Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Poškodila jsem své miminko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
9.6.23 14:38
Poškodila jsem své miminko
Dobrý den, maminky,
Potřebuji se vyzpovídat…jsem v koncích…poškodila jsem své miminko. Svého zdravého chlapečka.
Narodil se nám krásný zdravý chlapeček.. nyní mu je šest měsíců a bohužel nejspíš nešetrnou manipulaci a špatnými podmínkami pro odpočinek jsem ho poškodila..před měsícem jsem se dozvěděla, že neumí past koníky. Táhne je zády a jedná se tedy o záklon, nikoliv o pasení koníků. Toto se mu již připisuje do psychomotorického vývoje, kdy není schopný udělat druhé vzpímeni..to je vám to jasné. Nenaučil se první a teď se to táhne.
Asi od dvou týdnů po narození je to uplakané a nespokojené miminko… Náš příběh níže..
V porodnici se nechtěl přisát a hned nám začalo peklo..sestry ho naučily se přidávat, jak bych to popsala…tak mechanicky. Trvalo to vždy strašně dlouho..protože jsem byla rozhodnutá kojit, tak jsem ho budila každou hodinu a půl a další hodinu a půl jsme se snažili o kojení. Byla jsem jak posedlá. Ale byla jsem rozhodnutá, že to zvládneme. U toho jsem ho držela za tu hlavičku. U kojení mi hodně usínal a sestry s ním pořád lomcovaly a říkaly, že je líný..
Doma jsem ho pak vždy kojila tři hodiny, než bylo možná ho odložit, aby spinkal..když jsem ho dala odříhnout, vzbudil se..budil ho Moto reflex atd..celé ty tři hodiny jsem ho držela za tu hlavičku…nevím, proč nešel dřív odložit. Trochu si myslím, že jak mi na nich jako malý usínal, asi se úplně nenajedl a možná měl hlad..
No a dále…když mu upadl pupeční pahýl, začali jsme ho dávat na bříško..pěkně,,zodpovědně" po každém prebaleni. Dávala jsem ho na něj tak, že jsem ho chytla za nožku a převrátila..tak, jak se to má dělat. Ale co se nestalo! Malý už zvedal hlavičku! On už zvedá hlavičku?? Divila jsem se…ale říkala jsem..no tak o to tam vlastně jde..tak to asi umí dříve?? Vždyť i hned po porodu by mělo miminko být schopné se vleže na bříšku přisát k mamince a trochu ji zvednout, viděla jsem to na videu…tak asi to umí dříve, no.. hezky po každém prebaleni tedy otočení na bříško, budeme trénovat..hezky ji zvedá a ještě jsem mu upravovala ručky…
Hlavičku zvedal úplně pořád…když jsme ho dali přes rameno na odříhnutí, když jsem si položila na hrudník vleže, hned ji začal zvedat… Ptala jsem se na to paní doktorky, ta mi řekla, že pokud se nepropina do luku, je to za ní ok..
Miminko začalo být asi druhý týden velice nespokojené…nemohla jsem ho uspat…když už jsem ho uspala, začal sebou házet na posteli…myslela jsem si, že to miminka dělají…proto se dávají do zavinovačky…spala jsem tak, že jsem mu celou noc držela ručičky, ale se nebudil…v zavinovacce být nechtěl..
Když se mi uzdravila prsa (měla jsem je opravdu poničená), nechávala jsem ho spát na nich…vždy se přisát, usnul, když se odvalil, začal hledat…spala jsem celou noc na boku, aby on mohl spát přisátý…
Ve třech měsících na konickach přepadával…a já jsem si říkala,,to je zvláštní, vždyť odmala tak držel hlavičku", tak to jeste chvíli necháme.. na tříměsíční prohlídce paní doktorce celou dobu v ordinaci brečel, nic jsme si moc neřekli a šli jsme. Ve třech a půl měsících stále přepadával, ale mě to nepřišlo až tak důležité…bohužel…pořád jsem měla za to, že když přece,,pásl" tak brzy, tak to přece umí..ale objednali jsme ho ve třech a půl měsících na fyzio. Tam jsme se dostali ve čtyřech. Fyzio nám řekl, že je pase, ale jako dvou nebo třímesicni a že ho prostě máme dávat na podložku a že je,,permanentně nasraný". To mě uklidnilo. Jenže na podložce pořád brečel.. my jsme se smířili s tím, že jsme si tedy asi vytáhli černého Petra a náš malý je uplakaný…jezdili ale na osteo dynamiku, když nám fyzio nedokázal pomoct…na čtyřměsíční kontrole (ale byli jsme tam ve 4,5 měsících) jsem už paní doktorce řekla, že to nezvládne fyzicky ani psychicky, že sebou pořád hází atd…dala nám poukázku na fyzio a že budeme chodit na nějaké cviky na motorický neklid. Tam jsme se dostali někdy, když už mu bylo pět měsíců. Až tam jsme se dozvěděli, že jde celou dobu o záklon. Vůbec jsem o tomto neměla tušení…myslela jsem si, že záklon je, když miminku padá hlavička dozadu… Nebyl neklidný, ale NESTABILNI, v noci nehledal prso, když se odpojil, ale STABILITU, nepasl koníčky, ale ZAKLANEL SE.
Dnes je mu šest měsíců a trápí se…vlastně nic nedělá správně…neurologicky je v pořádku. Mám depresi z toho, že jsem nenávratně poškodila naše miminko…dělali jsme pro něj vše…právě, že až moc…objevovala jsem se mu a neviděla jsem problém…je to strašná bezmoc…pořád s topím ve vycitkach a minulosti.
Záklon je velice nebezpečný a ovlivňuje, jak už se u nás stálo, psychomotorický vývoj…který ovlivňuje další věci…
Nyní chodíme na rehabilitace a ve čtvrtek jedeme k panu doktoru Popperovi. Vše mu povím..nevím, jestli je možné toto nějak napravit…
Začala jsem chodit na terapie a musím s tím nějak pracovat…ale je to děsně těžké…miluju svého syna a to, co se stalo, mi přijde, jak strašně blbej sen…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.6.23 14:44
Prvni dite je vzdycky pokusny kralik. U druheho, tretiho, ctvrteho… uz budes vedet.
Nevycitej si to, on vsechno dozene a srovna se to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 14:45
Klid, v tomhle věku se toho dá ucvičit strašně moc a i opravdová neurologická poškození i poškození mozku, takže prostě poslouchat doktory
a pro sebe si najdi pomoc taky, psychologa a klidně i nějaké léky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 14:53
@BarboraR93 Moc mě mrzí, jak se cítíš. Z toho, co popisuješ, mi přijde, že jsi dobrá máma, co dělá co může a snaží se svému dítěti pomoc. Z nadpisu jsem si myslela, že ti třeba dítě spadlo z výšky (i to se stává) nebo s ním nešetrně zatřásla (to by už by teda fakt nemělo) a dítěti se něco stalo. Ty si ale nic neprovedla, dokonce ani nezanedbávala, řešila to s odborníky i průběžně a o dítě a jeho vývoj si se zajímala. Chápu, že se cítíš špatně a říkáš si coby kdyby (co kdybych ho držela jinak/dávala častěji do jimé polohy/vydupadla si cvičení dřív/…), ale na to se fakt vyprdni… Snažila ses, co jsi uměla a teď holt budete třeba s miminkem cvičit podle rad fyzio, aby ty záklony odbouralo. Všechno se ale dá dohnat a napravit, to fakt není žádná rarita, že se mimčo zaklání a nedělá všechno tabulkově… Teď prostě budete chvíli cvičit a všechno bude ok. A nikdy nevíš, jestli by to tak nebylo i kdybys nikdy vůbec žádnou chybu v manipulaci ani ničem jiném neudělala. Opravdu si to nevyčítej, miminko si nepoškodila a ze záklonů se svět nezboří a dítě všechno dožene 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.6.23 14:55
Neblazni, to docvicite. Nám se start taky zrovna nepovedl, takže to všechno moc dobře znám. Ano, je to vážné a je to třeba řešit aby ho to neovlivnilo dal, ale to ještě zvládnete v pohodě. Bude pravděpodobně vojtovka, nám moc pomohla a dneska bez následků 
pak to šlo takovým forem že malý jeden týden zacal pořádně past, další se otočil na bříško a třetí po sobe se začal plazit
- Citovat
- Upravit
9.6.23 15:04
Však mi jsme to už tady řešili. Udělal nějaký pokrok za tu chvíli?
Ty jsi vyloženě nezanedbala nic. Spíš jste měli totální smůlu na fyzioterapeuta a i na toho osteodynamika. Pak měla reagovat dětská lékařka. On ten půl rok hrozně rychle utíká. Je to fofr a než se člověk otočí je dítěti půl roku. Je super, že mu není víc. Teď to dožene. Vůbec ničemu nevadí, že neuteče roku. Tak začne chodit později. To vůbec nevadí. Důležité je, že teď cvičíte
A co ta nespokojenost? Kojíš ještě nebo máte UM? Je skvělý, že jsi vyhledala pomoc. Mít dítě je náročný. A prostě první je fakt pokusný králík.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 15:07
Hlavně klid, já u prvního dítěte vůbec netušila co dělám a přežil to 
někdy je až přehnaná snaha spis ke škodě no, ale malé děti jsou tvárné, Dr vam ukáže cvičení a za chvíli bude v pořádku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
9.6.23 15:35
Malá taky blbě pásla… Nikdy neudělala pořádně druhé vzpřímení. Neměla otevřené ruce měla je v pěst. Nikdy nepdrovala na kolinkach. Pak se začala asymetrický plazit a v 8.5 měsících lézt. A pak ležela půl roku a tím jak jen lezla se jí vše srovnalo chodit pak začala pozdě až v 16 měsících.
- Citovat
- Upravit
9.6.23 15:36
Teda ja vubec ziram ze mne kluk prezil, ani nevim ze by nekdy pediatra resila techniku lezeni a paseni koniku. Budto resila a kluk byl ok a ja to ani nevedela, nebo neresila. No je z nej poradny chlap a zakze zadne nasledky nema, ale fakt koukam co ty mamky musi resit dnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 15:46
Slyším, že jsi vyfasovala pěkně náročné miminko. Za tím textem je mnoho probděnych nocí a velké únavy. A místo toho, aby jsi byla na sebe hrdá, jak to všechno zvládáš, se obviňuješ. Zbytečně.
Jak si na tom? Nesouvisí to s poporodní depresí?
Jinak já měla podobného prvního syna. Kojení zabralo většinu hodin dne, počas celého prvního půlroku. Neuměl to moc. Moc nespal, já už téměř vůbec, jeho věčně na rukách, často i celé hodiny jsem ho musela pohupovat a chodit s ním po bytě. Taky od narození " pásl koníčky" - a mně nikdo neřekl, že to je špatně, ani lékařka ne. A mně to nenapadlo. Stěžovala jsem se lékařce, že je veľmi neklidný, abych se dozvěděla že to všechny miminka, co jsem čekala? Ještě i kolem čtyřech měsíců byl neurologicky předrážděný, takže koníčky pásl pořád - nebo lépe řečeno jen se zakláněl. A mne až kolem roku došlo, že je něco špatně a začala jsem žádat o fyzioterapii - aby mi dva fyzioterapeuti řekli, ať to teď už neřeším. Co mám já říkat? Jak jsem já poškodila svého syna. když ty jsi poškodila? A jinými slovy - vůbec nic se nestalo. Začal chodiť až v 17 měsících, ještě kolem tří let bylo vidět, že v pohybu je pozadu. Teď v šesti je už naprosto normální. Je to zdatný turista a lezec. Ale zas neumí rychle běžet a na kole taky nevyniká. Spíš je to intelektuál stavící lego, než kluk honící se za míčem.
Chtěla jsem říct, že v pohybovém ani intelektuálním vývoji se nic nestalo, že jsem to neřešila. Ale kdybych docházela na rehabilitaci s ním, určitě bych mu ušetřila mnoho nepříjemných měsíců ( roků) fyzického neklidu - a já bych si to zjednodušila. Takto to byli nejnáročnější roky mého života ( náročnější, než teď péče o tři děti).
Já čtu, že ty naopak děláš co můžeš, aby jsi jeho neklid vyřešila a já moc držím pěsti.
Ráda matky od tří dětí obklopené množstvím dalších děti - děti jsou různé a fyzických milníků dosahujú různě. A většinou to jejich další vývoj nijak nepredikuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 15:46
@Kriss Tina ano, je to pravda. Kdybych měla sebe na prvním místě, k tomuto by nedošlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 15:47
@BarboraR93 to rozcvičíte, srovnáte. Určitě jsi miminko nepoškodila. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 15:50
Kristova noho, ženský?? Tohle všechno si mám někde nastudovat (a kde?) nebo mi to řekne doktor?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 15:53
Ale nee, neposkodila, a už vůbec ne nenávratně. Cvičením to vsechno dřív nebo později dozene. Kdybyste měli pořádného prvního fyzioterapeuta, mohla jsi byt možná daleko víc v klidu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
