Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Poslouchají vaši 3-4leťáci?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.5.12 15:55
Tak to má to období vzdoru nějaké opožděné. 
Synovi začalo v roce a půl askončilo tak nějak ve 3 letech, takže si to vybral akorát, když jsem byla těhule a pak s miminkem 
Takže teď poslouchá mnohem líp, ale třeba kdyby byli spolu, byl by vedle tvé dcerky furt raubíř 
Já jen doufám, že se to období vzdoru víckrát neopakuje. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 15:59
@Bersaba píše: …Ostatní dny odmítá všechno beze zbytku od chvíle, kdy ráno rozlepí oči, až do večerního usnutí, a to ať se jedná o oblečení, jídlo, aktivity, prostě všechno je špatně. Nechce se oblíkat, nechce jít ven, nechce jít domů, nechce se jít koupat, pak nechce vylézt z vany… …
Tomu mi říkáme „NE-E DEN“. Když tak syn od rána začne, tak se ho ptám: „Ty máš dneska zase Ne-e-Den?“
Při odpovědi:
JO - já říkám: „Ale nemáš, teď jsi řekl JO, místo NE“
NE - „Uf to jsem se lekla. Já už měla strach, že budeš mít Ne-e-Den, ten nemám ráda…“
Většinou to vede k uvolnění atmosféry, že se zasmějeme… Většinou se s ním dá nakonec domluvit, ale ukrutně to trvá. A začínám mít pocit, že OPRAVDU reaguje, až když dojde k „počítám do 3 a pak bude zle“ a fakt začnu počítat. To pak s sebou hodí. Ale jinak ne… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:01
@Bersaba píše: …Snažím se to brát jako psychologickej trénink na pubertu. Ještě budu vzpomínat, jak byla v těch třech letech roztomilá.
Tak tak a toto znáte:
„Puberta našich dětí je maturita z rodičovství“
nebo
„Vnoučata jsou odměna za to, že jsme naše děti v pubertě nezabili.“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:09
Holky jak byste reaagovaly, kdyby vaše dítě říkalo to nej slovo - pi.. a nevědělo, že je to nesmí..
Malý mi začal to samé jak s jazykem tak říkat pi.. pi.. já zatím neříkám nic nevím, jestli ví, že je to nadávka a nebo to prostě slyšel.. Říká to teprve druhý den, že si třeba sedne a jak básničku.. Pi.., pi.. pi.. třikrát si to řekne..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:11
Mám čtyřleťačku a NE, neposlouchá 
Je to s ní (zdá se mi) čím dál horší, přidává k tomu scény (výkon na Oskara), mám pocit, že zkouší i citově vydírat. Jen doufám, že zase někdy bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:14
No asi bych řekla, že je to ošklivé slovo a neříká se to a pak by se vidělo. U mě to mamka kdysi vyřešila tak, že mi řekla, že jestli mě ještě jednou uslyší říct „ty vole“, tak mi takovou liští, až se mi hlava otočí 
a bráchu posílala po sprostých slovech vyčistit zuby Ale to už byl starší… Já jsem mohla mít tak ty 4 roky. což neuvádím jako návod - i když u mě to fungovalo (a pro bratra bylo neustálé čištění zubů taky opruz )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:21
@kvaček píše:
Holky jak byste reaagovaly, kdyby vaše dítě říkalo to nej slovo - pi.. a nevědělo, že je to nesmí..
Malý mi začal to samé jak s jazykem tak říkat pi.. pi.. já zatím neříkám nic nevím, jestli ví, že je to nadávka a nebo to prostě slyšel.. Říká to teprve druhý den, že si třeba sedne a jak básničku.. Pi.., pi.. pi.. třikrát si to řekne..
Záleží jak je starej. U malého, věk 2-3 roky jsem dělala, že nerozumím (jako ostatně častokrát) a snažila se uhodnou co říká (podobně znějící, ale slušná slova). Když dokola opakoval sprosté (a já věděla, že ho zachytil někde jen náhodou, že neví co znamená), tak jsem dělala, že nerozumím. Většinou mi odkýval ale nějaké to slušné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:41
@Wiolla píše:
Záleží jak je starej. U malého, věk 2-3 roky jsem dělala, že nerozumím (jako ostatně častokrát) a snažila se uhodnou co říká (podobně znějící, ale slušná slova). Když dokola opakoval sprosté (a já věděla, že ho zachytil někde jen náhodou, že neví co znamená), tak jsem dělala, že nerozumím. Většinou mi odkýval ale nějaké to slušné.
hehe, taku mě napadlo, jestli to není něco slušného. U nás pička = čepička
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:44
Poslouchá ikdyž někdy je to s velkým řevem.
Jdeme ven
NE
Oblíkej se jdeme ven
NE
Oblíkej se jdeme ven
NE
Oblíkej se jdeme ven
Začne řvát jako bych jí vraždila a začne se oblíkat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 16:54
To nevím , jestli to bere jako jiné slovo.. Možná. dívá se na Minimax a tam je opička George.. tak možná, ale zní to opravdu hrozně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 21:01
Mám 3 a půllletou dcerku..
Je dost svéhlavá, paličák a já si myslím, že to je spíš povahový rys než nějaké opožděné období vzdoru.
Ona je na druhou stranu dost šikovná, chytrá, samostatná, hlavně pohybově. V tomto směru zvládla a zvládne trochu víc než průměrné dítě v jejím věku.
Cvičí v Sokole s předškoláky a plave v oddíle se staršími dětmi, prostě chtěla cvičit jako brácha - seděla jsem tam s ní pravidelně v zimě a čekala na něj, my jsme se zeptali a ona „prošla zkouškami“..
Chodí do kroužku jednou týdně podobného „školičce“ a tam je moc chválená. Vždy přinese precizní výrobek, na svůj věk. Sama stříhá, lepí, barví.
Když byla malá, tak měla afektové záchvaty vzteku,na chvilku se jí zastavil dech, modrala, když nebylo po jejím. To už postupně ustalo. Ale ještě teď je schopná dlouho si vést svou, vztekat se a válet se po ulici, když jí něco nedovolím.
Ale v kroužcích a před cizími lidmi se chová normálně, jako ta nejhodnější princeznička, jakoby snad ani neuměla zlobit. Kdo nás nezná víc, tak tomu nevěří, protože nemá konflikty ani mezi ostatními dětmi třeba na hřišti, kde si už vyhledává kamarádky. Je docela zdrženlivá, v tomto směru.
Ale když jí někde v cizím prostředí nebo ve více známém(kamarádky s dětmi, se kterými se setkáváme pravidelně), něco nedovolím, tak se občas předvede, co v ní je.
Toto chování u staršího neznám, byl a je v tomto směru pohodové dítě.
Když se třeba musíme rychle obléct, někam spěcháme, tak zdržuje, schválně se nechce oblékat, vybírá si oblečení a trvá si na svém, potom si schválně obuje jiné boty, potom ty správné, ale naopak a další takové chuťovky.
Když ji obuju nebo obleču já násilím,vysleče se a vyzuje a obléká se znovu sama, zdržuje.
Venku se zastavuje, když se vzteče, tak třeba jde na druhou stranu..
Toto ale nedělá když jdeme někam, kam se vyloženě těší.
Já se chci o jejím chování poradit s psycholožkou(už mám dohodnutý termín), protože toto u syna neznám a na období vzdoru se mi to zdá fakt dost dlouho.
Navíc jsem ve vysokém stupni těhotenství, ale nemyslím si, že by to na vývoj její osobnosti mělo nějaký zásadní vliv, protože její chování se zásadně nezměnilo, je emotivní a vzteklá od narození.
Ale je fakt, že je to pro mě hodně vyčerpávající - hlavně ty vztekací scény, kdy si musím dávat pozor, aby mě nekopla do břicha,hádání se s ní na ulici, dohánění, když jde jiným směrem nebo přesvědčování, aby konečně šla a netrucovala. Tak si chci ověřit, jestli v různých situacích jednám správně nebo jestli by se nenašlo ještě jiné řešení. Nebo jestli náhodou není problém někde jinde.
Se synem takové problémy nebyly, ani když jsem byla těhotná s dcerkou, ani po jejím narození. Vše bylo takové „v pohodě“ a toto prostě neznám.
Děti mám od sebe 2 a půl roku necelého, bylo to bez problémů. Teď bude nejmladší od dcerky víc jak 3 a půl roku, ale už teď sama cítím, že to tak v pohodě nebude, i když na miminko se těší.
Syn je v pohodě, co se týče chování, má taky svoje, ale nic výrazného a zásadního, s čím bychom si nedovedli poradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 21:35
já právě vztekání u ní moc neznám - zatímco děti kamarádek klidně sebou v krámě praští ve vzteku na zem, když chtějí něco, co máma nechce koupit, tak to já neznám vůbec.
Prostě opravdu usměvavé sluníčko. Což se nám tedy trochu změnilo, když se malý narodil (jsou od sebe 2r a 4m), ale né že by se vztekala, spíš začala být plačtivější (od 4 měsíců totiž nebrečela skoro vůbec). Ale byla zlatá, hodně mi s miminkem z vlastní vůle pomáhala.
Jinak je taky šikovná, samostatná, velice dobře mluví, s manželem hodně sportuje.
Mezi cizíma to je spíše zakřiknutý dítě, ve školce je právě taky ta tišší, žádné stížnosti, naopak si ji hrozně chválí. Ale jen vyjdeme ze školky… Někdy je to fajn, hrozně ráda filosofuje o všem možným, ale běda, když jí jen řeknu, ať si vezme mikinku, protože je venku zima a v tričku tam být nemůže ("a to teda můžu!!). Posledně jsem s ní byla v zahradnictví, no, tak tam dupla schválně na kytku, pak tam rozhazovala kamínky s odpovědí, že to se taky může. Včera jsme zase kupovali boty, tak mi při placení utekla ven a tam jim mazala tabuli 
Je mi pak trapně, když pak na mě lidi čumí, že si neumím usměrnit dítě. Ona moc dobře ví, že se to nedělá, domluvy nepomůžou, jedině jí zavyhrožovat, ať si dává pozor, aby přede všema nedostala na zadek, což ale taky není řešení
Proto jsem se i ptala, jestli jen nám se to nějak vymyká, nebo je to i jinde normální
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.12 14:25
@Jitulinek26 - když syn nastoupil do školky, tak jsem po čase (až si tam všechno napozoroval po pár měsících) taky cítila, že mi doma reprodukuje školku a chování dětí - přišlo mi, jakoby se od nás odpojil, něco jsem mu povídal a on v půli věty odcházel, přišli jsme domů a on si sám u gauče zkoušel různé „věci ze školky“ a domluva byla horší..přišlo mi to doma vždy jako „detox“…Jinak má zrovna taky tři a půl, do školky od února nechodí, protože jsem doma na rizik.těhu a tak dva týdny trvalo než začal být zase sebou a zklidnil..
Jinak obecně na jeho negativní chování reaguji tak, že mu tak dvakrát klidně řeknu, jak se věci mají, jednou, dvěma větama..a pak to ignoruji, leda někdy pronesu, že už jsem mu řekla, jak se věci mají…Funguje to…někdy dělám i to - třeba na ten vypláznutý jazyk bych asi reagovala tak - že bych mu řekla na prvním místě - ty jsi chtěl paní prodavačce ukázat, co dělají děti ve školce? - tímto bych navázala řeč na tu událost a zajistila si jeho pozornost /není v tom kritika/ a pak bych s tím dál pracovala..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.12 14:23
@Blandik tak to jsem tedy zvědavá, jestli jí to přes prázdniny trochu přejde, když nebude chodit do školky
Je pravda, že doma si taky hraje „na školku“ a trénuje novinky, co tam viděla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.12 12:04
@Jitulinek26 - to jsem taky zvědavá, jestli se vám pak zklidní..myslím, že z nich ty dojmy a vjemy musí nějak ven, potřebují to ventilovat, co viděli ve školce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
