Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Ahoj, chtěla bych se zeptat jaké máte zkušenosti v případě, že jste zjistili že je váš přítel neplodný. Abych to uvedla na pravou míru, přítel byl na spermiogramu po prodělané rakovině, výsledek je azoospermie. Zajímalo by mě, zda máte některá zkušenost s tím jak se s tim muž vlastně může vyrovnat. Z počátku jsme i tom mluvili, s tím že má spermie zamrazene a žě podstoupime IVF…nyní jsme ve fázi, kdy o tom nechce absolutně mluvit, po pár týdnech od výsledku mi řekl že potřebuje čas na to aby to vstřebal, nyní už je to tak že až se sám rozhodne, tak teprve budeme řešit zda do toho vůbec půjdeme nebo ne. Strašně se kvůli tomu trápím a absolutně nevím jak tuhle situaci řešit a co dělat.
Měla jsem muže se stejnou diagnózu… i když to bolelo, opustila jsem ho. Je to hrozné, já vím a nejsem na to pyšná. Mám dvě krásné děti. Moje řešení se ti asi nelíbí. Pro mě to však bylo správné i když hodně sobecké rozhodnutí.
@Eliška026 když má zamrazené, tak bych si s ním promluvila, že už touzis po miminku, a že byste je mohli použít. Je to o to těžší, že byl vážně nemocný a nemůže zato
kolik vám je let? Pokud po 30 tak bych to už dlouho neprotahovala. Mám kamarádku, co pořád brala ohledy na partnera a teď je jí 35 a pořád děti nemají…
@Anonymní píše:
Měla jsem muže se stejnou diagnózu… i když to bolelo, opustila jsem ho. Je to hrozné, já vím a nejsem na to pyšná. Mám dvě krásné děti. Moje řešení se ti asi nelíbí. Pro mě to však bylo správné i když hodně sobecké rozhodnutí.
Asi bych se zachovala stejně, je to smutný, muž za to nemůže, ale…
@Eliška026 Pokuď má zamražené spermie tak o co mu jde? Chápu že je z toho nešťastnej ale řekla bych mu ať je rád že dostal druhou šanci po rakovině a že věčně mladá nebudeš. Když to nevyjde s jeho spermiema tak si je vezmete od dárce. A pokuď ti to i přes to bude bojkotovat tak bych ho opustila. Neumím si představit život bez dětí, chlapa můžeš vyměnit vždycky ale děti ti zůstanou na celý život. Otěhotněla sem po 6 letech,4 IVF, vím o čem mluvím ale k tomu taky musíš mít správného partnera který tě podrží
No já bych spis řekla, ze oporou nejsi Ty. Proč mu nedáš čas se s tím vyrovnat a nejsi mu poblíž? Spermie mate, on jen potřebuje čas, aby se s tou zprávou vyrovnal
Mno
…spíš bych řekla, že mu nejsi oporou ty. Prodělal rakovinu, je neplodný a ještě by ti měl být oporou, jo? Kdyby situace byla opačná, ty po rakovině a neplodná, a tvůj partner si takhle někde stěžoval, cítila by ses jak? Máš ho snad ráda ne? A jak to máš řešit? Nech plynout čas a hlavně to furt neřeš, věnujte se jiným věcem, a tohle téma na nějakou dobu vůbec nevytahuj.
Naprosto souhlasím s @skorotehotna. Prodělal rakovinu, což samo o sobě je nápor na psychiku, a teď ještě je vpodstate neplodný - takze bude nejspíš vstrebavat, že „neni chlap“ „nestojí za nic“ a bůh ví co ještě. Možná taky přemýšlí, co všechno ta léčba udělala s jeho tělem. Ty to taky nemáš lehký, kdy je uzavřený do sebe, ale ta situace není vůbec neřešitelná. Jela bych někam na prodloužený víkend nebo si našla něco, kde oba přijdete na jiné myšlenky.
@Eliška026
Mě přijde, že teď bys měla být spíš opora ty. Nevím jak je to dlouho, co se s nemocí vyrovnává. Ale vím, jaká je rakovina zásah pro člověka i blízkou rodinu. Možná má velký strach co bude. Rakovina se ráda vrací. Možná má strach pokud Vám pokusy ze zamrazených spermií nevyjdou, co pak. Přijme i cizí spermie? Nebiologické dítě. Třeba se mu honí hlavou, že ho kůli tomu opustíš. Chápu i tebe, zvlášť pokud je ti víc a na dítě chvátáš kůli věku. Tohle je těžký a chzělo by to citlivou komunikaci.
@Eliška026 kolik vám je let? A jak dlouho je partner po léčbě? Třeba si jen potřebuje urovnat myšlenky ![]()
Řešila bych to tak, že bych se s ním domluvila na termínu, kdy rozseknete, jak to budete řešit dál - třeba nějaký vhodný termín za 3-6 měsíců (výročí, dovolená…). Do té doby bych ho s tím neotravovala, ale pak trvala na tom, aby zaujmul nějaké stanovisko.
Asi jsem opomněla napsat, rakovinu prodělal ještě před tím než jsme se poznali, takže už když jsme spolu začali tak věděl že by v tom mohl být problém… samozřejmě že jsem na něj netlačila…nyní po skoro ročním snažení jsme se rozhodli že je na čase zjistit, jak na tom je…bohužel zpráva špatná…dala jsem mu čas samozřejmě na to aby se s tím vyrovnal…já se s tím také vyrovnávám…ale bohužel úplně sama, já jo podporuji jak to jde, ale z jeho strany vůči mé osobě necítím absolutně žádnou podporu v rámci toho že vlastně teď vše budu podstupovat já,…
Holky, je moc prima, že si myslíte, že kočka by mu měla být oporou…tady jde taky o to, že je zde vyhlídka, že zůstanou bez dětí a proč ona by měla být bez dítěte? Zakladatelko, uvědom si, zda chceš všechny ty procedury absolvovat s velmi nejistým výsledkem. Jasně, že to není jeho chyba, tím méně tvoje. S jiným partnerem můžeš tŕeba otěhotnět ráz dva a mít kupu dětí. Ujasni si, jestli ti to sebeobětování stojí za ten risk, že to třeba nevyjde a roky ti už nikdo nevrátí.
Tohle - „nyní už je to tak že až se sám rozhodne, tak teprve budeme řešit zda do toho vůbec půjdeme nebo ne“ - zní nepatřičně vzhledem k jeho mizerné situaci.
Můj názor - on je částečně zmrzačený po nemoci a není jaksi dost rád, že vůbec našel přítelkyni. Názor výše bych neztrpěla, ani kdyby tu rakovinu prodělal během vztahu se mnou. Už vůbec jen fakt, že MUSÍŠ PODSTOUPIT umělé oplodnění je blbý a nepříjemný a není to samozřejmost. Je to tvoje dobrodiní, které věnuješ do vztahu, kde chce o dětech rozhodovat JEN ON. Nehledě na to, že si vezmeš materiál od rakovinou zatíženého muže. Určitě už rakovinu v době odběru spermatu měl. Já bych ani o takové sperma nestála a chtěla bych darované. Měla bych strach, aby dítě zplozené ze spermatu nemocného muže nemělo větší tendenci dostat rakovinu dříve, třeba už v dětství.
Já bych řekla, že máš sobeckého muže a že by nebylo zas tak moc škoda se od takového přestat nechat trápit vydíráním. Není schopný domluvy ani dohody, evidentně. Tohle ti za to nestojí.
@Eliška026 Hlavně se nenech vmanipulovat do pozice, že musíš na něho pořád brát ohledy, protože je po nemoci.
Nemusíš. Pokud se dostal do stavu ZDRAVÝ, tak je zdravý. Pokud chce být stále jako nemocný, pak se k němu více hodí nemocná žena a můžou se doplňovat.
Když jsi s někým chvilku, tak mu tím nedáváš ani nezaručuješ zbytek svého života. To si ten druhý musí zasloužit, abys s ním chtěla zůstat.