Psychicky zničení lidé

Anonymní
24.2.20 15:26

Psychicky zničení lidé

Zdravím všechny na emiminu :)
Tak nějak poslední dobou zjištuji, kolik je kolem mě lidí psychicky hroutících…
Ani já na tom nejsem nejlíp(nicméně tomu předcházel traumatizující zážitek). Vždycky jsem si myslela, že jsou lidi převážně vyrovnaní, ale poslední dobou zjišťuji, že snad všichni kolem me, bojují se svoji psychikou.
Co se to děje v tomto svete? Je opravdu tak zly? Proc tak těžko zvladame životní situace..Copak se muze clovek cely zivot pretvarovat? Kdyz se rozhlidnu, vsichni jsou zdá se být šťastní, ale…

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Silverine247
24.2.20 15:34

Myslim, ze tim, ze na tom ted sama nejsi nejlip, te vede k tomu si vic vsimat, ze se „hrouti“ i lidi okolo tebe. Faktem je, ze pribyva lidi na antidepresivech, lidi, co maji uzkosti atd. Ale i vic se o tom mluvi, nez driv, mozna proto se to tak zda. Ne vsichni se vylozene pretvaruji, nekteri proste nasadi usmev coby soucasti ranni rutiny v koupelne, protoze je to pro ne jednodussi - aspon ja to tak mam, skoro by se dalo rict, ze se pretvaruju sama pred sebou :mrgreen: :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
Lalelale
24.2.20 15:41

Dnes se o tom více mluví. Psychické problémy tu byly vždycky, zrovna nedávno mi vyprávěla 90tileta příbuzná o svém dětství a ty psychické nemoci tam byly taky. Akorát autista dostal nalepku idiot, dyslektik blbec, nemocná žena hysterka… Ještě generace mých rodičů psychiatra bere jako největší hanbu, co vás může potkat, takže tam děti málokdo vzal.

  • Citovat
  • Upravit
1702
24.2.20 15:52

Když odhlédnu od různých osobních neštěstí, nemocí apod., tak velkým problémem je to, že dneska se člověk bez problémů dostane i k tomu, na co nemá. Velká svoboda, malé nároky, a lidi ztrácí soudnost. Jenže pak se pravda ukáže, a ten člověk se zhroutí, začne to stresem, přijde deprese, a je to v háji. Někoho to potká na škole, jiného v zaměstnání a mnohem častěji v podnikání, dalšího ve vztazích, do kterých vůbec neměl vstupovat. Prostě přecenění vlastních schopností i vlastností.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.2.20 15:53

Musím přiznat, že tohle téma se mi úplně hodí k náladě. Já si totiž myslím, že jsem taky trochu psychicky zničená. V dnešní době mi přijde, že jsou lidé hodně přecitlivělí, vše více prožívají a upínají se hlavně na špatné věci. Zároveň si i méně váží všech krásných věcí kolem a berou je jako samozřejmost.

  • Citovat
  • Upravit
9148
24.2.20 16:12

No zadny zvire neni staveny na dlouhodobej stres a dneska ho ma skoro kazdej.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.2.20 16:13

Tak to by mě teda zajímalo, zda za to může třeba výchova, způsob života v dětsví atd. Dneska se všechno svádí na výchovu, a všude slyšíme,,my jsme vás vychovali a taky žijete,, Pro ty co se boji dat detem tamto, pro zmenu nedat neco jineho popripade diskutovane tema dat detem na zadek…
A co když je problém, už někde v dětství třeba, proto teď snášime tlak, životní situace tak špatně..
Nemám k tomu vyhraneny nazor, ale co kdyz to stim treba i souvisi? A pokud ne, pak jsem stvoreni k tomu, aby jsme se pulku zivota stresovali? Nehlede na generaci? Co potom ten zivot prinasi? Neprijdu o praci, najdu si partnera, budu mit zdrave deti, budu mit kde bydlet, jak zaplatit najem, smrt pribuznych atd…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.2.20 16:14
@Tarjei píše:
No zadny zvire neni staveny na dlouhodobej stres a dneska ho ma skoro kazdej.

Ale čím to je? Vždyt dřív měli taky starosti? Asi opravdu nebylo jen vhodne o tom mluvit a tak to vypadalo vse stastnejsi…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.2.20 16:16
@Anonymní píše:
Musím přiznat, že tohle téma se mi úplně hodí k náladě. Já si totiž myslím, že jsem taky trochu psychicky zničená. V dnešní době mi přijde, že jsou lidé hodně přecitlivělí, vše více prožívají a upínají se hlavně na špatné věci. Zároveň si i méně váží všech krásných věcí kolem a berou je jako samozřejmost.

Možná máš pravdu, každý se za něčím honí…Je to uspěchaná doba, ale nemůžu posoudit s dřívější…

  • Citovat
  • Upravit
9148
24.2.20 16:18
@Anonymní píše:
Ale čím to je? Vždyt dřív měli taky starosti? Asi opravdu nebylo jen vhodne o tom mluvit a tak to vypadalo vse stastnejsi…

Vsechno je silene uspechany. A tlak na vykon je velkej.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
636
24.2.20 16:25

Já si myslím že je to dnešní dobou..a hlavně internetem..já nemít internet, přístup k němu ( a to se to snažím omezovat) média hledají senzace, smutné a tragické příběhy a ikdyz nekoukám na zprávy, i tak se to je mě občas dostane. Já nevědět nic z toho všeho tak jsem na tom také daleko líp. Další věc je strach o blízké, než jsem měla. deti byla jsem ok, od té doby co mám děti a také s námi bydlí babička s dědou kterým bude 80 a často mají zdravotní problémy tak to jde se mnou z kopce…všude vše vidím černé, jen odcházím a sháním doktory.. takže jsem se rozhodla pro návštěvu obvodacky aby mě poslala dál, protože jsem z toho už dost mimo a přestávám fungovat a racionálně uvažovat..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lalelale
24.2.20 17:56
@Anonymní píše:
Ale čím to je? Vždyt dřív měli taky starosti? Asi opravdu nebylo jen vhodne o tom mluvit a tak to vypadalo vse stastnejsi…

Myslím, že si idealizujes dobu, ve které jsi nežila. Nezapomeň, že ty „šťastnější“ generace zažily dvě války, okupaci, někteří neměli během a po druhé válce co jíst… Plno lidí si vzalo život, plno lidí se změnilo. Je nesmysl tvrdit, že psychické nemoci tu dřív nebyly. Jen dnes je prostor o nich mluvit a je všeobecně přijímáno, že člověk o nich má mluvit a řešit. Není to tak dávno, co bylo postižené dítě odlifrovano do pryč, aby rodina neměla ostudu před veřejností.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.2.20 19:13
@Lathi píše:
Já si myslím že je to dnešní dobou..a hlavně internetem..já nemít internet, přístup k němu ( a to se to snažím omezovat) média hledají senzace, smutné a tragické příběhy a ikdyz nekoukám na zprávy, i tak se to je mě občas dostane. Já nevědět nic z toho všeho tak jsem na tom také daleko líp. Další věc je strach o blízké, než jsem měla. deti byla jsem ok, od té doby co mám děti a také s námi bydlí babička s dědou kterým bude 80 a často mají zdravotní problémy tak to jde se mnou z kopce…všude vše vidím černé, jen odcházím a sháním doktory.. takže jsem se rozhodla pro návštěvu obvodacky aby mě poslala dál, protože jsem z toho už dost mimo a přestávám fungovat a racionálně uvažovat..

To je pravda, urcite to bude mit taky svuj velky vliv. Radeji na zpravy taky moc nekoukam, ale v dnesni dobe se tomu nelze zcela vyhnout a tyhle zpravy na vas vyskakuji vsude..Je to deprimujici, kdyz clovek vidi co se kde deje, az mi to prijde, ze se lidi zblaznili…
Strach o sve blizke je vec druha, to s tebou souhlasim. O rodice jsem mela strach vzdycky a velky, ale po narozeni deti se to mnohokrat zhoršilo, pak po smrti rodicu už to šlo do háje úplně a ted se bojim snad všeho..
Urcite je fajn, ze s tim chces neco delat, pokud se ti to uz nelibi a prestavas to zvladat…Drzim palce, at ti to pomuze :)

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.2.20 19:16
@Lalelale píše:
Myslím, že si idealizujes dobu, ve které jsi nežila. Nezapomeň, že ty „šťastnější“ generace zažily dvě války, okupaci, někteří neměli během a po druhé válce co jíst… Plno lidí si vzalo život, plno lidí se změnilo. Je nesmysl tvrdit, že psychické nemoci tu dřív nebyly. Jen dnes je prostor o nich mluvit a je všeobecně přijímáno, že člověk o nich má mluvit a řešit. Není to tak dávno, co bylo postižené dítě odlifrovano do pryč, aby rodina neměla ostudu před veřejností.

Máš pravdu, uplne zapomínam na tuhle velmi stinou stranku doby, spis se mi vybavuji fotky babicek jak machaji pradlo v neckach, deti behaji okolo a muz je nekde v lese..Fotka usmevava.
Kdyz se podívám na statistiky tak sebevrazd bylo vzdycky dost, jen se o tom nemluvilo a vlastne ani ted moc nemluvi. Takze deprese musely byt vzdy, pokud to driv neznamelo spis vysvobozeni prave od valky atd. A nejednalo se o deprese.

  • Citovat
  • Upravit
636
24.2.20 19:18
@Anonymní píše:
To je pravda, urcite to bude mit taky svuj velky vliv. Radeji na zpravy taky moc nekoukam, ale v dnesni dobe se tomu nelze zcela vyhnout a tyhle zpravy na vas vyskakuji vsude..Je to deprimujici, kdyz clovek vidi co se kde deje, az mi to prijde, ze se lidi zblaznili…
Strach o sve blizke je vec druha, to s tebou souhlasim. O rodice jsem mela strach vzdycky a velky, ale po narozeni deti se to mnohokrat zhoršilo, pak po smrti rodicu už to šlo do háje úplně a ted se bojim snad všeho..
Urcite je fajn, ze s tim chces neco delat, pokud se ti to uz nelibi a prestavas to zvladat…Drzim palce, at ti to pomuze :)

Děkuju, sama jsem zvědavá jak dopadnou. Ale trápit se pořád dokola, žít ve strachu když jde nějak pomoct určitě stojí za to…dříve jsem to řešila. alkoholem, to už mi nepomáhá a když mám navíc i PMS tak je úplně hotovo, to jen koukám do blba a Nefunguju vůbec, jen hledám na dětech nebo na sobě příznaky…obvolavam doktory…sileny

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.