Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Příchod sourozence
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
28.8.15 04:06
Příchod sourozence
Ahoj holky, je tomu dva a půl měsíce, co se nám narodila druhá holčička, k téměř tříleté princezně…musím říci, že příchod ségry zvládala opravdu skvěle, až na malé naschvály, ale bylo to stále super, až jsem si říkala, že je to vše zalité Sluncem…před několika dny to ale nějak začlo skřípat a graduje to…vstává brzy, chodí spát pozdě, přes den už nechce spá vůbec, je z toho přetažená a vlastně už od probuzení je všechno špatně…hned co otevře oči, tak knourá, cokoliv chce, tak ji, když je to možné vyhovím, ale vždy to není správné, začne si vymýšlet, že chce něco jiného, jak na ni nemám moc času, tak se nudí a mě přijde, že ji vlastně po celý den okřikuji…včera večer to vygradovalo, měla jít spát, hned od narození druhé dcery se k ní do pokoje přestěhoval tatínek a spí tam s ní, aby tam nebyla sama no a poslední dny chce, aby tam hned byl s ní ne že přijde až později…a včera tak hystericky řvala, protože nepomohlo milé vysvětlování, které trvalo aso hodinu, objímání, ujištování, prostě nic, tak jsem řekla, že to takhle nejde a rostě jsem ji zavřela a nechala řvát, byla to taková síla, že přišla i sousedka…po 20minutách nakonec nejspíš vyčerpáním usla…ale byl to hardcore…je to normání? jak se to dá zvládat? příští týden navíc nastupuje poprvé do školky…jo a ještě od začátku mám velký strach, aby nebylo něco špatně, tak se jí snažím ve všem vyhovět a přijde mi, že to ze mě cítí a využívá toho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.8.15 06:04
Nojo, opadlo to prvotní nadšení z malého miminka a žárlivost se projeví… vem si, jak to to starší dítě musí vnímat: mimino zakňourá a maminka hned k němu, poňuchá, nakojí, pochová. Starší zakňourá a maminka otráveně „No co zase je?“ 
Konkrétně ti neporadím, protože u nás byla starší na miminka vždycky vysazená a nějakou větší žárlivost jsme doma fakt neměli. Od začátku mi s miminem u všeho asistovala a já jsem jí vždycky děkovala, jak mi pomáhá. Taky jsem říkala věci jako „Je, podívej, jak se směje, když mu máváš tou hračkou před nosem, to se mu líbí, ten má radost, no jo, když má takovou super ségru, ten se má, má tě moc rád“…a podobné koniny.
Jo a nikdy se mi moc neosvědčilo takové to „najděte si čas na starší dítě, kdy se mu plně věnujete“ - to mi přišlo, že moc nefungovalo, starší pak tu absolutní pozornost vyžadovala pořád. Víc nám vyhovovalo prostě přijmout fakt, že je nás o jednoho víc a nějak se s tím popasovat - u kojení se četlo a povídalo, když mimino řvalo, tak se holt přerušila hra a šlo se pochovat, a tak.
Se spaním neporadím, mladšímu jsou dva pryč a v osm si musím jít lehnout, jinak by řádil do desíti…spím s oběma v pokojíku.
ve školce to bude dobré, tam se vyspí, tam je učitelky dokážou zhypnotizovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.15 06:52
@Etcetera78 tak přesně do detajlu tohle všechno dělám a do minulýho týdne to fungovalo…snad se to časem spraví, třeba tou školkou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.15 07:24
Mam 5m dvojcata. Kluk je o 2roky a 5m starsi.
Prvni dvamesice, super, vsichni po o spali. Pak se to zlomilo.
Kluk spi snama, takze uspim holky a pak se tulime, zpivame. U kojeni se mu venuju.
Konecne se to lepsi. Holky uz si snama „hrajou“ takze pul dne sme na zemi na dece a domacnost, kdyz spi, po vecerech nebo kdyz je chlap doma. Ale neresim to, hlavne spokojeny deti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.15 08:40
Když se nám narodilo druhé mimčo tak dcera měla dva a třičtvrtě roku a musím říct, že to nesla opravdu špatně. Už když přišli za mnou na návštěvu do porodnice tak byla z toho hotová co se to děje, co je to za mimino a pořád mě objímala a strašně plakala. Doma jakmile jsem začala kojit tak šla vymýšlet nějakou lumpárnu protože věděla, že za ní nemůžu. Začala se schválně počůrávat atd. Prostě dělala vše proto abych si jí všimla. Ale musím říct, že časem se to zlepšilo. Malý má teď půl roku a dcerka už je v pohodě, pořád brášku hladí a pusinkuje 
A celkově už je v klidu tak neboj ono se to čase srovná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.15 08:44
No, ne ze bych chtela malovat certa na zed, ale ona to skolka muze i zhorsit. pokud se ji tam nebude libit a usoudi, ze ji tam odkladas, abys mohla byt sama s miminem treba…
ale treba se ji tam libit a bude spokojenejsi nez ted
jinak ja mam deti 15m od sebe, vsichni rikali, ze fajn je, ze s tak malym rozdilem deti nezarli - ha ha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.15 09:34
U nás třeba je to momentálně tak, že žárlí ten mladší. Jakmile vezmu starší na klín nebo si nejbože vleze ke mně do postele, tak maloch se může pominout a „Moje maminka, moje maminka!“ 
jsem ráda, že on není ten starší, ten by byl ten typ, co miminku chce trhat ručičky a nožičky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.19 22:11
Mame doma skoro trimesicni dite a trilete. Trileteho jsem pripravovala na prichod sourozence. Povidali jsme si o tom, vysvetlovala jsem mu co a proc bude. Chodil se mnou na utz, kde jsme koukali na miminko… Kdyz se narodil, dostal od miminka v porodnici i darek, co jsem mela pripraveny. Maleho ma rad, je na nej moc hodny. Hraje si s nim, houpe ho, maze mu zadecek, pomaha pri koupani… Co je spatny, je chovani ke mne. Kdyz jsme prisli z porodnice, dostal horecky. Takze se tatou na pohotovost, angina, atb. Manzel se staral, ja v ramci moznosti, moc to s novorozencem neslo. Zacal mne vyhanet z pokoje, rikal mi, ze mne nema rad. Ze mam jit varit nebo do kuchyne … Trochu si to sedlo, ale ted po mne pro zmenu krici. Rika „ty ne“. Ale uz mi i rekne, ze mne ma rad a ze se mu po mne styskalo, kdyz pro nej prijdu do skolky. I mne objima a vyzaduje chovani. On nikdy nebyl mazlivy typ. Ted, co je miminko, to vyzaduje a ja mu to dopravam, co to jde. Obcas mam pocit, ze mne nema rad. Ze jsem neco pokazila. Snazim se delat, co muzu. Hraju si s nim, kdyz to jde. Chodime denne na prochazky. Bohuzel se take musim starat o domacnost. A zatim nejde miminko nechat manzelovi a jit s nim sama, miminko beze mne dost place, jen co zavru dvere. Uz nevim, jak na ty jeho stavy reagovat. Zda to prechazet, ze to prejde nebo to hned resit. Uprimne mne uz to jeho chovani moc nezranuje, sestinedeli jsem po tajmu probrecela, ale nejak jsem si na to uz zvykla nebo co. Jak byste v techto situacich reagovali vy?
- Citovat
- Upravit
5.1.19 22:15
@Anonymní píše:
Mame doma skoro trimesicni dite a trilete. Trileteho jsem pripravovala na prichod sourozence. Povidali jsme si o tom, vysvetlovala jsem mu co a proc bude. Chodil se mnou na utz, kde jsme koukali na miminko… Kdyz se narodil, dostal od miminka v porodnici i darek, co jsem mela pripraveny. Maleho ma rad, je na nej moc hodny. Hraje si s nim, houpe ho, maze mu zadecek, pomaha pri koupani… Co je spatny, je chovani ke mne. Kdyz jsme prisli z porodnice, dostal horecky. Takze se tatou na pohotovost, angina, atb. Manzel se staral, ja v ramci moznosti, moc to s novorozencem neslo. Zacal mne vyhanet z pokoje, rikal mi, ze mne nema rad. Ze mam jit varit nebo do kuchyne
A nemůže se u vás spíš jednat o situaci, kdy děti všechno vyžadují jen od jednoho z rodičů. Děti to v určitém období mají. Příchodem sourozence si to možná zaměňuješ se žárlivostí 
neboj, syn tě má rád, přijde ten čas, kdy se od tebe nehne a bude tě potřebovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.19 22:19
@Aduš8 vyzaduje ted 99 % veci od taty. Pokzd je doma, neexistuju. Mne ani nejde o to, aby se ode mne nehnul. Ale nechci mit se svymi detmi takovy vztah. Uplne me desi, co bude dal… Myslis, ze zarli? Ja uz ale moc nevim, co vic delat, abych mu pomohla a ujistila ho, ze neni proc.
- Citovat
- Upravit
lolink
Anonymní
5.1.19 22:23
@Aduš8 promin, ted mi to doslo, cos myslela. Jsem unavena… Je to mozne. Pry kolem tretiho roku zacnou preferovat otce. Ale to odmitani az je chvilemi zly, je hrozny…
- Citovat
- Upravit
5.1.19 22:24
@Anonymní píše:
@Aduš8 vyzaduje ted 99 % veci od taty. Pokzd je doma, neexistuju. Mne ani nejde o to, aby se ode mne nehnul. Ale nechci mit se svymi detmi takovy vztah. Uplne me desi, co bude dal… Myslis, ze zarli? Ja uz ale moc nevim, co vic delat, abych mu pomohla a ujistila ho, ze neni proc.
U každého dítěte přijde období, kdy mámu bojkotuje a chce vše od táty. Je to automatické a ty to nijak nespouštíš. Asi to patří ke zdravému odpoutání od mámy. Právě, že vůbec žárlit nemusí, zvlášť, když je k sourozenci tak hodný. Jen to období přišlo v době po porodu a proto to s ním zaměňuješ.Samozřejmě to tak být nemusí, ale pokud se mu věnuješ, není váš vztah špatný. Vrátí se to zase do normálu, neboj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.19 22:25
@Anonymní píše:
@Aduš8 promin, ted mi to doslo, cos myslela. Jsem unavena… Je to mozne. Pry kolem tretiho roku zacnou preferovat otce. Ale to odmitani az je chvilemi zly, je hrozny…
Taky občas píšu všechno najednou. Já bych řekla, že budete v téhle fázi. Ale neboj, máma je jenom jedna. Začíná mu první puberta .. V té opravdové to bude horší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
5.1.19 22:25
Neplaš, je to pro něj těžký a musí si to sednout. Prostě dělej jako by nic, neřeš to, pokračuj dál v zajetých kolejích. Hlavně to moc nehroť, neujišťuj ho přehnaně o své lásce. To dítě z tebe vycítí, že jsi z toho přešlá. Nech ho, ať se s tím sžije třeba tak, že bude preferovat tatínka, ono si to časem všechno sedne. Čím víc budeš klidnější a nad věcí, tím líp pro vás všechny…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
