Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pokud ti nevadí odstavit úplně, tak na pár dní, ideálně týden, někam odjeď a nechej dítě tatínkovi. U nás nefungovaly žádné pokusy o noci s tatínkem, pokud jsem byla přítomná v bytě. Dvě dcery jsem odstavila právě svojí týdenní nepřítomností, a to v 20 a 30 měsících. Jedna se odstavila sama v 9 měsících. Nejmladší teď budou 2 roky a stále ji kojím. Když jsem večer mimo domov, tak v pohodě usne s tatínkem. Ale další noci zase usíná u kojení, kojí se i přes den. Věřím, že kdybych byla týden pryč, tak by dcera neměla problém se spánkem a dosáhla bych odstavu.
@Kolicek95 píše:
Nefunguje![]()
![]()
Co presne na tom nefunguje…?
Vzdycky je cesta, jen vedet jak na to a byt fakt rozhodnuta.
Takhle po tom uspani se mi budil malej porad dokud byl kojenej.. sotva jsem udelala rychlou veceri, uz jsem odbihala i na pul hodiny preuspat.. sedla jsem si k veceri a hura zpet. Usnul treba v 7, ja sla spat v 10, tak by si clovek myslel, ze jsem mela 3 hodiny vecer pro sebe
ani prd, za ty 3 hodiny jsem stihla do sebe nahazet veceri, rychla sprcha a zuby, porad jsem odbihala. Noci byly ruzny no..
Odstavovala jsem asi v 15 m (ne abych tim resila spanek, proste uz jsem videla, ze je sance, ze to pujde hladce a slo) a tohle prestalo, po uspani proste spal, ze zacatku se budil treba 3×, postupne ubiral, vetsinou doted je vzhuru jen 1×, ze si preleze k nam do postele.
Zažila jsem a souhlasím s tím, prostě přestat dělat dudlík a rozmyslet, jestli kojení neutnout taky, maximálně před spaním, přes den, záleží, jak vám to bude fungovat.
Pamatuju si tu bezmoc, fyzické vyčerpání a kde příroda udělala chybu, že matka si radši přeje umřít, aby se trochu vyspala, nevím.
Nakonec mi princip toho příšernýho spaní přišel ten, že dítě je tak strašně nevyspalý z toho věčnýho dudlání, přetrhování spánku, že prostě nemůže spát.
Nespavost z nevyspání. Už ani nejde do žádné hlubší fáze spánku, jen vystresovaně utípává únavou, ale ve skutečnosti je v něm všechno v pozoru.
To dítě si neodpočině ani náhodou.
I v jeho zájmu to utni, uvidíš, že jak začne spát lépe, skokově vyroste, vyvine se i psychicky.
Týráte se navzájem. Omyl přírody.
jako by toho ta matka neměla dost, žejo.
@Kolicek95 píše:
@citlivaduse @Borrealis Ano, chystám se na noční odstav, paradox ale je, že mám pocit, že si nemůžu dovolit třeba tři noci spát ještě míň než teď. Normálně mám strach, že to fyzicky nedám. Tři noci, když to dobře půjde. U starší jsem se chystala a chystala, až nakonec chvíli po roce začala spát celou noc ze dne na den a měla jsem to bez práce. Stále tajně doufám, že tahle teroristka taky dozraje, ale zatím teda nic moc
Já se toho bála, syn takový zavisláček. Ale lehla jsem si do obýváku, syn měl k dispozici manžela. Ten mu nabídl max vodu a nakonec to prý nebylo tak hrozný. U nás stačil víkend. Nevěřila jsem tomu dopředu. Přes den jsem kojila dál, ten noční spánek byl nebe a dudy najednou.
U nás to kolem roka bylo stejný, naprostý vyčerpání, většinu loňského roku si vůbec nepamatuju, mám pocit že jsme byli na nějakých dovolených ale jinak nevím leden-listopad nic. Jen z videí a fotek, svoje vzpomínky nemám, rok jsem prakticky nespala, jen párminutový zdřímnutí. O vánocích manžel řekl že už se na to nebude dívat jak se ničím v zájmu kojení, první lednový víkend jsem odjela a žádný pláč se nekonal, párkrát zamrčela, táta přitulil a spali dál, bylo jí 16 měsíců. Od té doby spíme. Ten trénink odpojování docela pomohl, že nevisela na prsu nonstop, ale pořád se budila co hodinu/dvě.
Tak já dítě na noc nikomu dát nemohla, manžel epileptik.
Takže jsem si ráno vzala syna na klín a řekla mu ( měl necelý rok a půl), že už všechno mlíko vypil a že je velkej kluk a bohužel už mlíčko není ( byla to trochu manipulace, přiznávám).
Byl v té době hodně mazlivý, chtěl se chovat, ale odstav proběhl v klidu, bez řvaní a nějakých šílených scén a prorvanych noci. Když se v noci vzbudil, vzala jsem ho k sobě, za chvíli usnul
To podotýkám, že jsem měla dítě do toho roku a půl jen kojené, jelikož na jídlo neotevíral pusu a z flašky se nikdy nenaučil pít…
Pak tak nějak hlad ho asi donutil k tomu, aby vzal klasické jídlo na milost, takže období klasických přikrmu mixu přeskočil a začal jíst klasické jídlo to co jsem vařila všem ( samo bez koření a podobně)…
@Borrealis píše:
Tatínek u nás aplikoval metodu "ticho v noci spíme " asi by si ji měl patentovat![]()
metoda není složitá
dítě se postaví v postýlce a huláká a třese šprušlema, volá něco jako „kojít“ nebo „dojít“
nevěda, že v pokoji je jen tatínek
tatínek se zvedne a velmi monotonním hlasem uspávače hadů dítěti praví " ticho, v noci spíme " položí jej do postýlky a odkráčí metr dál do své postele a dál chrápe
dítě v šoku, čumí
tatínek nenabízí žádné mléko, pití, nic, max při urputném rámusu šprušlí, vstane, dítě položí a praví : " ticho, v noci spíme "
max tak 5 x za noc / prej, nebyla jsem u toho /
nicméně po 3 nocích máme nové dítě, nočního SPÍCÍHO tvora na kterého se s láskou chodíme dívat do postýlky večer v devět a pícháme do něj prstem, v úleku, jestli mu něco není a jestli FAKT spí
@Koblizkova1980 kazde dítě je jiné.
Někdo to takhle zvládne někdo ne.
Měla jsi kliku že u vás to vyšlo.
:
Já takhle musela nechat 16 měs dítě otci, protože jsem byla akutně hospitalizovaná. Dítě po celou dobu pobytu noc co noc řvalo a hledalo mámu.
Za 3 dny se z něj spící andílek rozhodně nestal.
Ahoj všem, jsem tu nová a moc prosím o radu. Prckovi je rok a spaní v postýlce 60×120cm mu již pár měsíců nejde tak v klidu, jako když byl miminko. Takže je naučený od mimča spat v postýlce, ale ted se mi v noci několikrát budí a pláče s tím, že je mu postýlka úzka. Protože když ho hned vemu do náručí a položím si ho na postel, hned vytuhne a já musím počkat až pořádně usne, abych ho mohla zase vrátit zpět a za půl hodiny znovu. Vstávám každou noc několikrát a když už nemám sílu, nechám ho spát v posteli mojí 90/120cm a sama spím v polospánku u něj, aby mi nespadl. V noci teda kvalitní spánek nemá, ale přes den rádi spolu spinkáme v ohrádce, kde má místo a může se rozvalit. Já vím, můžu si za to sama..ale ted nevím, jestli ho trápit v postýlce a sebe v noci vstáváním, nebo jak to řešit?
Děkuju za rady Evča
@Efka 3101 píše:
Ahoj všem, jsem tu nová a moc prosím o radu. Prckovi je rok a spaní v postýlce 60×120cm mu již pár měsíců nejde tak v klidu, jako když byl miminko. Takže je naučený od mimča spat v postýlce, ale ted se mi v noci několikrát budí a pláče s tím, že je mu postýlka úzka. Protože když ho hned vemu do náručí a položím si ho na postel, hned vytuhne a já musím počkat až pořádně usne, abych ho mohla zase vrátit zpět a za půl hodiny znovu. Vstávám každou noc několikrát a když už nemám sílu, nechám ho spát v posteli mojí 90/120cm a sama spím v polospánku u něj, aby mi nespadl. V noci teda kvalitní spánek nemá, ale přes den rádi spolu spinkáme v ohrádce, kde má místo a může se rozvalit. Já vím, můžu si za to sama..ale ted nevím, jestli ho trápit v postýlce a sebe v noci vstáváním, nebo jak to řešit?
Děkuju za rady Evča
Spete spolu na matraci na zemi a vyreseno.
A uc ho slezat z postele nohama napred.
Mam doma úplně to samé. Jsem uz na kolaps. Male bude 8 měsíců a budí se v noci cca každých 40 min, potřebuje dudat (dudlík odmítá, UM také). Za celých 8 měsíců jsem ještě normálně nespala déle jak 2 hodiny. Přijde mi to jako nějaké vojenské mučení - nechat úplně vyřízeného člověka zabrat a hned jak padne do hlubokého spánku, tak budíček a znova a znova a znova.
Pres den pak celou dobu rve, musím porad chovat, uspat jde špatně a zase spí jen v naruci a vzbudí ji každý minizvuk. Ma to tak ale nějak celou dobu uz od narození, tak aspoň je konzistentní a člověk ví, co ma cekat ![]()
@Borrealis píše:
Tatínek u nás aplikoval metodu "ticho v noci spíme " asi by si ji měl patentovat![]()
metoda není složitá
dítě se postaví v postýlce a huláká a třese šprušlema, volá něco jako „kojít“ nebo „dojít“
nevěda, že v pokoji je jen tatínek
tatínek se zvedne a velmi monotonním hlasem uspávače hadů dítěti praví " ticho, v noci spíme " položí jej do postýlky a odkráčí metr dál do své postele a dál chrápe
dítě v šoku, čumí
tatínek nenabízí žádné mléko, pití, nic, max při urputném rámusu šprušlí, vstane, dítě položí a praví : " ticho, v noci spíme "
max tak 5 x za noc / prej, nebyla jsem u toho /
nicméně po 3 nocích máme nové dítě, nočního SPÍCÍHO tvora na kterého se s láskou chodíme dívat do postýlky večer v devět a pícháme do něj prstem, v úleku, jestli mu něco není a jestli FAKT spí
U nás bylo a hají a spinkat!! Taky tatínek, několikrát za noc. Stačily 2 noci. Třetí večer dítě vzalo na milost dudlík, dalo mi pusu, s dudanem zamrmlalo a ají a pintat… A zbytek je stejný jako u vás, krásné, roztomilé spící dítě, do kterého rodiče dloubou prstem, páč není přece možný, že tak spí ![]()
A ají a pintat mělo ještě dohru, když manželovi zazvonil budík do práce, když vzbudil i malou, ta vždy suchým, manžela napodobující hlasem zavrčela a ají a pintat ![]()