Prostě neplodnost a co dál?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

ccelest

1.6.11 00:24

načítám...

Prostě neplodnost a co dál?

Tak jsem se dopracovala až sem. Byla to dlouhá cesta a já jsem stále někde na začátku. Na začátku smíření se s tím, že nikdy nebudeme mít děti. Diagnozy se stále vrší jedna za druhou a vždycky, když se objeví naděje tak velmi rychle zase zmizí. Můj život už se skládá jen z neustálého čekání na řešní ve formě zákroku, který pak na něčem zkrachuje, protože je tu další problém… Mám alergii na spermie, myomy, srůsty v děloze a těžké předrakovinové změny na děložním čípku. Takže mě už asi čeká jen to smíření s tím, že vlastní děti mít nebudeme. Ale jak překonat ty fáze smíření? Jak překonat rady okolí typu nemysli na to…kdybych mohla tak s dětma ještě počkám… jedna naše známá…ale prosim tě to bude dobrý…a už jsi vyzkoušela…? Jak se smířit s tím, že já nemůžu, ale můj partner ano, ale kvůli mě svoje děti mít nebude?

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Kristanka

3595

1.6.11 00:36

načítám...

Já teda nevím, jestli to není scifi, ale není možné spojit tvoje vajíčko, partnerovu spermii a najít někoho, kdo vám to dítě odnosí? (umím si představit, že pro svoji sestru bych to podstoupila) Nevím, jestli je to v téhle republice možné…nebo adopce? Jak se k tomu staví tvůj partner? :kytka:

načítám...
Citovat
Zmínit

loka

18551

1.6.11 06:50

načítám...

ahoj tazatelko. Moc mě mrzí kolik se toho na vás navalilo.
Ale ráda bych ti jen řekla, že změny na čípku se opravdu dají hodně ovlivnit očkováním Cervarix nebo Sillgard. Takže bych do něj rozhodně zainvestovala :pankac: podle výzkumů a studií se po přeočkování většině žen nález buď ztratil, nebo zmírnil :srdce:

Pravda že očkovací plán trvá půl roku, ale do té doby by se podařilo třeba vyřešit něco z těch ostatních věcí.

Psala jsi o srůstech - ty jsou neodstranitelné? Většina srůstů se dá nějak upravit.

Alegrii na sperma má kde kdo, to se bez větších obtíží dá zvládnout. Prostě bude po IVF zákaz styku, nebo max s kondomem.

Ohledně vlastních dětí…to vám řekli v CAR že vlastní děti mít nemůžeš? Vždyť u IVF je velká šance a možnosti, a pokud by šlo problémy které jsem napsala aspoň malinko pořešit…nebude to třeba hned, ale nemyslím si že je to neřešitelná situace :pankac:

načítám...
Citovat
Zmínit

Bin

465

1.6.11 08:46

načítám...

já myslím, že na smiřování je ještě času dost…na Tvým místě bych ještě zabojovala…v první řadě bych požádala o adopci, protože jak víme, trvá to hrozně dlouho a když člověk zaváhá a čeká a po letech si teda řekne, že jo…je šance, že dostane mimčo malá, protože i věk tady hraje velkou roli. a ta adopce bude taková ta berlička v tom dalším boji…o ní se budeš moct opřít. zkusila bych nějakou tu léčbu čípku, jak tady radia loka, alergie na sperma se dá vyléčit braním prednisonu a chráněným stykem…měla jsem taky a k tomu ještě alergii na embryo a je to díky léčbě pryč. o ostatních problémech bych promluvila s lékaři a snažila se s nima najít nějakou cestu…

za rady „nemysli na to“ bych na místě střílela :pocitac: já radím…mysli na to a bojuj. ale je fakt, že mě psychiatr říkal, ať se moc neupínám na myšlenku, že děti určitě budou, ale ať si zkusím udělat a vymyslet plán…smysl života, kdyby se to nááááhodou nepovedlo…a já ho vymyšlenej měla…dala jsem si mantinely…věk do kdy to budu zkoušet, peníze co do toho věnuju a kdyby se nepodařilo, tak jsem měla jinej životní plán, kterej se točil kolem dětí, ale ne mých vlastních…

držím palce :kytka:

načítám...
Citovat
Zmínit

Lucilka

12419

1.6.11 09:05

načítám...

taky moc držím palce-nepldonost nám sbývalým manželem léčili několik let-problém byl u nás obou......
Na adopci jsme se neshodli a nakonec šli od sebe…výsledek mé neplodnosti je dole na metříku a bývalý má taky dítko. Rady nemysli na to, ono to přijde jsou hrozné. Já pak přišla o práci a měla stresy a tak jsme na nějaké mimčo neměla myšlenky a řešila práci a vtom otěhotněla..

načítám...
Citovat
Zmínit

Gjoa

232

1.6.11 15:10

načítám...

Milá Ccelest - tak zatím jsi se (i z reakcí tady)dozvěděla, že se celá Tvoje neplodnost dá vlastně celkem dobře řešit, stačí jen trochu chtít, viď… je mi líto, že většina lidí kolem nás nedokáže prostě jen pochopit… já Tě chápu… někde je prostě ten bod, kdy člověk ví, že dál už není žádná reálná možnost… nepochybuji o tom, že lze v životě prožívat štěstí a pocit radosti i bez vlastních dětí… jde to, někdy to člověka mrzí, někdy štve, někdy to obrečí, někdy na tom vidí i nějaké pozitivum, podle toho, co člověk právě prožívá, jak kvalitního partnera má vedle sebe, jak zajímavou a smysluplnou práci dělá… co si myslím, že je na této situaci úplně nejhorší a trvale bolestivé jsou právě laické komentáře, bludné rady a obviňování od kohokoli z čehokoli… to prostě bolí nejvíc a je třeba velká vnitřní síla se od toho oprostit (ale podle mě, to defakto úplně nejde). Není ničí vina, že nemáte a nebudete mít dítě, to člověk vnitřně ví ,srovná se s tím a může prožít hezký život (ať to zní sebekrutě a nelidsky, tak člověk prostě nemyslí po zbytek života každou vteřinu jen na to, že nepočal dítě). Veškerou nynější sílu bych směrovala k obraně proti okolí, je třeba tak trochu vyzrát sám na sebe, najít na sebe nějakou metodu (jako, když chceš k něčemu dotlačit manžela :-) - ochraňuj své vnitřní já, racionálně o tom přemýšlej a něco zkoušej (třeba si při komunikaci s hloupým člověkem uvědom, co vše si zvládla, co on by nezvládl, s blízkým člověkem si uvědom, že ta láska, co k němu cítíš nebo krev, co vás poutá, prostě tuhle větu unese, nebo se doslovně odzoomuj z místnosti s chytrou kolegyní do vesmíru a podívej se na to z pohledu jiného časového měřítka, podívej se na sebe jako na 1 ze 7 miliard bezsrstnatých opic, Tvůj problém nebude tak důležitý… přečti si knihu o opravdových problémech, genocidách, čti psychologické knížky, poznávej co na Tebe funguje a zabírá (i na ostatní…). Zvládneš to, chce to jen hodně síly, hodně lásky pro všechny (ať to zní sebeblběji:-), nebrat se příliš vážně a nechtít se trápit. Budu Ti fandit :-)

načítám...
Citovat
Zmínit

kula

207

22.6.11 14:25

načítám...

Ccelest - taky Tě chci trochu povzbudit, ať nehážeš flintu do žita a ještě bojuješ. Možná na to nevěříš, ale já bych Ti doporučila vyzkoušet i léčitelku. Taky jsem na to nevěřila, ale ona mi dokázale zprůchodnit neprůchodné vejcovody ( diagnostikovali na laporoskopii). Sice jsem potratila, ale snad se zadaří znova. Zázrak to byl, ještě, že mi je Ti felčaři neodstranili. Když budeš chtít, dám Ti kontakt. Tak bojuj, bojuj, já bojuji už dva roky.