Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Příprava na "zázrak"
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.2.15 11:15
Ahoj,
zkušenost nemám, ale v mém okolí se stalo mnoha lidem, že se zadařilo přes velmi nepříznivé prognózy. U vás se to už jednou povedlo, tak bych aspoň nějakou dobu nemyslela na případný neúspěch a soustředila se na to, že to určitě vyjde. Já osobně považuji za nejdůležitější znát přesně plodné dny, to je alfa omega všeho. A pak věřit tomu, že si miminko „zasloužíte“ a že to brzy vyjde. Na pesimismus je vždy času dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.15 11:30
Jcá bych zase přidala neotálet. Nehuntovat tělo antinou, protože časem, než by ses vyčistila by už mohl být problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.15 11:34
Zašla bych za genetikem kvůli té translokaci - nebo co vám k tomu dosud řekli?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.15 11:44
Můj muž má taky translokaci. Šli jsme cestou IVF s preimplantační diagnostikou. Přece jen kdyby se náhodou to embryo uchytilo (jako že ona většinou stejně kvůli té translokaci nevydrží), tak máme na triku poměrně seriózně zmařené zdraví dítěte.
- Citovat
- Upravit
17.2.15 12:14
Rozhodne bych nepropadala zoufalstvi. Dejte si nejaky termin do ktereho to budete zkouset prirozene a kdyz to nevyjde tak IVF.. Tak bych to udelala ja..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj holky.
Trochu pro mne choulostivé téma, proto ta anonymita. Navíc mne tu pár lidí osobně zná a jsou věci, které prostě veřejně „za sebe“ ventilovat nechci. Partner je také na toto téma - spíše jeho problém dost citlivý… Ale už pár týdnů mne užírají myšlenky z kterých asi zešílím.
Máme skoro roční dítě, které se nám povedlo „zadělat“ hezky po staru. Téměř po dvou letech snažení. Bez zásahu doktorů, léků či jiné stimulace. Partner trpí chromozomální translokací. Všude mi straší, že naše dítě byla velká náhoda. A že to mohu považovat za spíše malý - velký zázrak.
Hrozně bych si přála druhé dítě. Ale mám velké obavy, že se nám tentokrát nepoštěstí. Pamatuji si na měsíce, kdy jsme se snažili a měsíc po měsíci byli hlubším propadem do hlubšího zoufalství.
Nemáte někdo s tímto zkušenosti? Mohla bych nějak jít vstříc tomuto problému? Děkuji za každý příspěvek.