Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak zabavit extrémně náročnou cácorku?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.6.12 10:51
Ahoj,
ona vi, ze kdyz zacne becet, ze ji zvednes, proto to dela…ma te omotanou kolem prstu 
Loll to napsala dobre, zacni jednat podle sebe. Spokojena matka, spokojeny dite…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 12:37
Zakladatelko, Ty jsi úplně typický příklad maminky, která se dobrovolně stala otrokem svého dítěte. 
Nežijete proto, abyste poskakovali kolem holčičky - holčička žije s Vámi a je to ona, která se musí přizpůsobit životnímu stylu maminky a tatínka. Pokud si ji naučíš, že se jí dennodenně, každou minutu věnuješ, tak dosáhneš jedině toho, že se Ti sama nezabaví ani v pěti letech. Dítě musí vědět, že jsi tu pro něj, kdykoli má nějaký problém - ale že i maminka má svoje povinnosti. Že nemůže přiběhnout, kdykoli se holčička nudí, zabrečí, natáhne ručičky… Že občas někam odejde a ve slíbený čas se vrátí. Že loupe brambory a až je oloupá, budou se společně stavět kostičky.
To, co děláš Ty, to můžeš praktikovat u novorozenců, tam by to měla být samozřejmost, reagovat na každé zakňourání, na každý projev nespokojenosti - ale u ročního dítěte si zaděláváš na dost velký problém do budoucna.
Soustřeď se víc sama na sebe, na svoje potřeby, na svoje povinnosti (jestli snad žádné nemáš, tak si je udělej)… Ty sama se budeš cítit líp a své dceři posloužíš mnohem víc, než to děláš teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 12:47
@BohunkaP
Souhlasím skoro se vším, jen s těma novorozencema bych to taky nepřeháněla. Jasně, u nich to je těžší odhadnout, ale odmalinka to zkouší a když si zvyknou, že je člověk zvedne při každým kňournutí, vede to pak až do tohohle extrému, jako má zakladatelka.
Zakladatelko, každopádně, dítě vám „jen“ přibylo do rodiny, není to střed světa a ty mu nemusíš podřídit kompletně všechno. Holka zjevně zkouší, co všechno si vyřve a vynutí, a protože jí to vychází, jasně v tom vidí cestu, jak dosáhnout svýho.
Jak radí tady @BohunkaP, najdi si svoje zájmy a vypadni taky někdy z domu, vždyť nejsi jediná, kdo s ní může být, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 13:03
@Silky123 četla jsem i tvé předchozí diskuze, tvá holčička asi bude hodně náročná, ale taky bych zvolila spíš postupné odpoutávání… Ono v roce, když bude chvíli řvát, že chce aby sis s ní hrála a ty nebudeš, tak už jí to nijak neublíží… Pokud vydrží 10 minut krámovat, tak bych jí v tom podporovala a postupně to prodlužovala. Jinak to asi nepůjde…
Já taky poslední dobou pozoruju u syna, že si snaží více věcí vybrečet, vyvztekat, včera např. si házel se starou babičkou míček, ona ho vždycky zvedla ze země a podala mu ho, když míček zapadl pod stůl, tak tam už ona nemohla, tak začal syn kvičet, přestože si tam mohl v pohodně vlézt sám. A kvičel a kvičel, tak jsme ho nechali, až si tam nakonec sám vlezl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 14:13
@AnastazieB
No, a o tom to je. Jsou to psychický teroristi a vyděrači, stačí vydržet, však oni to vzdají dřív a pak čím dál rychleji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 15:17
@Silky123 píše:
Zkusila jsem to 2×, vadí ji, když na ni děti dorážejí. Otočila se a hups do náruče. Ukazovala jsem hračky, byl tam takový milý klučina a hrál si s námi, ale musela jsem sedět s nima a povídat si.
Silky, to mi připadá normální, když přijdeme někam, kde to nezná, musím být na dosah ještě teď. Když sme byly v herně poprvé, ne-li po páté, většinu času jsem malou musela držet za ruku nebo mít na klíně, po desáté už jsem ji musela nahánět v davu dětí. Když je zvyklá být non-stop s Tebou, nečekala bych, že vyrazí jak střela a bude si hned sama hrát, natož někde, kde to nezná. Nezbývá, než zkoušet, zkoušet To je jako se vším okolo dětí - většinou nic nevyjde na poprvé.
A co se týče kočáru, tak mě se ještě nestalo, že by malá seděla a jen se koukala po okolí, musím zabavovat pořád, jen s odpovídajícím dítětem je to už zábavnější 
To ses ptala dětskýho psychologa nebo tvýho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 15:29
My teda chodíme do kolektivu (na cvičení) od 4 měsíců zhruba 1-2krát týdně, malá dneska nemá žádné problémy mezi dětma. Samozřejmě každé dítě je jiné, některé jsou třeba více samotářské, ale asi je potřeba jí zvyknout.
V kočáru mi vydrží tak půl hodinu, potom musíme jít na hřiště, kde teda leze/chodí sem a tam, ale baví jí to. Třeba klouzačku miluje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Neprihlasena Black o.
26.6.12 15:36
Cau Silky, zase trable s Vajou?? Nebo spis porad jeste? Prestan ji uz otrocit. A pro inspiraci si kup knizku Maly tyran od Prekopove.
- Citovat
- Upravit
26.6.12 15:58
Musím souhlasit s Bohunkou, děláš jí otroka. Pokud ji 4 hodiny denně nosíš, nijak jí to neprospívá. Ona se potřebuje hýbat, rozvíjet, unavit. Pak bude i líp spát v noci.
Moje malá se třeba ráda honí a schovává, už od té doby, co se naučila lézt. Taky si ji beru do postele a tam třeba hodinu dovádíme, ona se unaví a já ne. I koupat ji můžeš hodinu. Nebo jí zkus dát na hraní něco neobvyklého, třeba cedník.
Navíc, těch 12 kilo v roce mi přijde moc. Podle mě potřebuje víc pohybu.
Já mám opačný extrém, Bohdanka pro samé šmejdění nemá čas na jídlo, tak má v roce a půl slabých 10 kilo 
. Ale zase spí celou noc bez buzení už od půl roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
26.6.12 22:25
Holky,
díky za názory. Pokusím se odpovědět, snad některou z vás neopominu, předem se omlouvám.
12 kg má proto, že tatínek je dvoumetrový, mají to v rodině. Malá je i dlouhá, takže tam mudr problém nevidí.
Když s ní blbnu, tak se neunaví, rozjede se ještě víc. Ani nejde řádně poznat, kdy je unavená, přiznám se, že většinou to poznám, ale to řvaní. Stačí jen říct, jdeme dělat hají, nebo vodorovná pozice, a následují „záda“…
Je mi jasný, že někde je problém, jenže jak na něj. Už od narození nám neurolog říkal, pravidelně musíme na kontroly, že je hodně dráždivá a musíme mít trpělivost, nenechat vyřvat, atd.
Naše prďolka je opravdu báječná, ale musím(e) s ní být.
U nás byl všechno problém, očkování až od šesti měsíců, naušnice můžeme dát píchnout až teď, cvičit (plavání) bylo zakázáno (vlastně jakoby doporučeno) od pediatričky, prostě hotovo.
Taťka je furt v práci, moje maminka má celodenní péči o mého nemocného taťku, tchánovci bydlí jinde a mně se ještě nechce dávat hlídat prcka mimo rodinu, ono je to u nás trošku komplikovanější se stravovacím režimem, to díky těm alergiím. Na gastru konzultuju s primařem každý nový druh potraviny. Teď začínáme opatrně s lepkem (dneska poprvé), ještě malá nesmí vejce a u KB primař zatím přešel z Neocatu na N allergy digestive care. Pořád musím míchat něco s něčím a každý den se poměry mezi s sebou liší , ale když všechno půjde tak, jak má, tak snad v říjnu už by to mělo být tak nějak v pořádku.
Holky, dneska mi děsně pomohla moje tetička. Ženská, kterou opravdu miluju už od dětství, má úžasný selský rozum, což u každého obdivuju. Tak jsme si tak povídaly a ona mi jako věřící řekla, že já netrpím, že bych něco udělala, ale že si nás miminka vybírají samy a že si mě právě pro mou svatou trpělivost naše miminka vybrala, protože jiná máma by ji už nařezala a nechala v koutě, ať si tam dělá, co chce. Teta je bývalá ředitelka v MŠ, toho času v důchodu, takže za celý pracovní život toho viděla hodně.
Prostě mi to pomohlo, protože jsem si pořád říkala, proč právě já? Velmi rizikové těhu, blbý porod, nekojení, alergie, ekzém, dráždivost, nespavost. A pak mi řekla teta to, co mi řekla.
Je to dlouhé, omlouvám se vám.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
