Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@sloninka
souhlas.A nejen ve skole,ale i doma,u lekare nebo treba v knihovne
To,ze dite umi poslechnout autoritu (i kdyby tu „umelou“) jeste neznamena,ze neni osobnost
mozna je to prave naopak ![]()
Jen tak mimochodem mám hrozně ráda, když se tu v podobných diskuzích začnou ženy „svěřovat“ s tím, že jsou učitelky a že jim stačí ve třídě jedna taková osobnost… ![]()
@mmd píše:
Jen tak mimochodem mám hrozně ráda, když se tu v podobných diskuzích začnou ženy „svěřovat“ s tím, že jsou učitelky a že jim stačí ve třídě jedna taková osobnost…
Ono to bude možná tím, že pod pojmem „osobnost“ vidí matky a učitelky něco úplně odlišného. Zatímco maminky pod pojmem „osobnost“ skryjí v podstatě opravdu nevychované dítě, ve škole je skutečnou osobností pro nás každý žák, který je přemýšlivý, přátelský, kamarádský, inspirativní a ochotný přijímat a používat nové informace. S tím, jestli má nebo nemá poslední slovo, jestli umí nebo neumí přijmout autoritu dospělého to vůbec nesouvisí.
@hanka.br. Psala jsem teď spíše o školkových dětech, některé mají opravdu období, kdy mají zvýšenou potřebu se vymezovat vůči okolí. Já mám jen pocit, že pro spoustu lidí znamená nevychovanost to, když dítě neuposlechne každý - i mnohdy nesmyslný- rozkaz dospělého. Setkávám se každý den s opravdu nevychovanymi dětmi, kteří bez studu ocejchuji kolegy magory, debily, sprostě řvou na ředitelku, že vypálí školu a že nás všechny seřežou a podobně. Pro mě není nevychovanost, když dítě asertivně řekne, když se mu něco nelíbi, nebo když má jiný názor, než dospělý nebo pedagog a dokáže si své stanovisko obhájit. ![]()
A ještě dodatek - ani divočejší temperament dítěte bych rozhodně neocejchovala jako nevychovanost.
@mmd píše:
A ještě dodatek - ani divočejší temperament dítěte bych rozhodně neocejchovala jako nevychovanost.
rodiče občas mají v pohledu na své děti růžové brýle.
@mmd píše:
@hanka.br. Psala jsem teď spíše o školkových dětech, některé mají opravdu období, kdy mají zvýšenou potřebu se vymezovat vůči okolí. Já mám jen pocit, že pro spoustu lidí znamená nevychovanost to, když dítě neuposlechne každý - i mnohdy nesmyslný- rozkaz dospělého. Setkávám se každý den s opravdu nevychovanymi dětmi, kteří bez studu ocejchuji kolegy magory, debily, sprostě řvou na ředitelku, že vypálí školu a že nás všechny seřežou a podobně. Pro mě není nevychovanost, když dítě asertivně řekne, když se mu něco nelíbi, nebo když má jiný názor, než dospělý nebo pedagog a dokáže si své stanovisko obhájit.
Tak to asi nikdo, že? Ale o takovéto reakci se určitě nebavíme.
@mmd píše:
Jen tak mimochodem mám hrozně ráda, když se tu v podobných diskuzích začnou ženy „svěřovat“ s tím, že jsou učitelky a že jim stačí ve třídě jedna taková osobnost…
Co je na tom špatného?
Zakladatelko, jak jste dopadli ve škole?
Taky jsem máma problémového předškoláka. I když asi trochu jinak. Aktuálně se velice předvádí, potřebuje být středem pozornosti. Jak je někde, kde je víc dětí, tak je strká a snaží se na sebe jakkoliv upozornit, případně ze sebe dělá „blbečka“ - pitvoří se, sisla, válí se po zemi.. Nikdy to nedělá, když jsem u toho já. Já bych ho totiž „zhvizdala“ a okamžitě odvedla domů, zakázala pohádky a sebrala oblíbenou hračku. Dělá to nejvíc na kroužcích. Přesto ho mají děti rády a ve školce ho chválí.
Teď se začíná prosazovat i doma. Na všechno má odpověď. Nic nechce. Prohlásí, že je vybitý a nehnu s ním. Zakazu mu, co jde, takže nakonec ještě kope do věcí a ječí. I podle logopedky a psycholožky je velice svéhlavý a navíc komplikovana osobnost. Všechny hned na začátku testuje. Jak ho nezvládnou, mají smůlu.
Upřímně doufám, že to je jen další období.
@Anonymní píše: … Nikdy to nedělá, když jsem u toho já. Já bych ho totiž „zhvizdala“ a okamžitě odvedla domů, zakázala pohádky a sebrala oblíbenou hračku. … … … Zakazu mu, co jde, takže nakonec ještě kope do věcí a ječí. …
Nechci zasahovat do práce logopedky a psycholožky, ale nejsem si jist, že „zhvízdat“, zakázat a sebrat oblíbenou hračku je nejlepší řešení. Osobně preferuji projevovat dítěti lásku a respekt a tak s ním budovat vztah. Pokud rodič využívá sílu své autority a nedopřává děti svobodu, pak se dítě může projevovat agresivně. Kdežto při vzájemné komunikaci založené na respektu mohou rodiče dětem nastavovat hranice a učit je komunikaci, toleranci a tomu již zmíněnému respektu.