Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Dejna20 píše: Více
Tak snad sis nemyslela že AD budeš brát měsíc, pomůžou ti a pak je vysadíš. To nejsou lentilky. Berou se dlouhodobě, měla bys přemýšlet o tom jak ti zlepšily kvalitu života, a ne o tom jestli jsou nebo nejsou návykové. Nějaké samovolné vysazování je pitomost a řešit to neurolem ještě větší, ten je navíc návykový mnohem víc, to sis pomohla.
Nooo jsem hloupá já vím
Ale co teď na psychiatrii se musím objednat to bude zase doba
Co do té doby nějaký rady?
Vím že bez lékařů na vlastní pěst nic nedělat
mám tu po ruce cipralex a zvažují zda ho zas zařadit
Ovšem po konzultaci s psychiatrem
@THMR
Dívej, i kdyby to byla porodní deprese či úzkost, se vší láskou a pokorou
chci říci - je to stav a každý stav skončí. Tohle je alfa a omega vseho. Tak jako večer přijdou chmury, tak ráno přijde nový úhel a svěží vitr. Když se Ti něco nezdá, hledej realitu - mám strach, že mi dítě sní mravenec - jaká je pravděpodobnost, že mravenec dokáže sníst dítě… Když máš pocit, že je to příliš - zeptej se (nejlépe nějakého muže) - umí být značně racionální a pokud máš pocit, že Tě to převyšuje - najdi si terapeuta nebo si vytvoř team. Já měla poporodní deprese deset měsíců. Bylo to pro mne velmi náročné období a cítila jsem se v tom velmi nepochopená. Našla jsem si k ruce v dobách, kdy mi bylo lépe, postupně etologa, psychoterapeuta a psychologa. Se všemi jsem konzultovala a nakonec se rozhodla přestěhovat půl republiky zpátky zpět za rodinou a přáteli, to mi hodně pomohlo. Ale i přesto, nejdůležitější vědomí v tom bylo -toto nejsem já, toto je stav, který mne sužuje a ten odejde.
Za mě je normální se bát, je to jeden z běžných projevů minulosti, abyste v džungli oba přežili. Zároveň ale - už nejsme v džungli a neutikame před lvem… Hodně mi pomohla v dalším těhotenství Andrea Gabrielová http://www.andreagabrielova.cz/. Za tři hodinky jsme zmakli strach ze smrti a bolesti. Po dalším porodu jsem byla nakopla jak nikdy
a od té doby vas od času třeba před mesickama přijde nějaké jedno divné odpoledne a jinak klid ![]()
@Tetka Fretka píše: Více
Hezky napsané jak to děláš taky bych potřebovala takovou sílu
![]()
@Dejna20
Dala jsem si ke všemu prostor. Snažila se v momentech, kdy mi bylo dobře vždy sepsat nebo najít něco, kam se vypravit a jak si zajistit, co potřebuji. Vlastně asi děláme to samé, jen každá jinak 😊 Dělej, co potřebuješ - brec, když se potřebuješ vyplakat, vnímej, když někam chceš dát pozornost, ale snaž se to dělat sama. Když to nejde, přijmi ten stav a počkej, až bude lépe. Teď se mi to mluví, vím, tehdy jsem byla ráda, když se mi občas podařilo přerušit kolotoč breku a vyšla jsem ven. Vidíš, vyjít ven mi vždy udělalo líp, i když to bylo hodně přemáhání. Každý stav je cesta k tomu, abychom ho dokázali přijmout a propustit a tím překonat. Když si tvoříme strach, ještě víc se motame v té spirale. A za mě - ono si stejně nakonec musíš pomoci sama.
@Tetka Fretka píše: Více
No já bych spíše potřebovala někoho k sobě vždy když je mi zle mám strach ještě větší když jsem sama
Snažím se to vždy překonat ale ono je to těžký teď když už se bojím vycházet ven daleko od domova tak už nevím co dělat prostě se nehnu. Jsem tak zoufalá že si někdy říkám není lepší život skončit
![]()
@Dejna20
A k čemu by bylo dobré život skončit? Jakože reálně - já třeba věřím na koloběh životů až po osvícení, člověk se pak narodí jen s horší karmou a stejně se s tím bude muset poprat a kdo by se postaral o děťátko? Neiepdo prostě hledat způsob, jak se postavit do své síly? Jsi úplně stejně silná jako já, jen se příliš nechavas ovládat svou myslí, lépe řečeno stavem, který tvou mysl paralyzuje. Najdi si šikovného terapeuta v okolí a zkus to postupně rovnat. Taky mi hodně pomohla třeba kniha Luise Bourbeau - Léčba pěti bolesti duše. Tam rozpoznás, co je odkud a můžeš s tím lépe pracovat
@Tetka Fretka píše: Více
Už mě napadlo že si pořídím knihu
Já třeba když je mi zle hraju hry na mobilu vymazala jsem veškeré info o světě na sociální sítě nehodím max odepíšu
Většínu času sedávám v koupelně cítím se tam taková klidná
To myšlení jde samo ale snažím se to hned vyvrátit a myslet na pozitivní věci
Plánují si píšu si deník vyzpovídám se tak a nemám pak ťíhu na hrudi
Ale stejně přijde den kdy nemám chuť do života
kdyby proti mě jelo auto asi bych se ani nehla ![]()
Jak to zastavit?
Ven nemůžu
Doma zas nemůžu být sama
Když přijde návštěva utíkám do koupelny nebo hned prášek na uklidnění
Tak co tedy už semnou
@Dejna20
Nejsem si jistá, zda nyní rozumím - jaká návštěva? Pozvala jsi ji Ty? Jak - s kým vlastně bydlíš?
@Dejna20 Hned v pondělí se objednej k psychiatrovi a zační brát znovu léky. AD se musí brát dlouhodobě, po 3 měsících začínají teprve pořádně zabírat a ty je vysadíš. Co tě to napadlo?
@Blue2 píše: Více
Dostala jsem strach všichni mě strašily že AD se už nezbavím že prostě návykové a budu na tom ještě hůř já kráva
![]()
@Dejna20 píše: Více
Zavolej svému psychiatrovi, řeknu mi co děláš a nech si poradit. Je možné, že tě vezme akutně nebo poradí. Já myslela, že o antidepresivech ví každý, že trvá několik týdnů, než začnou správně fungovat a do té doby je propad. Proto se taky ze začátku kombinují třeba s tím neurolom, aby to pacient vydržel a nevysazoval. Antidepresiva jsou ale na dlouho. A rozhodně lepší než brát denně neurol. Rovnou zavolej psychiatrovi, pokud by ti nepomohl, tak klidně k praktikovi. Přece nemůžeš sedět celý den v koupelně.
@Barbucha3 píše: Více
Ahoj tak jsem tam teda volala vzala mě do 3 dnů řekla jsem úplně vše dala znova antidepresiva kontrola 6 května
Zatím jsem vzala jen jeden od tě doby
Ale teď další problém holky já se snad poseru
Jsem těhotná 7 týdnu a do toho začal bolet žlučník zvracím motám se bolesti strašný
Dvakrát na pohotovosti prý kameny takže dieta
Už jsem z toho hotova nemůžu brát A. D protože z bolesti žlučníku nemůžu do sebe narvat nic hned zvracím
Na víc po A. D mi je zle od žaludku
Jsem v koncích
Těhotenství chci ukončit ale bojím se
Nejsem rozhodnutá
Nějaké rady?
Dobrý den Děkuji za přijetí. Mam problémy diagnostiku f322 a f 431 Od r.2016 OZZ - uznán 25% nepodařená operace šlachy na pr.ruce,zápěstí… Stále problémy bolesti. 2025 zjištěna středně těžká artróza v zápěstí,2026 v obou zápěstí, loktu a ramen. Psychické potíže jsou neúnosné. Zadala jsem o ID ale i po zprávě od psychiatra a mé diagnostice odmítli i na odvolání. V lednu jsem byla na psychotestech melo by to pomoct. Chci znovu po těch psychotestech zadat. Prosím o radu