Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahojky!
Chtěla bych se zeptat, co na tohle říkáte.
V pátek jsme byli (já, přítel a náš 2,5letý synek) u kamarádky, která má 5,5letou holčičku a ta dala našemu Máťovi facku. Ten chudák
neřekl nic, až večer před spaním. Myslím, že jemu z toho žádné trauma nezůstane, ale spíš bych chtěla pochopit, proč to dělá ta holčina.
Už delší dobu pozoruju, že si neumí hrát s ostatními dětmi, že vydrží opravdu jen malou chvilku a pak od sebe ty děti začne vyhánět, říkat jim, že je nenávidí, že nenávidí to, když si s nimi hraje, pokud si s nimi hraje, tak jim nechce půjčovat hračky… Když jsem se ptala kamarádky, jak to s ní je ve školce, tak mi řekla, že si myslí, že je to tam to samé, že si chvilku hraje s ostatními, pak se sebere a jde si hrát sama. Moc to tedy nechápu, myslím, že v tomhle věku by spíš měla mít radost z hraní si s ostatními, nevím, možná se pletu. Když jsme tam teď byli naposledy, tak malá jezdila na odrážedle a schválně najížděla na našeho synka. Když jsem jí několikrát napomenula, ať to nedělá, tak to absolutně nerespektovala. Prostě mi přijde (i když to fakt nechápu), že má radost, když může ublížit mladšímu, pokud ví, že jí neudělá totéž. Neříkám, že náš Mates je bůhví jakej, ale zase aby ho 6ti-letá holčička fackovala, to se mi tedy vůbec nelíbí.
Co si o tom myslíte? Ještě k dokreslení situace v její rodině - matka se s otcem asi před rokem rozvelda a hočičky tatínek o malou nejeví naprosto žádný zájem. Jo, a ještě vím, že matka zakázala malé o tatínkovi doma mluvit.
Já si myslím, že by malá měla minimálně navštívit dětského psychologa. Teď třeba je ve školce, její maminka je zdravotní sesřička, takže má 12h služby a když má volno, malou do školky nedává. Ale až půjde malá do školy, tak už nebude moct zůstávat doma s maminkou. Nevím, já bych měla strach, aby buď ona nezačala šikanovat ostatní děti
nebo aby se pak ona sama nestala terčem šikany.
Díky za vaše názory.
Já bych řekla že je to normální oni děti dokážou být někdy hodně zlý a třeba ji vadí, že ji šahá na hračky nebo zasahuje do hry je zvyklá si hrát sama. Nebo žárlí.
Netuším, do jaké míry to je, nebo není normální, ale moje mladší dcera má taky takovýhle zkraty, třeba jednou za měsíc je schopná se „pohádat“ se všema v okolí.
Ale nepere se a děti nemlátí, ani sprostě nenadává, jen se prostě nechce dělit a nafoukne se.
Ale myslím si, že řešit to a obávat se by měla Tvoje kamarádka a ne Ty. Ona zná svoje dítě líp než Ty. A sama ona říká, že si ve školce jde hrát sama, ne že se tam pere apod.
Ahoj, psycholog sice nejsem, ale s dětmi pracuji, takže jsem se za svůj život setkala s plno chováním i tzv. voláním o pomoc u dětí. Podle toho, co píšeš, bych řekla, že holčička trpí rozchodem rodičů i nezájmem svého táty. Možná, že právě tím, že ztratila část rodiny, vytížeností maminky a tak vůbec tím, že není středem zájmu, na sebe tímto upozorňuje. A protože většinou dítě v tomhle věku neumí říct, jak hodně ho trápí co se v rodině děje, začne se projevovat nějakým projevem zlobení. Vemte to tak, že když „škodí“,upoutá na sebe pozornost okamžitě. A jak se říká, i negativní pozornost je pozornost. Rodinu neznám, ale většinou, když děti na sebe upozorňují tímhle způsobem, ještě slýchávají, jak se třeba rodiče, maminka, babička..atd. o nich (před nimi) baví, co zas dítě za ten den provedlo šíleného. Tím, že se na to upozorňuje před nimi, budou v tom děti dál pokračovat. Já bych zkusila před holčičkou víc vyzdvihovat ty pozitiva a negativa…jen říct, když dítě přistihneme, že se mi to nelíbí a že si nepřeju, aby to dělalo a víc o tom ani muk. Třeba bych řekla…„nebudeš do mrňouska najíždět, není to hezký a ubližuješ mu, ale když se s nim zkusíš skamarádit a hezky mu ukážeš, co máš za hračky, budeme potom po návštěvě spolu malovat, vařit nebo cokoliv co má ráda, protože vím, že v tom jsi dobrá a moje šikovná holka a schválně, jestli to náhodou nebudeš umět líp jak já“.. nebo něco jiného, to je fuk..
@pampalin píše:
Ahojky!
Chtěla bych se zeptat, co na tohle říkáte.
V pátek jsme byli (já, přítel a náš 2,5letý synek) u kamarádky, která má 5,5letou holčičku a ta dala našemu Máťovi facku. Ten chudák
neřekl nic, až večer před spaním. Myslím, že jemu z toho žádné trauma nezůstane, ale spíš bych chtěla pochopit, proč to dělá ta holčina.
Už delší dobu pozoruju, že si neumí hrát s ostatními dětmi, že vydrží opravdu jen malou chvilku a pak od sebe ty děti začne vyhánět, říkat jim, že je nenávidí, že nenávidí to, když si s nimi hraje, pokud si s nimi hraje, tak jim nechce půjčovat hračky… Když jsem se ptala kamarádky, jak to s ní je ve školce, tak mi řekla, že si myslí, že je to tam to samé, že si chvilku hraje s ostatními, pak se sebere a jde si hrát sama. Moc to tedy nechápu, myslím, že v tomhle věku by spíš měla mít radost z hraní si s ostatními, nevím, možná se pletu. Když jsme tam teď byli naposledy, tak malá jezdila na odrážedle a schválně najížděla na našeho synka. Když jsem jí několikrát napomenula, ať to nedělá, tak to absolutně nerespektovala. Prostě mi přijde (i když to fakt nechápu), že má radost, když může ublížit mladšímu, pokud ví, že jí neudělá totéž. Neříkám, že náš Mates je bůhví jakej, ale zase aby ho 6ti-letá holčička fackovala, to se mi tedy vůbec nelíbí.
Co si o tom myslíte? Ještě k dokreslení situace v její rodině - matka se s otcem asi před rokem rozvelda a hočičky tatínek o malou nejeví naprosto žádný zájem. Jo, a ještě vím, že matka zakázala malé o tatínkovi doma mluvit.
Já si myslím, že by malá měla minimálně navštívit dětského psychologa. Teď třeba je ve školce, její maminka je zdravotní sesřička, takže má 12h služby a když má volno, malou do školky nedává. Ale až půjde malá do školy, tak už nebude moct zůstávat doma s maminkou. Nevím, já bych měla strach, aby buď ona nezačala šikanovat ostatní děti
nebo aby se pak ona sama nestala terčem šikany.
Díky za vaše názory.
Víš, počkej až tomu tvému sluníčku bude taky tolik
. Jako chápu, že jenom ty naše děti jsou ty nejhodnější a ty ostatní jim ubližují a jsou na nich zlé, ale fakt to tak vidí skoro všichni rodiče. Třeba tvého syna by viděla maminka ročního dítěte jako toho zlobivého, který ubližuje zase jejímu dítěti jenom proto, že třeba najíždí odrážedlem na tvého chlapečka. Jinak, nemůžeš čekat, že si skoro 6 letá holčička bude hrát s 2,5 letým špuntem podle tvojich představ. Já mám 6 letou slečnu a 2,5 letou slečnu a podobné situace u nás občas taky nastanou a mám snad kvůli tomu navštívit psychologa? Podívej, i dospělí jsou někdy zlomyslní a nechovají se vždycky tak, jak by se měli chovat, ale u dětí jsme všichni strašně chytří a víme přesně, jak by se měli chovat, zvlášt když se jedná o cizí děti. U vlastních dětí si toho moc nevšímáme, ale na cizí děti, co se týká poslušnosti a výchovy jsme všechny velké expertky ![]()
Já bych řekla, že starej se o své dítě, nemáš nechávat takhle malé dítě samotné bez dozoru, pak se ti nestane, že ti ho bude předškolák fackovat.
Silně mi vadí kritika cizích dětí, njak ty máš mrně, ale jasně víš, že todruhé dítě se chvá špatně a mělo by dělat to a to a jistojistě navštívit psychologa.Ach jo, co snídáte, že jste tak moudré?
Jsem to téma otevřela, že pokecám s nějakou maminkou o předškolákovi, co se hůře zapojuje do kolektivu dětí, místo toho se dozvím, že nějaké cizí dítě je zralé na psychologa ![]()
@terinka4444 Já ji ale přece nekritizuju, spíš jsem se chtěla poradit, jestli netušíte, proč to dělá. Kdyby mi to bylo jedno, pustím to z hlavy, ale za prvé mám strach o tu malou a za druhé moje dítě dostalo facku a to by se asi žádné mamince nelíbilo. Nebo ano?
@terinka4444 píše:
Jsem to téma otevřela, že pokecám s nějakou maminkou o předškolákovi, co se hůře zapojuje do kolektivu dětí, místo toho se dozvím, že nějaké cizí dítě je zralé na psychologa
Ne, na psychologa není zralé to dítě. To tady zřejmě jen volá o pomoc. Holčička je z komplikované rodiny, evidentně neví, co si počít sama se sebou - navíc je zřejmě introvertní povahy, o to je to horší. Problémy a trápení si kumuluje v sobě… možná je touto formou ze sebe dostává.
Na psychologa je zralá její maminka - ale s tím my tady bohužel nic nenaděláme. A nenadělá s tím nic ani zakladatelka, může pouze naznačit.
Jinak samozřejmě náš mlaďas je taky kvítko, netvrdím, že ne, a doufám, že facku
tedy o tolik mladšímu dítěti nikdy nedá.
No, to, že už je spolu nenechám nikdy samotné, už mi taky doteklo.
Prostě mi přijde, že ta holčina děsně žárlí a upoutává ne sebe pozornost.
Jinak - byla jsem u jejích křtin a měla jsem být její kmotra (nejsem ale sama křtěná) a tu holčičku znám od narození, proto mi to, co dělá, není lhostejné.
Asi prostě nezvládá rozchod rodičů, ne, že by měla být kvůli facce v péči psychologa.
@pampalin píše:
@terinka4444 Já ji ale přece nekritizuju, spíš jsem se chtěla poradit, jestli netušíte, proč to dělá. Kdyby mi to bylo jedno, pustím to z hlavy, ale za prvé mám strach o tu malou a za druhé moje dítě dostalo facku a to by se asi žádné mamince nelíbilo. Nebo ano?
Pampalin a ty jsi u toho byla, když tvůj syn dostal facku? Pokud ne, tak bych fakt nedělala z toho unáhlené závěry. Jako, rodič věří jenom svému dítěti a tomu, že ti druzí mu ubližují a on je v tom nevinně, což se není čemu divit, ale v tomto nejsou rodiče objektivní. Objektivní jsou většinou učitelé, což zase rodiče nedokážou přijmout, protože oni mají přece doma zlatíčko
. Až budeš mít další dítě a občas se ti budou doma poštuchovat, tak to b udeš brát zase trošku jinak, tomu věř
. Pokud tedy nesneseš, že jsou ostatní na tvojeho chlapečka zlí, tak buď budeš muset být ve stejné místnosti na návštěvě, jako je tvoje dítě nebo budeš muset zůstat doma ![]()
Nebyla jsem u toho, to je pravda. Ale když přišel přítel pro malého, že půjdeme domů, že ho bude oblékat, tak si malej držel tvář. Za chvíli nato přiběhla Anička a z ničeho nic si mi položila hlavu do klína, ode mě pak přeběhla ke svému téměř plnoletému bratrovi a udělala mu totéž.
@pampalin, chápu, že se Ti nelíbí, když někdo Tvoje dítě fackuje. Ale to se zkrátka v tomto věku děje - trošku z Tebe cítím takové to přílišné ochranitelství. Pokud jsi nechala své dvouapůlleté dítě, aby si hrálo se šestiletým (a ani nevíš, kde a jak… oné facky jsi nebyla svědkem, tedy jsi je nechala bez dozoru), musíš s podobnými situacemi počítat. Já mám šestiletou dceru a tříletého syna, tyto situace se dějí běžně. Obě děti vedu k tomu, že „problémy se neřeší rukama“, ale zároveň „vyřešte si to spolu, já jsem u toho přece nebyla“.
Nicméně souhlasím s tím, že holčička je trošku netypická… podle mne je to, jak jsem psala výše, určité volání o pomoc. Neví si rady se spoustou věcí v životě a protože, za prvé, je velmi introvertní (raději si hraje sama, atd.) a za druhé, nemá v životě příliš jistot (otec a matka jsou základní životní jistoty - o otci nesmí ani mluvit, o mamince netuší, kdy a jak přijde domů), reaguje tímto způsobem. Ventiluje svoje trápení takto… protože jinak to nedovede.
Být maminkou oné holčičky, šla bych k dětskému psychologovi - ne kvůli holčičce, ta se chová naprosto logicky. Ale kvůli sobě, abych věděla, co a jak si počít, jak reagovat, jak jí pomoci.
Víš, to že malý dostal facku, Ti řekl večer před spaním. Nikdo to evidentně neviděl, ani neslyšel. Asi to nebyla taková hrůza, když jste to ani nikdo nepostřehl. Neříkám, že Tvůj syn si vymýšlí, ale pravda může být jiná. Pokud by se to stalo mému dítěti, hledala bych i příčinu PROČ.
@pampalin píše:
Nebyla jsem u toho, to je pravda. Ale když přišel přítel pro malého, že půjdeme domů, že ho bude oblékat, tak si malej držel tvář. Za chvíli nato přiběhla Anička a z ničeho nic si mi položila hlavu do klína, ode mě pak přeběhla ke svému téměř plnoletému bratrovi a udělala mu totéž.
A proč myslíš, že to udělala? ![]()
To je docela přirozená reakce, úměrně jejímu věku a její introvertní povaze.
@BohunkaP Počkej, já ale vím, kde si děti hrály.
O to mi tady právě jde, jak se k té malé chovat a jak jí pomoct, evidentně trpí rozvodem rodičů. Prosím, neřešme tady tu facku, řešme, proč ta malá zareagovala zrovna takhle.