Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ale pořád nevíme,zda onen dotyčný má o tebe zájem.
.mi připadá,že ne,bo jsi o tom nic nenapsala,takže soudím,že se tu zbytečně polemizuje o rozbití rodin,když nevíme,jestli ON to chce ![]()
má určitě rád svou ženu a Ty ho nezajímáš,nebo je to jinak? ![]()
Eemii píše:
Takze drive ti v tom vztahu s ex taky neco chybelo,kdyz si byla neverna ne??
Vím že to nemůžu jen házet na to,že jsem byla mladá a pořád jsm něco hledala.Ale s přibívajícíma rokama si člověk uvědomí že udělal chybu a že prostě zahodil životní šanci.Jenže já teď už nemám náděj tu šanci sebrat ze země
.
Ale co.Půjdu od toho a nechám všemu volný průběh.Nějak bylo,nějak bude a ono to nějak dopadne.
A dalšího ženáče si hledat nebudu.
kromě krásy přeju zakladatelce i víc rozumu
a nám ostatním at takových „nevim co chci“ není víc ![]()
Deenisa píše:
Ještě jedna myšlenka.
Ono všechno co se děje není jen černobílé.A hrozně mě mrzí,že většina ženských odsuzuje nevěru.Já bych nevěrná nebyla,kdybych ve vztahu měla všechno co k němu patří.Ono mít zdravé děti,zdraví,peníze,dům,vzhled, taky není všechno.
Ale za blbost se platí a já budu pykat možná napořád.
Ale rozhodně to není žádný rozmar a uražená ješitnot.
Asi už to nebudeš komentovat, ale víš, když vztah není OK a máš pocit, žes udělala cos mohla, aby byl, je možný to řešit i jinak než nevěrou. Rozchodem třeba. Ale pokračovat v nefunkčním vztahu a řešit si to bokem… to prostě není podle mýho jediný možný řešení.
Deenisa píše:
A hrozně mě mrzí,že většina ženských odsuzuje nevěru.
Já myslím, že ženskou nevěru odsuzují i chlapi, to se prostě v naší společnosti netoleruje.
A pokud tím reaguješ na to, jak jsme se tu na tebe sesypaly
, tak to bude tím, že tady je většina zadaných holek, které si živě dokážou představit, jak by jim bylo, kdyby se jim někdo navážel do vztahu jen kvůli vzpomínce. Žádná to zažít nechceme.
Alice19761 píše:
Ahoj Kadlinko,
je to věc,jak rozmar může vést k lidskému neštěstí.
Měj se krásně.Ali
Ali jak jsem psala Chuanitce, těžko soudit, jestli to byla bezprostředně příčina. ![]()
Miminko odešlo, ale manžel zůstal /dokonce nedotčen
/ a to je důležité, ovšem ta drzost dotyčné, vůbec jí nevadilo, že jsem přítomná
No nic, to už je historie, doufám ![]()
Deenisa píše:
Ono mít zdravé děti,zdraví,peníze,dům,vzhled, taky není všechno.
Teda u té první věci"mít zdravé děti…,taky není všechno!"Na to snad ani nemůžu reagovat,protože bychom se dostaly do osobní úrovně a to by bylo zlý.
Je vidět,že buď si u toho nepřemýšlela
a nebo a to je ta horší varianta,si toho,že jsou zdravé nevážíš.
Deeniso, pokud chceš změnit svůj život, neřeš to přes ženatého chlapa, co je šťastnej se svou rodinou. Rozbít někomu funkční rodinu se prostě nedělá. Pokud je tvoje rodina nefunkční, možná by bylo dětem líp, pokud byste fungovali s manželem odděleně, možná ne, ale to už musíš posoudit sama. A jsi natolik silná osamostatnit se a pak teprve hledat chlapa pro další život?
Asi jsi doufala, že budeš mít spokojené manželství a ono to nevyšlo podle tvých představ. Ale můžeš to změnit, pracuj na vztahu s manželem nebo to řeš a zároveň neubližuj.
Dávného přítele nech být a v klidu žít, pokud ho miluješ, tak mu dopřeješ, aby byl dál šťastný s ženou, kterou si vybral pro život.
Vztah, který byl před spoustou let se může zdát jako stromy z dětství, dospělý člověk si říká, že byly mnohem větší, krásnější, zelenější a realita je jiná. To je perspektiva v čase. Ta láska taky nakonec nebude v reálu tak veliká, jak ji v sobě živíš.
Příspěvek upraven 04.02.10 v 15:23
eviah píše:
Deeniso, pokud chceš změnit svůj život, neřeš to přes ženatého chlapa, co je šťastnej se svou rodinou. Rozbít někomu funkční rodinu se prostě nedělá. Pokud je tvoje rodina nefunkční, možná by bylo dětem líp, pokud byste fungovaly s manželem odděleně, možná ne, ale to už musíš posoudit sama. A jsi natolik silná osamostatnit se a pak teprve hledat chlapa pro další život?
Asi jsi doufala, že budeš mít spokojené manželství a ono to nevyšlo podle tvých představ. Ale můžeš to změnit, pracuj na vztahu s manželem nebo to řeš a zároveň neubližuj.
Dávného přítele nech být a v klidu žít, pokud ho miluješ, tak mu dopřeješ, aby byl dál šťastný s ženou, kterou si vybral pro život.
Vztah, který byl před spoustou let se může zdát jako stromy z dětství, dospělý člověk si říká, že byly mnohem větší, krásnější, zelenější a realita je jiná. To je perspektiva v čase. Ta láska taky nakonec nebude v reálu tak veliká, jak ji v sobě živíš.
Moc hezky napsano!!!! ![]()
Deenisa píše:
Ještě jedna myšlenka.
Ono všechno co se děje není jen černobílé.A hrozně mě mrzí,že většina ženských odsuzuje nevěru.Já bych nevěrná nebyla,kdybych ve vztahu měla všechno co k němu patří.Ono mít zdravé děti,zdraví,peníze,dům,vzhled, taky není všechno.
Ale za blbost se platí a já budu pykat možná napořád.
Ale rozhodně to není žádný rozmar a uražená ješitnot.
Souhlasím, není to všechno… ale taky to v žádném případě není důvod ničit jinou rodinu. A pokud se s manželem nehádáte nebo neignorujete… Tak i to je o dost víc než má spousta jiných lidí.
Deniso,ty si teda chudinka,je mi tě líto,ty tvrdíš že jsi krásná a já tvrdím,že možná ano,ale omezená až hrůza,Přeju tomu tvému EX,aby tě obcházel obloukem,myslím,že on už pochopil před 10ti lety,jaká si slepice.
Anonymní píše:
Deniso,ty si teda chudinka,je mi tě líto,ty tvrdíš že jsi krásná a já tvrdím,že možná ano,ale omezená až hrůza,Přeju tomu tvému EX,aby tě obcházel obloukem,myslím,že on už pochopil před 10ti lety,jaká si slepice.
Myslím,že tady už není prostor pro nadávky.Zakladatelka vyjádřila svoji potřebu rady od nás - my jí poradili,ona poděkovala a tím to hasne,ne?
Nechci se nikoho zastávat,ale doteď to byla docela slušná debata bez nadávek ![]()
Snažila jsem se někde mezi diskuzemi najít podobný problém jako mám já, ale už mne to nebaví a tak raději napíšu sama. Před dvěma lety se se mnou po čtyřletém a dobrém vztahu rozešel přítel. Bylo nám 22, chodili jsme spolu od 18 a on tvrdil že si chce ještě užít jiný holky. Taky jsme se celkem hádali. Nikdy ale neřekl že už mně nemiluje. Po celé další dva roky jsme se neustále vídali. Zpočátku jsme se hodně hádali a já mu neustále vyčítala ten rozchod. Potom se to ustálilo a přátelili jsme se ale stejně ve mně byla malá dušička když si našel holku. Já měla a mám také přítele. Nedávno se s tou holkou rozešel a víc jsme se sblížili. Nikdy nebyl žádný sex ani líbání ani nic takového ale často jsme se vídali a on mi říkal že jsem jeho femme fatale a že semnou chce jednou žít a být…ale mezitím (právě v posledním týdnu) už začínal chodit s jinou holkou. já teď zase šíleně žárlím. Všechno se to znovu otevřelo. Vím že jediná rozumná zrada zní nevídat se. Ale nějak to nejde. Čekala jsem na něj dva roky a on mi pak sice řekl něco co sem chtěla slyšet ale rozhodně to nepotvrdil činy a v nejbližším horizontu se ani nechystá. Nevím jestli bych si měla začít zase užívat a čekat na něj a nebo ne. Je to zrada a já nevím co si o tom mám myslet.
Není to dotaz. Spíš čekám na nějaký názor.