Přetížení dcery - jak řešit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
S takovou bych měla obavy, že se zhroutí v průběhu roku a k maturitě nedojde. A snažila bych se získat kontakt na tu její odbornou činnost. Pokud Je tam někdo soudný, pochopí, že ona musí ubrat. Nepotřebuješ dítě na psychiatrii, které už nebude nikdy o. k. 
držím palce a řeš to prosím urychleně. Teď má odpočívat před maturitním náročným rokem!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Dobré ráno všem. Mám dceru, která půjde v září do posledního, maturitního ročníku osmiletého gymplu. Vlastně od začátku je velmi cílevědomá, studuje s vyznamenáním a již velmi brzy se specializovala a ve svém oboru začala dosahovat významných úspěchů v soutěžích. Problém je ten, že si toho na sebe už roky bere strašně moc, před důležitým termínem v únoru se psychicky sesypala a kromě 3 dnů na Vánoce neměla prakticky žádné volno, pořád práce, dohánění písemek i o prázdninách, nová práce na dalším tématu, nový ročník soutěží. Je pod permanentním psychickým tlakem, špatně spí, nyní má nějaký termín, který časově nestíhá dokončit, spíš na to nemá už mentální kapacity a špatně se soustředí, protože potřebuje k jeho dokončení nastudovat hodně literatury. Nechce se vzdát žádné z aktivit a já fakt už nevím, jak bych jí pomohla. Dnes ráno, než zase odjela, tak mi říkala, že by potřebovala tak týden dovolené, kdy by nemusela myslet na nic, ale tlačí jí termín a její nový „šéf“ o tom, jak měla náročné období nic neví a tím ji tlačí do odevzdání úkolu v termínu. Mluvit s ním o tom nechce, protože je povahy spíš uzavřené. Bojím se, aby se nesesypala úplně a aby se jí to nepodepsalo na zdraví. Plnoletá už je. Její studijní předpoklady jsou vysoce nadprůměrné. Co byste radili? Vzdát se některé aktivity, přimět ji, aby si promluvila se šéfem na rovinu, nemyslím, že by měl zájem odrovnat schopnou studentku, ale když neví… Jsem fakt v koncích. Nevím, jak bude zvládat od září školu, maturitu a 2 opravdu časově i psychicky obtížné aktivity… Ona jde do všeho, její obor ji opravdu baví a naplňuje, ale toto nemůže vydržet ani dospělý, ne tak holka z gymplu, která sice podle papírů dospělá už je, ale… Díky všem za rady, případně nějaké obdobné zkušenosti a pohled zvenčí. Co bych dala za to, kdyby byla úplně „normální“, v klidu si odmaturovala, užila si prázdniny a nastoupila pak na VŠ, kam už ani nemusí dělat přijímačky, protože je přijatá i bez nich. Malé děti malé starosti, velké děti velké starosti.
Nerozumím, to jako chodí do práce ve vysněném oboru a ještě normálně do školy, bez individuálu? Rozhodně bych si s ní sedla a dohodla se, co omezí a jak se případně domluví ve škole na mimomaturitních předmětech, aby prošla bez co nejmenší zbytečné námahy. Přijde mi zbytečné, aby se snažila studovat na vyznamenání, když už má jasno. Jinak já bych jí tu týdenní „dovolenou“ asi nařídila, pokud by s ní jinak nebyla dohoda, nabídla, že to s šéfem klidně domluvím sama, ale prostě si odpočine.
Mám podobné dítě, ale už si konečně v sextě uvědomilo, že samé nejsou nezbytně nutné a poslední pololetí se už zvládlo ve škole „flákat“, považuji to za největší úspěch.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@truelly Díky, uvidím, jestli to tento týden bude řešit na místě, nechci něco podnikat za jejími zády, ráno jsme o tom mluvily, tak jsem jí kladla na srdce, ať to řeší a nebojí se. Nechce se vzdát tématu, které ji fakt nadchlo a které bude pravděpodobně i po maturitě studovat. A taky nechce, abychom se jí do toho „montovali“, ale sama nemá ty životní zkušenosti.
- Citovat
- Upravit
@Kasandra159
Má individuál, přesto nestihla uzavřít známky do konce školního roku, prostě toho bylo moc. Chce si udržet dobrý průměr, protože ještě neví, jestli nezkusí získat stipendium a jít studovat do ciziny. To je těžké, chce všechno, ale je toho na jednoho moc. Musí hodně dojíždět, oč jednodušší to mají studenti z velkých měst, odpadá jim to cestování, což jsou mnohahodinové ztráty. 
Budu to nějak aktivně řešit, pokud to sama nerozčísne tento týden.
- Citovat
- Upravit
Ty soutěže ji ale dobrý průměr nezajistí, ne? Takže škola v první řadě. Když v posledním ročníku omezí soutěže a odbornou činnost, aby se mohla připravit na maturitu, nikdo se na ni zlobit nebude. Naopak si myslím, že by to měl každý pochopit, že bez maturity ji budou všechny ty účasti a výsledky v soutěžích tak trochu na nic. A pochopit by to měla i dcera.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mela by to s ni probrat nejaka zkusena osoba, kterou bere jako autoritu a veri ji.
Klidne nekdo z toho jejiho profesniho okruhu, toho bude mit jako „modlu“, ne?
Zasla bych za takovym clovekem a poprosila ho o spolupraci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Petr-33
Ty soutěže jí pomůžou, aby to stipendium případně vůbec měla šanci získat, je to asi důležitější, než ten průměr.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@Kasandra159
Má individuál, přesto nestihla uzavřít známky do konce školního roku, prostě toho bylo moc. Chce si udržet dobrý průměr, protože ještě neví, jestli nezkusí získat stipendium a jít studovat do ciziny. To je těžké, chce všechno, ale je toho na jednoho moc. Musí hodně dojíždět, oč jednodušší to mají studenti z velkých měst, odpadá jim to cestování, což jsou mnohahodinové ztráty.
Tak pokud je problém dojíždějí, tak bych na poslední rok našla internát v tom městě. Nevím, jestli náš dobrý průměr bude pro zahraniční studium tak podstatný, když má mnohem lépe vypadající práci v oboru a úspěchy v soutěžích.
Dítko taky plánuje studium v zahraničí, ale spíš než známky řeší rozšíření portfolia o další „okolí přínosné“ činnosti a sebevzdělávání nad rámec školních osnov a změnilo teď školu kvůli mezinárodní maturitě, čímž snížilo počet předmětů na 6.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kasandra159 píše:
Tak pokud je problém dojíždějí, tak bych na poslední rok našla internát v tom městě. Nevím, jestli náš dobrý průměr bude pro zahraniční studium tak podstatný, když má mnohem lépe vypadající práci v oboru a úspěchy v soutěžích.
Dítko taky plánuje studium v zahraničí, ale spíš než známky řeší rozšíření portfolia o další „okolí přínosné“ činnosti a sebevzdělávání nad rámec školních osnov a změnilo teď školu kvůli mezinárodní maturitě, čímž snížilo počet předmětů na 6.
No, snad jí taky dojde, že všechno na 100% se zvládnout nedá a nějak si stanoví priority. Nicméně to volno by fakt potřebovala, aby se trochu „zbrchala“, nebyla by první ani poslední, co se z přemíry aktivit sesypal, vím o takovém studentovi.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
No, snad jí taky dojde, že všechno na 100% se zvládnout nedá a nějak si stanoví priority. Nicméně to volno by fakt potřebovala, aby se trochu „zbrchala“, nebyla by první ani poslední, co se z přemíry aktivit sesypal, vím o takovém studentovi.
Proto jsem psala, že bych jí to nařídila, klidně bych začala, že alespoň dva dny, ale ty prostě bude v klidu, bez práce a učení, a pak se případně pokusila ukecat zbytek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A proč musí chodit do nějaká práce když ještě studuje. To má taky v rámci oboru?
Tak až odevzdá tu práci tak si kupte někde na týden dovolenou u moře a vezmi ji ať si odpočine.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Dobré ráno všem. Mám dceru, která půjde v září do posledního, maturitního ročníku osmiletého gymplu. Vlastně od začátku je velmi cílevědomá, studuje s vyznamenáním a již velmi brzy se specializovala a ve svém oboru začala dosahovat významných úspěchů v soutěžích. Problém je ten, že si toho na sebe už roky bere strašně moc, před důležitým termínem v únoru se psychicky sesypala a kromě 3 dnů na Vánoce neměla prakticky žádné volno, pořád práce, dohánění písemek i o prázdninách, nová práce na dalším tématu, nový ročník soutěží. Je pod permanentním psychickým tlakem, špatně spí, nyní má nějaký termín, který časově nestíhá dokončit, spíš na to nemá už mentální kapacity a špatně se soustředí, protože potřebuje k jeho dokončení nastudovat hodně literatury. Nechce se vzdát žádné z aktivit a já fakt už nevím, jak bych jí pomohla. Dnes ráno, než zase odjela, tak mi říkala, že by potřebovala tak týden dovolené, kdy by nemusela myslet na nic, ale tlačí jí termín a její nový „šéf“ o tom, jak měla náročné období nic neví a tím ji tlačí do odevzdání úkolu v termínu. Mluvit s ním o tom nechce, protože je povahy spíš uzavřené. Bojím se, aby se nesesypala úplně a aby se jí to nepodepsalo na zdraví. Plnoletá už je. Její studijní předpoklady jsou vysoce nadprůměrné. Co byste radili? Vzdát se některé aktivity, přimět ji, aby si promluvila se šéfem na rovinu, nemyslím, že by měl zájem odrovnat schopnou studentku, ale když neví… Jsem fakt v koncích. Nevím, jak bude zvládat od září školu, maturitu a 2 opravdu časově i psychicky obtížné aktivity… Ona jde do všeho, její obor ji opravdu baví a naplňuje, ale toto nemůže vydržet ani dospělý, ne tak holka z gymplu, která sice podle papírů dospělá už je, ale… Díky všem za rady, případně nějaké obdobné zkušenosti a pohled zvenčí. Co bych dala za to, kdyby byla úplně „normální“, v klidu si odmaturovala, užila si prázdniny a nastoupila pak na VŠ, kam už ani nemusí dělat přijímačky, protože je přijatá i bez nich. Malé děti malé starosti, velké děti velké starosti.
Možná by mohla zkusit psychologa, tenhle pocit, že musí být ve všem dokonalá, opravdu není ideální 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Obavy máš oprávněné. Je načase zvolnit a přerovnat si priority. V lepším případě totiž udělá maturitu a přijímací zkoušky a po nich vyhoří a na nějakou dobu odpadne, v horším případě vyhoří už před maturitou. Maturita je zkouška, se kterou nemá zkušenost, a bude pro ni stresující (navíc bude asi i pod tlakem, aby ji zvládla na dobrý výsledek). Pak následují přijímací zkoušky, což je opět stres.
Domluv se s dcerou, že tento rok prostě zvolní. Vysvětli jí, že pracovat může po zbytek svého života, navíc chce studovat v zahraničí, takže by stejně za rok ve stávající práci končila.
- Citovat
- Upravit
Zakladatelko, 🤗
vy nežijete v ČR, nebo chce dcera studovat VŠ v zahraničí (viz. to stipendium a přijetí už teď na VŠ)?
Ona chodí do práce, nebo po studentských soutěžích, nebo oboje?
Unavený špatně spící mladý člověk to je obrovský varovný signál. Oprávněně se o ni bojíš. 
Poradila bych jí ať se ve škole soustředí na maturitní předměty, jazyky a předměty které bude potřebovat při dalším studiu a práci. Zbytek stačí nějak prolézt.
Samozřejmě taky ubrat v práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dobré ráno všem. Mám dceru, která půjde v září do posledního, maturitního ročníku osmiletého gymplu. Vlastně od začátku je velmi cílevědomá, studuje s vyznamenáním a již velmi brzy se specializovala a ve svém oboru začala dosahovat významných úspěchů v soutěžích. Problém je ten, že si toho na sebe už roky bere strašně moc, před důležitým termínem v únoru se psychicky sesypala a kromě 3 dnů na Vánoce neměla prakticky žádné volno, pořád práce, dohánění písemek i o prázdninách, nová práce na dalším tématu, nový ročník soutěží. Je pod permanentním psychickým tlakem, špatně spí, nyní má nějaký termín, který časově nestíhá dokončit, spíš na to nemá už mentální kapacity a špatně se soustředí, protože potřebuje k jeho dokončení nastudovat hodně literatury. Nechce se vzdát žádné z aktivit a já fakt už nevím, jak bych jí pomohla. Dnes ráno, než zase odjela, tak mi říkala, že by potřebovala tak týden dovolené, kdy by nemusela myslet na nic, ale tlačí jí termín a její nový „šéf“ o tom, jak měla náročné období nic neví a tím ji tlačí do odevzdání úkolu v termínu. Mluvit s ním o tom nechce, protože je povahy spíš uzavřené. Bojím se, aby se nesesypala úplně a aby se jí to nepodepsalo na zdraví. Plnoletá už je. Její studijní předpoklady jsou vysoce nadprůměrné. Co byste radili? Vzdát se některé aktivity, přimět ji, aby si promluvila se šéfem na rovinu, nemyslím, že by měl zájem odrovnat schopnou studentku, ale když neví… Jsem fakt v koncích. Nevím, jak bude zvládat od září školu, maturitu a 2 opravdu časově i psychicky obtížné aktivity… Ona jde do všeho, její obor ji opravdu baví a naplňuje, ale toto nemůže vydržet ani dospělý, ne tak holka z gymplu, která sice podle papírů dospělá už je, ale… Díky všem za rady, případně nějaké obdobné zkušenosti a pohled zvenčí. Co bych dala za to, kdyby byla úplně „normální“, v klidu si odmaturovala, užila si prázdniny a nastoupila pak na VŠ, kam už ani nemusí dělat přijímačky, protože je přijatá i bez nich. Malé děti malé starosti, velké děti velké starosti.