Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prostě nejsem šťastná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
20.2.12 00:25
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:25
anonymní MAŘENA - no s tím my, to je vcelku fakt sranda
u nás zas obráceně - např. se zeptá - kdy SE tady naposledy vysávalo? Anebo řekne - poblil se TI v předsíni pes… takže u nás ne MY, ale SE anebo rovnou TY, TOBĚ 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
20.2.12 00:31
Anonymní píše:
Lucka
Ono je to takový MY - ty to udělej a já se za to pochválím, sakra to fakt není normální chlap a když dojde na rozvod, tak se derou o děti jak blázni, přitom v manželství byl problém se o ně samostatně postarat 24 hodin denně a o domácnosti nemluvím.
Jana
To s tím draním u rozvodu je přesný. Úplně si ho dovedu představit.
Já mám největší strach, až teď budu v porodnici - jako našim můžu říct, ať mu s ní pomůžou už od rána. Ale tchýně se taky angažuje do hlídání a jak jí mám říct, že její syn to do dvou odpoledne nezvládne. Respektive zvládne, ale chudák dítě - to to schytá. U nich v rodině si všichni myslí, jakej on je geniální otec, protože dřív když jednou za čas byl v místonosti s nějakým dítětem, tak se z něj moh celej pos… a děti z něj taky.
Toho se bojím víc jak porodu - co se bude dít doma.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:34
Anonymní píše:
anonymní MAŘENA - no s tím my, to je vcelku fakt sranda
u nás zas obráceně - např. se zeptá - kdy SE tady naposledy vysávalo? Anebo řekne - poblil se TI v předsíni pes… takže u nás ne MY, ale SE anebo rovnou TY, TOBĚ
Jana
Tak to tady. Jakmile je bobek v plíně - mažel volá jak na lesy. Mamíííí, mamííí. My tě potřebujeme.
A jednou to bylo, když jsme zrovna byli trochu chycený. Řekla jsem je to i tvoje dítě, tak se snaž a odešla jsem do ložnice. A vida, jak to zvládnul.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:37
Anonymní píše:
Lucka
Já jsem tak strašně ráda, že v tom nejsem sama
Jana
Taky jsem ráda že v tom nejsem sama. Teda ne, že bych vám to přála.
Ale taky mě tahle diskuse donutila se vážně zamyslet nad tím, že je na čase přesatt si hrát na hrdinku a něco s tím začít vážně dělat. Nebo u toho rozvodu fakt skončíme. Navíc mě strašně vadí hádat se před dítětem. Není to dobrý.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:39
LUCKA
No, můj to zvládl skvěle, chrápal s malým v obýváku na gauči, on spal, malej koukal na pohádky, když skončila, tak ho vzbudil, on mu zapnul další a mladej čuměl dál, prý snad do 04:00, druhý den byl na dělo, protože byl nevyspalej, zuby nečistili, snídaně nechtěl, oběd mu uvařil, k večeři brambůrky a colu, ale užili si to, malej byl šťastnej jako blecha. A to mě taky štve, táta je bůh, máma otrava, protože máma po něm vyžaduje nějaký režim, táta ne, ale na kole jsem kluka učila taky já!!!!!
Jinak, když to vykládali tchýni, tak si malýho vzala dobrovolně sama, takže s ním byl tak maximálně 1,5 dne.
Dítě to asi přežije, jen nechtěj vědět jak..............
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:42
Anonymní píše:
LUCKA
No, můj to zvládl skvěle, chrápal s malým v obýváku na gauči, on spal, malej koukal na pohádky, když skončila, tak ho vzbudil, on mu zapnul další a mladej čuměl dál, prý snad do 04:00, druhý den byl na dělo, protože byl nevyspalej, zuby nečistili, snídaně nechtěl, oběd mu uvařil, k večeři brambůrky a colu, ale užili si to, malej byl šťastnej jako blecha. A to mě taky štve, táta je bůh, máma otrava, protože máma po něm vyžaduje nějaký režim, táta ne, ale na kole jsem kluka učila taky já!!!!!
Jinak, když to vykládali tchýni, tak si malýho vzala dobrovolně sama, takže s ním byl tak maximálně 1,5 dne.
Dítě to asi přežije, jen nechtěj vědět jak..............
Jana
Jenže na tohle je ještě moc malá, aby to vydržela (pohádky - tak hodinu, dvě). Nejhorší je, že on si klidně sedne k PC a nechá ji ve vedlejší místnosti s tím, že na ni vidí. Ale stejně vidí prdlajs. Kdyby slítla po hlavě z gauče, tak to vůbec neví.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:43
LUCKA
Taky se bojím, že skončíme u rozvodu nebo já na psychiatrii. Nemůžu říct, že by se nesnažil, ale pak to něčim prostě zazdí a hlavně mi vadí to jeho utíkání od problémů, myslí si, že když o tom mluvit nebudeme, tak ten problém zmizí, jenže ve mně prostě zůstává a dokud ho nevyřeším, tak mě žere zevnitř....... Říkám si, že by mi bez něj bylo nejlépe, ale ráda bych, aby se ten vztah prostě srovnal, přemýšlím, že ho vykopnu a přitom doufám, že mu to dojde a vrátí se s prosíkem, což by se stejně nestalo, ale představa je to hezká. Můj chlap je tvrdá palice a hlavmě je zvyklej, že se nidky nic nemusí řešit, stačí držet hubu a krok, ale proč tu hubu a krok mám držet JÁ???????
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:46
LUCKA
tak řekni tchýni, jestli by si nemohla vzít malou, že táta určitě bude chtít jít mrně zapít a že bys byla ráda, aby ti byl k dispozici, kdyby byl nějaký problém. My máme kluka většího 4roky a malou malou 1rok.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 00:56
Anonymní píše:
LUCKA
Taky se bojím, že skončíme u rozvodu nebo já na psychiatrii. Nemůžu říct, že by se nesnažil, ale pak to něčim prostě zazdí a hlavně mi vadí to jeho utíkání od problémů, myslí si, že když o tom mluvit nebudeme, tak ten problém zmizí, jenže ve mně prostě zůstává a dokud ho nevyřeším, tak mě žere zevnitř....... Říkám si, že by mi bez něj bylo nejlépe, ale ráda bych, aby se ten vztah prostě srovnal, přemýšlím, že ho vykopnu a přitom doufám, že mu to dojde a vrátí se s prosíkem, což by se stejně nestalo, ale představa je to hezká. Můj chlap je tvrdá palice a hlavmě je zvyklej, že se nidky nic nemusí řešit, stačí držet hubu a krok, ale proč tu hubu a krok mám držet JÁ???????
Jana
Je to fakt těžký.
Ale nevěřím, že by mi s někým jiným bylo líp. Mě přijde, že můj osobní život skončil a že teď už mám jenom děti a domácnost. A to je přád dokola a dokola. Připadám si, že pro každýho jsem obrý jenom jako stroj - dítě - nakrmit, přebalit, číst. Udržovat domácnot v nějakých mezích. A víc po mě ani nikdo nechce. Nikdo nechce znát moje názory. Nikoho skutečně nezajímají moje pocity. Babičky se vždycky vrhnou na vnouče a já sedím na gauči jak puk. Ptají se mě jenom na dítě. Na co jinýho taky. Prostě moje osobnost skončila
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 01:00
Anonymní píše:
LUCKA
tak řekni tchýni, jestli by si nemohla vzít malou, že táta určitě bude chtít jít mrně zapít a že bys byla ráda, aby ti byl k dispozici, kdyby byl nějaký problém. My máme kluka většího 4roky a malou malou 1rok.
Jana
Taky dobrej tip. Ještě uvidím, jak se to vyvrbí. Zatím jsme o tom konkrétněji nemluvili - jako o instrukcích - co kdy je zvyklá jíst, kde je oblečení atd. A hlavně, kdo ji teda bude mít jakej den.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.12 01:03
Jani, ale takhle se nedá žít!!!!!!!!
Nedá, já taky takhle žiju a už toho mám po krk. Naši by mě vyslechli, pomohli ale myslím, že by si mysleli, že přeháním, protože já byla vždy ta držka co si nenechala nic líbit, já byla ten bojovník, ten tvrdohlavec, nikdo by nevěřil, že skáču, jak manžel píská.......
Tchýně raději vědět nechce, ta ví, co synáček dokáže a musím říct, že dost stojí za mnou.
Teď jsme se dost sblížili se švagrem, protože měl problémy s přítelkyní, tak u mě byl skoro pořád, tahala jsem ho z nejhoršího a on mi řekl, že by nechtěl mít můj život, že jsem chudák a že brácha je debil, kterej si ničeho neváží, ale to taky jsou jen slova.........
Sakra, vžyť nejsme jenom matky, jsme taky ženy, milenky, kamarádky. Máme právo na svůj život, trochu štěstí. Děti jednou vylétnou a náš život nám propluje mezi prsty. Nejvíc se bojím toho, že se v padesáti otočím a řeknu si, že jsem byla blbá, že jsem ten život promarnila!!!!!
Jen sebrat tu odvahu, já asi čekám na nějaký pořádný impuls a myslím, že dlouho trvat nebude a bude se třást barák a zase budu ta „držka, co si nedá nic líbít“
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
20.2.12 01:11
Mě prostě taky štve, že manželovi zůstalo všechno - práce, koníčky, může si zajít na hokej, může jít s kamarádem na koncert.
A já nemám nic. A nejhorší je, že ani mě nic nenapadá, čemu jinýmu, než dítěti a domácnosti bych se měla věnovat. Nic. Jednou jsem šla do trafiky, že si teda koupím nějaký časopis a přijdu na jiné myšlenky. A nakonec jsem odešla s Bettynkou. A pak na to doma koukám, že na obálce mimčo a bylo mi do breku.
Vyrazím se podívat po obchodech a nakonec zase skončím v hračkářství nebo v dětském oblečení. Protože zjistím, že já stejně nic nepotřebuju. Před dítětem jsem si alespoň jednou za měsíc koupila nové tričko. Kam bych to teď nosila?
Na sport nejsem a stejně jsem teď těhotná.
Taková celková bezmoc. A když pak konečně manžel přijde domů, tak má otrávenej ksicht, že je unavenej. A to je tak všechno.
Kamarádky daleko. Bezdětní kamarádi se na mě vys… jak na placatej kámen. Sice jsem se párkrát sešla s někým přes emimino. Ale nedokážu s nimi navázat takový ten kamarádský vztah. Vždycky se rozhovor stočí jen na děti. O osobních věcech s cizí ženskou mluvit nechci. Je to všechno nějaký marný.
Ten nadpis fakt sedí - prostě jsem nešťastná.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
LUCKA:
No a pak mi maminka volala, co se u nás děje, že sedí u ní a brečí, co chudáci ty děti, jen o ty mu jde, aby netrpěly