Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Flyingfrog píše:
Nemůžu si pomoct, ale vždycky mě „dojímá,“ jak se říká, že teď ženské čekají na první těhotenství, dělají kariéru apod. A co když nedělají kariéru, nečekají až zahřmí, jen jaksi nenašly dřív toho, s kým by to dítě mohly mít?Nebo, že bych byla taková výjimka, že chlapa, co za něco stojí, jsem potkala až v 27?
Je mi 28, mám sice chlapa, ale dítě nechce. Taky si myslím, že nejsem žádná kariéristka ![]()
Hm a já toho pravýho potkala až na starý kolena
V 31 letech.Dítě jsem chtěla už mnohem dřív,ale jaksi nebylo s kým a když bylo,tak se zjistilo,že to jaksi nejde,protože jsem v předčasné menopause
Blbý načasování ![]()
Davdan píše:
Ahoj holky, vzpomněla jsem si na výrok jedné dr „kdyby dneska ženský nečekaly s prvním dítětem do třiceti, neměly by s otěhotněním problém“.
Občas si na to vzpomenu a přemýšlím - je tu někdo, komu by dr (nepřímo) řekla, že je jeho tělo na první dítě starý a proto nemůže otěhotnět? Taktně, samozřejmě, inteligentní dr to neřekne na plnou hu-u.
mně gynekolog několikrát zopakoval, že jsem mladá a že se nemám čeho bát, je mi třicet a čekám první dítě
Děkuju admince za změnu názvu diskuze.
![]()
A vám děkuju za příspěvky.
U tohohle ani nezáleží na věku, fyz. zdatnosti atd - nejdůležitější je mít jaksi ZDROJ, že?
Bez spermií se těžko oplodňuje.
Někdy si ale říkám, že ty nejplodnější roky strávíme třeba na VŠ nad učebnicema..
Kdyby se zkrátila doba studia (kolik naučeného pak opravdu upotřebíme v praxi??), stíhalo by se to dřív. ![]()
No ono se to lehce řekne, ale i kdyby byly peníze, zázemí atd… ne každá ženská má to štěstí že potká toho „pravého“ ve 20 letech. Naopak znám dost případů 20-25 letých holek, které otěhotněly a po pár letech (či dokonce měsících) zjistily, že ten současný partner jaksi není to „ono“.. Z biologického hlediska je určitě lepší být těhotná ve 20 než v 35, ale zas tak dramaticky bych to neviděla. Já měla taky hranici 30 let, partner byl, ale taky jsme ještě chtěli udělat tohle a pak tamto, najít si to správný bydlení, atd atd, no a je mi 33, otěhotněla jsem okamžitě po vysazení HA a jsem celkem bez větších problémů, resp. nemyslím si, že těch pár potíží co mě během těhotenství potkalo, by mě nepotkalo před 10 lety.. Takže prostě všeho s mírou, a žádný stres děvčata ![]()
Teda děvčata, vy jste tedy skutečně stará …
Já jsem z generace Husákových dětí a většina z nás, co šla studovat, dítě do 30ti let neměla, nebyla na to doba. Byli jsem první generace, která mohla pořádně využít svobody, a tak se to celé většinou protáhlo. Většina mých kamarádek začínala s pokusy o otěhotněním až tak kolem 33 let a výše. A nebylo to jen kvůli kariéře, ale směsice touhy cestovat, studovat, poznávat a pak většinou taky nebyl na dosah ten pravý. Mezi námi byla do 30tky a i dva, tři roky déle jiná nálada, děti jsou na řadě až teď. A zatím žádná z kamarádek problémy neměla, problémy mají až moje dvě mladší kolegyně, oboum je do 30ti let.
Mně je 37 let, s pokusy jsme začali v mých 35, mám za sebou jedno zamklé těhotenství.
Člověk musí mít i jiné zájmy, koníčky a ne se jen upínat na děti. To moje první otěhotnění přišlo v době, kdy jsem to vůbec nečekala, nemyslela na to. Takže jsem zatáncem neupínání se na to jedno jediné …
Když se tak rozhlédnu kolem sebe, pocituji jeste jeden zvláštní úkaz …možná si to jen namlouvám, ale mám pocit, že se vyskytuje stále více žen okolo 30ti let, kterým biologické hodiny tlučou na poplach dost nahlas, ale nemají toho pravého chlapa vedle sebe. A všímám si toho hlavně u VŠ vzdělaných žen…nevím, čím to, jestli se chlapi vedle vzdělané ženské, mnohdy uspěšné v práci, cítí méněcenní a nevydrží v takovém vztahu…nebo ty ženy mají až moc vysoké nároky na chlapa vedle sebe…ale mám takových kamarádek alespon 5 a všechny si mi stýskají, jak by už taky chtěly rodinu…a nejsou to žádné kariéristky, proste nevím, je to divný fenomén. ![]()
Miriska píše:
Když se tak rozhlédnu kolem sebe, pocituji jeste jeden zvláštní úkaz …možná si to jen namlouvám, ale mám pocit, že se vyskytuje stále více žen okolo 30ti let, kterým biologické hodiny tlučou na poplach dost nahlas, ale nemají toho pravého chlapa vedle sebe. A všímám si toho hlavně u VŠ vzdělaných žen…nevím, čím to, jestli se chlapi vedle vzdělané ženské, mnohdy uspěšné v práci, cítí méněcenní a nevydrží v takovém vztahu…nebo ty ženy mají až moc vysoké nároky na chlapa vedle sebe…ale mám takových kamarádek alespon 5 a všechny si mi stýskají, jak by už taky chtěly rodinu…a nejsou to žádné kariéristky, proste nevím, je to divný fenomén.
Hele ono se říká, že zamilovat se má člověk v bláznivejch letech, že pak už to jde hůř. S věkem rostou nároky - to je fakt. ![]()
Já co mám bězdětné třicetileté kamarádky, většinou třeba v 18 kluky měly, ale chtěly si užívat, furt se jim zdálo, že na zodpovědnější vztah je moc brzy. A najednou je pozdě. ![]()
Ale to je zrovna jen tahle skupina žen, věřím, že hodně holek prostě fakt ne a ne potkat toho pravýho a zas než mít dítě jen tak s nějakým chlapem… ![]()
Já našla toho pravýho už v 17, ale nejdřív bylo dost času, pak se stavěl barák a otěhotněla jsem teď ve 32 letech. Spíš si myslím, že je to o zdraví. Pokud má holka problémy už ve 20 tak by moc otálet neměla. Ale pokud je to v pohodě tak není kam moc spěchat. Já mám doktorku, která sama rodila po 35 roce.
emaf píše:
Já našla toho pravýho už v 17, ale nejdřív bylo dost času, pak se stavěl barák a otěhotněla jsem teď ve 32 letech. Spíš si myslím, že je to o zdraví. Pokud má holka problémy už ve 20 tak by moc otálet neměla. Ale pokud je to v pohodě tak není kam moc spěchat. Já mám doktorku, která sama rodila po 35 roce.
O zdraví samozřejmě taky, ale spíše o těch podmínkách. Mám kamarádky, které mají problémy a na doporučení lékaře by měly mít co nejdříve dítě, ale chlap prostě není
Kdyby mi doktor řekl ve 20, že na tom nejsem se zdravím nejlíp, asi bych s tím stejně nic nemohla dělat.
Miriska píše:
Když se tak rozhlédnu kolem sebe, pocituji jeste jeden zvláštní úkaz …možná si to jen namlouvám, ale mám pocit, že se vyskytuje stále více žen okolo 30ti let, kterým biologické hodiny tlučou na poplach dost nahlas, ale nemají toho pravého chlapa vedle sebe. A všímám si toho hlavně u VŠ vzdělaných žen…nevím, čím to, jestli se chlapi vedle vzdělané ženské, mnohdy uspěšné v práci, cítí méněcenní a nevydrží v takovém vztahu…nebo ty ženy mají až moc vysoké nároky na chlapa vedle sebe…ale mám takových kamarádek alespon 5 a všechny si mi stýskají, jak by už taky chtěly rodinu…a nejsou to žádné kariéristky, proste nevím, je to divný fenomén.
Ony možná nemají až tak vysoké nároky, ale bere se to, že by chlap měl mít lepší vzdělání než žena, lepší práci atd. A to tyhle ženský pak mají výběr značně omezený. Navíc často to jsou trošku generálové (pár jich kolem sebe taky mám, nejspíš i já k nim patřím) a najít chlapa kterej tohle zvládne je kumšt.
K tématu, já jsem teda s mimi čekat do 30 nechtěla, ale představa, že bych rodila třeba ve 20 mě vyloženě děsila. Kolem 25 jsem už tak nějak si říkala, že by mimi šlo, ale chci mít aspoň trošku jistotu, že ho uživíme, budeme mít střechu na hlavou a tak se nám to protáhlo do 27. Stará si tedy nepřipadám a dřív by mi mimi značně komplikovalo život.
Ahojky, podělím se o svou čerstvou zkušenost s mým gynekologem
Nedávno jsem oslavila 28. narozeniny. Včera jsem byla na prevenivní prohídce. Oznámila jsem dr, že už jsem vysadila HA a že během příštího roku se začneme snažit o mimi. S tím, že pokud by se do té doby stala „nehoda“, tak to nebude vadit. Mám štěstí, že po vysazení mám pravidelný 28denní cyklus a ovulace probíhá (což mi bylo na prohlídce potvrzeno
A pak prý jestli mám dotazy a já, že teď řešíme nehormonální antiko a že jsme zkoušeli Pharmatex…a tak a on na to, že nejlepší je nechat to na přírodě a spoléhat se na metodu plodných a neplodných dnů! že když bude styk těsně po MS nebo těsně před MS, tak se nemůže nic stát, že na tuto metodu spoléhají desetitisíce párů (zejména křesťansky založených) a vychází jim to…(tak jsem si vzpomněla na tyto páry v rodném městě, které mají průměrně 4 - 5 dětí…
)
Takže mi pan doktor taktně naznačil, že už je čas. Protžoe doporučit jednu z nejméně spolehlivých metod… 18ti leté studentce by asi doporučil něco jiného že ![]()
Tak sem mu řekla, že to s partnerem proberu..ale že si nejsem jistá, jeslti bude mít stejnou důvěru v mé tělesné pochody a pocity
…no…nemá
![]()
Jinak doktor je to velice dobrý..ale tomuhle jsem se pak musela usmívat ![]()
Spíš mi přijde, jestli pan doktor není taky trochu křesťansky založený, bohužel se pak stává, že to ovlivňuje jeho názory na věci, které by měly zůstat nestranné. Čekala bych, že by ti řekl narovinu, abyste na nic nečekali
Ale máš pravdu, tomu bych se musela i já smát ![]()
Pomka píše:
Spíš mi přijde, jestli pan doktor není taky trochu křesťansky založený, bohužel se pak stává, že to ovlivňuje jeho názory na věci, které by měly zůstat nestranné. Čekala bych, že by ti řekl narovinu, abyste na nic nečekaliAle máš pravdu, tomu bych se musela i já smát
jasný. On se i ptal, proč tedy čekat až na příští rok, když „nehoda“ by nevadila..jenže já ještě teď řeším nějaké pracovní změny a taky jsme se na tom dohodli s partnerem (však mi to taky dalo
) jsme spolu teprve rok..:) …a pak on na to, že jako by se spoléhal na tuhle metodu
Jeho inklinací ke katolické víře nemohu posoudit, křížek ani obrázky v ordinaci nemá…
třeba je to nasazený tajný agent ![]()
emaf píše:
Já našla toho pravýho už v 17, ale nejdřív bylo dost času, pak se stavěl barák a otěhotněla jsem teď ve 32 letech. Spíš si myslím, že je to o zdraví. Pokud má holka problémy už ve 20 tak by moc otálet neměla. Ale pokud je to v pohodě tak není kam moc spěchat. Já mám doktorku, která sama rodila po 35 roce.