Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Porušení intimity při IVF
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.8.14 00:28
Ahoj, kamarádka něco podobnýho po porodu, neužije si něžný sex. Po tom očumování, stříhání a šití prý ztratila intimní pocity vůči partnerovi, už to není její tajný místo či jak to vysvětlovala. Sex je v pohodě, ale nějaký mazlení a něžnosti jí nicmoc neříkají, vadí jí pořád, kolika lidem „tam“ byla vydaná napospas. A i když otěhotněla přirozenou cestou, tohle zase mrzí ji, asi citlivější povahy to setne nečekaně i jinde a jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.14 00:38
A taky mi vadí, že si nepamatuji cestu ze sálku na pokojík, kde se dospává. Docela mi vadí ten výpadek paměti, kdy nevím, co jsem říkala… doufám, že to přejde, ale jen když na to pomyslím, tak mi není moc dobře.
- Citovat
- Upravit
21.8.14 00:48
Víš ono je to intimní místo, protože jsem si z určitých partií intimní místo utvořili možná víc než je.. Třeba prsa..tamhle v pralese nebo někde v Africe běhají s prsama venku a není na tom intimního nic. Ale tak trochu tě chápu..před porodem s prvním jsem přenášela a to znamenalo kontrola v nemocnici každé 2 dny..pokaždé jiný doktor, ani se nepředstavil, šahal mi spodkem pomalu až „do krku“. Po porodu šup spodek odkrýt, ukázat, zmáčknutí prsou jak vemene od krávy, zda jsou nebo nejsou nalitá bez jediného upozornění či slůvka ukažte, zdovolením nebo tak něco.. IVF jsem absolvovala až po této zkušenosti, takže mi na tom nic nepřišlo..respektive naopak, na té IVF klinice jsem nebyla žádný kus, ale konkrétní osoba u níž věděli na rozdíl od nemocnice jméno a i se mnohem citlivěji chovali. A já třeba po OPU zvracela jak alík.. Jsou zvyklí na leccos, neboj. 
Že to nejde přirozeně..tím se netrap.. hlavně aby to vyšlo, držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.14 00:53
@lekarnicka28 Já vím, děkuji. Ale před tím výkonem, máš roztažené nohy, přivážou Tě ke stolu…tohle taky blbě nesu… a pak nevím, co se dělo.
- Citovat
- Upravit
21.8.14 01:01
Víš, že si ani nepamatuju, že mi přivazovali nohy? 
Já jsem radši, že jsem to zaspala..v zahraničí se OPu dělá bez anestezie..asi bych se bála, že se pohnu nebo že to zabolí..zlatá anestezie.. Hele, já rodila císařem a u prvního v celkové anestezii.. Víš jak mně to mrzí? A čert vem nějakou intimitu a kde kdo se mi až hrabošil nebo co jsem pak blábolila 
Ale neslyšela jsem první zaplakání syna, přišla o ten krásný neopakovatelný zážitek zrození, probudila se až na pokoji kdesi v přítmí, prd věděla, co je nebo není s miminkem.. Člověk se musí přenést a koukat na vytoužený cíl a moc nepitvat šutráky pod nohama, o které si nakopl palec Nelze mít pořád vše pod kontrolou 
A jak se ti vyvíjí vajíčka, máš zprávy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.14 04:48
Min. týden jsem byla na laparoskopické operaci (hysterektomie + plastika), napadlo mě před zákrokem mnoho věcí, ale tohle fakt ne. Clověka přivezou před sál, pak převedou na sál a jde se na věc. Operoval mě můj gyn.dr., před operací za mnou přišel, podal mi ruku, že se nemusím ničeho bát, na sále se mi představila anestezioložka (takové drobné děvčátko-slovenečka). No a když už tam jsem, tak „děj se vůle boží“, nijak to neovlivním. Myslím, že pacient na sále je jen „další“. Pak, jak jsem se viděla (břicho zářilo všemi odstíny modré, tak jsem říkala, že bych ten zákrok chtěla vidět, co se při tom děje .
Jen jsem chtěla říct-napsat, že jsou mnohem horší věci.
- Citovat
- Upravit
21.8.14 06:16
Věděla jsi do čeho jdeš, co Tě čeká. Nechápu, že řešíš zrovna tohle. Já po OPU řešila jak se daří embryím, jak se budou vyvijet, kolik jich budeme mít. Rozhodně né co se mnou mohli dělat při OPU. Co si jako myslíš, že dělali? 
Jsou to doktoři, pro ně je to rutina, udělali co museli a šup další. Trápíš se úplně zbytečně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.14 06:34
@Anonymní píše:
Omlouvám se, že zakládám toto téma, ale nějak to na mě dolehlo. Potřebuji se možná jenom vypsat. Tento týden jsem absolvovala OPU při 1. IVF. A tak nějak psychicky to špatně nesu. Je to stres - to ano, ale vadí mi jiná věc. Je mi hrozně úzko, když si vzpomenu, jak jsem byla na sále, bezmocná v anestezii, s cizími lidmi. Já vím, že jsou to profesionálové, že to dělají běžně. Ale ta představa, že se mnou dělali něco, o čem vlastně nevím, jak to probíhalo. A prostě už mi hrozně vadí se před někým svlékat - prostě za poslední rok toho bylo už moc. Je to má intimní věc, nechci, aby mě někdo takto viděl. Jsem na hlavu, co? Ale měl někdo taky takové pocity? Cítím se tak nějak zneuctěná, vadí mi, že mi někdo píchal do vaječníků a tak. A strašně mě mrzí, že to všechno nejde tou přirozenou cestou… Za anonymitu se omlouvám, ale je to intimní.
jsou to lékaři a pro ně je tohle rutina Já prošla několika ivf a spíš jsem byla ráda, že jsem o ničem nevěděla. Jednou jsem zažila odběr bez uspání a tedy zlatá anestezie
Co prožíváš je hrozný tlak na psychiku a být tebou klidně si o tom popovídám s odborníkem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.14 07:22
@Kikuška90 píše:
Věděla jsi do čeho jdeš, co Tě čeká. Nechápu, že řešíš zrovna tohle. Já po OPU řešila jak se daří embryím, jak se budou vyvijet, kolik jich budeme mít. Rozhodně né co se mnou mohli dělat při OPU. Co si jako myslíš, že dělali?
Toto je zde zbytecne. Tema je dost citlive a toto ani neni pravda. Cloveku mohou byt urcite udalosti popisovane 100× a presto nevi, do ceho jde, dokud je skutecne neprozije.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.14 07:38
Myslím, že se tak cítíme všechny - nejradši bychom se na cary vybodly a zachovaly si zbytek důstojnosti ale touha po miminku nás žene dál. Já jsem si nedovedla představit že si budu píchat injekce když mám strach z jehel a taky jsem měla strach z narkozy ale proběhlo to dobře a kdo mě uvidí nahou jsem už neřešila. Tohle jsem asi odbourala už při laparoskopii kdy jsem opravdu netušila co semnou dělají. Ty hormony teď taky dělají svoje takže se to pokus nějak vydržet ono bude líp a přeji ti aby to vyšlo a všechny chmury budou pryč .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.14 07:39
@Cuddy Ale už je to za ní. A ted bude pořád pořád dokola přemýšlet o tom, co s ní mohli dělat - to je zbytečný. Jenom v ČR to podstupuje několik desítek žen denně a nesypou se z toho. Proč? Protože tohle je jen jeden z kroků k vysněnmu cíli, ted by měla koukat dopředu a věřit, že to podstoupila pro své vysněné dítě a né se k tomu pořád vracet a řešit to dokola
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.14 07:43
Anonymní, tvoje pocity jsou přirozené, myslím, že to takhle vnímá mnoho žen i pak třeba při porodu… Akorát se o tom moc nemluví. Pokud tě to opravdu trápí, zkus si o tom s někým promluvit, třeba s kamarádkou, partnerem. Když ani to nepomůže, můžeš zkusit vyhledat psycholožku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.14 07:48
@Kikuška90 píše:
@Cuddy Ale už je to za ní. A ted bude pořád pořád dokola přemýšlet o tom, co s ní mohli dělat - to je zbytečný. Jenom v ČR to podstupuje několik desítek žen denně a nesypou se z toho. Proč? Protože tohle je jen jeden z kroků k vysněnmu cíli, ted by měla koukat dopředu a věřit, že to podstoupila pro své vysněné dítě a né se k tomu pořád vracet a řešit to dokola
Podstoupila to tento tyden, je to proste jeste cerstve. Lidi maji pravo citit i negativni pocity, nejen se tesit na vysneny cil. A navic, ono clovek muze byt tak pschychicky zdeptany, ze i do ivf jde obavami, ze to spise nevyjde.
Zakladatelko, rozumim ti. Snad ti // daji brzy zapomenout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Vyšetření imunologie
- 16.04.26
- Lotynka11
Lze zlepšit kvalitu spermií životním stylem
- 04.05.26
- Anonymní
IVF při polycystických vaječnících (PCOS)
- 07.04.26
- Anonymní
Opakované biochemické těhotenství rada na...
- 01.04.26
- Anonymní
Omlouvám se, že zakládám toto téma, ale nějak to na mě dolehlo. Potřebuji se možná jenom vypsat. Tento týden jsem absolvovala OPU při 1. IVF. A tak nějak psychicky to špatně nesu. Je to stres - to ano, ale vadí mi jiná věc. Je mi hrozně úzko, když si vzpomenu, jak jsem byla na sále, bezmocná v anestezii, s cizími lidmi. Já vím, že jsou to profesionálové, že to dělají běžně. Ale ta představa, že se mnou dělali něco, o čem vlastně nevím, jak to probíhalo. A prostě už mi hrozně vadí se před někým svlékat - prostě za poslední rok toho bylo už moc. Je to má intimní věc, nechci, aby mě někdo takto viděl. Jsem na hlavu, co? Ale měl někdo taky takové pocity? Cítím se tak nějak zneuctěná, vadí mi, že mi někdo píchal do vaječníků a tak. A strašně mě mrzí, že to všechno nejde tou přirozenou cestou… Za anonymitu se omlouvám, ale je to intimní.