Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Krásný den,
jsme manželé, kteří bohužel nemohou mít děti a rádi bychom touto cestou našli maminku, která si nemůže nechat své miminko a uvažuje o přímé adopci.
Jsme podnikatelé v zemědělství, žijeme na farmě a milujeme děti, bohužel nám nebylo přáno mít své děti. Jsme finančně zajištění.
Vím, že těch příspěvků je tady hodně, ale vše řešíme i přes úřad, jen jsme chtěli jít štěstí trošku naproti.
@adoptujememimi2022 píše:
Krásný den,jsme manželé, kteří bohužel nemohou mít děti a rádi bychom touto cestou našli maminku, která si nemůže nechat své miminko a uvažuje o přímé adopci.
Vím, že těch příspěvků je tady hodně, ale vše řešíme i přes úřad, jen jsme chtěli jít štěstí trošku naproti.
Jsme podnikatelé v zemědělství, žijeme na farmě a milujeme děti, bohužel nám nebylo přáno mít své děti. Jsme finančně zajištění.
Téda tady se snad ti nákupčí dětí množí dělením. V Číně by na zakázku dítě ukradli. Mě už se z těchto pitomých inzerátů vyzývající ubohé matky k opuštění dítěte obrací kudla v kapse.
@Kipa22 nikoho nevyzyvam, aby opustil své dítě, ani dítě nechci koupit. Nechápu, proč útočíte.
@adoptujememimi2022 píše:
@Kipa22 nikoho nevyzyvam, aby opustil své dítě, ani dítě nechci koupit. Nechápu, proč útočíte.
Protože jste na emiminu asi 156tí a už je to šílené, jak se tu množí poptávka po dítěti. Od toho existuje sociálka se standardními postupy. Tohle zavání obchodováním s dětmi. Nechte se normálně prověřit. I kdyby byl váš záměr bohulibý, tak je to na hraně morálky. Zoufalá ženská, která si neví rady, se pak nechá dotlačit do kouta a to dítě jim dá. Není to o záchraně dítěte, ani o pomoci zoufalé matce. Je to jen a jen o vaší sobeckosti. V kojeňákách a děcákách je řada dětí, které čekají na rodinu, navíc na převzetí miminka z ústavu jsou čekačky. Vy nejen že přeskočíte férové a prověřené žadatele, vy v podstatě nabádáte k opuštění dítěte.
@Kipa22 píše:
Protože jste na emiminu asi 156tí a už je to šílené, jak se tu množí poptávka po dítěti. Od toho existuje sociálka se standardními postupy. Tohle zavání obchodováním s dětmi. Nechte se normálně prověřit. I kdyby byl váš záměr bohulibý, tak je to na hraně morálky. Zoufalá ženská, která si neví rady, se pak nechá dotlačit do kouta a to dítě jim dá. Není to o záchraně dítěte, ani o pomoci zoufalé matce. Je to jen a jen o vaší sobeckosti. V kojeňákách a děcákách je řada dětí, které čekají na rodinu, navíc na převzetí miminka z ústavu jsou čekačky. Vy nejen že přeskočíte férové a prověřené žadatele, vy v podstatě nabádáte k opuštění dítěte.
Trochu se uklidni. I přímá adopce se dá udělat přes OSPOD, v kojeneckých ústavech volný děti nejsou, ty volný jdou okamžitě k adopci, proč se asi na děti tak dlouho čeká? A hlavně, v přímé adopci jde dítě okamžitě k rodině, není pomalu rok u pěstounů. Kdybych chtěla dát dítě k adopci, tak hledám přímou adopci ve spolupráci s Ospodem. Pak mám záruku, že rodiče jsou prověření a dítě zbytečně necestuje a nevytváří si vztah s několika lidma.
@Kipa22 opět říkám, že nikoho nenabadam a pokud jste si přečetla můj příspěvek tak byste věděla, že to řeším i přes úřad OSPOD. Nikoho nepredbiham, nikomu neublizuju, ale vaše chování a osočování ano, nic o nás nevíte ale stavíte se do role jediné spravedlivé, která může ostatní soudit.
@Janli děkuji za pochopení, asi jsem to nedokázala vysvětlit úplně správně, ale právě chceme řešit přímou adopci a už to řeším s OSPODEM. Aby to bylo vše legální a pro dítě to nejlepší.
@adoptujememimi2022 nejlepší pro dítě je, když k adopci nedojde. A to říkám jako osvojitelka, co zbožňuje svého syna.
Systém ospodu je nastaven tak, aby rodinu pro dite vybral tým odborníků. Ne hormony ovlivněna matka.
To čekání je opravdu dlouhé, ale dočkáte se. Je to úžasný pocit.
Mimochodem, některé ospodacky tu mohou vaši zpravu číst a přímou adopci (alespoň ty v našem kraji) vetšinou moc nemusí ![]()
@evakot souhlasím, že je nejlepší pro dítě, když k adopci nedojde. Ale mluvila jsem o situaci, když už musí dojít k adopci..
Zdravím všechny. Už, se asi budu opakovat, ale hledáme maminku která čeká miminko a ví že si miminko nemůže nebo nechce nechat z jakých koliv důvodu a má termín porodu srpen, září. O jedno miminko jsem přišla ve 4 měsíci těhotenství. Moc jsme se na miminko těšili, ale bohužel nedopadlo to dobře. Další miminko už nemohu mít. Proto jsme se rozhodli pro přímou adopci. Asi si říkáte proč až srpen září ale budeme rekonstruovat byt a stěhovat se do nového. A taky proto abychom mohli se s maminkou co nejdéle setkávat a poznávat se. Proto se tedy obracíme na tento web. A věříme že najdeme maminku která čeká miminko a nechce ho dávat do kojeneckého ústavu ale snaží se miminku najít krásnou harmonickou a milující rodinu která mu da vše co ona bohužel nebude moci dát. Maminko jestli jsi tady a čteš tento příspěvek a jsi rozhodnutá pro přímou adopci tak nám napiš.
Chápu tě, ale neútoč tady na city kojeneckým ústavem a milující rodinou. Všechny děti jdou do milujících rodin, děti volné k adopci už v kojeneckých ústavech nekončí! Chceš něčí dítě, tak hraj fér!
Dobrý den. Hledám maminku, která si miminko nemůže nechat a dala by miminko k přímé adopci. Miminku dáme vše, co potřebuje. Lásku, domov, milující rodiče a sestřičku.
Prosím ozvěte se soukalova. ****
Edit adminem: osobní údaj
Ahoj. Zdravím všechny. Ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh.
Již od 3 měsíce mého života mi diagnostikovali mojí nemoc která se jmenuje Dyamondova blackfanova anémie. O co jde jde o to že jsem závislá na krevních transfuzích. S touto nemocí žijí už 37 let. Od malička jsem bývala hodně v nemocnici. Lékaři mi nedávali moc velké šance na přežití. Ve 3 měsících jsem měla 5%sanci na přežití. Byla jsem velký bojovník přežila jsem potom jsem měla kritické roky a to jestli se dožijí 5 let a potom 13 let. Přežila jsem protože jsem měla pevnou vůli a vynikající rodiče pro které, to se mnou nebylo lehké ale, nevzdali to a bojovali se mnou. Už, ve 13 letech jsem věděla že nikdy nebudu mít moc děti. Byla jsem ještě malá a tak mě to moc netrápilo. Vždycky jsem říkala že budu mít aspoň 3 děti, že půjdu do kojeneckého ústavu a vezmu si děti. Ve svých 20 letech už jsem nad tím začala přemýšlet a myslela jsem si že přes umělé oplodnění budu mít děti. Ve 23 letech jsem se seznámila se svým manželem a po deseti měsících jsme se vzali a jsme spolu stále už 13 let. Věděli jsme že já děti nemohu mít a tak jsme se rozhodli pro umělé oplodnění. Vsechno jsem konzultovala s mojí lékařkou na hematologii. Po třech sezeních a na genetice. Jsme to vzdali, protože, mi tam řekli že, by to bylo 50 na 50 děťátko by mělo mou nemoc a to jsem nechtěla, protože vím jaká to je nemoc a nechci aby se dítě trápilo jak jsem se trápila já. Lékaři mi řekli že existuje jediná možnost mít děti a to je adopce. Jedině tak jinak to nepůjde. Dlouho jsme zvažovali s manželem pro a proti. A nakonec jsme se rozhodli jít do přímé adopce. Zatím žádné miminko ještě nemáme ale doufáme že se nám to podaří a ozve se nějaká maminka která je pro přímou adopci.
A byla by rozhodnutá dát své miminko do přímé adopce. Tak holky jen jsem chtěla říct, že naděje je vždycky. A i v nemocí se dá zvládnout vše a plnit si tak svoje sny a nevzdávat se. Jednou to přijde a my se staneme šťastnou a milující rodinou která bude dítě milovat i na vzdory že to nebude naše krev. Ale jednou mi řekla lékařka, že adoptovat dítě je velký dar v životě přijmout a vychovat cizí dítě. Že to dokážou jen ti co milují moc děti a taky měla pravdu.