Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj všem,
ve 13. týdnu jsme po lékařsky indikovaném ukončení těhotenství přišli o miminko. Procházím teď nejtěžšími dny svého života. Chceme pro něj důstojné rozloučení – ideálně individuální kremaci a pak uložení popela tak, abychom měli místo k tiché vzpomínce (Praha a okolí).
Máte prosím někdo osobní zkušenost:
Nechci hromadnou kremaci v nemocnici, rádi bychom dítěti dopřáli vlastní rozloučení. Budu vděčná za citlivé sdílení zkušeností i praktických kroků. Děkuju. 💛
V Ďáblicích měl vzniknout hřbitov, kde se pohřbívá ke stromům. Zkus pohledat.
Je mi lito vasi ztraty. Osobni zkusenost nemam, ale treba by pomohlo otazat se zde https://ditevsrdci.cz/cz/pro-rodice
A
https://ditevsrdci.cz/cz/pietni-mista
Ahoj Rose, moc mě to mrzí a vím, že teď je to brutálně těžké. Jen tě chci podpořit v tom, že chápu, že chceš mít svou kremaci. Zařídila jsem si to taky tak a zpětně jsem s tím spokojená. (Jen mě asi překvapilo, že to je urna normální velikosti, jen je tam malinko popílku.) S tím uložením bohužel prakticky neporadím, mám ji zatim doma u rodičů, partner ji doma nechtěl.
@rose1610
je smutné čím si procházíš, jen si zachovej i v této situaci, nadhled a zdravý rozum.
Vím, že teď se umožňují takové pohřby. Byl to opravdu života schopný člověk? 13. týden je stále plod, nikdy jsi ho neviděla, necítila, neslyšela. Nedělej si to těžší než to máš. Něco jiného je když se narodí mrtvé dítě v tetmínu, to opravdu bolí na celý život. To nelze zapomenout.
@rose1610
nemocnice žádné hromadné kremace nedělá,
pokud se domníváš, že 13. týdení plod je samostatně zpopelněn, vyvracet ti to nebudu
@Divná Bára také se mi to nezdá, i když je mi to líto, tak je to první trimestr, podle mě už takto malý plod ani nemají…bojovala jsem od 17.tydne, okolo mě se dělo ledasco v nemocnicích v normalní, i ve Fakultě…
@Divná Bára píše: Více
Není pravda, co píšeš. Pro tu konkrétní ženu se nejedná o nějaký anonymní plod, ale o její dítě. Potratila jsem v prvním trimestru desetkrát a velmi v mi tehdy pomohli, kdybych mohla sdilet svoji ztrátu jako ztrátu dítěte, nikoli plodu. Ostatně organizace Dítě v srdci má myslím už i memory boxy pro časně ztráty.
@rose1610 píše: Více
Obrat se na Dítě v srdci, je to organizace, která se tímto tématem zabývá. Od úplně praktických rad přes podporu.
@Anonymní píše: Více
Po novele zákona o pohřebnictví z roku 2017 je možné pohřbívat i plody po potratu. Zákon o zdravotních službách rozlišuje, kdy se hovoří o porodu mrtvého dítěte a kdy se jedná o potrat. Potrat je definován v případě, kdy porodní hmotnost dítěte je nižší než 500 g, dítě nejeví ani jednu ze známek života nebo těhotenství bylo kratší než 22 týdnů.
Lhůta 96 hodin od porodu
Během lhůty 96 hodin od úmrtí dítěte se rodiče musí rozhodnout, zda vypraví pohřeb, vyzvednou urnu nebo zda o uspořádání pohřbu zájem nemají.
Lhůta 96 hodin platí i po potratu.
@Divná Bára píše: Více
Promin, ale tohle může opravdu každý prožívat dost individuálně. Tzn. já bych se pod to, co doporučujes nepodepsala ani náhodou. Psychologové naopak doporučuji si ztrátu prožít, oplakat, udělat rituál. Nikoliv tvářit se, že se vlastně nic nestalo. Mně to teda určitě pomohlo takto velmi. Navíc, je nějaká medicínská hranice a to je 22 týdnů, kdy se hovoří o plodu či dítěti, ale pokud miminko umře dřív, stejně se musí vyvolávat porod…a emocionálně to není rozdíl, jestli je to např. dvacátý týden ci dvacátý druhý. Takže toto ať si každý prožije, jak potřebuje. Potkala jsem ženu, která když o tomto mluví, tak se po 35 letech rozpláče (také pozdní potrat). Třeba, když by byla podporována v tom si to lépe zpracovat v danou chvíli, tak by o tom po tak dlouhé době mohla mluvit bez tak výrazných emocí. Dále jsem potkala ženu, která prošla dvěma zamlklymi těhotenstvími cca 3./4.mesic a už jsou to roky a děti má, ale říkala mi, že ji vadí, že neměly pohřeb a že na to často myslí. Tzn. za mě super, že lze udělat kremaci a pohřeb i u miminek, které nepřekonaly tu hranici 22.tyden.
Zakladatelko chápu tě. Upřímnou soustrast ![]()
Přišla jsem o chlapečka v druhém trimestru. Je to už hodně let. Nebyla ta možnost tehdy s dítětem se rozloučit a uložit ho. A já bych tu možnost tolik brala.
A ne, nezapomněla jsem nikdy.
Doufám že najdeš možnost jak se se svým miminkem rozloučit.
@Divná Bára píše: Více
Nesouhlasím. Nemáš pravdu. Bolest se nedá dávkovat a vypočítávat.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.