Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Má prosím někdo podobný problém? A jak ho řešit?
Dcera má problémy s usínáním. Přes den je naprosto normální, večer taky, ale jde s spát a pak to začne, jakmile se hnu z pokojíčku, tam slzy, hysterie, ať nechodím pryč… proboha je jí skoro 9. Její 5letá sestra žádný problém nemá, ta usne úplně v pohodě.
Jsou spolu v pokojíčku.
Starší chodí se slzami, že nemůže spát atd…třeba i 2 hodiny…pak nějak usne, ale je to fakt peklo.
Ráno se vzbudí, nechce se jí vstávat…a je zas normální.
Mě to normální nepřijde. Je to fakt psycho.
Začalo to vloni v létě, když byla bez nás na chatě s babičkou. Pak byla cca před měsícem a půl mladší na ŠvP a od té doby to takhle má…
Zažil to taky někdo?
Díky za rady.
Ahoj, nemá třeba strach ze tmy? Nebo z něčeho jiného (strašidlo pod postelí…)? Když jsem byla takhle stará, měla jsem v pokoji plakát Dady Patrasovy, nevím proč, ale nikdy jsem to našim nerekla, ale hrozně jsem se ho bála, protože Dada na mě porad koukala, nechtěla jsem v tom pokojíčku být ani chvíli sama…
Může to být maličkost…
A ona chodí spát ve stejný čas jako pětiletá? Muze něco dělat před spaním? U nás má devítiletý pokojík pro sebe a sice musí do pokojíku, ale má tam gauč, čtecí lampičku a může si ještě tak půl až třičtvrtě hodiny číst, než půjde spát, nemá striktně danou hodinu, jen mu říkám, že pokud by se mu někdy ráno nechtělo z postele, tak je to znamení, že přetáhnul.
Může jít samozřejmě na záchod, v koupelně má kelímek na vodu, kdyby měl žízeň.
Nemohla třeba zahlídnout něco v televizi? Já taky jako dítě pořád vymejšlela, že přijde duch nebo vrah
Když mi bylo asi 12, tak jsem viděla Šestý smysl a byla jsem z toho hotová měsíc
A jsem s tim pošahaná doteď, vždycky si vzpomenu na něco z filmu nebo knížky a v noci se bojim.
@LE.nova
Není to jen doma, je to i na chatě..... Říká, že tam nechce být sama, je tam ale se sestrou a ještě necháváme dokořán dveře než usne.
Sedím tam u ní třeba 30 minut a pak jdu…a ona se probere a začne to. Je to ale fakt psycho. Je jak blázen. Dřív to nemívala, žádné trauma neprožila, ve škole vše ok, učí se dobře.
Prostě přes den je normální holka a v noci tohle.
Už jsme z toho s manželem fakt vyčerpání…
Neplatí na ní nic, ani po dobrém ani po zlém…
Přes den si to uvědomuje a večer je to nanovo.
3.den většinou usne rychle, ptz je z těch 2 předešlých unavená.
Sportuje, má koníčky, není možné, aby večer nebyla unavená a přesto se to děje.
@Helileli
Může chodit později než sestra, ale nechce. Nechce usínat sama.
Já ji taky vysvětlovala, že třeba když nemůže usnout, tak ať si čte nebo si jen tak leží a relaxuje. Taky si vzpomínám, že se mi večer nechtělo spát, když jsem byla malá, ale rozhodně jsem nedělala takový scény a ani jsem to našim neříkala…
@Overlook
O nic konkrétního nejde. Jen se bojí být sama. Ale přece tam nemůžu sedět celou noc…
Přes den si to uvědomuje, jak jsem psala, i s tím jde do postele…ale pak to stejné začne.
A je jedno jestli jde spát v půl 9 nebo v půl 11…
A co kdyby sis sní na chvilku lehla než usne? Já vím , je velká a je to na bednu.. my to měli také..trvalo cca půl roku a to si s ní každý večer někdo z nás lehal..jinak pláč a stres a to se nedalo vydržet. Ne , že bychom rezignovali, ale když jsem viděla, jak je ve stresu a plná strachu tak jsem si sní lehala, než usla. Postupně jsem odcházela dříve a byla třeba vedle v kuchyni a dalo se ,ale jak říkám cca půl roku z ničeho nic…, a to spala od malinka sama. Nebo jí pustit něco hezkého do sluchátek?? Držím palce…s dětmi to není lehké, že??
Prostě se bojí, no. Já se třeba tmy částečně bojím dodnes. Je takový probém jí večer před spaním přečíst pohádku ?
Nebo jí dej na bubáky nějaký amulet.
@drsňačka
To dělám…usne, plížím se pryč…vzbudí se a je to tu.
@Kazimíra Olejovka
Všechno tohle vyzkoušeno. Pohádku má, jsem s ní v pokojíčku, lampička svítí, dveře k nám dokořán…
I třeba hodinu tam jsem, ale jakmile jdu, probere se do polospánku a zas…
@Kazimíra Olejovka
Ona se ničeho konkrétního nebojí. Kromě toho, že zas nebude moc spát.
Já na ni jdu fakt jemně, diplomaticky…všechno chápe. A stejně je to skoro noc co noc…
Už mi došly nápady ![]()
@zvo80 Syn /6 let/ to taky občas má, večer usne u pohádky a někdy se v noci vzbudí a chce abychom tam byli. Vezmu si matraci od lehátka, deku a ležím prostě u něj na zemi. Mě to problém nedělá. Časem to přejde…
Chlácholím se tím, že za pár let se nepřijde ani před spaním pomazlit…a matka prostě bude jen „děsnej vopruz“ ![]()
Pokud to začalo od návratu od babičky, prostě jen tam asi něco viděla…děti si to většinou moc neuvědomují. Může cítit strach a přitom nemůže určit z čeho.
Jsem vyřízená, unavená…
S manželem nemáme skoro jediný klidný večer pro sebe… což je taky na prd.
Ten už pak na ní startuje ve zlým, já jí braním…pak se pohádáme… ach jo. (samozřejmě ne před holkama)
Pořád čekám, kdy to bude ok a furt nic.
@Kazimíra Olejovka
Jo to je jediný, co si říkám taky…že to jednou přejde a budeme jí spíš na obtíž. Ale je to fakt děsný psycho…