Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jsem v 19. týdnu těhotenství, 178 cm, před těhotenstvím 60 kg (vždycky velice štíhlá, sportovní postava). Na začátku těhotenství jsem bohužel prošla obdobím dost velkého přejídání, pak se to postupně uklidnilo a teď už se snažím jíst normálně a nic si extrémně neodpírat.
Přesto mám ale teď cca +15 kg a upřímně mě to dost rozhodilo. Gynekolog to řeší v klidu s tím, že jsem byla spíš na nižší váze, ale já to vnímám hlavně z pohledu vlastního těla a psychiky, byla jsem zvyklá na úplně jiný režim, hodně sportu a kontrolu nad váhou, a teď mám pocit, že jsem se sama sobě dost vzdálila.
Nechci to nijak drasticky řešit ani ohrožovat těhotenství, jen se s tím učím vyrovnat a zároveň bych se pak ráda postupně vrátila zpátky ke svému tělu po porodu. Spíš hledám zkušenosti ostatních, jestli někdo měl podobný průběh a jak jste to zvládaly psychicky i fyzicky.
Ahoj,
ja jsem pred otehotnenim dost zhubla diky cviceni a hlidani prijmu kcal, byla jsem na sebe ohromne pysna.
Po otehotneni mi od zacatku bylo dobre, zadne nevolnost a naopak mam neustaly hlad, chut na vsechno mozne, patlam ovoce, zeleninu, cokoladu, maso, bramburky, omacky, salaty s majonezou ![]()
Trapilo me to hodne, mela jsem pocit, ze ta moje usilovna snaha sla z okna ven a budu rozkydla tehule.
Rikala jsem to doktorce, ta byla uplne v klidu a naopak se tvarila ze je dobre, ze nabiram na vaze a nehubnu jako holky co maji nevolnosti (coz dava smysl).
Tak se mi to v hlave nejak preplo, po porodu to muzu zhubnout zpet, mindset na to mam, vim ze se dokazu udrzet v kalorickem deficitu.
Ted zacinam 2. trimestr, jim porad monstrozne, ale snazim se soustredit na nutricne lepsi veci nez pytel chipsu a kybl z KFC
cvicim aspon 4× tydne, hodne se hybu, nachodime se psem hodne km, a proste kaloricky deficit nemam, naopak mam mit v me fazi +300 kcal k dennimu prijmu.
Snazim se byt co nejaktivnejsi, protoze jak poroste brisko, bude to horsi a horsi ![]()
Nekdo si muze rict, ze jsem posedla vahou a je to nezdrave, ja si zase myslim, ze cviceni a endorfiny jsou pro miminko dobre a moje telo bude pripravene na porod 💪
@Liskulaska Ahoj, máš můj obdiv, že si stále zůstala aktivní! 💪🏽 I za to že se Ti povedlo dostat se před těhu do formy, takže vidím, že máš nad sebou disciplínu.
Ale jak píšeš… Já taky do sebe házím v uvozovkách vše přes sladké, smažené a mohla bych pokračovat😀
Samozřejmě že dbám i na vyváženost, ale poprvé jsem v životě, tak povolila, jelikož dříve jsem hodně nad jídlem přemýšlela, co mi dá a jestli to není moc zpracované atd. Každopádně v tomhle stavu chutím nejde úplně zabránit, že joo co si budeme…😀
Já jsem jen špatná z toho, že stále jsem čekala na příval energie v druhém trimestru a místo toho celé měsíce jsem v podstatě prospala díky nevolnostem a pohyb byl minimální, takže jsem byla v obrovském nadbytku a jakožto pro člověka, co byl dříve vyrýsovaný, žil pohybem a správnou stravou a zakládal si na svém těle ( jelikož to byla moje identita budoucího zaměstnání), tak jsem ze sebe špatná. Uvědomuju si, že teď jede tělo úplně jiný projekt a nejdůležitější je to, ať jsme s malým v pořádku, ale každopádně jako každá žena nechci ztratit úplně samu sebe.
Tak mě zajímalo, jestli to má někdo podobně, protože kdybych se měla řídit tabulkami, tak jsem nad průměrem a mám strach, co bude ke konci, když jsem teprve v půlce a z 60 mám 75🙊… Asi to není katastrofa k mé výšce, ale chápeme se, že jakýsi druh strachu a šoku ve mně je… ![]()
Ahoj, já tě možná trochu uklidním. Čekám 3. dítě a zažívám trochu něco podobného. V prvním těhotenství jsem přibrala jen 8 kg. Nebylo mi vůbec špatně a jedla jsem, řekla bych, skvěle. Spousta masa, zeleniny, vejce, ovoce, ryby. Cvičit jsem přestala měsíc před porodem. U druhého těhotenství už jsem tolik aktivní nebyla, protože jsem lítala kolem batolátka pouze a na sport vůbec nebyly myšlenky ani prostor. Nepřejídala jsem se a přibrala jsem myslím 13kg.
Zato teď…vždycky jsem si říkala, že nedává smysl, když ženy říkají, že jim není v těhotenství dobře a přesto hodně přibírají. Tak už to chápu! Mám téměř nonstop žaludek na vodě, v rámci dne je mi dobře jen když sním nějaké jídlo, co mi zrovna sedne a v akurátním (ale dost proměnlivém) množství. Takže permanentně je mi šoufl, ale musím jíst pořád, jinak je mi fakt nedobře a když se zrovna netrefím do toho, co žaludku sedne, tak je mi blbě i po tom jídle. Chuť nemám na nic, ale můj režim, kdy jsem zvyklá si dopoledne vypít kefír a pak mít větší oběd a večeři je teď úplně nereálný. Jsem teď 13tt a toužebně už vyhlížím konec tohoto období.
Ale k tomu uklidnění… po obou předchozích porodech jsem v podstatě buď hned nebo do pár měsíců byla zpět na původní váze. Ono kojení (pokud tedy se zadaří) je extrémně náročné na spotřebu kalorií, vůbec jsem se neomezovala, ale snažila jsem se jíst i výživově bohatá jídla, přesto váha letěla dolů a po druhém porodu jsem byla do 3/4 roka na nižší váze než před těhotenstvím a to bez jakékoliv snahy. Takže ono to teď určitě vypadá děsivě a člověk se bojí, aby nepraskl, ale opravdu můžeš strašně moc z té váhy po porodu shodit v podstatě lusknutím prstu. Samozřejmě neříkám, že je to pravidlo, ale šance fakt jsou ![]()
Já jsem před prvním tehotenstvim měla 58, rodit jsem šla s 80 a to jsem rodila v 7.měsíci. První trimestr jsem fakt prasila, pak už jsem jen otikala.
Druhy těhotenství počáteční váha 70, rodit jsem šla s 97 a to jsem žádný šílený chutě neměla. Jedla jsem trochu víc, ale spis jsem se zavodnila. Někdo to tak ma, nenadelas nic. 30 kilo nahoru, co jsem měla ja, je fakt psychická i fyzická zátěž, ale porad jsem si rikala, ze to proste později zhubnu, treba i kojením trochu. No, nekojila jsem
Pokud mas zdravý návyky z dřívějška (což já jsem treba neměla, byla jsem hubena sama od sebe), s tehotenstvim není nic spatne, gynekolog to vnímá jako v normě, tak to proste shodis. No a co, ze mas v těhotenství kila navíc. Teď jsem 14 měsíců po porodu a mám 60. Kdybych na začátku těhotenství vedela, ze shodim vsechno + 10 kilo navíc, tak bych prasila i při tom druhým
(čímž te nechci nabadat samozřejmě!)
No, já to měla tedy jinak. Po porodech jsem se musela cíleně zaměřit na omezení cukru a hlídat si jídlo, abych byla zpátky na své váze.
A když ze začátku prasíš, tak pak ten konečný přírustek je docela hodně.
Já tedy nebyla vůbec zavodněná, kojení na hubnutí nemělo vůbec vliv. Naopak, pokud jsem kojila a malinečko omezila jídlo, hned jsem měa míň mléka, prostě všechno na pytel.
Takže jsem až rok po tom, co byly děti na světě, mohla začít něco se svou váhou dělat. A moje fotky z období po porodu, jsou fakt děs.
Takže moje rada je: v těhu fakt neprasit, aby si člověk po porodu mohl obléct to, co nosil před těhu a vypadal dobře na fotkách. ![]()