu ruplo v hlavně a je přesvědčený, že syn není jeho ale mého přítele…
tak ho nech, však pokud je otec, tak si všehcno krásně zaplatí.. a jen test dna přes soud vyjde na 20 tis
já bych do toho klidně šla, protože můj ex by se pak nedoplatil
@geleti píše:
A co např. nějaká psych. újma?
prosimTě, to by mu nikdo neuznal.. to zkusit může, ale nemá šanci uspět.. ale udivuje mi, že o tom váháš. Pokud by sis byla jistá, tak Tě takové věci ani nenapadnou..
Já si jistá jsem, ale spíš mi jde o to, kam až ty jeho výhrůžky můžou zajít a jestli je to takový… že vyhrožuje nebo se dokonce radí s právníkem a to ještě nemá ani výsledek v ruce, chci být naprosto nad věcí a informovaná o všem, i když vím, že on je otec zajímá mne vše kolem toho, protože tohle fakt přehnal. Přítel říkal, že místo toho, aby byl rád, že mu někdo vychovává syna šatí živí vycházíme mu vstříc vozíme mu ho kolikrát až domů.. tak ještě bude dělat zle…
@geleti píše:
Já si jistá jsem, ale spíš mi jde o to, kam až ty jeho výhrůžky můžou zajít a jestli je to takový… že vyhrožuje nebo se dokonce radí s právníkem a to ještě nemá ani výsledek v ruce, chci být naprosto nad věcí a informovaná o všem, i když vím, že on je otec zajímá mne vše kolem toho, protože tohle fakt přehnal. Přítel říkal, že místo toho, aby byl rád, že mu někdo vychovává syna šatí živí vycházíme mu vstříc vozíme mu ho kolikrát až domů.. tak ještě bude dělat zle…
pokud je jeho zájem o syna už teď tak bídný, tak si pro něj asi těžko přijede..
bránit mu nemůžeš, ofiko je jeho.
V rozsudku máme že po domluvě si ho bude brát, právník mi jednou řekl, že mu ho vlastně vůbec nemusím dávat s tím, že jsme se prostě nedohodli..tak to takhle budu dělat co nejdéle to půjde. Rve mi to srdce, že by si ho měl vzít po tom, co se „rozloučil“