Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
AhojkyMám 2 letou dceru.. a doslova a do písmene mám chuť ji přerazit..
Brutálně odmlouvá, křičí na mě, bije mě.. když chce na klouzačku a někdo je tam před ní, normálně ho schodí nebo pokouše.. dá facku a atd.. nebo když si někdo vezme hračku se kterou si ona zrovna chce hrát tak udělá to samé![]()
už se stydím s ní chodit ven.. někam mezi lidi, nebo jezdit metrem? Tramvají.. a atd je pro mě za trest.. mám vždycky pocit na zvracení když vím že nás něco takového čeká.. včera jsem se už neudržela a dala jí facku.. maličkou ale dala. A pak mě to mrzelo.. stála koukala na mě a řvala na mě : NE! Když jsem ji slušně požádala aby uklidila pokoj. A v ten moment už mi ujela ruka..fakt už nevím co s ní.. řve při spaní.. jídlo vyhazuje do koše a nebo dělá že se pozvrací.. já už fakt nevím.. pediatr mi poradil ať jsem přísná.. a občas tedy klidně lehce placnu přes zadek.. ale u ní nezabere nic
prosím poraďte..!
a na tatínka reaguje jak?
V momentě zahozeného jídla, by byla bez jídla. Z hřiště po prvním útoku na jiné dítě domů. Neuklizené hračky zabavit, když si uklidí, tak jí nějaké zabavené vrátit. A hlavně důsledně. Když ji budeš bít, tak ti to bude vracet a útočit na ostatní děti. Pokud máš jedno dítě, tak se to dá. A když udělá něco dobře, tak to okomentuj nebo pochval. Jako třeba hezky si to snědla, asi ti to chutnalo. Zabrat to nemusí, ale u mě to fungovalo u všech, i když stále denně zkoušejí, jestli náhodou nepovolím.
@Anonymní píše:
AhojkyMám 2 letou dceru.. a doslova a do písmene mám chuť ji přerazit..
Brutálně odmlouvá, křičí na mě, bije mě.. když chce na klouzačku a někdo je tam před ní, normálně ho schodí nebo pokouše.. dá facku a atd.. nebo když si někdo vezme hračku se kterou si ona zrovna chce hrát tak udělá to samé![]()
už se stydím s ní chodit ven.. někam mezi lidi, nebo jezdit metrem? Tramvají.. a atd je pro mě za trest.. mám vždycky pocit na zvracení když vím že nás něco takového čeká.. včera jsem se už neudržela a dala jí facku.. maličkou ale dala. A pak mě to mrzelo.. stála koukala na mě a řvala na mě : NE! Když jsem ji slušně požádala aby uklidila pokoj. A v ten moment už mi ujela ruka..fakt už nevím co s ní.. řve při spaní.. jídlo vyhazuje do koše a nebo dělá že se pozvrací.. já už fakt nevím.. pediatr mi poradil ať jsem přísná.. a občas tedy klidně lehce placnu přes zadek.. ale u ní nezabere nic
prosím poraďte..!
mám dojem, že chybu jste někde udělala vy… možná trávíte moc času u PC, nejste důsledná… vaše dcera možná jen potřebuje více vaší lásky…
@zoy píše:
V momentě zahozeného jídla, by byla bez jídla. Z hřiště po prvním útoku na jiné dítě domů. Neuklizené hračky zabavit, když si uklidí, tak jí nějaké zabavené vrátit. A hlavně důsledně. Když ji budeš bít, tak ti to bude vracet a útočit na ostatní děti. Pokud máš jedno dítě, tak se to dá. A když udělá něco dobře, tak to okomentuj nebo pochval. Jako třeba hezky si to snědla, asi ti to chutnalo. Zabrat to nemusí, ale u mě to fungovalo u všech, i když stále denně zkoušejí, jestli náhodou nepovolím.
Já ji hodně chválím.. dost.. jídlo zábavim a hračky taky ale stejně si vždy něco najde..
@wanillca píše:
mám dojem, že chybu jste někde udělala vy… možná trávíte moc času u PC, nejste důsledná… vaše dcera možná jen potřebuje více vaší lásky…
PC a Tv nemáme. Máme jen mobily a ty doma moc nepoužíváme.. řekla bych že lásky má hodně..
Mám podobného syna. Jsou mu 3. Loni to byla krize. Byla jsem brutálně pokousaná. Klidně 10 kousancu najednou. Nepomohlo nic. Důsledná jsem byla a stejně to dělal. Musel z toho vyrůst.
Teď už „jen“ hází věcmi a občas plácne. Ale lepší se to.
Mám i starší dítě a s tím nikdy problémy nebyly. Takže bych neřekla, že to je výchovou, ale temperamentem dítěte a povahou.
U nás zabírá nulová tolerance. Bouchnes a jdeme domů, odchazis z místnosti a další. Neuklízís hračky, uklidím je na půdu. Děláš blbosti u jídla, nejis a další jídlo je za 3 hodiny.
Plus nedávám moc sladkého.
A2
V tom případě doporučuju hodně čokolády na pevné nervy a vytrvat. Na uklízení je lepší, když jí konkrétně říkáš: panenky do police, kostky do bedny… A to že si vždycky něco najde je normální, prostě to zkouší. Co řízená činnost s tebou, vydrží si malovat, skládat stavebnici?
@Anonymní píše:
Mám podobného syna. Jsou mu 3. Loni to byla krize. Byla jsem brutálně pokousaná. Klidně 10 kousancu najednou. Nepomohlo nic. Důsledná jsem byla a stejně to dělal. Musel z toho vyrůst.
To u nás proběhlo taky, když jim byly 1 a 2 roky. Kousaly se navzájem, do mě naštěstí ne. Snažila jsem se tomu zabránit, ale stačilo se otočit a bylo. Když jsem s nima přišla ohryzanýma (každý aspoň 15 kousanců) k pediatře na prevenci, tak jsem jí to říkala a odpovědí mi bylo, že přivázat každého na opačný konec koštěte (jako vtip samozřejmě). Teď už se nekoušou, ani do nikoho jiného.
Já mám dvouletyho kluka a napadá mě - jak spolu komunikujete? Já kluka „slušně požádat, ať si uklidi pokoj“, tak to nepobere a vybodne se na to. Ale když z toho udělám trosku hru nebo závod kdo to dřív nahazi do bedynky, tak se muže pretrhnout. To je jen příklad.
Na kousani a biti bych zarvala hroznym hlasem a dost! (můj se většinou lekne a všeho nechá) a pokud bije ostatní, tak okamžitý odchod ze hřiště/herny. Jídlo nedat, nepovolit, byt tvrdá, ale nebit.
@Anonymní píše:
AhojkyMám 2 letou dceru.. a doslova a do písmene mám chuť ji přerazit..
Brutálně odmlouvá, křičí na mě, bije mě.. když chce na klouzačku a někdo je tam před ní, normálně ho schodí nebo pokouše.. dá facku a atd.. nebo když si někdo vezme hračku se kterou si ona zrovna chce hrát tak udělá to samé![]()
už se stydím s ní chodit ven.. někam mezi lidi, nebo jezdit metrem? Tramvají.. a atd je pro mě za trest.. mám vždycky pocit na zvracení když vím že nás něco takového čeká.. včera jsem se už neudržela a dala jí facku.. maličkou ale dala. A pak mě to mrzelo.. stála koukala na mě a řvala na mě : NE! Když jsem ji slušně požádala aby uklidila pokoj. A v ten moment už mi ujela ruka..fakt už nevím co s ní.. řve při spaní.. jídlo vyhazuje do koše a nebo dělá že se pozvrací.. já už fakt nevím.. pediatr mi poradil ať jsem přísná.. a občas tedy klidně lehce placnu přes zadek.. ale u ní nezabere nic
prosím poraďte..!
Ve dvou letech bych ji asi vzala k dětskému psychologovi, ať poradí.. Protože to může být horší a horší špatným přístupem..
Nesmis se ji bat ona to citi. Ty si sef. Dokud by neprestala, tak vojna. Bez jidla, z hriste odtahnout, zakazovat co ma rada a vysvetlovat, ze ostatnim se neublizije a jake to muze mit nasledky. A pokud zakazes neustoupit. Nevyhrozuj placnutim, to bys ji mohla rezat cely den.
Asi 3× jsem zajecela tak, ze i manzel byl v pozoru v zivote to nezazil:D ale nesmis rvat furt pak jsou proti tomu imunni.
Možná je pojem „uklidit si“ příliš široký a neví. Zkusilas byt konkrétní? A dávat jednoduché úkoly - dej panenky na poličku. Až je tam dá, tak - po skládek stavebnici do krabice… proste ne mnoho úkonu najednou.
S kousanim - Ja bych dala na prdel, ať si o me mysli kdo chce co chce. Svagrova uplatňovala na dítě nevychovu, holka se ji totálně rozcapila a když nebylo po jejím, tak lidi bila a kousala. Pomohlo až dat na zadek.
@Maden píše:
Možná je pojem „uklidit si“ příliš široký a neví. Zkusilas byt konkrétní? A dávat jednoduché úkoly - dej panenky na poličku. Až je tam dá, tak - po skládek stavebnici do krabice… proste ne mnoho úkonu najednou.
S kousanim - Ja bych dala na prdel, ať si o me mysli kdo chce co chce. Svagrova uplatňovala na dítě nevychovu, holka se ji totálně rozcapila a když nebylo po jejím, tak lidi bila a kousala. Pomohlo až dat na zadek.
Já byla v dětství hodně řezaná.. věčně jsem slyšela; dones si prut, dostaneš prutem.. a nechci aby ona měla to samé..