Potrat - návod jak se nezbláznit

Napsat příspěvek
Velikost písma:
31744
13.7.13 09:11

Nelitovat, naopak jí říct, že je to za ní, že příroda ví co dělá a že budou mít další. Dát jí přečíst třeba tenhle článek
http://forexample.cz/view.php?…
A i když byla po dvou císařích, o tohle mimi přišla jinak než říznutím, nějak nevidím důvod proč čekat rok. Je ovšem pravdou, že už po dvou císařích je to na hraně :think:
A začít regenerovat a připravovat tělo na další těhotenství…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12185
13.7.13 11:14

Já tedy nepotratila, o dcerku jsem přišla v ukoncenem 38. týdnu. Nejvíce mi pomohlo mluvit o tom, všem jsem řekla, že netouzim po lítosti a jen s nejlepšími přáteli jsem o tom mohla mluvit. Upnula jsem se na synka, kvůli kterému jsem se vrátila do normálního života okamžitě. Přátelům jsem řekla na rovinu, co od nich očekávám, aby se mi nezačali vyhybat s obavama, jak se vedle mne chovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4336
13.7.13 12:02

Být jí nablízku, ale nevnucovat se.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Mišulinečka11
14.7.13 19:32

Já jsem potratila teď v dubnu. Snažím se pořád něco dělat, stavíme domeček, založila jsem si zahrádku… Upřimně. Pomáhá to, ale na tu chvíli, kdy nemám čas na to myslet. Jenže lehnu do postele a v hlavě mi to jede. Jelikož se nám nedaří otěhotnět, tak je to ještě o to horší. Taky nemám ráda lítost, nikde jsem to nechtěla ventilovat, ale vždycky se našli nějaký rejpalové, co to rozpíchali. Doporučuju pořád něco dělat - co má paní ráda. Já s tím smířená nejsem, možná si to sama sobě někdy tvrdím, že jsem, ale rozhodně to tak není. U srdce to bolí pořád, ale život jde dál. Asi to tak prostě mělo být…

  • Citovat
  • Upravit
12185
14.7.13 20:50
@Mišulinečka11 píše U srdce to bolí pořád, ale život jde dál. Asi to tak prostě mělo být…
:potlesk: pro někoho, kdo je teprve na začátku cesty po ztrátě miminka, ať už potrat, tak v druhé fázi těhotenství to může znít dost bezcitně, ale pokud se s tím má člověk smířit, musí to tak brát. Bolest na duši bude navždy, ale je třeba se s tím naučit žít a to se nepovede, dokud se s tím člověk nesmíří.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Mišulinečka11
15.7.13 08:46

Trpaslinka
Přesně tak. Proto si taky myslím, že mi nejde otěhotnět. Někde to v sobě mám. A až bude ten správný čas a alespoň to trochu ze sebe dostanu, příjde to. Z mého srdce ale nikdy neodejde, pořád tam bude. :srdce: Brečím tu u toho, ale to mi nic nevrátí. Člověk totiž musí načerpal síly na to další miminko, k nervní a ubrečené mamince se mu chtít nebude.

  • Citovat
  • Upravit
297
16.7.13 08:33

Holky dekuju.. ono je to tepve ani ne tyden, takze se s tim smiruje.. ale uz je na tom trosku lepe.. bohuzel na blizku byt nemuzu, jsem 2tis km daleko a i kdybych rada prijela, tak momentalne s 2m dcerou nemuzu. spis mi prijde ze ma i moc strach, zda to pak znovu pujde (asi kvuli zakroku - boji se nemoci a ruznych komplikaci ) tak to asi ted nejvic resi taky… ale jeste jednou diky.. vam vsem co jste to take prozili, tak preju hodne stesti a hlavne zdravi..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
815
16.7.13 20:33

Já mám tuhle zkušenost velice čerstvou, minulý čtvrtek jsem byla na revizi, byla jsem ve 12tt :( první týden jsem probrečela celý, teď hledám způsob, jak se srovnat… Ale rozbrečí mě každá maličkost. Mám 2,5 letou dcerku a to mi moc pomáhá, těžké to ale je 8o
Nevím s tím článkem o co nejrychlejším snažení, co je tady nahoře jako odkaz.. Myslím, že doktoři vědí, co říkají. Kamarádka takhle otěhotněla měsíc po revizi a za další dva týdny už šla znovu. Bojím se, že ten článek dává člověku jen falešnou naději… :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31744
17.7.13 09:43

@Kytka32
nedodává, já otěhotněla brzy po skončení šestinedělí a výsledek mi právě spinká v náručí :hug:
Víš, já se naučila si říct, že silný plod všechny nástrahy dá :pankac:
Myslím, že po dvou revizích si tuhle větu mohu dovolit
Navíc mezi prvním a druhým snažením, kdy obě těhotenství skončila ZT jsem si nechala dokonce 7měsíců pauzu :think: A ani to nepomohlo. A proto následné snažení jsem pojala o mnoho dříve a říkala jsem si tu větu a miminku jsem věřila :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
815
17.7.13 18:22

Hm je pravda, že po tom, co jsem přestala jen brečet, jsem sedla k internetu a začínám si říkat, že se možná na prášky na 3 měsíce vykašlu a zkusíme to. :think: Když otěhotním a zase to nedopadne, aspoň mezitím nebude čtvrt roku nadějí :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4336
17.7.13 18:55

Tak já budu mít teď koncem července půl roku po potratu, takže se začneme snažit znovu. Potratila jsem přesně v polovině těhotenství a doktoři doporučovali nejméně 3 měsíce, lépe však 6 měsíců pauzu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
815
17.7.13 19:54

Právě to řešíme…taky mi říkali 3 měsíce, ale četla jsem teď dost článků o tom, že se může člověk začít snažit i dřív..
Každopádně držím palce, ať to vyjde brzy a všechno je v pořádku :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty