Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ahoj holky,
chci Vás poprosit o radu. Je mi 20, a můj život v posledních 3–4 měsících převládá každodenní úzkost. Čím déle to trvá, tím víc se to zhoršuje. Nemám ráda, když jsem sama doma, to se hned bojím, že se mi něco stane..a nikdo mi nepomůže, nikdo se o tom nedozví. Když stojím někdy ve frontě v obchodě, a je tam dost lidí, mám pocit závratí, že omdlím, že to nezvládnu, než na mě dojde řada. Když jsem ale v té samé frontě s partnerem, nic takového se mi neděje. Usuzuju, že se jedná o panickou poruchu, v naší rodině ji má i maminka, ale již vyléčenou. Fyzické potíže doprovázející jsou, že mám někdy v noci i přes den bušení srdce, tlak v hlavě, cítím se taková zmatená, jak kdyby něco ovládlo moji hlavu, mám pocity závratí (nutno říct, vážně jen pocity), pocit nevolnosti, někdy bolest hlavy, pocení rukou, vždycky se objeví něco jiného. Poslední dobou čím déle to trvá, už i méně jím, a ubývám na váze. Dokonce mě trápí i průjem, ne přímo průjem ale řidká stolice a to jednou za den. Zajímavé je, že když sme byli na dovolené, všechny tyto problémy mě minuly, a mě bylo dobře, jakmile sme se vrátili zase se to rozeběhlo. Byla jsem na krevních testech, a vše mi vyšlo v pořádku.
Co si myslíte?? Může to být panická porucha???
Strašná úzkost z nemocí, ze smrti, ze zbláznění…je to hrozné…
co myslíte? Možná mě jen uklidní myšlenka, když mi napíšete, ano nejspíš se jedná o to. a né o nic vážného. ![]()
děkuji za každou odpověď
![]()
Co to probrat s maminkou když má již toto za sebou? určitě bych někam zašla… podle mě je to porucha úzkosti jak z učebnice ![]()
Pokud mohu soudit podle svých klientek, tak popis odpovídá panické úzkosti či úzkostem obecně. Často udávají, že jim pomohlo, že se dozvěděly, že jsou zdravé. Někomu naopak ten fakt, že je to „jen“ psychika, moc nepomůže.
Zajdi k psychologovi a prober to.
Je to věc, kterou v dnešní době trpí hrozně moc lidé, nejsi sama. Existují i fora a FB skupiny.
Takovouhle věc určitě není dobré si v sobě popírat nebo se tvářit či si dokonce nechat radit, že to nic není a že to bude dobrý. ![]()
@Mishel1 Ahoj, měla jsem úplně to samé co popisuješ. Během 3 měsíců pro mě byla snad 17× sanitka, měla jsem pocit že mám infarkt, že se dusím, otéká mi jazyk a tak podobně. Bála jsem se už kamkoli jezdit, přemýšlela jsem kde je nejbližší nemocnice kdyby se mi něco stalo.
Byla jsem na všemožných vyšetřeních přes alergologii a EKG. Diagnóza: panická porucha.
Začala jsem chodit k psychiatrovi a brát antidepresiva Escitil, při atace Neurol a také jsem začala navštěvovat psychologa, kde mi opravdu došlo že jsem zdravá a že to je jen a jen v mé hlavě. Prvních 14 dní užívání AD bylo hrozných, ale zhruba po měsíci veškeré ataky odezněly, AD jsem pak brala ještě rok a půl, aby se PP nevrátila.
Držím palce ať to vše zvládneš
![]()