Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Adelianka Bohužel neporadím, ale držím pěsti. Prožila jsem samovolný potrat
a mazec. Najděte si někoho, s kým o tom můžete mluvit - já využila psychiatra a metodu biosyntézy. Tak jako většině žen mi pomohlo další otěhotnění.
@Adelianka píše:
Ma nekdo zkusenost?
Musela jsem na interupci ze zdravotnich duvodu a uz jsem z toho blazendneska mi podali medikamentni tablety… v nedeli si jdu lehnout do nemocnice na vypuzovaci tabletu a uz ted mi hrabe
kdo ma zkusenost, pomozte nekdo, prosim…
![]()
![]()
![]()
Strasne to boli…
hlavně nebuď sama - nemáš nějakou kamarádku kterou bys pozvala domů, co partner? je u tebe?
@Adelianka Měla jsem to podobně. Partnera mám a máme spolu krásného 4měsíčního chlapečka. Ale v práci peklo, o mém potratu věděly stovky lidí (jsem učitelka a ředitelka rozkecala mé těhotenství po celé „vesnici“). Za pár měsíců mi končila smlouva a věděla jsem, že tam stejně zůstat nemůžu (takže řešení, co s prací, abych v dalším těhu nebyla na pracáku, nepřišla o mateřskou - když makám x let i paralelně s vejškou). Dále jsme se měli stěhovat do Uherského Hradiště, kde pracoval přítel (jeho vysněná práce). Ve stabilní firmě proletěla apokalypsa a začalo se to skládat. Přítel dal výpověď, dokud byl čas. Tím pádem padlo i domluvené bydlení (byli bychom tam jen kvůli jeho práci, rodinu tam nemáme žádnou, ani nějaké extra vazby). Vše v jednom měsíci - oba „bez práce“, bez bydlení. Já v depresích, opravdu jsem to nedávala těžce.
Moje rady: nebýt sama a pokud jsi člověk, kterému se uleví, když o tom mluví, tak mluvit (najít si někoho, komu to nebude vadit, nebude mu to nepříjemné - často lidé nevědí, co na to mají říct). Pokud je ti hodně zle, tak opravdu vyhledat odbornou pomoc - psycholog, biosyntéza, kamarádce pomohla kineziologie. Pokud neplánuješ ihned otěhotnět znovu, tak se z prášků svět nepos… Důležité je se nezbláznit. Jasně, lepší je to bez nich. Ale já zastávám názor - že radši dočasně něco brát a přežít to ve zdraví, než být hrdinka a zničit sebe i okolí.
Co jsem pochopila, tak s chlapem to asi budoucnost nemá, takže blízké otěhotnění asi v plánu není, že? To pomáhá často. Ale jsou i ženy, které chtějí mít naopak čas se s tím smířit a pak myslet na další miminko. Mně pomohlo nové otěhotnění, s každým dalším neúspěchem to pro mě bylo horší. Ale taky to není ideál. Člověk by měl vyřešit situaci, která je, a nezachraňovat ji dalším těhotenstvím. Já sice byla šťastná a jsem, ale okolnosti druhého otěhotnění v depresích, těžký porod atd. zanechaly na synovi traumata, která teď řešíme. Až teď vidím souvislosti. Takže smířit se s tím a přečkat to ve zdraví je teď to nejdůležitější!
Hodně kamarádkám pomohl rituál rozloučení se s miminkem - zapálit svíčku, pustit lampion atd. Opravdu si udělat tu chvíli, ač to zní všelijak. Nám to nešlo, zkoušeli jsme to vícekrát, rituál hezký, ale neměla jsem pocit, že bychom se rozloučili. Ale v okolí to hodně holkám pomohlo. Nejsem úplně nějaká „duchařka“, spíš si myslím, že jde o berličku pro tu ženu, to v sobě nějak „uzavřít“. Člověk se s tím musí smířit, ale nezapomene nikdy.
Příspěvek upraven 19.05.17 v 22:59
@Adelianka píše:
@jdukolem neni, vykaslal se na me…
Vi to mamka a nejlepsi kamaradka. Ackoliv jsou mi oporou, nepomaha ani jedno. Slozila jsem se vcera v praci, takze jsem nastoupila na dovolenou.. sef vi proc, nedokazala jsem to drzet.. musim tam skoncit, nechci uz tam bejt. Jsem na neurolu a mam pocit, ze se zblaznim@Mari.G nejhorsi je, ze mne se tim zhroutilo vsechno
holčičko zlatá.. ono to bude dobrý.. ne hned ne zítra a ani za týden, ale zase to bude dobrý.. pocem ![]()
Puvodne jsem nechtela reagovat, protoze nemam zkusenost, ale rve mi srdce, jak se trapis. Tak Te zkusim aspon povzbudit… Ted je Ti nejhur, ale bude se to zlepsovat, uvidis. Holky, co si prozily neco podobneho, Ti radi dobre. Ja jen dodam, ze cas Ti hodne ulevi a taky ze za nejakou dobu muze byt situace uplne jina. Stalo se mi v minulosti, ze jsem si myslela, ze se zarmutkem zblaznim a dnes jsem stastna a vyrovnana. Tato trapeni netrvaji vecne. Dulezite je si to uvedomit, ze to pretrpis a pujdes dal. Bud silna a statecna, uvidis, ze Te potka neco hezkeho
A bud na sebe hodna a snaz se si situaci maximalne ulehcit. Rekni si o pomoc, nebud na to sama.
@Adelianka píše:
Holky, nemam silu odpovidat na kazdy prispevek zvlast, tak hromadne..
Vi nekdo o psychologovi, ktery se na tohle specializuje v Praze?
Jinak vsem moc samozrejme dekuju a snazim se, snazim. Ale je to tezky, strasne moc. Chtela jsem si to malicky nechatze zacatku ne, protoze jsem na to sama a moje situace neni lehka… ale pak jsem ho videla na utz a laska vyhrala.. ale nejde to. Ptala jsem se na nazor nekolika doktoru.. bylo to strasny riziko. Jsem mlada, vim, ze budu mit jednou krasny malicky stastny miminko. Ale hrozne to boli. Kdybych nemela prasky na nervy, uz jsem nekde na psycharne
Dneska mi volal sef a hrozne se o tom chtel bavit, jen jsem mu rvala do telefonu.. poslal mi nejaky linky pomoci, kontakty na psychology od firmy, ale tam nechci.. chci dat vypoved a odjet k mori, za slunickem a krasnym pocasim…
Ahoj, mohu vrele doporucit Mgr. Ilonu Haasovou, me hrozne moc pomohla. Na tyhle otazky se specializuje. Zkus ji kontaktovat co nejdrive - vlastni zkusenost… http://www.aliviocentrum.cz/?…
Prip je jeste dobra tahle pani psycholozka z Podoli - http://www.psycho-podpora.cz. Drzim pesti, at tohle obdobi brzy prekonas a ulevi se ti…
@Adelianka strasne me mrzi, co se Ti stalo
radim ale nepalit za sebou mosty. Ja teda byla po potratu (ne interupci), ale take jsem chtela kamkoliv zmizet, resila jsem, jestli neodejdu od pritele (byt mi chudak nic neudelal a delal co mi na ocich videl), jestli neodejdu z prace a neodstehuju se zpet do rodneho mesta..ty hormony me uplne semlely a ted s odstupem casu muzu rict, ze jsem vubec nepremyslela racionalne…strasne jsem chtela pd vseho vypadnout, odjela jeste v sestinedeli na 3 tydenni dovolenou a vis co? Nebylo mi tam o nic lip nez doma. Ty myslenky si vezes s sebou a pomuze na ne opravdu jen cas (pripadne pomoc odbornika).
Drzim palce, at je Ti brzo lip ![]()
@jdukolem píše:
holčičko zlatá.. ono to bude dobrý.. ne hned ne zítra a ani za týden, ale zase to bude dobrý.. pocem
Jeee, to je hezký
zejm.to pocem ![]()
Tak taky se přidávám s podporou, i když je těžké tomu teď uvěřit, opravdu jednou bude líp
Taky si myslím, že medikace je lepší než týrání sebe sama bez léků.. a určitě tu odbornou psychickou podporu.
![]()
@Adelianka píše:
Holcicky moje zlaty, moc dekuju.. za vsechny slova od vas. Zkusim kontaktovat ty pani doktorky, ktera me vezme driv, tam pujdu.. zitra si jdu lehnout na 4 hodiny na tu vypuzovaci tabletu a to me asi klepne uz uplneale musim bejt silna.. musim verit, ze jednou budu mit krasny malicky miminko a bude dobre…
S tou praci teda jeste pockam.. ale momentalne mam uplne zatmeny mysleni
mamka tam s tebou nemůže jít nebo ta kamarádka? když v nemocnici vysvětlíš jaké máš úzkosti a jak moc se bojíš všeho tak ti dají i něco na zklidnění, tomu se nebraň… hlavně nebuď sama
@Adelianka píše:
@jdukolem mamka nemuze jit, protoze tata to nevi a zitra je doma, ptal by se a neukecali bysme to.. trapik by se tim, ma me silene moc rad a bylo by mu to lito. To nechci. Jsem ted u rodicu, doma mi hrabalo samotny.. vyzvedne me tam pak kamaradka.. na zklidneni mi daji, verim ze jo.. spis ted furt koukam na ty testy, na obrazek z utz… a je mi hrozne smutno a uzko
holčičko zlatá, já myslím, že tatínek má právo to vědět a jako rodič který tě má rád by to vědět měl, aby tě mohl podpořit a ochránit. Víš, to je jeho práce, i když seš dospělá. Neber mu možnost stát ti po boku, neotáčej vaše role - on má chránit tebe..prostě si s ním promluv a dovol mu tě obejmout
@Adelianka K té interrupci tě nikdo nenutil, rozhodla ses tak řešit problém, který ti kazil plány do budoucna. To proběhlo v diskuzi, kterou jsi nechala smazat. Zakládat znovu další, důvody už uvádíš zdravotní, což chápu, vyhneš se nepříjemným reakcím, které se ti číst nechtěly. Člověk dělá rozhodnutí, kterým musí umět čelit, tak to je. Dělat ze sebe chudinku ti moc nepomůže, jen tě v tom ty objímající reakce budou podporovat. Ultrazvuky neprohlížej a testy vyhoď. Tuhle kapitolu svého života ses rozhodla ukončit, ukonči ji tedy. Nebo ji neukončuj, to je jen na tobě.
@hanka.br. píše:???
@Adelianka K té interrupci tě nikdo nenutil, rozhodla ses tak řešit problém, který ti kazil plány do budoucna. To proběhlo v diskuzi, kterou jsi nechala smazat. Zakládat znovu další, důvody už uvádíš zdravotní, což chápu, vyhneš se nepříjemným reakcím, které se ti číst nechtěly. Člověk dělá rozhodnutí, kterým musí umět čelit, tak to je. Dělat ze sebe chudinku ti moc nepomůže, jen tě v tom ty objímající reakce budou podporovat. Ultrazvuky neprohlížej a testy vyhoď. Tuhle kapitolu svého života ses rozhodla ukončit, ukonči ji tedy. Nebo ji neukončuj, to je jen na tobě.
@hanka.br. píše:
@Adelianka K té interrupci tě nikdo nenutil, rozhodla ses tak řešit problém, který ti kazil plány do budoucna. To proběhlo v diskuzi, kterou jsi nechala smazat. Zakládat znovu další, důvody už uvádíš zdravotní, což chápu, vyhneš se nepříjemným reakcím, které se ti číst nechtěly. Člověk dělá rozhodnutí, kterým musí umět čelit, tak to je. Dělat ze sebe chudinku ti moc nepomůže, jen tě v tom ty objímající reakce budou podporovat. Ultrazvuky neprohlížej a testy vyhoď. Tuhle kapitolu svého života ses rozhodla ukončit, ukonči ji tedy. Nebo ji neukončuj, to je jen na tobě.
Naprosto souhlasím, už včera jsem přemýšlela, jestli to není ta samá zakladatelka, teď vidím, že ano…
Je mi tě líto, udělalas chybu a upřímně, za chyby se platí. Bylo nás víc, které ti v minulé diskuzi říkaly, ať to neděláš. Teď ti přeji, ať se z toho vyhrabeš.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.