Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
V pexeso super. Prostě to pořád říká, že je tak určitě nejhorší a do školy ji nevezmou. Malá je z toho chudinka moc smutná. Ve školce nic neříkají.
Dcera má sebevědomí na bodu mrazu, protože to převzala od svých rodičů - tj. od Tebe a od Tvého manžela. Od obou z Vás, oba na tom nesete svůj díl zodpovědnosti.
Manžel se vyjadřuje ve smyslu, že je nejhorší ze školky a blablabla… to jsou věci, které se před dítětem nesmějí vypustit z úst. Dítě je potřeba (samozřejmě s určitou mírou realismu) povzbuzovat, chválit, vyzdvihovat jeho přednosti… ne kárat za každý nedostatek.
Ty se o svém manželovi vyjadřuješ způsobem, že „je tydýt“… za téměř patnáct let společného života bych si nic podobného o svém muži říct nedovolila, přestože býváme, jako všechny partnerské dvojice, čas od času na kordy… nerozumím, co tím chceš říct. Toho muže sis TY SAMA vybrala, s ním sis TY SAMA pořídila dítě… bez ohledu na to, zda s ním žiješ, mluvíš-li o něm takto, mluvíš tak sama o sobě.
Tvoje dcera je - pravděpodobně, podle toho povrchního popisu, který jsi tu dala - úplně normální pětiletá holčička, která doplácí na to, že její rodiče si jejím prostřednictvím ventilují svoje vlastní mindráky a životní nejistoty.
Zeptej se učitelek ve školce, mají nejlepší srovnání a moc dobře vědí jak snadno si dcera pamatuje básničky písničky, co s nimi dělají, ve srovnání s jinými dětmi.
A manžel by měl dceři sebevědomí zvedat a ne po něm šlapat. Pro holčičku je tatínek na budoucí zdravé sebevědomí coby dospělé ženy strašlivě důležitý.. Takže jestli má pocit, že toho na školu málo umí, tak místo kritiky ať se jí začne věnovat a systematicky učit.. zvířátka, měsíce, počítání, rozvíjet slovní zásobu, hrát pexeso atp atp.
@BohunkaP píše:
Dcera má sebevědomí na bodu mrazu, protože to převzala od svých rodičů - tj. od Tebe a od Tvého manžela. Od obou z Vás, oba na tom nesete svůj díl zodpovědnosti.Manžel se vyjadřuje ve smyslu, že je nejhorší ze školky a blablabla… to jsou věci, které se před dítětem nesmějí vypustit z úst. Dítě je potřeba (samozřejmě s určitou mírou realismu) povzbuzovat, chválit, vyzdvihovat jeho přednosti… ne kárat za každý nedostatek.
Ty se o svém manželovi vyjadřuješ způsobem, že „je tydýt“… za téměř patnáct let společného života bych si nic podobného o svém muži říct nedovolila, přestože býváme, jako všechny partnerské dvojice, čas od času na kordy… nerozumím, co tím chceš říct. Toho muže sis TY SAMA vybrala, s ním sis TY SAMA pořídila dítě… bez ohledu na to, zda s ním žiješ, mluvíš-li o něm takto, mluvíš tak sama o sobě.
Tvoje dcera je - pravděpodobně, podle toho povrchního popisu, který jsi tu dala - úplně normální pětiletá holčička, která doplácí na to, že její rodiče si jejím prostřednictvím ventilují svoje vlastní mindráky a životní nejistoty.
tak to je. ![]()
@Anonymní píše:
V pexeso super. Prostě to pořád říká, že je tak určitě nejhorší a do školy ji nevezmou. Malá je z toho chudinka moc smutná. Ve školce nic neříkají.
On to rika pred malou??? Pomoc by potreboval tak akorat tvuj manzel
jinak nedonoseni na to dle meho nazoru vliv ma! Ale taky si myslim, ze se ji proste nechce vzpominat a radeji rekne nevim. Hlavne promluv s muzem, at s tim prestane ![]()
@Anonymní píše:
Já vím, že je to tydýt:-(
Tohle vyjadreni taky nechapu
Si s nim neumis promluvit?!! Navic, kdyz to vis, ze to rikat nema?!!
@Anonymní píše:
Maminky předškoláků, mám takový dotaz. Dcerk má pět let a zdá se mi, že má problémy s pamětí. Z toho mi vyjmenuje období a dny v týdnu. Potom si nemůže vzpomenout, kdy je snídaně, oběd a večeře. Nepřijde mi hloupá. Je fakt, že toho času není tolik, ale snažím se jí maximálně věnovat. Když se jí zeptám, co dělali ve školce, řekne mi, že si to nepamatuje. Ale později zase něco řekne. Jsem z toho špatná. Co procvičujetes dětmi. Nebo se jak se jim věnujete. Manžel vždycky řekne, že je nehorší ze školy, a že ji do školy nevezmou. Malá se narodila předčasně, ale to si nemyslí, že na to má vliv.
na tom se mi nezdá nic divného… tohle znám od svých dětí taky… akorát jim doma neříkáme, že jsou nejhorší ze školky a že je nevezmou do školy… jestli jí to manžel říká často, přetáhni ho něčím pořádně po hlavě, ať se vzpamatuje… i kdyby to tak bylo, tak před dítětem se to přece neříká… spíš naopak…
@Anonymní píše:
V pexeso super. Prostě to pořád říká, že je tak určitě nejhorší a do školy ji nevezmou. Malá je z toho chudinka moc smutná. Ve školce nic neříkají.
no jak jsem psala, problém má tvůj chlap, ne malá… a ty mu na to nic neřekneš? Ona se tím trápí a ty na to jen hledíš a nic neuděláš?
@Anonymní píše:
Maminky předškoláků, mám takový dotaz. Dcerk má pět let a zdá se mi, že má problémy s pamětí. Z toho mi vyjmenuje období a dny v týdnu. Potom si nemůže vzpomenout, kdy je snídaně, oběd a večeře. Nepřijde mi hloupá. Je fakt, že toho času není tolik, ale snažím se jí maximálně věnovat. Když se jí zeptám, co dělali ve školce, řekne mi, že si to nepamatuje. Ale později zase něco řekne. Jsem z toho špatná. Co procvičujetes dětmi. Nebo se jak se jim věnujete. Manžel vždycky řekne, že je nehorší ze školy, a že ji do školy nevezmou. Malá se narodila předčasně, ale to si nemyslí, že na to má vliv.
dcera jde v zaří do školi, a máme to samé dny v týdnu zná, napočíta do dvaceti, řekne my i kolik je hodin když je celá ale když se jí zeptám co ve školce, tak neví nepamatuje si a to samé měla dřív s barvičkama, pokažde když jsem se jí ptala co je to ya barvičku, nevěděla ale v nestřeženým okamžiku, když něco chtěla, tak si řekla že chce př, červené lízatko, žluté brčko apod.
s lékařkou jsem to řešila a poradila mi, ať s ní hrajeme pexeso, nebo schováváme různý hračky, pak se jdem nasvačit a hledáme je a ukázalo se že je jenom líná ![]()
Aj keby bola tvoja dcera hlupejsia, tak co je na tom, nie kazdy musi byt Einstein. Ale robit decku komplexy??? Co to je za rodica, ze jej hovori, ze bude najhlupejsia? A ty to dovolis? To sa len tak pozeras ako ti ten d*bil nici sebavedomie dietata?? Este si si nevsimla, ze sebavedomie je v nasej spolocnosti dolezitejsie ako vysoka inteligencia? Manageri su malokedy chytrejsi ako podriadeni, ale viacej si veria.
Taky mám předškoláka, co bojuje s pamětí. Vizuální paměť v pohodě, ale verbální je katastrofa. Včera dostal Dobble. To jednoduché zvířátkove. Asi 5 zvířat neznal, ale nepamatuje si je ani po 10 hrách. Před chvílí jsem na něj už vyjela, ať se soustředí. A tak to je pořád. Naučíme barvy, týden se tomu nevěnujeme a zase je motá. Sedm a osm se mu taky plete. Pětkrát denně snídame nebo svacime. Dny v týdnu neumí.
Na jednu stranu mi přijde chytrý, ale pak udělá něco takového. Tak si říkám, jestli to není jen toužebné přání matky a nebude problém s intelektem.
U logopedky se taky projevuje různě. Ale tam nevím, jestli ji vždy na 100% chápe.
Asi si potřebuju přečíst, že z toho vaše děti vyrostly, protože mě to po ránu zase semlelo.
@Anonymní píše:
Taky mám předškoláka, co bojuje s pamětí. Vizuální paměť v pohodě, ale verbální je katastrofa. Včera dostal Dobble. To jednoduché zvířátkove. Asi 5 zvířat neznal, ale nepamatuje si je ani po 10 hrách. Před chvílí jsem na něj už vyjela, ať se soustředí. A tak to je pořád. Naučíme barvy, týden se tomu nevěnujeme a zase je motá. Sedm a osm se mu taky plete. Pětkrát denně snídame nebo svacime. Dny v týdnu neumí.
Na jednu stranu mi přijde chytrý, ale pak udělá něco takového. Tak si říkám, jestli to není jen toužebné přání matky a nebude problém s intelektem.
U logopedky se taky projevuje různě. Ale tam nevím, jestli ji vždy na 100% chápe.
Asi si potřebuju přečíst, že z toho vaše děti vyrostly, protože mě to po ránu zase semlelo.
Z toho se vyroste tak jako tak, je základní vlastností lidského mozku, že takovéhle specifičnosti se dříve či později naučí zkompenzovat. Nejčastěji to bývá nějaká nerovnoměrnost ve vývoji a tipla bych si, že díky tomu že si těm věcem všimneš a aktivně je řešíš, tak po rodičích zdědí sociální vrstvu - vysokoškolák, ne? Tím spíš se to nějak srovná.
Ale pokud je to takovéhle nerovnoměrné, tak bych se nezdráhala domluvit si vyšetření struktury inteligence - jedodušší to bude u klinického dětského psychologa s tím že to zaplatíš (okolo 1000) - bude to rychleji a komplexnější. Další varianta je počkat si na vyšetření v PPP.
Ne proto, že byl blázen či postižený, ale pokud rozumíš jak jsou jeho kongitivní funkce na tom vývoji rozložené, tak se lépe hledá optimální cesta ke kompenzaci či podpoře dorovnání toho vývoje.
TO co popisuješ rozhodně nezní jako nějaká komplexnější vada.
@Anonymní píše:
Taky mám předškoláka, co bojuje s pamětí. Vizuální paměť v pohodě, ale verbální je katastrofa. Včera dostal Dobble. To jednoduché zvířátkove. Asi 5 zvířat neznal, ale nepamatuje si je ani po 10 hrách. Před chvílí jsem na něj už vyjela, ať se soustředí. A tak to je pořád. Naučíme barvy, týden se tomu nevěnujeme a zase je motá. Sedm a osm se mu taky plete. Pětkrát denně snídame nebo svacime. Dny v týdnu neumí.
Na jednu stranu mi přijde chytrý, ale pak udělá něco takového. Tak si říkám, jestli to není jen toužebné přání matky a nebude problém s intelektem.
U logopedky se taky projevuje různě. Ale tam nevím, jestli ji vždy na 100% chápe.
Asi si potřebuju přečíst, že z toho vaše děti vyrostly, protože mě to po ránu zase semlelo.
Nevim, co presne by mel predskolak umet. Ja byla nervozni, ze barvy pletl 2,5 lety
Ale pozadala bych logopedku o nazor a at ho treba „otestuje“. Syn je take predskolak a logopedka na minulem sezeni vyuzila jeho dobreho rozpolozeni a dala mu test verbalniho porozumeni. Ucitelky ve skolce nic nerikaly? Pokud mas pochybnosti, objednej ho do PPP. Z 10 her, ktere probehly vcera po rozbaleni darku, bych si hlavu nedelala. Mel spoustu zazitku a chapu, ze se nezvladl soustredit podle tvych predstav ![]()
A nema tvuj syn ADHD? Ja jsem na to jako dite trpela a vedlejsi ucinek byl, ze jsem si absolutne nedokazala nic zapamatovat. Co pravda, barvy, cisla a pod mi problemy nedelaly, ale nedokazala jsem si zapamatovat basnicku ani o 4 radcich.
Vzpominam si, jak me mama ucila nejakou basnicku, kterou jsem pak mela prednest v ramci zkouseni pripravenosti na skolni dochazku a ja to proste nedala. Ta basnicka byla jednoducha jako facka a mela presne 4 radky. Opakovaly jsme ji s mamou od aleluja do aleluja a vysledek byl, ze jsem ji nebyla schopna po mame ani zopakovat. natozto si ji zapamatovat. U mne se toho pridruzilo vic, mam i snizenou schopnost rozeznavat tvare a pamatovat si jmena. Tohle sice skolni dochazce nebranilo, ale vzpominam si, ze se mi tvare spoluzaku slevaly do jednolite masy, nedokazala jsem je od sebe rozeznat a jejich jmena pro me zustavala tajemstvim.
Takze v tomto ranem veku to bylo takove zvlastni. Na jednu stranu jsem podle ucitelky byla nejbystrejsi ve tride a zaroven jsem mela s cim bojovat.