Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Psychické problémy - nevím jak dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.8.23 12:10
Kdyz jsi se lecila s uzkostma a atakama poprve, to ti to zalecili jen lekama a nebo jsi mela i terapii?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.8.23 12:33
@Anonymní píše:
@Jana525 jen léky, ale měla jsem opravdu řadu let klid
Uzkosti jsou vetsinou vysledkem potlacenych vlastnich emoci, je to utek pred sebou samym a reakce naseho tela na to, antidepresiva to neleci, potlaci tvoje emoce jeste vic, jeste hloubeji a tohle je vysledek. Bez poradne psychoterapie se nepohnes z mista. A do te prace se nenech natlacit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.8.23 12:36
@Jana525 takže psychoterapie by mohla pomoct i z dlouhodobého hlediska? Jako že by se ty stavy pak už nemusely vracet?
- Citovat
- Upravit
15.8.23 12:37
Velmi casto taky vidim, ze uzkosti se djei u lidi, kteri nemaji duveru v sami sebe, neumejii naslouchat svoji intuici, neresme ted duvody proc, protoze to je dalsi komplikovana otazka, ale proste nezijii zivot v souladu se svyma potrebama a tohle je vysledek.
Plus pak samozrejme v tom hraji roli ruzna traumata z minulosti. A tohle vazne antidepresiva neleci! Proste ty te jen oblbnou, aby jsi zase jela dal a verila, ze je vse OK. Ale ono neni!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.23 12:39
@Anonymní píše:
@Jana525 takže psychoterapie by mohla pomoct i z dlouhodobého hlediska? Jako že by se ty stavy pak už nemusely vracet?
Samozrejme, ale neni to ze dne na den a je to dost tezka prace a hlavne musis najit spravneho odbornika. Nekdy muzeme mit uzkosti i z toho, ze mame kolem sebe toxicke lidi, aniz bychom si to uvedomovali a nebo si to proste nechceme priznat, protoze by to pro nas znamenalo neprijemne zmeny. Takze se casto zmenam strasne branime, protoze je bereme jako ohrozeni, ale ono to tak neni, no a pak pprijdou uzkosti, deprese atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.23 12:42
@Jana525 píše:
Samozrejme, ale neni to ze dne na den a je to dost tezka prace a hlavne musis najit spravneho odbornika. Nekdy muzeme mit uzkosti i z toho, ze mame kolem sebe toxicke lidi, aniz bychom si to uvedomovali a nebo si to proste nechceme priznat, protoze by to pro nas znamenalo neprijemne zmeny. Takze se casto zmenam strasne branime, protoze je bereme jako ohrozeni, ale ono to tak neni, no a pak pprijdou uzkosti, deprese atd.
Tak to přesně je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.8.23 12:54
@Jana525 píše:
Velmi casto taky vidim, ze uzkosti se djei u lidi, kteri nemaji duveru v sami sebe, neumejii naslouchat svoji intuici, neresme ted duvody proc, protoze to je dalsi komplikovana otazka, ale proste nezijii zivot v souladu se svyma potrebama a tohle je vysledek.Plus pak samozrejme v tom hraji roli ruzna traumata z minulosti. A tohle vazne antidepresiva neleci! Proste ty te jen oblbnou, aby jsi zase jela dal a verila, ze je vse OK. Ale ono neni!
Mám to tak i tak…v tom prvním psaní se hodně vidím a traumata z minulosti také mám. Myslela jsem si to mám vyřešeno, ale zřejmě ne, protože ty úzkosti se mi vždycky po nějaké době zase vrátí
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.8.23 12:59
@Jana525 píše:
Uzkosti jsou vetsinou vysledkem potlacenych vlastnich emoci, je to utek pred sebou samym a reakce naseho tela na to, antidepresiva to neleci, potlaci tvoje emoce jeste vic, jeste hloubeji a tohle je vysledek. Bez poradne psychoterapie se nepohnes z mista. A do te prace se nenech natlacit
Já se do práce neskutečně těšila, ale teď prostě vím, že to nezvládnu. Nebo myslím si, že to nezvládnu. Ráda bych na sobě začala více pracovat, psychika se mi strašně promítá i do fyzických projevů a čím dál tím víc mě to začíná i takto omezovat. Například bolesti zubů, nohou, celkové slabosti atd. Neustále mám strach z nových s nových nemoci. Tohle bych chtěla tak moc přenastavit. A co mě ještě trápí, tak takové to „musíš“ dělat to a to…to se týká i té práce. Manžel mi pořád omílá, že nebudeme mít peníze a že kvůli mě nebudeme mít nic a to mi absolutně nepřidá…
- Citovat
- Upravit
15.8.23 13:01
Já bych do práce šla, abys přišla na jiné myšlenky, do jiného prostředí a kolektivu. Třeba se tam brzy osvědčíš, kolegové tě budou chválit, a to by mohl být balzám na duši i na nervy, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.23 13:07
@Anonymní píše:
Mám to tak i tak…v tom prvním psaní se hodně vidím a traumata z minulosti také mám. Myslela jsem si to mám vyřešeno, ale zřejmě ne, protože ty úzkosti se mi vždycky po nějaké době zase vrátí
To si casto lidi mysli, ze maji vyresino, neni to tak jednoduche. Ale kdyz najdes cloveka, ktery tomuhle vsemu rozumi, tak se v tobe pekne pohrabe, odstrani vrstvy nanosu a dostane se k tem skutecnym pricinam a bude to pomalu opravovat.
Ale kazdy klient ma jinou rychlost, jak se posouva dopredu a kazdy ma jiny pribeh.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.23 13:20
Tak na řeckou formu panik a úzkosti se dává dokonce invalidni duchod.
Máte moznosti:
- lazne od psychiatricky na mesic, jsou fajn pro stabilizované pacienty, Jeseník, Karlova Studánka, Lipova
- psychoterapeuticky pobyt na psychiatrii. Během 6-8 týdnu se probere mnohem více než za několik let terapie.
- stacionar - něco podobného jako psychoterapeuticke oddeleni „v mensim“ s dochazkou
- individualni terapii, která bývá jednou tydne/za dva týdny jako doplnění ke všemu.
Nejlepší by byl asi ten pobyt na otevřeném psychoterapeutickem oddeleni. Doladi tez leky. Odpoledne a víkendy bývají volné a můžete jet domů.
Možná taky aby manžel navštívil Vaši lékařka a nechal si to vysvětlit. A přestal Vám vyčítat tyto zdravotni potíže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.8.23 15:42
Plně tě chápu, mám to hodně podobně jen s tím, že mě manžel chápe a podporuje mě. 3 roky jsem brala AD a bylo mi celkem fajn. Po vysazení se úzkosti začaly vracet. AD opravdu jen úzkosti potlačí, ale nevyléčí, ale i tak je dobře, že existují, mě pomohly dostat se z nejhoršího.
Prášky zatím zpátky nechci, objednala jsem se k psychoterapeutovi na KBT a věřím, že to mi pomůže se z toho dostat úplně.
Jinak jestli to trochu jde, tu novou práci zkus, v nejhorším půjdeš na neschopenku. Já když šla zeléčená po 3 měsících do práce, ráno jsem se z nervů pozvracela, ale překonala jsem to a další dny už byly úplně v pohodě. Je to jen v naší hlavě.
Držím palce, ať to za pomocí psychologa dáš
- Citovat
- Upravit
15.8.23 16:13
@Anonymní píše:
Plně tě chápu, mám to hodně podobně jen s tím, že mě manžel chápe a podporuje mě. 3 roky jsem brala AD a bylo mi celkem fajn. Po vysazení se úzkosti začaly vracet. AD opravdu jen úzkosti potlačí, ale nevyléčí, ale i tak je dobře, že existují, mě pomohly dostat se z nejhoršího.
Prášky zatím zpátky nechci, objednala jsem se k psychoterapeutovi na KBT a věřím, že to mi pomůže se z toho dostat úplně.
Jinak jestli to trochu jde, tu novou práci zkus, v nejhorším půjdeš na neschopenku. Já když šla zeléčená po 3 měsících do práce, ráno jsem se z nervů pozvracela, ale překonala jsem to a další dny už byly úplně v pohodě. Je to jen v naší hlavě.
Držím palce, ať to za pomocí psychologa dáš
KBT mají např v Klecanech formou stacionáře (dojizdite každý den) nebo pro mimoprazske hospitalizace na otevřeném psychoterapeutickem oddeleni 6-7 týdnu s volnými propustkami a víkendy doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Zdravím, už nevím jak se svým životem naložit. Ještě do minulého roku, jsem byla spokojená, děti mi dělaly radost, s manželem to klapalo. Vlastně jsem zažívala víceméně poměrně hezké roky svého života, i přesto že jsem se léčila několik let s úzkostmi a atakamy. V posledních letech, jsem ale ataky neměla v podstatě vůbec a úzkosti jen výjimečně. Dokonce jsem byla s lékařkou domluvená na snižování léků. V září jsem nastoupila do práce, pracovala jsem s postiženými dětmi. Práce mě moc bavila a bylo mi fajn. Jenže pak jsem chytla covid a psychika se mi otočila o 180 stupňů. Takovéhle stavy jsem nemívala snad ani na začátku, rozjely se mi znovu ataky, úzkosti jsem měla i několik dní v kuse. Doktorka mi dala PN, kterou mám doteď. Já už asi před dvěma měsíci začala cítit, že je to dobrý a tak jsme se s doktorkou domluvily, že si zkusím najít práci. V té minulé mi skončila smlouva. Našla jsem si práci opět s dětmi, ale na kratší úvazek. Jenže čím více se práce blíží, tím větší mám strach. A znovu se mi začaly objevovat ataky a silné úzkosti. A já teď nevím, zda opravdu teda nastoupit či ne. Pořád se to ve mě pere, manžel je na mě naštvaný že nezvladnu takovou běžnou věc, jako chodit do práce. Já se za to nenávidím a raději bych nebyla. Objednala jsem se teda aspoň na psychoterapii. Snažím se to nějak řešit, ale každá úzkosti nebo ataka mě zase hodí dolů. Nic mě nebaví a nic mi nedělá radost. Jen mám neustálý strach a ani nevím z čeho. Máte třeba nějakou radu, jak se z toho dostat a nastoupili byste v mém případě si práce? Děkuju