Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
fiali píše:
Holky, to je fakt hrozný. Včera jsem najela na tuhle diskuzi a už od rána nad tím zase přemýšlímSobecky doufám, že nás tohle po narození mimča nepotká, ale vás je mi fakt líto. Trochu mě napadá, že vy byste si potřebovaly trochu odpočinout a vaši chlapi za vyučenou. My třeba trávíme pravidelně víkendy od sebe a naprosto nám to vyhovuje, odpočineme si od sebe a v neděli už se těšíme, až se sejdeme doma, to opravdu doporučuju, aspoň jednou za čas.
Být ve vaší situaci, tak bych udělala normálně levou. Třeba bych si vymyslela, že mám těžkou střevní chřipku (i kdybych to měla sehrát u doktora) a že nejsem schopná se starat. Sbalila bych prcka a odjela k mámě aspoň na 1 týden, ať se chlap doma třeba pose… Mamča by mi trochu pomohla a já bych si odpočinula, vyrazila někam na nákup nebo mezi lidi. Já vim že už vás napadá, jak by to pak doma vypadalo, ale mě by to asi už bylo fuk, ať mu to tam třeba spadne na hlavu. On takový bazén nebo sauna bez dítěte nebo nedej bože kadeřnice, to je k nezaplacení.
To je hezký nápad, ale víš.. jak často tohle můžeš udělat? Jednou za rok? Já bych řekla, že tak maximálně jednou za život.
![]()
A pak jsi tam, kde jsi byla na začátku.. Navíc než si uklidíš ten bordel, co doma pan manžel zatím vytvořil, tak zjistíš, že sis moc nepomohla. Nemluvě o tom, že některé věci budeš hledat ještě měsíc potom, protože on samozřejmě netuší, kam co patří a i kdyby, nějak ho nenapadne to tam vrátit. ![]()
Vera111 píše:
No tak u nás doma to samé! Já teda po něm nechci aby mi doma po příchodu z práce pomáhal. To chraň Bůh! Za ty roky mě už naučil, že domácí práce jsou pod jeho úroveň. Stačila lekce, kdy jsem odjížděla na dva dny, nestihla umýt nádobí a prosila ho, aby to udělal. Že prý to není jeho práce a to nádobí že tam na mě počká. A vážené dámy, to nádobí tam na mě počkalo!!! Takže fajn, ať doma nedělá, ale ať aspoň drží hubu. Věty typu „mělo by se“, „nechtěla bys“ - udělat to, to a to, už mě opravdu vytáčejí. Já si udělám tolik abysme tady neshnili, koupelny jsou čisté, vyluxuju, uvařím, vyperu. To jsou ale bohužel věci, které nejsou vůbec vidět. Pokud nenecháte záchod vyloženě pos… 14 dní, tak si nikdo nevšimne, že jste ho umyly. Co vidět je, jsou neustále se povalující hračky, které ale opravdu nemá smysl uklízet. Když je odnáším a malá chodí za mnou a nosí je zpátky, tak to prostě vzdám. Takže ano, v důsledku toho máme doma bordel a nic nedělám.
Když manžel přijde z práce a sedne si k PC, tak já si prostě taky sednu. Práci mám rozdělenou na celý týden a všechno stihnu než on přijde z práce (tedy kromě přípravy večeře, úklidu kuchyně a pod.). Takže ono to tak i skutečně vypadá, že nic nedělám. S chlapem to chce opravdu hrát komedii, nechávat si nejvíc práce když on je doma, do zblbnutí ho chválit a ze sebe dělat idiota. Jenže na to já prostě nemám.
Malá je fixovaná na mě, nevadí mi, že se o ni starám výhradně já. Ale když nahoře láduju pračku a ze zdola slyším, že chce čůrat, manžel JAKO projeví zájem, ona chce maminku a on na to že teda fajn, tak maminka. Načež já letím dolů posadit dítě na záchod a letím zase nahoru pokračovat v práci, zatímco on leží u PC a ani nezvedl zadek, no to se mi otevírá kudla v kapse. A pak ještě poslouchám, že je malá rozmazlená a že chce pořád jen maminku. No tak ať se o ni stará taky!!
Děláš přesně tu stejnou pitomost, jako já! Všechnu práci se snažím udělat, když je v práci, abych potom kolem něj nemusela běhat a měli jsme tak nějak pohodový čas - a jemu to potom připadá, že ani nic nedělám. Všude vidí neustále pořádek, tak si říká (občas i NAHLAS), že on po sobě uklízí, žádný bordel nedělá, s ním prostě nemám práci - maximálně to, že mu peru a žehlím, ale to je přece brnkačka, vždyť většinu práce udělá pračka. ![]()
Když už jsem u toho žehlení - každý den špinavá košile a kolik času pak zabere vyžehlit celou várku, to vám povídat nemusím..
![]()
Jana
Ale víte, čím to taky je. Protože chlapům žádné jejich domácí práce nezbyly - myslím, když žijete v bytě. Nemusí sekat dříví, trávu na zahradě. Nic kolem baráku. Prostě nemá nic. Jenom TV a PC. A vymýšlí kraviny. A proto nás to taky tak vytáčí.
Ženským v bytě zůstalo všechno - prádlo, vaření, uklízení, děti.
Jako kdyby lítal kolem baráku, tak taky neřeknu ani pumpička. Jako třeba můj otec - typické domácí práce nedělá, ale nezastaví se kolem baráku a zahrady.
rejžička píše:fiali píše:To je hezký nápad, ale víš.. jak často tohle můžeš udělat? Jednou za rok? Já bych řekla, že tak maximálně jednou za život.
Holky, to je fakt hrozný. Včera jsem najela na tuhle diskuzi a už od rána nad tím zase přemýšlímSobecky doufám, že nás tohle po narození mimča nepotká, ale vás je mi fakt líto. Trochu mě napadá, že vy byste si potřebovaly trochu odpočinout a vaši chlapi za vyučenou. My třeba trávíme pravidelně víkendy od sebe a naprosto nám to vyhovuje, odpočineme si od sebe a v neděli už se těšíme, až se sejdeme doma, to opravdu doporučuju, aspoň jednou za čas.
Být ve vaší situaci, tak bych udělala normálně levou. Třeba bych si vymyslela, že mám těžkou střevní chřipku (i kdybych to měla sehrát u doktora) a že nejsem schopná se starat. Sbalila bych prcka a odjela k mámě aspoň na 1 týden, ať se chlap doma třeba pose… Mamča by mi trochu pomohla a já bych si odpočinula, vyrazila někam na nákup nebo mezi lidi. Já vim že už vás napadá, jak by to pak doma vypadalo, ale mě by to asi už bylo fuk, ať mu to tam třeba spadne na hlavu. On takový bazén nebo sauna bez dítěte nebo nedej bože kadeřnice, to je k nezaplacení.![]()
A pak jsi tam, kde jsi byla na začátku.. Navíc než si uklidíš ten bordel, co doma pan manžel zatím vytvořil, tak zjistíš, že sis moc nepomohla. Nemluvě o tom, že některé věci budeš hledat ještě měsíc potom, protože on samozřejmě netuší, kam co patří a i kdyby, nějak ho nenapadne to tam vrátit.
Já vim, že se to hezky kecá, ale když člověk v tý situaci není, je těžký to úplně pobrat. My to máme nastavený trochu jinak, takže kdybych řekla, že jedu s prckem na týden k mámě, tak by to vzal, ale myslim, že je to asi vyjímka. Ale takhle se všechny brzy zblázníte ![]()
Každopádně vám moc držim palce ![]()
Jana
Ono je to neřešitelný. Když si nechám domácí práce na večer, tak to sice vidí, ale stejně to dřív nebo později slíznu, že se mu nevěnuju a že jiný matky to zvládjí přes den.
Když to udělám přes den, tak si nevšimne.
Anonymní píše:
JanaOno je to neřešitelný. Když si nechám domácí práce na večer, tak to sice vidí, ale stejně to dřív nebo později slíznu, že se mu nevěnuju a že jiný matky to zvládjí přes den.
Když to udělám přes den, tak si nevšimne.
Tak asi nesnažit se na něj „zapůsobit“, nesnažit se mu nic dokazovat a dělat si to tak, abys ty s tím byla spokojená. A blbé řeči z jeho strany ignorovat. ![]()
Kdyby to tak šlo, já vím..
Tak se mi zdá, že se s krizema nějak roztrhl pytel.
Taky máme takovou nějakou divnou krizi, ale tak jsem v pátek nic neuklízela, hračky, rozsypaný popcorn od dcerky, rozlitou vodu, v kuchyni bordel neb dcerka se mnou vařila, tedy jídlo jen pro ni, plenky v chodbě na zemi no prostě děs. Čučel když přišel a prý co se stalo. Tak jsem mu řekla, že dneska jsem opravdu nic nedělala a starala se jen o děti a ne jako jindy
Zmlknul a večer taaaaaaaaak vyšůroval kuchyň, že tak se neblejskala už hodně dlouho.
tak snad jste se kvůli něčemu brali… společné zájmy, aktivity, plány, sportování, výlety… kde to je??? na tom se dá stavět 50 let… to mezi sebou opravdu řešíte jen nádobí, úklid a pomáhání… prostě jen domácnost??? ![]()
Hezký výčet - víš, když máš malé děti, na tohle není čas. A pak se řeší to, co je nejblíž po ruce, co člověku nejvíc leze na nervy, protože nestíhá a pořád se to opakuje - tedy domácnost. ![]()
Anonymní píše:
Holky, já prostě nejsem v manželství šťastná..... Máme dvě děti, obě velmi chtěné, ale vztah jde do kytek, přestali jsme si rozumět, pořád se hádáme (tedy chlap vyjíždí, abych se bála něco říct), komunikace i sex jsou nulové, drží nás jen ty děti.
Kolikrát jsem si říkala, že už to ukončím, jen sebrat tu odvahu. Od té doby, co jsem na mateřské je to jako bych byla méněcenná (proč není uvařeno, uklizeno, napečeno, vypráno, vyžehlíno…, ale že holka má horečky a malej se doma nudí, to už asi není…)
Mám toho plné kecky, pán tvorstva přijde domů, sedne k počítači a nejlépe abychom ho nerušili, jen ho obskakovali.
Je tady někdo, kdo měl po narození dítěte krizi jako hrom? Ustáli jste to, nebo šli od sebe?
Jak ho mám nakopnout k nějaké komunikaci, když sám nechce a ve finále vše otočí proti mně?
Teď jsme se pohádli, sedí v garáži a chlastá, vadilo mu leštidlo na nábytek, prý smrdí a já ho chci vyštvat z domova
![]()
, dokonce jsem tak blbá, že už jsem tam za ním byla ať jde domů, ale je uražen.
Já už fakt nemám sílu dál tohle zvládat, já už chci mít klid, ale tam něde uvnitř doufám, že se to snad nějak zlomí.
k zakladatelce:
jestli můžeš, nalož mu na čas děti a domácnost ať vidí a pochopí jaký to je. Co třeba jít na týden školit se od pracáku kurs pro následné zaměstnání… Taky je myslím blbý, že tě pokaždý najde doma- nemůžeš mu pak chybět a tobě to zas leze na nervy. Střídá tě a můžeš někam vypadnout? Jestli ne tak aspoň s dětma.
Anonymní píše:
Jana
Ale víte, čím to taky je. Protože chlapům žádné jejich domácí práce nezbyly - myslím, když žijete v bytě. Nemusí sekat dříví, trávu na zahradě. Nic kolem baráku. Prostě nemá nic. Jenom TV a PC. A vymýšlí kraviny. A proto nás to taky tak vytáčí.Ženským v bytě zůstalo všechno - prádlo, vaření, uklízení, děti.
Jako kdyby lítal kolem baráku, tak taky neřeknu ani pumpička. Jako třeba můj otec - typické domácí práce nedělá, ale nezastaví se kolem baráku a zahrady.
A holky zkusily jste všechno, aby jste je zapojily? Já jen, že hodně ženských si všechno radši stejně udělá samo, to já bych se pak taky nezapojovala, kdybych měla komplet servis.
Já mám teda hodnýho chlapa, ale hned ze začátku jsem si ho musela taky trochu vychovat, on byl doma opečovávanej maminkou, takže nebyl moc zvyklej makat v domácnosti.
Já vím, že s některýma chlapama nehne skoro nic, ale já bych takovýho, co sedí u pc zatímco já makám asi brzo praštila smetákem po hlavě…
My se s manželem dělíme o práci vcelku rozumně, když je práce jako dělání dřeva apod, tak toho manžel dělá v bytě a okolo dětí míň a když není, tak víc. Volnýho času máme zhruba stejně.
Až budeme mít barák, tak počítám s tím, že domácnost budu míst spíš já a on všechno okolo, i když někdy se do úklidu bude muset zapojit taky, to je neustálá práce narozdíl od nějakýho zahrádkaření.
Gjoa píše:
tak snad jste se kvůli něčemu brali… společné zájmy, aktivity, plány, sportování, výlety… kde to je??? na tom se dá stavět 50 let… to mezi sebou opravdu řešíte jen nádobí, úklid a pomáhání… prostě jen domácnost???
My hodně jezdili na výlety a prodloužené víkendy. Ale s dítětem to nejde. Alespoň s tím naším živlem ne. V kočáře vydržela, jenom když spala - 2 hodiny denně dopoledne. Teď běhá s popř. ji šoupneme do golfek, ale stejně je to o ničem. Člověk nemůže jen tak vybrat na mapě nějakou trasu - aby tam projely golfky. Navíc ji to moc nebere. Když už ji to nebaví, začne se vztekat a celý se to tím zkazí.
Ale kamarádka má holčičku a ta vydržela v kočáře klidně celý den. Takže ti jezdí pořád někam.
Tak čekáme, až bude starší. Ale ono to ještě pár let potrvá. A to je k zbláznění.
LUCKA
Omlouvám se, byla jsem teď mimo a nějak brzy večer usínala. Holky, ono je to jednoduchý, my když jsme mimo domov sami s dětmi, bez televize, počítače, tak je to super, prostě pohoda, ale jakmile se vrátíme domů, jede to nanovo. Je to neřešitelný, ten každodenní kolotoč, stres, peníze, děti.....
Ono je fakt jednoduchý ten stereotyp zabíjí a ještě když my, matky nemáme čas se někde seberealizovat, lezou nám na nervy i věci, které jsme jinak prostě přehlíželi. Ať mi nědo říká, že dítě slepilo vztah......
, nám ho spíš pořádně narušilo i když oba dva ty naše lumpy milujeme. Prostě začarovaný kruh.
MÍŠA
Přidávám se do klubu ![]()
U nás je to taky takové divné. Máme relativně spokojené manželství (sem tam mráček,ale to je asi všude, nějaká větší hádka byla za 7 let co jsme spolu možná 2×
), máme 2 zdravé děti (3r a skoro 2r), střechu nad hlavou, přesto mám pocit že mi pořád něco chybí
Říkám si,že přece musím být šťastná, ale nejsem… u nás největší problém jsou finance-dluhy sice už skoro nemáme (poslední splátka bude v červnu-červenci, te´d nevím přesně), ale já na rodičáku, manžel má na výplatu kolem 15tis,takže sice na ty nejnutnější výdaje je v pohodě (nájem,inkaso, splátka, telefon, spoření, nafta,…), ale neušetří se nic, takže na nějakou zábavu, dovolené, výlety, kino,divadlo, ples, na to prostě není. Za celou dobu jsme nikde nebyli na dovolené, na plese snad 2×, v kině vůbec, na večeři nebo oběd do restaurace jdem jedině když je nějaká rodinná oslava. Manžel je navíc docela lenivý,takže i když já nějakou kačku ušetřím a vymyslím program,tak jemu se nechce,je unavený,nemá náladu,takže to dopadne tak,že buď jedu s dětma sama a nebo sedím doma. Už mě to začíná ubíjet, připadám si jak robot - ráno vstát, upravit se , s malou do školky, pak převlíct malého, dát mu najíst, doma povysávat,vytřít, prostě dopoledne uklízím a vařím, pak je oběd, malý jde spát, já se učím do školy, pak se malý vzbudí, jdem pro dcerku do školky, doma nějaké hraní,pak chystání večeře,koupání, večerní pohádky a děcka spát a já se učit nebo koukám na telku. A každý den to samé! Už mi z toho začíná úplně hrabat!!! Chlap doma nepomůže skoro s ničím, max. vyvenčí psa,vynese odpadky,které mu musím nachystat až ke dveřím a sem tam umyje nádobí. Jinak je to prý moje práce, on vydělává peníze
přitom před dětma jsme se o většinu prací dělili, a najednou to nejde! Děcka miluju, udělala bych pro ně první poslední, jsou to nejlepší co mě v životě potkalo, ale prostě si poslední dobou připadám spíš jako uklízečka,kuchařka,chůva než jako ženská. Tak nějak to na mě poslední dobou všechno padá ![]()