Připadám si nedoceněná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ty jo, si dobrá 
Je to smutné, že tě rodina neoceni, ale vykašli se na to. Nemusíš jim nic dokazovat a neztrácej čas s negativnima lidma co tě nemají rádi takovou jaká si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A vazne potrebujes jejich uznani? Je u nich problem jen v te technice (coz nechapu) nebo jim vadi spis nedokoncene vzdelani?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak se na ne vykasli ne? Jsi davno dospela. Predpokladam, ze mas vlastni byt, takze intentenzita kontaktu je jen na tobe. Ty vis, ze jsi dobra v tom co delas a to staci. Chapu, ze to zamrzi. Mozna, kdyby videli, co vydelavate. Zrovna asistentka pedagoga je docela spatne placena prace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ernais píše:
A vazne potrebujes jejich uznani? Je u nich problem jen v te technice (coz nechapu) nebo jim vadi spis nedokoncene vzdelani?
Celkem mě to mrzí, připadám si doma jak trubka. Byla jsem i pracovně rok v Německu, umím ještě anglicky, španělsky a trochu francouzsky a stejně stále poslouchám, když mám třeba meeting do 17:30, nebo někdy. kvůli deadlinům, musím sedět u práce do noci, ať nekecam, že na home office mám flákárnu, že to všichni říkají (jenže já musím vykázat hotovou práci a tu musím vymyslet a napsat) a nikdy je ani nic nezajímá… asi mě to nějak prostě mrzí vnitřně
- Citovat
- Upravit
Podle toho, co popisuješ, máš skvělou kariéru. Pokud tě ta práce navíc baví, tak jsi vyhrála v loterii. Vůbec nechápu, jak ti rodina může tvrdit, že jsi nic nedokázala, není to pravda.
Bohužel v některých rodinách to funguje tak, že existuje jen jediný „správný“ obor a cokoliv jiného je považováno za podřadné. Jedna větev mojí rodiny zásadně uznávala jen medicínu nebo práva a mě s mým studijním oborem a následnou prací považovali za totálního losera. Zato bratranci, to byly hvězdy…
Hlavně se nenech přesvědčit o tom, že rodina má pravdu. Dokázala jsi toho hodně, tak si sama sebe važ!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Oriseka píše:
Bydlite u rodicu?
Bydlím ve vlastním bytě asi 10min od nich, jsme hodně v kontaktu.
- Citovat
- Upravit
Tak jim řekni, ze tvoje sestrenka jako asistent pedagoga bude vždycky financne zavislá na chlapovi, na rozdíl od tebe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ahoj,
občas to tu používám jako deníček, tak jsem si sem přišla „postěžovat“. Nedodělala jsem magisterský titul, rodina mi vybrala studium zdravotnické školy, jenže mě vždy táhla technika. Což doma neocenili, nejsem přeci kluk.
Dnes je mi 27, pracuji pro jednu velice známou německou automobilku, pro kterou vyvíjím brzdné řídící jednotky (vše už je dnes přes "počítač, takže znalost programování v kombinaci s výbornou znalostí brzdných systémů, co a jak + navíc i Němčinou, protože technická Němčina je občas
). Mám svůj malý tým lidí, který vedu. Jsem tam jediná žena, v Německu je ještě pár, ale celkem je nás tak 5% a to sotva
A doma? Neustále poslouchám, že jsem nic nedokázala, že sestřenka, která má maturitu ted pujde studovat na asistenta pedagoga a jak je šikovná a super a at tam jdu taky.
Hrozně mě tento přístup mrzí, musela jsem po večerech hodně hodně studovat, abych na začátku udržela tempo a pak si samozřejmě vydobít i postavení, že žena není něco méně, nebo hloupější (což ano i dnes bohužel je).
Setkal jste se někdo s podobným nedoceněním?
Lidé mají různé preference povolání a představy, co je úspěch.
Připomnělo mi to jednu rodinnou historku.
Moje teta (vystudovaná právnička) se vdala za horníka. Celá rodina z toho byla na prášky, viděli ji s právníkem nebo doktorem. Horník? „Taková ostuda“.
A na svatbě vyšlo najevo, že se stydí i ženichova rodina, za takovou nevěstu. Pražanda, nikdo z jejích příbuzných neumí vzít za práci, všichni se zašili na „teplé místečka“, aby nemuseli nic dělat. Samí úředníci, právníci. Ani jeden z těžkého průmyslu, jeden inženýr, ale i ten sedí v kanclu. A její táta si zjednává řemeslníky i na vymalování chodby. Taková ostuda.
Ty jsi objektivně dobrá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já teď nechci shazovat pedagogy, ale toto studuje snad dneska kde kdo. Samozřejmě, ať si každý studuje k čemu má nejblíž. Ale málokdo si uvědomí, co obnáší studovat “klučičí” obor. Sama jsem studovala elektro, a co jsem si jen na SŠ vyslechla od učitelů. Kecy typu, že jsem ženská, a stejně skončím u plotny. V práci si utahují zase z toho, že jsi ženská, obzvlášť starší muži. Naštěstí v rodině jsem byla podporována. Taky by mně to mrzelo. Je to fakt smutný od vlastní rodiny. Asi bych jim řekla, že to s nimi nehodláš řešit, děláš co tě baví. A je super, že jsi se nenechala překecat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Celkem mě to mrzí, připadám si doma jak trubka. Byla jsem i pracovně rok v Německu, umím ještě anglicky, španělsky a trochu francouzsky a stejně stále poslouchám, když mám třeba meeting do 17:30, nebo někdy. kvůli deadlinům, musím sedět u práce do noci, ať nekecam, že na home office mám flákárnu, že to všichni říkají (jenže já musím vykázat hotovou práci a tu musím vymyslet a napsat) a nikdy je ani nic nezajímá… asi mě to nějak prostě mrzí vnitřně
Hele moji rodinu me studium a prace taky nikdy nezajimaly. Moje mama dodnes poradne nevi, co jsem studovala, na jake tema jsem psala diplomku, co muj vyzkum pro diplomku prinesl za vysledky do praxe, ani jak se mi studium vlastne darilo. Ted v praci se me taky nezepta na cem pracuju, jestli me to naplnuje a tak, myslim, ze vi akorat, ze delam ve vyvoji, ale co vyvijim uz absolutne netusi a ani ji to nezajima. U nas se proste vse bere jako samozrejmost, jak muj inzenyrsky titul, tak to ze se dokazu prosadit jako jedina zena v ciste muzskem prostredi i to, ze dokazu vymyslet neco fakt dobryho. Vubec se to nebere jako neco, z ceho by si mel nekdo sedat na zadek a slov uznani jsem se tez nikdy nedockala. Ale vis co, mne je to jedno, ja vim, ze makam, abych byla uspesna a staci mi uznani meho zamestnavatele, od rodiny nic takoveho necekam a tudiz me to od nich nemuze ani zklamat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To potřebuješ, aby tě poplácali po zádech. Snad vidíš, že úspěšná jsi. Uznání si nemůžeš vynutit, oni pro tebe měli jinou kariéru, jejich očekávání jsi nesplnila, ale oni nežijí tvůj život. Ty jsi něco dokázala, buď na to hrdá, že to pro rodinu není dost dobré, jejich problém. To, že bude sestřenice něco studovat, neznamená, že se tím bude živit.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Bydlím ve vlastním bytě asi 10min od nich, jsme hodně v kontaktu.
A co vam ten casty kontakt prinasi? Sestrenka ma taky svuj vlastni byt? Ja bych jim ukazala, kolik vydelava AP 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No jo no. Ono než ze sebe máti na sletu čarodejnic vyblekotá, že pracuješ pro vývoj brzdných řídících jednotek, tak k tomu taky musí přidat adekvátní vysvětlení. A než to všechno udělá, tak jedna bába chrápe, další dvě už se dávno baví o Mařeně odvedle, která zvládá i dva chlapy za noc, a čtvrtá na ni nechápavě čumí, protože, když chce táta zastavit jejich Favorita, tak brzdí patama skrz děravou podlahu jako Flinstoneovi, čili neví, co to brzdy jsou. Takže nikdy za hvězdu být nemůže, protože ji většinou nikdo neposlouchá nebo tomu nikdo nerozumí. Zatímco, když řekneš, že má někdo maturitu a jde studovat na pedagogickou fakultu, tak je to milé, decentní a všichni ví, o čem je řeč. Tudíž je úspěch měřitelný 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
). Mám svůj malý tým lidí, který vedu. Jsem tam jediná žena, v Německu je ještě pár, ale celkem je nás tak 5% a to sotva 
občas to tu používám jako deníček, tak jsem si sem přišla „postěžovat“. Nedodělala jsem magisterský titul, rodina mi vybrala studium zdravotnické školy, jenže mě vždy táhla technika. Což doma neocenili, nejsem přeci kluk.
Dnes je mi 27, pracuji pro jednu velice známou německou automobilku, pro kterou vyvíjím brzdné řídící jednotky (vše už je dnes přes "počítač, takže znalost programování v kombinaci s výbornou znalostí brzdných systémů, co a jak + navíc i Němčinou, protože technická Němčina je občas
A doma? Neustále poslouchám, že jsem nic nedokázala, že sestřenka, která má maturitu ted pujde studovat na asistenta pedagoga a jak je šikovná a super a at tam jdu taky.
Hrozně mě tento přístup mrzí, musela jsem po večerech hodně hodně studovat, abych na začátku udržela tempo a pak si samozřejmě vydobít i postavení, že žena není něco méně, nebo hloupější (což ano i dnes bohužel je).
Setkal jste se někdo s podobným nedoceněním?